Chameleon
Obsah boxu
Chameleon je obecný český název pro ještěry z čeledi chameleonovití (Chamaeleonidae). Jsou to vysoce specializovaní stromoví plazi, proslulí především svou schopností měnit barvu, nezávisle se pohybujícíma očima a extrémně rychlým, vymrštitelným jazykem. Vyskytují se převážně v Africe a na Madagaskaru, ale několik druhů obývá i jižní Evropu a Asii.
V současnosti je známo přes 200 druhů chameleonů, které se liší velikostí od několika centimetrů (rod Brookesia) až po více než 60 cm (např. Calumma parsonii). Jejich unikátní adaptace z nich činí jedny z nejpozoruhodnějších a nejstudovanějších ještěrů na světě.
🦎 Popis a anatomie
Chameleoni mají řadu jedinečných anatomických rysů, které je odlišují od ostatních ještěrů a jsou výsledkem jejich adaptace na stromový způsob života a specifickou loveckou strategii.
👁️ Zrak
Oči chameleona jsou jedním z jeho nejvýraznějších znaků. Jsou kuželovité, kryté srostlými víčky s malým otvorem pro zornici a mohou se pohybovat zcela nezávisle na sobě. To chameleonovi umožňuje mít téměř 360° zorné pole a sledovat kořist i predátora současně. Když chameleon zaměří kořist, obě oči se stočí dopředu, což mu poskytuje binokulární vidění a přesný odhad vzdálenosti, který je klíčový pro úspěšný lov.
🎨 Změna zbarvení
Navzdory všeobecnému přesvědčení neslouží změna barvy primárně ke kamufláži, i když i tu umožňuje. Hlavní funkcí je sociální signalizace a termoregulace. Barvoměna je řízena nervovým systémem a hormony a je výsledkem změn ve specializovaných kožních buňkách zvaných chromatofory.
Tyto buňky jsou uspořádány v několika vrstvách:
- Iridofory (guanofory): Obsahují krystalky guaninu. Změnou vzdálenosti mezi těmito krystalky může chameleon aktivně měnit odraz světla a vytvářet tak modré a zelené odstíny.
- Xantofory a erytrofory: Obsahují žluté a červené pigmenty.
- Melanofory: Obsahují tmavý melanin. Jejich roztažením či stažením chameleon ztmavuje nebo zesvětluje pokožku.
Kombinací aktivity těchto vrstev dokáže chameleon vytvořit širokou škálu barev a vzorů, kterými komunikuje svůj stav (strach, agresivita, ochota k páření) nebo reguluje tělesnou teplotu (tmavé barvy pohlcují více tepla, světlé méně).
👅 Jazyk
Jazyk chameleona je další extrémní adaptací. V klidu je složen jako harmonika v hrdle a je držen specializovanou jazylkovou kostí. Při lovu je vymrštěn neuvěřitelnou rychlostí (až 100 km/h) pomocí komplexního systému svalů a šlach. Délka jazyka může dosáhnout až dvojnásobku délky těla chameleona. Na konci je jazyk rozšířen do lepkavé, svalnaté "paličky", která kořist přichytí a vtáhne zpět do tlamy.
🦶 Končetiny a ocas
Končetiny jsou dokonale přizpůsobeny šplhání. Prsty jsou srostlé do dvou protistojných skupin, což vytváří klíšťkovitý úchop (tzv. zygodaktylie). Na předních končetinách jsou srostlé dva vnější a tři vnitřní prsty, na zadních je tomu naopak. Většina druhů má také chápavý ocas, který používají jako pátou končetinu pro zajištění stability při pohybu ve větvích.
🦴 Kostra a další znaky
Tělo chameleonů je typicky bočně zploštělé. Mnoho druhů, zejména samci, má na hlavě výrazné ornamenty jako jsou rohy, hřebeny nebo přilby (např. u chameleona jemenského). Tyto struktury hrají roli při soubojích o teritoria a při lákání samic. Jejich zuby jsou akrodontní, což znamená, že vyrůstají přímo z okraje čelistní kosti a při poškození se neobnovují.
🌍 Rozšíření a habitat
Těžiště výskytu chameleonů leží v subsaharské Africe a na ostrově Madagaskar, který je domovem téměř poloviny všech známých druhů.
Madagaskar: Hostí největší diverzitu, včetně největších (rod Calumma a Furcifer) i nejmenších (rod Brookesia) druhů na světě.
Kontinentální Afrika: Chameleoni obývají širokou škálu biotopů od deštných pralesů po polopouště a horské oblasti.
