Přeskočit na obsah

Smysly

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox anatomie Smysly jsou fyziologické schopnosti organismů přijímat a zpracovávat podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, což jim umožňuje orientaci, přežití, komunikaci a interakci se světem. Prostřednictvím specializovaných smyslových orgánů a receptorů převádí nervová soustava různé formy energie (světlo, zvuk, tlak, chemické látky) na nervové vzruchy, které jsou následně interpretovány v mozku.

Tradičně se rozlišuje pět základních lidských smyslů, jak je definoval již Aristotelés: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Moderní věda však toto dělení rozšiřuje o celou řadu dalších smyslů, které vnímáme méně vědomě, ale jsou klíčové pro fungování těla, jako je vnímání bolesti, teploty, rovnováhy a polohy vlastního těla.

🖐️ Základních pět smyslů

Tato pětice smyslů, označovaná jako exteroreceptory, nám poskytuje primární informace o vnějším světě.

👀 Zrak (Vizorecepce)

Zrak je pro člověka dominantním smyslem, který zprostředkovává až 80 % všech informací o okolí. Orgánem zraku je oko, které funguje jako fotoreceptor. Umožňuje vnímat světlo (elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 390–760 nm), jeho intenzitu, barvu, tvar, pohyb a prostorové uspořádání objektů. Obraz je zaostřován čočkou na sítnici, kde se nacházejí světločivné buňky – tyčinky (vnímají intenzitu světla) a čípky (umožňují barevné vidění). Informace je pak vedena zrakovým nervem do zrakového centra v týlním laloku mozku.

👂 Sluch (Audiocepce)

Sluch umožňuje vnímat zvuk, což je mechanické vlnění prostředí (nejčastěji vzduchu). Orgánem sluchu je ucho, které se dělí na vnější, střední a vnitřní. Ušní boltec zachytává zvukové vlny, které procházejí zvukovodem a rozechvívají bubínek. Tyto vibrace jsou přes sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek) převedeny do hlemýždě ve vnitřním uchu. Zde vláskové buňky v Cortiho orgánu přemění mechanické vlnění na nervové signály, které putují sluchovým nervem do spánkového laloku mozku. Člověk vnímá frekvence v rozsahu přibližně 20 Hz až 20 000 Hz.

👃 Čich (Olfakce)

Čich je chemorecepční smysl, který detekuje chemické látky rozptýlené ve vzduchu. Čichové receptory jsou umístěny na čichovém epitelu v horní části nosní dutiny. Molekuly vůní a pachů se rozpouštějí v hlenu a vážou se na receptory, které vysílají signály přímo do čichového bulbu v mozku. Čich je úzce propojen s limbickým systémem, a proto silně ovlivňuje emoce a paměť.

👅 Chuť (Gustace)

Chuť je rovněž chemorecepční smysl, který vnímá chemické látky rozpuštěné ve slinách. Receptory pro chuť, tzv. chuťové pohárky, se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v hltanu. Tradičně se rozlišuje pět základních chutí: sladká (cukry), slaná (soli), kyselá (kyseliny), hořká (často alkaloidy) a umami (glutamáty). Celkový vjem chuti jídla je komplexní a je silně ovlivněn čichem, texturou a teplotou.

🤚 Hmat (Somatosenzorika)

Hmat není jediný smysl, ale komplexní systém vnímání zahrnující několik typů mechanoreceptorů, termoreceptorů a nociceptorů v kůži, svalech a vnitřních orgánech. Umožňuje vnímat:

🧠 Rozšířené a vnitřní smysly

Kromě tradiční pětice existuje řada dalších smyslů, které jsou nezbytné pro udržení homeostázy a koordinaci těla. Tyto smysly spadají do kategorie interoceptorů (vnímání zevnitř těla) a proprioceptorů (vnímání polohy a pohybu).

  • Propriocepce (Polohocit): Tento smysl nám dává informaci o poloze a pohybu našich končetin a těla v prostoru bez nutnosti vizuální kontroly. Receptory se nacházejí ve svalech (svalová vřeténka), šlachách (Golgiho šlachová tělíska) a kloubech. Je klíčová pro rovnováhu a koordinované pohyby.
  • Vestibulární smysl (Rovnováha): Orgánem je vestibulární aparát ve vnitřním uchu, který detekuje gravitaci, zrychlení a rotační pohyby hlavy. Je zásadní pro udržení rovnováhy a stabilizaci zraku při pohybu.
  • Termorecepce: Schopnost vnímat teplotu nejen na povrchu těla, ale i uvnitř, například v hypothalamu, který reguluje tělesnou teplotu.
  • Nocicepce: Vnímání bolesti z vnitřních orgánů i z povrchu těla. Je to varovný systém, který chrání tělo před poškozením.
  • Interocepce: Souhrnný název pro vnímání vnitřních stavů těla, jako je hlad, žízeň, srdeční tep, potřeba dýchat nebo jít na toaletu. Je úzce spojena s emočním prožíváním a duševním zdravím.
  • Chronocepce: Subjektivní vnímání plynutí času, které je ovlivňováno cirkadiánními rytmy a emočním stavem.

🔬 Jak smysly fungují?

Proces smyslového vnímání probíhá ve třech základních krocích: 1. Recepce: Specializovaná smyslová buňka (receptor) detekuje specifický podnět (např. foton světla, molekula pachu, mechanická vlna). 2. Transdukce: Receptor převede energii podnětu na elektrický signál (nervový vzruch). Například mechanoreceptory jsou ionotropní a reagují na fyzickou deformaci, zatímco chemoreceptory a fotoreceptory často využívají metabotropní signální dráhy přes G-protein. 3. Percepce: Nervové vzruchy jsou vedeny do centrální nervové soustavy, kde jsou v konkrétních oblastech mozkové kůry zpracovány a interpretovány jako smyslový vjem (obraz, zvuk, vůně).

🐾 Smysly ve světě zvířat

Živočišná říše disponuje fascinující škálou smyslů, které jsou často mnohem dokonalejší nebo zcela odlišné od těch lidských.

👶 Pro laiky: Co jsou to smysly?

Představte si, že vaše tělo je dům a váš mozek je řídící centrum v tomto domě. Smysly jsou jako okna, dveře a různé senzory, které řídícímu centru (mozku) říkají, co se děje venku i uvnitř.

  • Zrak je velké okno, kterým se díváte ven a vidíte svět, barvy a tvary.
  • Sluch jsou jako mikrofony, které poslouchají, jestli někdo mluví, hraje hudba nebo se blíží auto.
  • Čich a chuť jsou speciální detektory u dveří, které zkoumají, jestli je venku vůně čerstvého koláče (chuť ho pak otestuje zblízka), nebo jestli se něco pálí.
  • Hmat jsou senzory po celém povrchu domu, které hlásí, jestli prší (cítíte kapky), je zima, nebo jste se o něco bouchli.

Kromě těchto "venkovních" senzorů máte i "vnitřní". Propriocepce je systém, který mozku neustále hlásí, kde přesně jsou všechny části vašeho těla – proto si můžete sáhnout na nos i se zavřenýma očima. Rovnováha je jako vodováha, která hlídá, abyste nespadli. A interocepce je vnitřní alarm, který vám řekne: "Mám hlad," "Chce se mi pít," nebo "Jsem unavený." Všechny tyto informace mozek sbírá, aby mohl dům (vaše tělo) udržovat v bezpečí a pohodě.

Zdroje