Plazi

Rozbalit box

Obsah boxu

Plazi (Reptilia) jsou skupina obratlovců, která zahrnuje suchozemské živočichy s kůží pokrytou šupinami nebo rohovitými štítky. Patří mezi studenokrevné (poikilotermní) živočichové, což znamená, že jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolního prostředí. Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Plazi se v současnosti vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy, přičemž nejvíce preferují tropické a subtropické oblasti.

⏳ Historie a evoluce

Plazi se vyvinuli z obojživelníků již v prvohorách, přibližně před 300 miliony let. Jejich největší rozvoj nastal v druhohorách, kterým se často přezdívá „éra plazů“. Během tohoto období, před 200 až 90 miliony let, došlo k rychlé adaptaci plazů na různá prostředí a vzniklo mnoho specializovaných větví, včetně dinosaurů, ryboještěrů a ptakoještěrů. Na konci druhohor však mnoho dominantních druhů vyhynulo v důsledku změny podmínek na Zemi. Krokodýli a želvy se vyvinuli ve starších druhohorách, zatímco ještěři a hadi o něco později ve středních druhohorách. Studie ukazují, že rychlý vývoj plazů koreluje s extrémním zvýšením teploty na planetě, neboť se dokázali v těchto podmínkách snáze přizpůsobit než jiná zvířata.

🌍 Rozšíření a biotopy

Plazi obývají širokou škálu biotopů po celém světě, od pouští a savan až po deštné pralesy a vodní prostředí. Jejich schopnost adaptace na různé podmínky je dána především suchou, zrohovatělou kůží, která je chrání před vysycháním a poraněním. Většina druhů preferuje tropické a subtropické oblasti, kde je dostatek tepla pro jejich poikilotermní metabolismus. Některé druhy, jako například užovka hladká, se vyskytují i v mírném pásu a zimují v skalních puklinách nebo norách hlodavců.

🐍 Klasifikace a druhy

Tradičně se plazi dělí do čtyř hlavních řádů:

Krokodýli (Crocodilia) – zahrnují aligátory, krokodýlovité a gaviály. Jsou to draví plazi žijící obojživelným způsobem života v tropických a subtropických oblastech. Mají nejdokonaleji vyvinuté srdce s úplnou přepážkou mezi komorami.
Šupinatí (Squamata) – druhově nejpočetnější řád, který zahrnuje hadi, ještěři a dvouplazi. Jejich tělo je pokryto překrývajícími se šupinami. U hadů a beznohých ještěrů se kůže svléká vcelku (tzv. exuvie).
Želvy (Testudines) – charakteristickým znakem je krunýř tvořený hřbetním a břišním štítem, které na bocích těla srůstají. Většina želv má zuby nahrazené rohovitými čelistmi.
Hatérie (Sphenodontida) – nejstarší žijící skupina plazů, zastoupená pouze dvěma druhy na Novém Zélandu: hatérie novozélandská a hatérie Guentherova. Jsou považovány za „živoucí fosilie“, neboť se jejich vzhled za miliony let příliš nezměnil.

V roce 2021 bylo známo přibližně 11 500 druhů plazů.

🦎 Charakteristika a anatomie

Tělo plazů se skládá z hlavy, trup, ocasu a končetin, které mohou být v závislosti na způsobu života redukovány nebo zcela chybět (např. u hadů).

