Želvy
Obsah boxu
Šablona:Infobox taxon Želvy (Testudines) jsou řád plazů z podtřídy Anapsida, charakteristický především přítomností kostěného krunýře, který se vyvinul z jejich žeber a slouží jako ochrana. Tento řád zahrnuje jak druhy suchozemské, tak sladkovodní i mořské. Želvy patří mezi nejstarší žijící skupiny plazů a objevily se na Zemi již před více než 220 miliony let, tedy dříve než ještěři, krokodýli a dokonce i dinosauři.
V současnosti je známo přibližně 360 druhů želv, z nichž mnohé jsou kriticky ohrožené kvůli ztrátě přirozeného prostředí, znečištění a lovu. Jsou to studenokrevní živočichové, což znamená, že jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolního prostředí. Vyskytují se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
📜 Evoluce a historie
Evoluční historie želv je jednou z nejzajímavějších a zároveň nejzáhadnějších kapitol paleontologie. První prapředci želv se objevili v období svrchního triasu, přibližně před 220 miliony lety.
🐢 První želvy
Jedním z nejstarších známých prapředků želv je Odontochelys semitestacea, jehož fosilie byly nalezeny v Číně. Tento druh měl již plně vyvinutý břišní krunýř (plastron), ale hřbetní část (karapax) byla tvořena pouze rozšířenými žebry a chyběly mu kostěné destičky. Na rozdíl od moderních želv měl Odontochelys v čelistech zuby.
Dalším významným raným druhem je Proganochelys quenstedti z pozdního triasu v Německu. Tato želva již měla plně vyvinutý krunýř, nemohla však zatahovat hlavu a krk dovnitř jako moderní druhy. Její krk a ocas byly chráněny kostěnými ostny.
🏛️ Vývoj krunýře
Krunýř je klíčovým znakem želv a jeho vznik je unikátní v říši obratlovců. Vyvinul se postupným rozšiřováním a srůstáním žeber a páteřních obratlů, které se spojily s kostěnými destičkami v kůži (osteodermy). Tento proces trval miliony let a poskytl želvám mimořádně účinnou ochranu před predátory. Krunýř je pevnou součástí kostry a želva se z něj nemůže "svléknout".
🦖 Přežití velkého vymírání
Želvy patří mezi skupiny živočichů, které úspěšně přežily vymírání na konci křídy před 66 miliony lety, při kterém vyhynuli neptačí dinosauři. Jejich schopnost přežít v různých prostředích, pomalý metabolismus a ochranný krunýř jim pravděpodobně poskytly výhodu v drsných podmínkách po dopadu asteroidu.
🧬 Anatomie a fyziologie
Anatomie želv je silně přizpůsobena životu s krunýřem. Tato unikátní struktura ovlivňuje jejich dýchání, pohyb i vnitřní uspořádání orgánů.
🛡️ Krunýř
Krunýř se skládá ze dvou hlavních částí:
- Karapax: Hřbetní, obvykle klenutá část. Je tvořen srostlými obratli, žebry a kostěnými deskami.
- Plastron: Břišní, plochá část. Vznikl srůstem klíčních kostí, meziklíční kosti a břišních žeber.
Obě části jsou po stranách spojeny kostěným můstkem. Povrch krunýře je u většiny druhů kryt rohovitými štítky (scutes), jejichž počet a uspořádání jsou důležitým determinačním znakem. U kožatek je kostěný krunýř redukován a kryt silnou, pevnou kůží.
🧠 Smysly a nervová soustava
Želvy mají dobře vyvinutý zrak a většina druhů vidí barevně. Jejich čich je také velmi citlivý a hraje důležitou roli při hledání potravy a partnerů. Sluch je naopak slabší. Želvy nemají vnější uši, ale dokáží vnímat nízkofrekvenční zvuky a vibrace přenášené zemí nebo vodou. Jejich mozek je v porovnání s savci malý a relativně jednoduchý.
❤️ Oběhová a dýchací soustava
Jako všichni plazi mají želvy srdce se třemi oddíly (dvě síně a jedna komora s neúplnou přepážkou), což umožňuje částečné mísení okysličené a neokysličené krve.
Dýchání je komplikované, protože jejich žebra jsou součástí krunýře a nemohou se pohybovat. Místo toho želvy dýchají pomocí speciálních svalů v oblasti končetin, které stlačováním a roztahováním vnitřních orgánů mění objem plic. Některé vodní želvy vyvinuly doplňkové způsoby dýchání, například tzv. kloakální dýchání, kdy přijímají kyslík z vody pomocí prokrvených vaků v kloace.
🍽️ Trávicí soustava a potrava
Moderní želvy nemají zuby. Místo nich mají čelisti kryté ostrou rohovinou, která tvoří jakýsi zobák (ramfotéka). Tvar zobáku se liší podle druhu potravy. Masožravé druhy mají ostré, hákovité zobáky pro trhání kořisti, zatímco býložravé druhy mají vroubkované okraje pro stříhání rostlin. Spektrum potravy je velmi široké – od řas a vodních rostlin přes hmyz, měkkýše a ryby až po mršiny.
🥚 Rozmnožování
Všechny želvy jsou vejcorodé. Samice kladou vejce do jamek, které vyhrabávají v půdě, písku nebo tlejícím rostlinném materiálu. Po nakladení vajec je zahrabou a dále se o ně nestarají.
U mnoha druhů želv je pohlaví mláďat určeno inkubační teplotou vajec. Tento jev se nazývá teplotně závislé určení pohlaví (TSD). Při vyšších teplotách se obvykle líhnou samice, při nižších samci. Tento mechanismus je činí zranitelnými vůči globálnímu oteplování.
