Přeskočit na obsah

Břišní tyfus

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc

Břišní tyfus (latinsky typhus abdominalis) je závažné infekční onemocnění způsobené bakterií Salmonella enterica sérovaru Typhi. Onemocnění se přenáší především fekálně-orální cestou, tedy požitím vody nebo potravin kontaminovaných stolicí infikované osoby. Projevuje se vysokými horečkami, bolestmi hlavy, břicha a charakteristickou vyrážkou. Bez adekvátní léčby antibiotiky může být břišní tyfus smrtelný.

Onemocnění je nejrozšířenější v oblastech s nízkou úrovní hygieny a nedostatečným přístupem k čisté pitné vodě, zejména v jižní Asii a subsaharské Africe. V rozvinutých zemích, včetně Česka, se vyskytuje vzácně, a to téměř výhradně jako importovaná nákaza u cestovatelů.

🦠 Původce a přenos

Původcem břišního tyfu je gramnegativní tyčinkovitá bakterie Salmonella enterica sérovar Typhi. Tato bakterie je výhradně lidským patogenem, což znamená, že jejím jediným přirozeným hostitelem a rezervoárem je člověk.

Po požití kontaminované potravy nebo vody se bakterie dostávají do tenkého střeva, kde pronikají střevní sliznicí, zejména v oblasti Peyerových plaků. Zde jsou pohlceny makrofágy, buňkami imunitního systému. Na rozdíl od jiných bakterií však S. Typhi dokáže v makrofázích přežívat a množit se. Prostřednictvím lymfatického systému se pak šíří do lymfatických uzlin, sleziny, jater a kostní dřeně. Po namnožení v těchto orgánech se bakterie uvolňují do krevního oběhu, což způsobuje bakteriémii a nástup klinických příznaků, především vysoké horečky.

Bakterie jsou následně vylučovány žlučí do střeva a odcházejí z těla stolicí, čímž se cyklus přenosu uzavírá. Někteří jedinci se po prodělání nemoci mohou stát chronickými bacilonosiči. Bakterie u nich přetrvávají (nejčastěji ve žlučníku) a jsou vylučovány stolicí i po odeznění příznaků, často po mnoho let. Tito bezpříznakoví nosiči představují významný zdroj infekce pro své okolí.

📈 Epidemiologie

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ročně celosvětově vyskytne odhadem 11–21 milionů případů břišního tyfu a 128 000–161 000 úmrtí. Onemocnění je endemické v mnoha rozvojových zemích, přičemž nejvyšší zátěž nesou:

V Evropě a Severní Americe je výskyt břišního tyfu velmi nízký a drtivá většina případů je spojena s cestováním do endemických oblastí. Rizikovými faktory jsou špatné sanitární podmínky, nedostatečná hygiena rukou a konzumace rizikových potravin, jako je neloupané ovoce, syrová zelenina, pouliční jídlo a voda z neověřených zdrojů, včetně ledu v nápojích.

🩺 Klinický obraz a příznaky

Inkubační doba se pohybuje od 7 do 21 dnů. Průběh neléčeného onemocnění je typicky rozdělen do čtyř týdnů.

První týden

Onemocnění začíná pozvolna. Charakteristická je schodovitě stoupající horečka, která se každý den zvyšuje o přibližně 1 °C a dosahuje až 40 °C. Horečku doprovází:

Druhý týden

Horečka se udržuje na vysokých hodnotách. Pacient je apatický, vyčerpaný. Objevují se další příznaky:

  • Rose spots: Na kůži břicha a hrudníku se mohou objevit malé, růžové až červené skvrnky o průměru 2–4 mm, které po stlačení blednou. Vyskytují se asi u 30 % pacientů.
  • Splenomegalie: Zvětšení sleziny, které lze zjistit pohmatem.
  • Hepatomegalie: Zvětšení jater.
  • Zhoršení stavu vědomí, delirium (tzv. status typhosus).

Třetí týden

Pokud není onemocnění léčeno, hrozí v tomto období největší riziko závažných komplikací:

  • Krvácení do střeva: Projevuje se černou stolicí (meléna).
  • Perforace (proděravění) střeva: Život ohrožující stav, který vede k zánětu pobřišnice (peritonitida). Projevuje se náhlou, prudkou bolestí břicha.
  • Myokarditida (zánět srdečního svalu)
  • Encefalopatie (postižení mozku)

Čtvrtý týden (rekonvalescence)

Pokud pacient přežije kritické období, horečka začíná pomalu klesat a celkový stav se postupně zlepšuje. Rekonvalescence je však zdlouhavá a může trvat několik týdnů až měsíců.

🔬 Diagnostika

Diagnóza břišního tyfu se opírá o klinické příznaky a epidemiologickou anamnézu (cestování do rizikových oblastí). Definitivní potvrzení však vyžaduje laboratorní průkaz původce.