Kůže: Je suchá, silně zrohovatělá a vytváří typické šupiny nebo rohovité štítky. Chrání před vysycháním a poraněním. Některé druhy, jako chameleoni, dokáží měnit zbarvení kůže díky chromatoforům. Kůže nemá dýchací funkci.
Kostra: Lebka je monokondylní, spojená s páteří jediným kloubním hrbolem. Páteř se dělí na krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní část. U některých ještěrů mají ocasní obratle zlomové plošky umožňující autotomii (odvržení ocasu).
Dýchací soustava: Plazi dýchají výhradně plicemi. U hadů bývá často funkční pouze jedna plíce (pravá), zatímco levá zakrňuje.
Oběhová soustava: Srdce je obvykle rozděleno na dvě síně a jednu komoru s neúplnou přepážkou, což vede k mísení okysličené a neokysličené krve. Výjimkou jsou krokodýli, kteří mají srdce plně rozdělené na čtyři komory.
Trávicí soustava: Začíná ústní dutinou se zuby (u želv chybí) a jazykem, který u hadů a ještěrů slouží k přenosu pachových stop do Jacobsonova orgánu. Potravu většinou polykají celou. Jedové žlázy u jedovatých hadů jsou modifikované slinné žlázy.
Vylučovací soustava: Vylučovacími orgány jsou ledviny, které odvádějí moč do kloaky. Suchozemští plazi vylučují dusíkaté látky ve formě nerozpustné kyseliny močové, což jim pomáhá šetřit vodou.
Nervová soustava: Mozek plazů je ve srovnání s tělesnou hmotností poměrně malý, avšak dochází k rozvoji koncového mozku. Důležitými smysly jsou zrak a čich.

🥚 Rozmnožování a životní cyklus

Plazi se rozmnožují vnitřním oplozením. U plazů se vyskytují všechny tři typy rozmnožování:

Vejcorodost: Většina plazů klade vejce s vápenatou nebo kožovitou skořápkou na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Výjimkou jsou například samice krokodýlů, které chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhají mláďatům do vody.
Vejcoživorodost: Vývoj jedince probíhá přímo v těle samice, která vejce naklade až ve chvíli, kdy jsou připravena k líhnutí. Mláďata se líhnou buď bezprostředně po nakladení, nebo již při vlastním snášení. Mezi vejcoživorodé plazy v Česku patří například ještěrka živorodá, slepýš křehký nebo užovka hladká.
Živorodost: Je u plazů vzácná. Zárodek se vyvíjí přímo v těle samice a je vyživován z primitivní placenty. Příkladem živorodého plaza je zmije obecná.

Plazi rostou po celý život a jsou poměrně dlouhověcí.

🍽️ Potrava a predace

Většina plazů je masožravá nebo mrchožravá, s výjimkou některých býložravých druhů, jako jsou suchozemské želvy. Drobní plazi vyžadují menší sousta s vyšší frekvencí, zatímco velcí karnivorní plazi přijímají velká sousta a krmí se méně často.

Hadi: Loví širokou škálu kořisti, včetně hlodavců, ptáků, vajec a jiných plazů.
Ještěři: Drobné insektivorní ještěři se krmí denně hmyzem. Větší druhy, jako varani, konzumují hlodavce a ptáky.
Krokodýli: Jsou dravci, kteří se živí rybami i suchozemskými obratlovci. Číhají na kořist ve vodě, stáhnou ji pod vodu a utopí.
Želvy: Akvatické želvy se živí korýši, hmyzem a červy, s rostoucím věkem se zvyšuje podíl ryb a hlodavců v jejich potravě.

💧 Adaptace na prostředí

Plazi se vyvinuli s řadou adaptací, které jim umožňují přežít v rozmanitých a často drsných prostředích:

Zrohovatělá kůže: Chrání před ztrátou vody a mechanickým poškozením.
Vylučování kyseliny močové: Suchozemští plazi vylučují dusíkaté látky ve formě nerozpustné kyseliny močové, což minimalizuje ztrátu vody.
Poikilotermie: Schopnost přebírat teplotu z okolního prostředí jim umožňuje přežít i v oblastech s velkými teplotními výkyvy, kde by teplokrevní živočichové měli problém. Mají nižší metabolismus a dokáží dlouho hladovět.
Jacobsonův orgán: U hadů a ještěrů slouží k detekci pachových stop z okolí, což je klíčové pro lov a vyhledávání partnerů.
Termoreceptory: Někteří plazi, jako například chřestýši, mají speciální jamkový orgán s termoreceptory, které jim umožňují vnímat teplo vydávané kořistí.

