Toaleta

Rozbalit box

Obsah boxu

-

Toaleta (také záchod nebo WC z anglického water closet) je sanitární zařízení určené k hygienickému a bezpečnému odstraňování lidských exkrementů (moči a výkalů). Ve své nejmodernější a nejrozšířenější podobě, splachovací toaletě, využívá vodu k odplavení odpadu do kanalizačního systému nebo septiku^[1].

Vynález a masové rozšíření toalety je považováno za jeden z nejvýznamnějších milníků v dějinách veřejného zdraví. Tím, že oddělil lidské výkaly od zdrojů pitné vody a životního prostoru, dramaticky snížil šíření smrtelných chorob, jako je cholera, úplavice a tyfus, a přispěl k prodloužení průměrné délky života více než kterýkoliv jiný medicínský objev. Ačkoliv je dnes v rozvinutém světě považována za naprostou samozřejmost, téměř polovina světové populace stále nemá přístup k bezpečné a hygienické toaletě.

📜 Historie: Dlouhá cesta od jámy k porcelánu

Historie toalety je historií boje lidstva s vlastními odpadními produkty a postupným chápáním souvislostí mezi hygienou a zdravím.

Starověké civilizace a první systémy

Nejstarší známé toalety se sofistikovaným systémem odvodu vody byly objeveny ve Skara Brae ve Skotsku (cca 3000 př. n. l.) a v civilizacích údolí Indu (cca 2500 př. n. l.).

Mínojská civilizace (cca 1700 př. n. l.): Palác v Knóssu na Krétě byl vybaven pozoruhodně vyspělými hliněnými toaletami s dřevěnými sedátky, které byly splachovány vodou nalévanou z velkých džbánů.
Starověký Řím: Římané byli mistry v hygienické infrastruktuře. Stavěli akvadukty, kanalizaci (Cloaca Maxima) a veřejné latríny (latrinae). Tyto veřejné záchody byly často zdobené mramorem a mozaikami a sloužily jako společenská místa, kde se muži setkávali a diskutovali. Byly to v podstatě řady kamenných lavic s otvory, pod kterými neustále proudila voda a odnášela odpad do kanalizace.

Středověk: Krok zpět

Po pádu Říma se většina znalostí o hygieně a sanitaci v Evropě ztratila.

Hrady a šlechta: Lidé na hradech a v klášterech používali tzv. prevéty (výklenky ve zdi), odkud exkrementy padaly volně do hradního příkopu nebo na vnější stranu hradby.
Běžní lidé: Většina lidí vykonávala potřebu do nočníků, jejichž obsah se ráno běžně vyléval z okna přímo na ulici. To vedlo k otřesným hygienickým podmínkám ve středověkých městech a bylo jednou z hlavních příčin šíření epidemií, jako byla černá smrt.

Renesance a vynález splachovacího záchodu

První mechanický splachovací záchod vynalezl v roce 1596 Sir John Harington, kmotřenec anglické královny Alžběty I. Jeho zařízení nazvané "Ajax" mělo nádrž na vodu a páku na spláchnutí. Vynález se však neujal, protože chyběla kanalizace a byl považován za drahou a excentrickou hračku^[2].

18. a 19. století: Průmyslová revoluce a Velký smrad

Skutečná revoluce přišla s průmyslovou revolucí a masivním růstem měst. Hygienické podmínky v přelidněných městech jako Londýn byly katastrofální.

Alexander Cumming (1775): Skotský hodinář vynalezl klíčový prvek moderní toalety – sifon (vodní zámek). Tvarovaná trubice ve tvaru písmene "S", ve které po spláchnutí zůstane malé množství vody, brání zápachu z kanalizace v pronikání zpět do místnosti.
"Velký smrad" v Londýně (1858): Mimořádně horké léto způsobilo, že řeka Temže, která v té době sloužila jako otevřená stoka, začala nesnesitelně páchnout. Zápach byl tak intenzivní, že ochromil jednání parlamentu, jehož budova stojí na břehu řeky. Tato událost donutila politiky k radikálnímu řešení a schválení výstavby moderního londýnského kanalizačního systému pod vedením inženýra Josepha Bazalgetta.
Masová výroba: V druhé polovině 19. století začaly firmy jako Thomas Crapper & Co. masově vyrábět a popularizovat keramické splachovací toalety, které se postupně stávaly standardem nejprve v domech bohatých a později i ve středních vrstvách.

