Přeskočit na obsah

Obratel

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox kost Obratel (latinsky vertebra, plurál vertebrae) je základní stavební jednotka páteře (columna vertebralis) u obratlovců. Jedná se o nepravidelnou kost, která se podílí na ochraně míchy, podpoře těla a umožňuje jeho pohyblivost. Lidská páteř je tvořena 33–34 obratli, které se liší tvarem a velikostí v závislosti na jejich umístění a funkci.

Jednotlivé obratle jsou navzájem spojeny meziobratlovými ploténkami, vazy a drobnými klouby, což páteři dodává její charakteristickou pevnost a zároveň pružnost.

⚙️ Obecná stavba obratle

Ačkoliv se obratle v různých částech páteře liší, většina z nich sdílí společný základní plán, který se skládá z několika částí:

  • Tělo obratle (corpus vertebrae): Je to největší, nosná část obratle válcovitého tvaru, umístěná vpředu (ventrálně). Směrem dolů po páteři se těla obratlů zvětšují, protože nesou stále větší hmotnost. Tělo je tvořeno převážně spongiózní kostí, která obsahuje kostní dřeň, a na povrchu je kryto tenkou vrstvou kompaktní kosti.
  • Obratlový oblouk (arcus vertebrae): Vybíhá z těla obratle směrem dozadu (dorzálně) a spolu s tělem ohraničuje obratlový otvor (foramen vertebrale). Spojením obratlových otvorů všech obratlů nad sebou vzniká páteřní kanál (canalis vertebralis), v němž je uložena a chráněna mícha a její obaly.
  • Výběžky obratle (processus vertebrae): Z obratlového oblouku vystupuje několik výběžků, které slouží jako úpony pro svaly a vazy nebo pro kloubní spojení se sousedními obratli.
   *   Trnový výběžek (processus spinosus): Vystupuje dozadu a je hmatný na zádech jako řada hrbolků pod kůží.
   *   Příčné výběžky (processus transversi): Vystupují do stran. U hrudních obratlů se na ně kloubně připojují žebra.
   *   Kloubní výběžky (processus articulares): Jsou párové, dva horní (superiores) a dva dolní (inferiores). Mají kloubní plošky, kterými se obratle spojují se sousedními obratli a umožňují tak omezený pohyb mezi nimi.

🌍 Typy obratlů a jejich specifika

Lidské obratle se dělí do pěti skupin podle jejich umístění v páteři. Každá skupina má charakteristické rysy přizpůsobené své specifické funkci.

cervicalis Krční obratle (C1–C7)

Krčních obratlů (vertebrae cervicales) je sedm. Jsou nejmenší a nejpohyblivější ze všech pravých obratlů. Jejich typickým znakem je otvor v příčném výběžku (foramen transversarium), kterým prochází vertebrální tepna zásobující mozek krví. První dva krční obratle mají zcela unikátní stavbu:

  • Atlas (C1), neboli nosič: První krční obratel, který postrádá tělo i trnový výběžek. Má podobu prstence a svými horními kloubními ploškami se spojuje s lebkou (konkrétně s kostí týlní). Umožňuje kývavé pohyby hlavy (předklon a záklon).
  • Axis (C2), neboli čepovec: Druhý krční obratel. Z jeho těla vybíhá směrem vzhůru zub (dens axis), který se zasouvá do předního oblouku atlasu. Kolem tohoto zubu se atlas otáčí, což umožňuje rotační pohyby hlavy (otáčení vlevo a vpravo).

thoracica Hrudní obratle (Th1–Th12)

Hrudních obratlů (vertebrae thoracicae) je dvanáct. Jsou větší než krční obratle a jejich hlavním poznávacím znakem jsou kloubní plošky (foveae costales) na tělech a příčných výběžcích, které slouží pro spojení s dvanácti páry žeber. Tvoří tak pevnou oporu pro hrudní koš. Jejich trnové výběžky jsou dlouhé, šikmé a směřují dolů, což omezuje záklon v této části páteře.

lumbalis Bederní obratle (L1–L5)

