Přeskočit na obsah

Hlodavci

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich

Hlodavci (Rodentia) jsou nejpočetnějším řádem savců, který zahrnuje přibližně 40 % všech savčích druhů. Jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou Antarktidy, Nového Zélandu (před příchodem člověka) a některých odlehlých oceánských ostrovů. Jejich nejcharakterističtějším znakem je specializovaný chrup, který se skládá z jednoho páru velkých, neustále dorůstajících řezáků v horní i dolní čelisti, za nimiž následuje mezera zvaná diastema. Tento chrup je dokonale přizpůsoben k hlodání.

Do tohoto řádu patří široká škála živočichů, od malých myší a křečků přes veverky, sviště a bobry až po největšího žijícího hlodavce, kapybaru. Díky své obrovské přizpůsobivosti osídlili téměř všechny suchozemské biotopy, od arktické tundry po vyprahlé pouště. Mnoho druhů má zásadní význam pro ekosystém a zároveň hraje významnou roli v lidské společnosti, ať už jako domácí mazlíčci, laboratorní zvířata, škůdci nebo přenašeči nemocí.

🦷 Charakteristické znaky

Nejvýraznějším a sjednocujícím znakem všech hlodavců je jejich unikátní chrup.

  • Hlodavé zuby (řezáky): V horní i dolní čelisti mají jeden pár velkých, dlátovitých řezáků. Tyto zuby nemají kořeny a rostou po celý život zvířete. Přední strana je pokryta tvrdou sklovinou, zatímco zadní strana je tvořena měkčím dentinem. Při hlodání se měkčí dentin obrušuje rychleji než sklovina, což vytváří neustále ostrou, dlátovitou hranu.
  • Diastema: Mezi řezáky a třenovými zuby se nachází široká mezera bez zubů, zvaná diastema. Tato mezera umožňuje hlodavcům efektivně manipulovat s potravou a vtáhnout pysky za řezáky, čímž zabraňují vniknutí nepoživatelných částic (např. třísek dřeva) do ústní dutiny.
  • Absence špičáků: Hlodavcům zcela chybí špičáky.
  • Žvýkací svaly: Mají velmi silné a specializované žvýkací svaly, zejména zevní sval žvýkací (musculus masseter), které umožňují vyvinout obrovský tlak při hlodání a žvýkání.
  • Čelistní kloub: Umožňuje pohyb čelisti nejen nahoru a dolů, ale i dopředu a dozadu, což je klíčové pro efektivní hlodání a mletí potravy stoličkami.

Kromě chrupu se hlodavci vyznačují velkou rozmanitostí ve velikosti a stavbě těla, která odráží jejich přizpůsobení různým životním prostředím. Velikost se pohybuje od několika gramů (např. myška drobná) až po více než 60 kg (kapybara). Mnozí mají dlouhý ocas, který slouží k udržování rovnováhy, komunikaci nebo jako zásobárna tuku.

📜 Evoluce a původ

Hlodavci jsou velmi starobylou skupinou savců. První fosilní nálezy, které lze jednoznačně přiřadit k hlodavcům, pocházejí z pozdního paleocénu (asi před 56 miliony lety) ze Severní Ameriky a Asie. Jedním z nejstarších známých rodů je Paramys, který se podobal dnešní veverce.

Během eocénu došlo k masivní adaptivní radiaci hlodavců, kteří se rychle rozšířili po většině kontinentů. Jejich úspěch je přičítán kombinaci malé velikosti těla, vysoké reprodukční schopnosti a efektivního chrupu, který jim umožnil využívat širokou škálu rostlinné potravy.

V Jižní Americe, která byla po dlouhou dobu izolovaným kontinentem, se vyvinula unikátní fauna hlodavců, včetně obřích forem, jako byl Josephoartigasia monesi, největší známý hlodavec všech dob, který vážil odhadem až 1000 kg a žil v pliocénu.

🧬 Systematika a klasifikace

Klasifikace řádu hlodavců je složitá a v průběhu času prošla mnoha změnami. Tradičně se dělí na základě morfologie spodní čelisti a uspořádání žvýkacích svalů. Moderní molekulární fylogenetika toto dělení z velké části potvrdila a zpřesnila. Řád se dělí na pět hlavních podřádů:

🐿️ Sciuromorpha (Veverkočelistní)

Tato skupina zahrnuje veverkovité a příbuzné čeledi.

  • Veverkovití (Sciuridae): Zahrnuje stromové veverky, zemní veverky (sysel, psoun), poletušky a sviště.
  • Plchovití (Gliridae): Malí, noční hlodavci podobní myším, ale s huňatým ocasem (např. plch velký).
  • Bobruška (Aplodontiidae): Považována za nejprimitivnějšího žijícího hlodavce, žije pouze na severozápadě Severní Ameriky.

🦫 Castorimorpha (Bobrovi)

Tato skupina zahrnuje bobry a pytlonošovité.

🐁 Myomorpha (Myšovci)

Nejpočetnější a nejrozmanitější podřád, tvoří téměř čtvrtinu všech druhů savců.

Anomaluropha (Ocasatí)

Malá skupina afrických hlodavců.