⚠️ Ohrožení a ochrana

Globální studie z roku 2022 ukázaly, že přibližně 21 % žijících druhů plazů je ohroženo vyhynutím. Zvláště ohrožené jsou želvy (téměř dvě třetiny druhů) a krokodýli (polovina druhů). V Česku je na Červeném seznamu 12 druhů plazů, přičemž téměř všichni jejich zástupci jsou v různém stupni ohrožení.

Hlavní příčiny ohrožení zahrnují:

Zemědělství a těžba dřeva: Vedou k úbytku přirozeného prostředí plazů.
Rozvoj měst: Způsobuje fragmentaci krajiny a ničení biotopů.
Invazivní druhy: Představují konkurenci nebo predátory pro původní druhy.
Lov a obchod se zvířaty: Postihuje zejména krokodýly a želvy.
Klimatické změny: Ohrožují plazy, zejména ty, kteří žijí na ostrovech s nízkou nadmořskou výškou, kde hrozí zvyšování hladiny oceánů.
Lidská činnost: Zahrnuje likvidaci hromad kamení, vypalování stařiny, používání chemických prostředků a ubíjení plazů lidmi.

Ochrana plazů zahrnuje řadu opatření:

Odborná péče o lokality: Potlačování zarůstání lokalit náletovými dřevinami, zřizování úkrytišť, zimovišť a líhnišť.
Monitoring populací: Pravidelné sledování výskytu a početnosti plazů.
Vytváření nových úkrytových možností: Stavba kamenných zídek a míst vhodných k rozmnožování.
Osvěta: Snižování předsudků a odporu k plazům mezi veřejností.
Legislativní ochrana: Všechny původní druhy plazů v České republice jsou zvláště chráněné zákonem.

💡 Zajímavosti a kuriozity

Nejmenší plaz na světě: V roce 2021 byl na Madagaskaru objeven chameleon druhu Brookesia nana, který měří i s ocasem pouhých 22 milimetrů a tělo má veliké asi jako arašíd.
Největší žijící plaz: Krokodýl nilský může dosahovat délky až 5,9 metru a váhy 1000 kg. Mezi želvami patří k největším kožatka velká, která dorůstá až 2 metry a váží 600 kg. Největším současným ještěrem je varan komodský, dorůstající délky až 4 metry.
Nejdelší had: Krajta skalní má průměrnou délku 4,5 metru, výjimečně až 6 metrů.
Nejrychlejší had: Mamba černá se dokáže pohybovat rychlostí až 20 km/hod.
Nejjedovatější had: Za nejjedovatějšího hada na světě je považován suchozemský taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) žijící v Austrálii.
Plaz roku 2025: V České republice byla pro rok 2025 vyhlášena užovka hladká.

Pro laiky

Představte si plazy jako takové "starší bratrance" ptáků a savců. Jsou to zvířata, která se jako první dokonale přizpůsobila životu na souši, aniž by potřebovala vodu k rozmnožování. To je jako, když si postavíte dům a nemusíte už chodit pro vodu k řece. Jejich kůže je suchá a šupinatá, což je jako mít na sobě brnění, které je chrání před vyschnutím a zraněním. Protože jsou studenokrevní, nemají vlastní "topení" v těle jako my, a tak se musí vyhřívat na sluníčku nebo se schovávat do stínu, aby si udrželi správnou teplotu. Je to trochu jako solární panely – potřebují slunce, aby fungovali.

Plazi jsou velmi rozmanití – patří sem hadi bez nohou, ještěři s dlouhými ocasy, pomalé želvy s krunýřem a mohutní krokodýli. Většina z nich klade vejce do písku nebo do hlíny a pak se o ně už moc nestará. Někteří ale, jako třeba zmije, dokonce rodí živá mláďata, což je u plazů vzácné, ale pro mláďata bezpečnější. Jsou důležitou součástí ekosystému, protože pomáhají udržovat rovnováhu – například hadi jedí myši a krysy, čímž kontrolují jejich počet. Bohužel, mnoho druhů plazů je dnes ohroženo kvůli tomu, že jim lidé ničí jejich domovy nebo je loví. Proto je důležité je chránit, aby se na ně mohly dívat i budoucí generace.