  • Hemokultura (kultivace krve): Je zlatým standardem diagnostiky. Odběr krve na kultivaci je nejcitlivější v prvních dvou týdnech nemoci, kdy je bakterie přítomna v krevním oběhu.
  • Kultivace stolice a moči: Pozitivita těchto vzorků stoupá v pozdějších fázích onemocnění (od 3. týdne).
  • Kultivace kostní dřeně: Je vysoce citlivá metoda, ale provádí se jen ve specifických případech.
  • Widalova reakce: Sérologický test prokazující protilátky proti antigenům S. Typhi. Má však nízkou specificitu i senzitivitu a v moderní medicíně je její význam omezený. Používá se spíše v oblastech s omezenými zdroji.
  • PCR (Polymerázová řetězová reakce): Moderní metoda, která dokáže rychle detekovat DNA bakterie v krvi nebo stolici.

💊 Léčba

Základem léčby břišního tyfu je včasné podání vhodných antibiotik. Bez antibiotické léčby je úmrtnost 10–20 %, s léčbou klesá pod 1 %.

  • Fluorochinolony (např. ciprofloxacin): Dříve lékem první volby, ale narůstající rezistence v mnoha částech světa (zejména v jižní Asii) omezuje jejich použití.
  • Cefalosporiny III. generace (např. ceftriaxon): V současnosti často lékem první volby, podávaný intravenózně.
  • Azithromycin: Účinná perorální alternativa, vhodná zejména pro léčbu nekomplikovaných případů způsobených rezistentními kmeny.

Důležitou součástí léčby je také podpůrná péče, která zahrnuje dostatečnou hydrataci (zavodnění), úpravu elektrolytové nerovnováhy a podávání léků na snížení horečky. U závažných komplikací, jako je perforace střeva, je nutný okamžitý chirurgický zákrok.

🛡️ Prevence a očkovování

Prevence břišního tyfu spočívá ve dvou hlavních pilířích:

  1. Hygienická a sanitační opatření:
  * Zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě.
  * Správná likvidace odpadních vod a exkrementů.
  * Důsledná hygiena rukou, zejména před jídlem a po použití toalety.
  * V rizikových oblastech platí pravidlo: "Převař to, uvař to, oloupej to, nebo na to zapomeň." Je nutné se vyvarovat konzumace vody z kohoutku (včetně ledu), syrové zeleniny, neoloupaného ovoce a jídla od pouličních prodejců.
  1. Očkování:
  Očkování proti břišnímu tyfu je doporučeno cestovatelům do endemických oblastí. Existují dva hlavní typy vakcín:
  * Injekční polysacharidová vakcína: Podává se v jedné dávce, ochrana nastupuje za 2 týdny a trvá přibližně 3 roky. Je vhodná pro dospělé a děti od 2 let.
  * Perorální živá oslabená vakcína: Podává se ve formě tobolek (3–4 dávky), ochrana trvá přibližně 5 let. Je vhodná pro dospělé a děti od 6 let.

Žádná z vakcín neposkytuje 100% ochranu, proto je i po očkování nutné dodržovat hygienická opatření.

📜 Historie

Břišní tyfus provází lidstvo po staletí a způsoboval rozsáhlé epidemie, zejména ve válkách a v hustě osídlených městech s nedostatečnou hygienou. Před objevem antibiotik byl obávanou a často smrtelnou nemocí.

Mary Mallonová ("Typhoid Mary")

Nejznámějším případem chronického bacilonosičství je příběh Mary Mallonové (1869–1938), irské kuchařky, která na počátku 20. století pracovala v New Yorku. Ačkoliv sama neměla žádné příznaky nemoci, nakazila nejméně 51 lidí, z nichž tři zemřeli. Po identifikaci jako zdroje nákazy byla donucena k životu v karanténě, kde strávila téměř tři desetiletí až do své smrti. Její případ upozornil na význam bezpříznakových nosičů v šíření infekčních chorob.

💡 Pro laiky

Břišní tyfus si lze představit jako vážnou infekci, kterou způsobuje specifický druh bakterie Salmonella. Tato bakterie se do těla dostane nejčastěji tak, že člověk sní jídlo nebo vypije vodu, která byla znečištěna stolicí nakažené osoby. To se stává hlavně v zemích, kde není dobrá kanalizace a hygiena.

Po vniknutí do těla bakterie nezůstane jen ve střevech, ale pronikne do krve a rozšíří se do celého těla, hlavně do jater a sleziny. To způsobí vysokou horečku, která postupně stoupá, a člověk se cítí velmi unavený a nemocný. Na rozdíl od běžné salmonelózy, která způsobuje hlavně silný průjem, u břišního tyfu může být na začátku spíše zácpa.

Léčba probíhá pomocí antibiotik. Bez nich by mohlo dojít k vážným komplikacím, jako je protržení střeva. Proti břišnímu tyfu existuje očkování, které se doporučuje lidem cestujícím do rizikových oblastí, jako je Indie nebo některé africké země. I s očkováním je ale klíčové dávat si velký pozor na to, co člověk jí a pije.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Břišní_tyfus&oldid=15840“