Bederních obratlů (vertebrae lumbales) je pět. Jsou největší a nejmohutnější, protože nesou váhu celé horní poloviny těla. Mají masivní, ledvinovitá těla a silné výběžky. Tato oblast páteře umožňuje především předklon a záklon. Vzhledem k velké zátěži jsou bederní obratle a zejména meziobratlové ploténky v této oblasti nejčastěji postiženy degenerativními změnami.

sacralis Křížové obratle (S1–S5)

Pět křížových obratlů (vertebrae sacrales) v dospělosti srůstá v jednu mohutnou kost – kost křížovou (os sacrum). Tato kost má trojúhelníkový tvar a je vklíněna mezi obě pánevní kosti, čímž tvoří zadní část pánve. Přenáší hmotnost těla z páteře na dolní končetiny.

coccygea Kostrční obratle (Co1–Co4/5)

Tři až pět kostrčních obratlů (vertebrae coccygeae) jsou rudimentární (zakrnělé) obratle, které srůstají v kostrč (os coccygis). Kostrč je pozůstatkem ocasní páteře u lidských předků a slouží jako úpon pro některé svaly a vazy pánevního dna.

💪 Funkce obratlů

Obratle a páteř jako celek plní několik klíčových funkcí:

  • Oporná funkce: Páteř tvoří hlavní osu těla, nese váhu hlavy, trupu a horních končetin a přenáší ji na pánev a dolní končetiny.
  • Ochranná funkce: Páteřní kanál vytvořený obratli poskytuje pevnou ochranu pro zranitelnou míchu a míšní nervy.
  • Pohybová funkce: Díky spojení pomocí kloubů a pružných plotének umožňuje páteř pohyby trupu v různých směrech – předklon, záklon, úklony a rotace.
  • Krvetvorba: Spongiózní kost v tělech obratlů obsahuje červenou kostní dřeň, která je v dospělosti jedním z hlavních míst tvorby krevních elementů.

🩺 Klinický význam

Poruchy a onemocnění obratlů patří mezi velmi časté zdravotní problémy.

  • Výhřez meziobratlové ploténky: Poškození ploténky mezi dvěma obratli může vést k jejímu vyhřeznutí, což způsobí útlak míšního nervu a vyvolá silnou bolest (např. ischias). Nejčastěji se vyskytuje v bederní oblasti.
  • Zlomeniny obratlů: Mohou vzniknout následkem úrazu (pády, autonehody) nebo patologicky, například při osteoporóze, kdy je kost oslabená. Kompresivní zlomenina těla obratle je typická pro starší lidi. Zlomeniny mohou vést k poškození míchy s rizikem paralýzy.
  • Skolióza, kyfóza, lordóza: Jedná se o abnormální zakřivení páteře do strany (skolióza) nebo v předozadním směru (nadměrná kyfóza – hrb, nadměrná lordóza – prohnutí).
  • Spondylóza: Degenerativní onemocnění obratlů a plotének, které vede k tvorbě kostních výrůstků (osteofytů), zúžení páteřního kanálu a chronické bolesti.
  • Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc): Chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především klouby mezi obratli a vede k jejich postupnému tuhnutí a srůstání.

🔬 Pro laiky

Představte si páteř jako sloup z kostěných "korálků", které jsou naskládány na sebe. Každý tento korálek je jeden obratel. Mezi každým korálkem je měkká, pružná podložka – meziobratlová ploténka, která funguje jako tlumič nárazů. Každý obratel má uprostřed díru. Když se všechny obratle naskládají na sebe, tyto díry vytvoří dlouhou trubici, tzv. páteřní kanál. V tomto kanálu je bezpečně uložena mícha, což je svazek nervů podobný tlustému kabelu, který propojuje mozek se zbytkem těla. Z obratlů také do stran a dozadu trčí různé výběžky, na které se upínají svaly. Díky tomuto uspořádání je páteř pevná, aby nás udržela vzpřímené, ale zároveň dostatečně ohebná, abychom se mohli předklánět, otáčet a hýbat. Různé části páteře mají různě tvarované obratle – ty v krku jsou malé a umožňují velký pohyb hlavou, zatímco ty v bedrech jsou masivní a silné, protože nesou největší váhu.


Šablona:Aktualizováno