Želva
Obsah boxu
Želvy (Testudines) jsou jedním z nejstarších a nejcharakterističtějších řádů plazů, který se na Zemi objevil před více než 220 miliony let. Jejich nejvýraznějším znakem je kostěný nebo chrupavčitý krunýř, který se vyvinul z jejich žeber a slouží jako primární ochrana před predátory. Želvy obývají širokou škálu habitatů, od poušťí přes lesy a řeky až po otevřené oceány. Jsou známé svou dlouhověkostí, přičemž některé druhy se dožívají více než 150 let. V současnosti je známo přes 360 druhů želv, z nichž mnohé jsou kriticky ohrožené v důsledku lidské činnosti.
📜 Historie a evoluce
Želvy patří mezi nejstarší žijící skupiny plazů, jejichž evoluční historie sahá až do období triasu v druhohorách. Přežily několik masových vymírání, včetně toho, které na konci křídy vyhladilo dinosaury.
🏛️ První želvy
Nejstarší známí předkové želv se lišili od dnešních forem. Jedním z klíčových fosilních nálezů je Eunotosaurus z období permu, který měl rozšířená žebra, ale ještě ne plně zformovaný krunýř.
Skutečnou praželvou je Odontochelys semitestacea, objevená v Číně a stará přibližně 220 milionů let. Tato želva měla plně vyvinutý břišní krunýř (plastron), ale hřbetní část (karapax) byla tvořena pouze rozšířenými žebry. Zajímavostí je, že měla v čelistech stále zuby, které dnešní želvy postrádají.
Dalším významným druhem je Proganochelys quenstedti z pozdního triasu (asi 210 milionů let stará), nalezená v Německu a Thajsku. Měla již plně vyvinutý krunýř, nemohla do něj však zatáhnout hlavu a končetiny, které byly chráněny kostěnými ostny.
🧬 Vývoj moderních skupin
Během jury a křídy se želvy diverzifikovaly a rozdělily na dvě hlavní dodnes existující skupiny (podřády), které se liší způsobem, jakým zatahují hlavu do krunýře:
- Skrytohlaví (Cryptodira): Zatahují hlavu a krk přímo dozadu v esovitém prohnutí. Do této skupiny patří většina dnešních želv, včetně mořských, suchozemských a většiny sladkovodních.
- Skrytohrdlí (Pleurodira): Skrývají hlavu ohnutím krku do strany pod okraj krunýře. Vyskytují se pouze na jižní polokouli.
Želvy úspěšně přežily vymírání na konci křídy, pravděpodobně díky své schopnosti přežít dlouhou dobu bez potravy, pomalému metabolismu a životu ve vodním či podzemním prostředí, které je lépe chránilo před dopady katastrofy.
🧬 Biologie a anatomie
Anatomie želv je unikátní a dokonale přizpůsobená jejich způsobu života. Dominantním prvkem je krunýř, který ovlivňuje všechny ostatní tělesné systémy.
🛡️ Krunýř
Krunýř je nejsložitější a nejcharakterističtější strukturou želvího těla. Není to vnější schránka, ale nedílná součást kostry.
- Karapax: Hřbetní (horní) část krunýře. Je tvořen srůstem žeber, páteřních obratlů a kožních kostěných desek (osteodermů).
- Plastron: Břišní (spodní) část krunýře. Vznikl srůstem klíčních kostí, meziklíční kosti a břišních žeber.
- Most: Kostěné spojení mezi karapaxem a plastronem po stranách těla.
Povrch kostěného krunýře je u většiny druhů kryt rohovitými štítky (scuta) z keratinu, které se překrývají se švy kostěných desek a zvyšují tak pevnost celé struktury. U kožatek je krunýř tvořen tisíci malých kostěných destiček (osteodermů) zalitých v pevné, kožovité tkáni.
💨 Dýchání
Protože je hrudní koš želv srostlý s krunýřem, nemohou dýchat rozpínáním a stahováním hrudníku jako ostatní obratlovci. Místo toho používají speciální svaly v oblasti končetin, které fungují jako bránice. Stahy těchto svalů mění objem vnitřní dutiny, což umožňuje nasávání a vytlačování vzduchu z plic. Některé vodní želvy vyvinuly doplňkové způsoby dýchání, například anální (kloakální) dýchání, kdy absorbují kyslík z vody pomocí prokrvených vaků v kloace, nebo kožní dýchání.
❤️ Oběhový systém a metabolismus
Želvy jsou studenokrevní (ektotermní), což znamená, že jejich tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí. Mají pomalý metabolismus, což jim umožňuje přežít dlouhá období bez potravy a přispívá k jejich dlouhověkosti. Jejich srdce má, podobně jako u jiných plazů (kromě krokodýlů), dvě předsíně a jednu částečně rozdělenou komoru, což umožňuje určité mísení okysličené a neokysličené krve.
🍽️ Trávicí soustava a potrava
Dnešní želvy nemají zuby. Místo nich mají čelisti pokryté ostrou rohovinou, která tvoří jakýsi zobák. Tvar zobáku se liší podle druhu potravy.
- Býložravé želvy (např. želva obrovská) mají vroubkované zobáky pro stříhání tuhých rostlin.
- Masožravé želvy (např. kajmanka supí) mají ostré, hákovité zobáky pro uchopení a trhání kořisti.
- Všežravé želvy konzumují rostliny i živočichy.
Potravní spektrum je velmi široké, od trávy, ovoce a řas až po ryby, hmyz, měkkýše a mršiny.