🔬 Anatomie moderní toalety

Moderní splachovací toaleta se skládá ze dvou hlavních částí.

Záchodová mísa: Keramická (porcelánová) mísa, na které se sedí. Její hladký povrch usnadňuje čištění. Na jejím dně je integrován sifon, nejdůležitější prvek pro hygienu.
Splachovací nádržka (rezervoár): Nádoba na vodu umístěná za mísou. Obsahuje splachovací mechanismus, který po stisknutí tlačítka rychle uvolní velké množství vody (typicky 3–6 litrů) do mísy, a plovákový ventil, který po spláchnutí nádržku automaticky znovu naplní a zastaví přívod vody, jakmile je plná.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si, že lidstvo mělo po tisíce let jeden obrovský a smradlavý problém: co dělat s vlastními exkrementy?

Většinu historie byl tento problém řešen velmi jednoduše: "někam to odhoď, ať to není vidět". To "někam" byla buď jáma v zemi, hradní příkop, nebo nejčastěji ulice přímo pod oknem.
Výsledek? Města neuvěřitelně zapáchala a byla plná nemocí, protože se bakterie z výkalů snadno dostávaly do pitné vody a jídla. Lidé umírali na nemoci jako cholera a vlastně ani nevěděli proč.

- Přicházejí dva geniální, ale jednoduché vynálezy:**

1. **Spláchnutí (Voda jako uklízečka):** První nápad byl jednoduchý – použít vodu, aby ten nepořádek odnesla pryč. Už Římané měli pod záchody kanálky s tekoucí vodou. Ale aby to fungovalo u vás doma, potřebujete mít vodu připravenou. Tak vznikla nádržka, která je jako malý kýbl plný vody, připravený to všechno spláchnout.

2. **Sifon (Vodní špunt proti zápachu):** Ale i když odpad odplavíte pryč, stále máte problém. Z té roury, kam to splachujete (kanalizace), se zpátky line příšerný zápach. A tady přišel ten nejdůležitější vynález ze všech: sifon.

   *   Je to jen chytře zahnutá trubka pod mísou.
   *   Když spláchnete, voda odnese odpad, ale v tom nejnižším ohybu trubky malé množství čisté vody vždy zůstane.
   *   Tato malá vodní zátka funguje jako dokonalý "špunt proti zápachu" a brání plynům z kanalizace, aby se vracely zpět do místnosti.

Tato kombinace – mísa, nádržka s vodou a geniálně jednoduchý sifon – vytvořila moderní toaletu, která není jen pohodlná, ale která doslova zachránila stovky milionů životů tím, že udělala tlustou čáru mezi námi a našimi nebezpečnými odpadními produkty.

🚽 Typy toalet ve světě

Podoba a fungování toalety se po světě dramaticky liší v závislosti na kultuře, ekonomických podmínkách a dostupnosti vody.

Splachovací toalety

Jsou dominantní v rozvinutém světě, ale existuje několik variant.

Kombinovaná (kombi) toaleta: Nejpběžnější typ v Evropě. Splachovací nádržka je pevně připojena k zadní části mísy a tvoří jeden kompaktní celek.
Závěsná toaleta: Moderní design, kde je mísa zavěšena na zdi a splachovací nádržka a potrubí jsou skryty v instalačním modulu ve zdi. Umožňuje snadnější úklid podlahy.
Turecký záchod (šlapací toaleta): Skládá se z keramické desky na úrovni podlahy se dvěma nášlapy a otvorem. Uživatel nad ním sedí ve dřepu. Ačkoliv je v Evropě vnímán jako zastaralý, z fyziologického hlediska je poloha ve dřepu pro vyprazdňování přirozenější a zdravější. Stále je běžný v mnoha částech Asie, Afriky a na Blízkém východě.

Suché toalety

Jsou to řešení pro místa bez přístupu k vodě a kanalizaci.

