Salmonelóza
Obsah boxu
Salmonelóza je časté průjmové infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Salmonella. Jedná se o typickou zoonózu, což znamená, že je přenosná ze zvířat na člověka. Nejčastěji se projevuje jako akutní gastroenteritida. Původce byl pojmenován po americkém veterináři Danielu Elmeru Salmonovi, v jehož laboratoři byla bakterie poprvé izolována.
🦠 Původce
Původcem onemocnění jsou gramnegativní tyčinkovité bakterie rodu Salmonella. Tento rod zahrnuje více než 2500 různých sérovarů (typů). Pro člověka jsou nejvýznamnější zejména:
- Netermické salmonely: Způsobují nejčastější formu, gastroenteritidu. Patří sem především:
- Salmonella Enteritidis: Často spojována s kontaminovanými vejci a drůbežím masem.
- Salmonella Typhimurium: Vyskytuje se u širokého spektra zvířat a může kontaminovat různé druhy potravin.
- Tyfové salmonely: Způsobují závažnější systémové onemocnění, břišní tyfus a paratyfus.
- Salmonella Typhi: Původce břišního tyfu.
- Salmonella Paratyphi: Původce paratyfu.
Salmonely jsou relativně odolné ve vnějším prostředí. V vodě přežívají týdny, v půdě i měsíce. Jsou však spolehlivě ničeny teplom – teplota nad 70 °C je zabíjí během několika minut. Naopak dobře snášejí nízké teploty a mráz je neničí.
🌍 Zdroje a přenos nákazy
Zdrojem nákazy jsou nejčastěji infikovaná zvířata, a to jak hospodářská, tak domácí. Bakterie se u nich často vyskytují ve střevním traktu bez jakýchkoliv příznaků. Člověk se nakazí především fekálně-orální cestou, a to:
- Konzumací kontaminovaných potravin: Toto je nejčastější cesta přenosu. Rizikové jsou zejména:
- Kontaminovanou vodou: Pití nebo použití vody ze znečištěného zdroje.
- Kontaktem s nakaženými zvířaty: Zejména plazi (želva, hadi, ještěrky) jsou častými bezpříznakovými nosiči.
- Přímým kontaktem s nemocnou osobou: Méně časté, ale možné při nedostatečné hygieně.
K přenosu může dojít i tzv. křížovou kontaminací v kuchyni, kdy se bakterie z povrchu syrového masa přenesou například nožem nebo prkénkem na potraviny, které se již dále tepelně neupravují (např. salát).
🩺 Klinický obraz a příznaky
Inkubační doba se pohybuje od 6 do 72 hodin, nejčastěji je to 12 až 36 hodin. Průběh onemocnění závisí na infekční dávce (množství pozřených bakterií), věku a celkovém zdravotním stavu pacienta.
Gastroenteritická forma
Jedná se o nejběžnější formu salmonelózy. Příznaky nastupují náhle a zahrnují:
- Nevolnost a zvracení
- Vodnatý průjem (stolice může být zelenavá a zapáchající, někdy s příměsí hlenu nebo krve)
- Břišní křeče
- Horečka (obvykle 38–39 °C)
- Bolest hlavy a celková slabost
- Svalová bolest
Onemocnění obvykle trvá 4 až 7 dní a u většiny zdravých jedinců odezní bez nutnosti specifické léčby. Hlavním rizikem, zejména u malých dětí a starších osob, je dehydratace způsobená ztrátou tekutin a elektrolytů.
Břišní tyfus a paratyfus
Tato forma je způsobena S. Typhi a S. Paratyphi. Jedná se o závažné systémové onemocnění, kde bakterie pronikají ze střeva do krevního oběhu a šíří se do celého těla. Příznaky jsou odlišné a zahrnují vysoké horečky, bolesti hlavy, nechutenství, zácpu (v počáteční fázi), zvětšení sleziny a jater a charakteristickou vyrážku na břiše. Bez léčby antibiotiky může být břišní tyfus smrtelný. V Česku se vyskytuje vzácně, většinou jako importovaná nákaza z rozvojových zemí.