🥚 Rozmnožování
Všechny želvy jsou vejcorodé. Samice kladou vejce do jamek, které vyhrabávají zadníma nohama do půdy, písku nebo tlející vegetace. Po nakladení vajec jamku zahrabou a o potomstvo se dále nestarají.
U mnoha druhů želv je pohlaví mláďat určeno inkubační teplotou (tzv. TSD - Temperature-dependent sex determination).
- Při nižších inkubačních teplotách se líhnou převážně samci.
- Při vyšších inkubačních teplotách se líhnou převážně samice.
Tento jev představuje riziko v souvislosti s globálním oteplováním, které by mohlo vést k vychýlení poměru pohlaví v populacích.
🌍 Rozšíření a habitat
Želvy jsou kosmopolitní skupinou, kterou lze nalézt na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Obývají tři hlavní typy prostředí:
- Suchozemské želvy (želvy v užším smyslu): Žijí výhradně na souši. Mají typicky mohutné, sloupovité nohy a vysoce klenuté krunýře. Obývají stepi, savany, lesy i poušťě. Příkladem je želva zelenavá nebo želva sloní.
- Sladkovodní želvy: Žijí v řekách, jezerech, rybnících a bažinách. Často mají plovací blány mezi prsty a plošší, hydrodynamičtější krunýře. Patří sem například želva bahenní nebo želva nádherná.
- Mořské želvy: Jsou plně přizpůsobeny životu v moři a oceánech. Jejich končetiny jsou přeměněny v ploutve. Na souš vylézají pouze samice za účelem kladení vajec. Příkladem je kareta obecná nebo kožatka velká.
🧑🤝🧑 Vztah s člověkem
📉 Ohrožení a ochrana
Více než polovina všech druhů želv je dnes považována za ohroženou. Mezi hlavní hrozby patří:
- Ztráta přirozeného prostředí: Ničení biotopů kvůli zemědělství, urbanizaci a těžbě.
- Znečištění: Zejména plastový odpad v oceánech, který si mořské želvy pletou s potravou (medúzami), a chemické znečištění vodních toků.
- Lov a nelegální obchod: Želvy jsou loveny pro maso, vejce a krunýře (tzv. želvovina). Velkým problémem je také nelegální obchod se zvířaty pro chov v zajetí.
- Klimatické změny: Zvyšování teploty ovlivňuje poměr pohlaví líhnoucích se mláďat a stoupající hladina moří ohrožuje hnízdní pláže mořských želv.
- Invazní druhy: Nepůvodní druhy, jako je želva nádherná, mohou vytlačovat původní druhy, jako je v Evropě želva bahenní.
Mnoho organizací po celém světě se věnuje ochraně želv, například zakládáním chráněných území, provozováním záchranných stanic a líhní nebo bojem proti pytláctví.
🎨 Želvy v kultuře
Želvy hrají významnou roli v mytologii a kultuře mnoha národů.
- **Symbol stvoření a stability**: V mnoha kulturách, například v indické nebo indiánské mytologii, nese svět na svém krunýři obrovská želva (tzv. Světová želva).
- **Symbol dlouhověkosti a moudrosti**: V Číně a Japonsku je želva symbolem štěstí, moudrosti a dlouhého života.
- **Moderní kultura**: Želvy se objevují i v moderní popkultuře, nejznámějším příkladem jsou Želvy Ninja.
⭐ Zajímavosti a rekordy
- **Největší želva**: Největší žijící želvou je kožatka velká (Dermochelys coriacea), která může vážit přes 900 kg a její karapax měřit až 2,5 metru.
- **Největší suchozemská želva**: Největší suchozemskou želvou je želva sloní (Chelonoidis niger) z Galapág a želva obrovská (Aldabrachelys gigantea) z atolu Aldabra. Mohou vážit přes 400 kg.
- **Nejmenší želva**: Nejmenší želvou na světě je želva trpasličí (Chersobius signatus) z Jihoafrické republiky, jejíž dospělci měří méně než 10 cm.
- **Dlouhověkost**: Želvy patří mezi nejdéle žijící obratlovce. Želva jménem Jonathan, žijící na ostrově Svatá Helena, se narodila kolem roku 1832 a je považována za nejstaršího známého žijícího suchozemského živočicha.
- **Migrace**: Mořské želvy podnikají jedny z nejdelších migrací v živočišné říši, kdy urazí tisíce kilometrů mezi potravními a hnízdními oblastmi.
🤓 Pro laiky
- Krunýř není batoh: Želva nemůže vylézt ze svého krunýře. Je to její páteř a žebra srostlá dohromady. Je to součást jejího těla, stejně jako jsou naše kosti součástí našeho.
- Proč jsou tak pomalé?: Suchozemské želvy jsou pomalé z několika důvodů. Mají těžký krunýř, který musí nosit. Jejich metabolismus je velmi pomalý, takže šetří energii. A protože je krunýř skvěle chrání, nepotřebují být rychlé, aby utekly predátorům. Vodní želvy jsou naopak ve vodě velmi rychlí a obratní plavci.
- Teplota určuje pohlaví: U mnoha druhů želv nerozhodují o pohlaví mláděte chromozomy jako u lidí, ale teplota, ve které se vejce vyvíjí. Když je v hnízdě tepleji, narodí se samičky, když je chladněji, narodí se samečci.
- Nemají zuby, ale koušou: Želvy sice nemají zuby, ale jejich čelisti jsou pokryty tvrdou a ostrou rohovinou, která funguje jako nůžky nebo kleště. Stisk některých druhů, jako je kajmanka supí, může být extrémně silný a nebezpečný.