🌍 Rozšíření a habitat
Želvy obývají širokou škálu prostředí po celém světě. Vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy.
- Mořské želvy: Obývají tropické a subtropické oceány. Patří sem například kareta obrovská nebo kožatka velká.
- Sladkovodní želvy: Žijí v řekách, jezerech, bažinách a rybnících. Jsou nejpočetnější skupinou. Příkladem je evropská želva bahenní.
- Suchozemské želvy: Preferují suchá, stepní až pouštní prostředí, ale i lesy. Jsou typické robustním, klenutým krunýřem a slonovitýma nohama. Patří sem například želva obrovská nebo želva zelenavá.
V České republice je jediným původním druhem kriticky ohrožená želva bahenní (Emys orbicularis).
分類 Systematika a klasifikace
Řád želv (Testudines) se dělí na dva recentní podřády podle způsobu, jakým zatahují hlavu a krk do krunýře:
1. Skrytohrdlí (Cryptodira)
Většina žijících druhů želv patří do této skupiny. Zatahují hlavu přímo dozadu pod páteř, přičemž krk se esovitě prohne ve vertikální rovině. Jsou rozšířeni po celém světě.
- Nadčeleď Testudinoidea: Zahrnuje suchozemské a sladkovodní želvy (např. želvovití, emydovití).
- Nadčeleď Chelonioidea: Mořské želvy (např. karetovití, kožatkovití).
- Nadčeleď Trionychoidea: Sladkovodní želvy s měkkým krunýřem (např. kožnatkovití).
2. Skrytohlaví (Pleurodira)
Tyto želvy zatahují hlavu do krunýře tak, že ohýbají krk do strany (horizontálně). Jsou rozšířeny pouze na jižní polokouli (
, , 
). Mezi zástupce patří například matamata třásnitá.
🧑 Vztah s člověkem
Želvy provázejí lidstvo po tisíce let, a to jak v mytologii, tak jako zdroj potravy či domácí mazlíčci.
🍲 Využití
V mnoha kulturách jsou želvy a jejich vejce považovány za delikatesu. To vedlo k nadměrnému lovu a drastickému poklesu populací mnoha druhů, zejména mořských želv. Jejich krunýře (želvovina) byly v minulosti využívány k výrobě ozdobných předmětů, jako jsou hřebeny, brýlové obroučky nebo šperkovnice. Dnes je obchod s želvovinou mezinárodně regulován úmluvou CITES.
📉 Ohrožení a ochrana
Více než polovina všech druhů želv je dnes považována za ohroženou. Mezi hlavní hrozby patří:
- Ztráta přirozeného prostředí: Vysoušení mokřadů, urbanizace a přeměna krajiny na zemědělskou půdu.
- Znečištění: Zejména plastový odpad v oceánech, který si mořské želvy pletou s medúzami, a chemické znečištění vod.
- Nelegální obchod: Želvy jsou loveny pro maso, vejce, krunýře a pro trh s domácími mazlíčky.
- Klimatické změny: Zvyšování teplot ovlivňuje poměr pohlaví u druhů s TSD a ohrožuje hnízdní pláže mořských želv stoupající hladinou moře.
- Rybářství: Mořské želvy se často náhodně chytají do rybářských sítí a vlečných sítí (tzv. bycatch), kde se utopí.
Ochranou želv se zabývá mnoho mezinárodních i lokálních organizací. Klíčová je ochrana jejich biotopů, regulace obchodu a osvěta veřejnosti.
✨ Zajímavosti a rekordy
- Dlouhověkost: Želvy patří mezi nejdéle žijící obratlovce. Některé druhy, jako želva obrovská, se mohou dožít více než 150 let. Rekordmanem je želva jménem Jonathan, která se v roce 2025 dožila věku přes 190 let.
- Největší a nejmenší: Největší želvou je kožatka velká, která může vážit až 900 kg a její karapax měřit přes 2 metry. Naopak nejmenší je jihoafrická želvička tečkovaná (Chersobius signatus), která v dospělosti měří jen 6–10 cm.
- Pomalý metabolismus: Želvy mají extrémně pomalý metabolismus, což jim umožňuje přežít dlouhá období bez potravy a přispívá k jejich dlouhověkosti.
- Želvy v mytologii: V mnoha kulturách, například v indické nebo čínské mytologii, je želva symbolem moudrosti, stability a dlouhověkosti. Svět je často zobrazován jako spočívající na krunýři obří želvy.
🤓 Pro laiky
- Krunýř: Je to kostěný "domeček", který má želva na zádech a břiše. Je srostlý s její kostrou (páteří a žebry), takže se z něj nemůže dostat ven, stejně jako my se nemůžeme dostat z naší kostry. Slouží jako brnění proti nepřátelům.
- Teplotně závislé určení pohlaví (TSD): U mnoha želv nerozhodují o pohlaví mláděte geny jako u lidí, ale teplota, ve které se vejce vyvíjí. Když je v hnízdě tepleji, narodí se samičky, a když je chladněji, narodí se samečci.
- Ramfotéka: Je to odborný název pro tvrdý, rohovitý "zobák", který mají želvy místo zubů. Používají ho ke kousání a trhání potravy.
- Kloakální dýchání: Některé vodní želvy umí dýchat i "zadkem". Mají v kloace (což je společný vývod pro trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavu) speciální prokrvené vaky, kterými dokážou vstřebávat kyslík rozpuštěný ve vodě. To jim umožňuje zůstat pod vodou velmi dlouho.