🔬 Diagnostika
Diagnóza je obvykle stanovena na základě klinických příznaků a epidemiologické anamnézy (dotaz na konzumaci rizikových potravin). Definitivní potvrzení se provádí laboratorním vyšetřením:
- Kultivace stolice: Standardní metoda, při které se ze vzorku stolice pacienta na speciálních půdách vypěstuje a identifikuje bakterie Salmonella.
- Krevní kultura (hemokultura): Používá se při podezření na systémovou infekci (břišní tyfus), kdy se bakterie hledají přímo v krvi.
💊 Léčba
Léčba se liší podle formy a závažnosti onemocnění.
- Gastroenteritická forma: Základem je symptomatická léčba.
- Rehydratace: Nejdůležitější je doplňování ztracených tekutin a iontů. Podávají se čaje, minerální vody nebo speciální rehydratační roztoky z lékárny. V těžkých případech dehydratace je nutná infuzní terapie v nemocnici.
- Dieta: V akutní fázi se doporučuje klid na lůžku a šetřící dieta (suchary, rýže, vařená mrkev, banány).
- Antibiotika: U nekomplikovaných případů se antibiotika obvykle nepodávají, protože mohou prodloužit dobu vylučování bakterií stolicí (tzv. bacilonosičství) a narušit přirozenou střevní mikroflóru. Jejich podání je indikováno pouze u rizikových pacientů (kojenci, senioři, osoby s oslabenou imunitou) nebo u těžkého průběhu.
- Břišní tyfus: Léčba antibiotiky je naprosto nezbytná a probíhá za hospitalizace.
🛡️ Prevence
Prevence salmonelózy spočívá v dodržování základních hygienických a stravovacích pravidel:
- Důkladná tepelná úprava: Všechny potraviny živočišného původu, zejména drůbeží maso a vejce, vařte, pečte nebo smažte dostatečně dlouho při teplotě nad 70 °C.
- Vyhýbání se syrovým vejcím: Nekonzumujte syrová vejce a pokrmy z nich, pokud neprošly pasterizací.
- Zabránění křížové kontaminaci: Používejte oddělené kuchyňské náčiní (nože, prkénka) pro syrové maso a pro potraviny určené k přímé spotřebě.
- Hygiena rukou: Důkladně si myjte ruce mýdlom a vodou po manipulaci se syrovým masem, po použití toalety a před jídlem.
- Správné skladování potravin: Uchovávejte syrové maso v chladničce odděleně od ostatních potravin.
- Pasterizace: Pijte pouze pasterizované mléko a džusy.
- Pitná voda: Používejte pouze vodu z bezpečných a ověřených zdrojů.
📈 Epidemiologie
Salmonelóza patří mezi nejčastější alimentární (potravinové) nákazy na celém světě. Vyskytuje se jak ve formě sporadických případů, tak v podobě epidemií, které často souvisejí se zařízeními společného stravování (školní jídelny, restaurace). Výskyt má sezónní charakter s vrcholem v letních měsících, kdy vyšší teploty napomáhají množení bakterií v potravinách. Díky zavedení přísných kontrol ve velkochovech drůbeže (např. vakcinace) v mnoha zemích počet případů v posledních letech klesá.
🤔 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení
Představte si salmonelózu jako otravu jídlem způsobenou malými neviditelnými "breberkami" (bakteriemi), které se jmenují salmonely. Tyto bakterie často žijí ve střevech zvířat, jako jsou slepice nebo krávy, aniž by jim to vadilo.
- Jak se nakazíte? Nejčastěji sníte něco, kde se tyto bakterie ukrývají. Typicky je to syrové nebo špatně uvařené kuřecí maso nebo vejce (například v domácí majonéze nebo zmrzlině). Bakterie se mohou dostat i na zeleninu, pokud ji umyjete špinavou vodou, nebo když na stejném prkénku krájíte syrové maso a hned potom salát.
- Co se stane v těle? Když sníte jídlo se salmonelami, dostanou se vám do žaludku a střev, kde se začnou množit a způsobí zánět. Tělo se jich snaží zbavit, a proto máte průjem, zvracíte a máte horečku.
- Jak se chránit? Je to jednoduché. Všechno maso a vejce pořádně uvařte nebo upečte – vysoká teplota bakterie zabije. Po práci se syrovým masem si vždy umyjte ruce, nůž i prkénko. A nejezte podezřele vypadající nebo zapáchající jídlo.