  • Ocasatovití (Anomaluridae): Africké "veverky" s kluznou blánou mezi končetinami.
  • Noháčovití (Pedetidae): Vypadají jako malí klokani, pohybují se skákáním po zadních končetinách.

🐹 Hystricomorpha (Dikobrazi)

Velmi různorodá skupina, která zahrnuje dikobrazy a jihoamerické hlodavce.

  • Dikobrazovití (Hystricidae): Dikobrazi Starého světa s typickými ostny.
  • Ursonovití (Erethizontidae): Dikobrazi Nového světa, kteří umí šplhat po stromech.
  • Rypošovití (Bathyergidae): Podzemní hlodavci z Afriky, např. rypoš lysý.
  • Caviomorpha: Velká infrařád jihoamerických hlodavců, kam patří:
   *   Morčatovití (Caviidae): Morče, mara stepní a kapybara.
   *   Činčilovití (Chinchillidae): Činčila a viskača.
   *   Agutiovití (Dasyproctidae): Aguti.
   *   Nutriovití (Myocastoridae): Nutrie říční.

🌍 Rozšíření a habitat

Hlodavci jsou kosmopolitní skupinou, která se vyskytuje na všech kontinentech kromě Antarktidy. Jejich schopnost adaptace jim umožnila osídlit prakticky všechny dostupné niky a biotopy:

  • Lesy: Stromové veverky, plši, poletušky.
  • Travnaté plochy a stepi: Sysli, psouni, svišti, hraboši.
  • Pouště a polopouště: Pískomilové, tarbíci, klokánci potkaní.
  • Vlhké a vodní prostředí: Bobři, nutrie, ondatry, kapybary.
  • Hory: Svišti horští, činčily.
  • Podzemí: Rypoši, pytlonoši.
  • Lidská sídla (synantropní druhy): Myš domácí, potkan obecný, krysa obecná.

Některé druhy, jako myš domácí a potkan obecný, byly člověkem neúmyslně zavlečeny do celého světa a staly se invazními druhy.

🧑 Vztah s člověkem

Vztah mezi lidmi a hlodavci je komplexní a často protichůdný.

➕ Pozitivní význam

  • Domácí mazlíčci: Mnoho druhů je chováno pro potěšení, například morče domácí, křeček zlatý, činčila, potkan laboratorní nebo pískomil mongolský.
  • Laboratorní zvířata: Myši a potkani jsou nejpoužívanějšími modelovými organismy v biologickém a lékařském výzkumu díky jejich krátkému reprodukčnímu cyklu a genetické podobnosti s člověkem.
  • Zdroj potravy: V některých kulturách, zejména v Jižní Americe a Africe, jsou větší hlodavci (např. morčata, kapybary, krysy obrovské) běžnou součástí jídelníčku.
  • Kožešinová zvířata: Kožešina z bobra, nutrie, činčily nebo ondatry byla historicky i v současnosti velmi ceněna.
  • Ekologický význam: Hlodavci hrají klíčovou roli v ekosystémech jako rozptylovači semen, potrava pro predátory a "ekosystémoví inženýři" (např. bobři měnící krajinu stavbou hrází).

➖ Negativní význam

  • Zemědělští škůdci: Mnoho druhů, zejména hraboši a myši, působí obrovské škody na úrodě na polích i ve skladech. Odhaduje se, že hlodavci zničí až třetinu světové produkce potravin.
  • Přenašeči nemocí: Hlodavci jsou vektory mnoha nebezpečných zoonóz (nemocí přenosných ze zvířat na člověka). Historicky nejznámější je dýmějový mor, přenášený blechami z krys. Mezi další patří leptospiróza, hantavirové infekce, tularémie nebo salmonelóza.
  • Škody na majetku: Hlodáním mohou poškodit budovy, elektrické vedení, vodovodní potrubí a další infrastrukturu, což může vést k požárům nebo záplavám.
  • Invazní druhy: Zavlečené druhy (např. krysy na ostrovech) mohou mít devastující dopad na původní faunu a flóru, zejména na hnízdící ptáky.

💡 Pro laiky

Představte si hlodavce jako specialisty na "okusování". Jejich hlavní nástroj jsou čtyři přední zuby (dva nahoře, dva dole), které fungují jako neustále se ostřící dláta. Tyto zuby jim rostou celý život, takže si je musí neustále obrušovat hlodáním tvrdých materiálů, jako jsou semena, dřevo nebo ořechy. Kdyby hlodat přestali, zuby by jim přerostly natolik, že by nemohli zavřít tlamu a uhynuli by hlady. Všechny ostatní znaky – od malé myši po obří kapybaru – jsou jen variacemi na toto základní téma, přizpůsobené různým způsobům života. Když tedy uvidíte zvíře, které něco ohlodává, je velká šance, že patří do této obrovské a úspěšné rodiny. Naopak, například králík nebo zajíc, ačkoliv také hlodají, mají za horními řezáky ještě druhý pár malých zoubků a proto do hlodavců nepatří, ale tvoří samostatný řád zajícovci.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Hlodavci&oldid=16907“