Jižní Evropa: Vyskytuje se zde chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon), například na jihu Španělska a Portugalska.
Asie: Několik druhů žije na Blízkém východě, v Indii a na Šrí Lance.
Většina chameleonů je stromových (arborikolních) a obývá lesy, křoviny a savany. Některé menší druhy, jako zástupci rodu Brookesia, jsou pozemní a žijí ve spadaném listí.
🍽️ Potrava a lov
Chameleoni jsou primárně hmyzožravci. Jejich kořistí se stává široká škála hmyzu a dalších členovců, jako jsou kobylky, cvrčci, mouchy, pavouci a housenky. Větší druhy, jako je chameleon Parsonův nebo chameleon obrovský, mohou ulovit i menší obratlovce, například malé ptáky nebo jiné ještěry.
Jejich lovecká strategie je pasivní. Obvykle nehybně číhají na větvi a pomalu se pohupují, čímž napodobují list ve větru. Když se kořist přiblíží na dosah, zaměří ji oběma očima a bleskově vymrští svůj jazyk.
🧬 Rozmnožování a životní cyklus
Většina chameleonů je vejcorodá (oviparní). Samice po páření snáší vejce do nory, kterou vyhrabe v půdě. Počet vajec se liší podle druhu od několika málo až po desítky. Inkubace může trvat několik měsíců až více než rok.
Některé druhy žijící v chladnějších horských oblastech (např. Trioceros jacksonii) jsou vejcoživorodé (ovoviviparní). Samice zadržuje vejce v těle až do vylíhnutí mláďat, která se rodí v tenkém vaječném obalu, z něhož se ihned dostávají ven.
Životní cyklus chameleonů je často poměrně krátký. Některé menší druhy se dožívají pouze jednoho roku, zatímco větší druhy mohou v přírodě i v zajetí žít 5 až 10 let.
📜 Systematika a evoluce
Čeleď chameleonovití (Chamaeleonidae) se dělí na dvě podčeledi:
- Chamaeleoninae (praví chameleoni): Zahrnuje většinu známých druhů, typicky větší a stromové. Patří sem rody jako Chamaeleo, Furcifer, Calumma, Trioceros a Bradypodion.
- Brookesiinae (listoví chameleoni): Zahrnuje malé až trpasličí, často pozemní druhy z Madagaskaru. Patří sem rody Brookesia a Palleon.
Nejstarší známý fosilní záznam chameleona pochází z paleocénu z Evropy, což naznačuje, že skupina je starší, než se dříve myslelo.
🧑🤝🧑 Chameleon a člověk
Chameleoni fascinují lidi po staletí. V mnoha afrických kulturách jsou spojováni s pověrami a magií, často jsou považováni za nositele smůly nebo posly bohů.
Chov v zajetí
Mnoho druhů chameleonů, zejména chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus) a chameleon pardálí (Furcifer pardalis), je populárních v teraristice. Jejich chov je však náročný. Vyžadují specifické podmínky týkající se teploty, vlhkosti, ventilace a především kvalitního UVB záření, které je nezbytné pro metabolismus vápníku a prevenci metabolických poruch kostí.
Ohrožení a ochrana
Mnoho druhů chameleonů je ohroženo především ztrátou přirozeného prostředí v důsledku odlesňování a zemědělství. Významnou hrozbou je také nelegální odchyt pro mezinárodní obchod se zvířaty. Téměř všechny druhy chameleonů jsou proto chráněny úmluvou CITES, která reguluje obchod s ohroženými druhy.
💡 Pro laiky: Jak funguje změna barvy?
Představte si kůži chameleona jako několik vrstev barevných filtrů nad sebou.
- Nejhlouběji je vrstva s tmavým pigmentem (melaninem). Když se tato vrstva "roztáhne" nahoru, chameleon ztmavne. Když se "stáhne" dolů, je světlejší.
- Nad ní je vrstva s drobnými krystalky. Když je chameleon v klidu, tyto krystalky odrážejí modré světlo.
- Ještě výše je vrstva se žlutým pigmentem.
Když modré světlo z vrstvy krystalků prosvítá přes žlutou vrstvu, vidíme zelenou barvu – proto je mnoho chameleonů v klidu zelených. Pokud ale chameleon roztáhne krystalky dál od sebe, začnou odrážet i žluté a červené světlo. Tím se jeho barva změní. Kombinací těchto vrstev, které chameleon ovládá svou náladou a teplotou, dokáže vytvořit neuvěřitelnou paletu barev. Není to tedy jako míchání barev na paletě, ale spíše jako ovládání miniaturních zrcátek a filtrů v kůži.