Latrína: Jednoduchá jáma v zemi, nad kterou je postavena malá kabinka.
Kompostovací toaleta: Moderní a ekologické řešení. Místo splachování vodou se exkrementy zasypávají suchým materiálem (piliny, hobliny, sláma), který absorbuje vlhkost a zápach. Obsah se postupně kompostuje a mění na hygienicky nezávadný humus, který lze použít jako hnojivo.
Chemická toaleta: Používá se v přenosných kabinách, karavanech nebo letadlech. Odpad padá do nádrže s chemikáliemi, které ho rozkládají a dezinfikují.

Japonské high-tech toalety

Japonsko dovedlo koncept toalety k technologické dokonalosti. Moderní japonské toalety (často označované jako Washlet) jsou vybaveny řadou funkcí:

Integrovaný bidet s nastavitelnou teplotou a tlakem vody.
Sušení teplým vzduchem.
Vyhřívané záchodové prkénko.
Automatické otevírání a zavírání víka.
Funkce pro eliminaci zápachu a dokonce i zvukové efekty pro zajištění soukromí.

🌍 Globální sanitární krize

Navzdory významu hygieny pro lidské zdraví čelí svět obrovské sanitární krizi.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNICEFu 3,5 miliardy lidí na světě (téměř polovina populace) nemá přístup k bezpečně spravované sanitaci (údaje k roku 2022)^[3].
Z toho přibližně 419 milionů lidí stále vykonává potřebu venku (tzv. open defecation), což vede k masivní kontaminaci vodních zdrojů a půdy a k šíření nemocí, které zabijí statisíce lidí ročně, především dětí.

Organizace spojených národů vyhlásila 19. listopad jako Světový den toalet, aby na tuto krizi upozornila. Cílem Cílů udržitelného rozvoje (SDG 6) je zajistit přístup k vodě a sanitaci pro všechny do roku 2030.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Dobrá, víme, že moderní splachovací záchod je super vynález. Ale není to jediný typ na světě. Jak to dělají jinde?

Záchod ve dřepu ("Turecký záchod"): Místo sezení si na něj dřepnete. Pro nás je to nezvyk, ale pro naše tělo je to ve skutečnosti ta nejpřirozenější a nejzdravější poloha. Najdete ho často na Balkáně, na Blízkém východě a v Asii.

Suchá verze (Latrína, kadibudka): Když nemáte vodu a kanalizaci, musíte si vystačit s dírou v zemi. Je to jednoduché, ale ne moc hygienické a voňavé. Vylepšená, ekologická verze je kompostovací záchod, kde po sobě nespláchnete vodou, ale hodíte lopatku pilin. Piliny nasáknou vlhkost, pohltí zápach a vše se časem promění v kvalitní kompost na zahrádku.

Rolls-Royce mezi záchody (Japonská toaleta): Japonsko povýšilo záchod na technologický klenot. Je to jako sednout si do kokpitu kosmické lodi.

   *   Prkénko vás v zimě hřeje.
   *   Když usednete, víko se samo zvedne.
   *   Místo toaletního papíru vás omyje tryska s teplou vodou (jako bidet).
   *   Pak vás ofouká teplým vzduchem.
   *   A pokud se stydíte za zvuky, můžete si pustit hudbu nebo šumění vody.

- Proč je to tak důležité téma? (Globální krize)**

Pro nás je splachovací záchod naprostá samozřejmost. Ale představte si, že téměř polovina lidí na světě takové štěstí nemá. Nemají doma žádný záchod. Musí chodit ven na pole, do lesa nebo k řece. To je nejen nedůstojné a nebezpečné (hlavně pro ženy), ale především to způsobuje obrovské zdravotní problémy. Bakterie z exkrementů se snadno dostanou do pitné vody a způsobují smrtelné nemoci. Mít přístup k čistému a bezpečnému záchodu je tedy jedno ze základních lidských práv a klíč k záchraně milionů životů.

Reference

[1] Toaleta – Wikipedie

[2] ush toilet | plumbing | Britannica

[3] Progress on household drinking water, sanitation and hygiene 2000-2022 - WHO/UNICEF

[1]

[2]

[3]