Meningitida
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Meningitida, česky též zánět mozkových blan, je život ohrožující zánět mozkových plen (mening), což jsou ochranné obaly pokrývající mozek a míchu. Nejčastěji je způsobena infekcí, a to buď bakteriální, nebo virovou. Bakteriální meningitida je obzvláště nebezpečná, postupuje velmi rychle a může vést k trvalým následkům nebo smrti během několika hodin. Virová meningitida mívá obvykle mírnější průběh. Vzácněji mohou být původci i houby nebo prvoci.
Klíčovými příznaky jsou silná bolest hlavy, horečka a ztuhlost šíje. Včasná diagnostika a okamžité zahájení léčby jsou zásadní pro prognózu pacienta.
🦠 Původci onemocnění
Meningitida je klasifikována podle původce, který zánět vyvolal. Tento faktor je klíčový pro určení léčebného postupu a prognózy.
бактериální meningitida
Bakteriální meningitida je nejzávažnější formou a je považována za akutní lékařskou pohotovost. Bez rychlé léčby antibiotiky má vysokou úmrtnost.
Nejčastější původci se liší podle věkové skupiny pacienta:
- Neisseria meningitidis (meningokok): Je hlavní příčinou meningitidy u dětí a mladých dospělých. Způsobuje epidemie, zejména v uzavřených kolektivech (školy, internáty, vojenské posádky). Existuje několik séroskupin (A, B, C, W, Y), proti kterým je dostupné očkování. Infekce může vést k tzv. meningokokové sepsi, která se projevuje typickou vyrážkou (petechie, sufuze) a může vést k selhání orgánů.
- Streptococcus pneumoniae (pneumokok): Častý původce u kojenců, malých dětí a starších dospělých. Může být komplikací zánětu středního ucha, zánětu vedlejších nosních dutin nebo pneumonie. Je také častou příčinou meningitidy po úrazech hlavy s porušením lebky.
- Haemophilus influenzae typu b (Hib): Díky plošnému očkování v mnoha zemích, včetně Česka, se výskyt této formy meningitidy u dětí dramaticky snížil. Před zavedením vakcinace byl hlavním původcem hnisavé meningitidy u dětí do 5 let.
- Listeria monocytogenes: Postihuje především novorozence, těhotné ženy, starší osoby a jedince s oslabenou imunitou. Zdrojem nákazy mohou být kontaminované potraviny (např. nepasterizované sýry, uzeniny).
- Streptococcus agalactiae (streptokok skupiny B): Je významným původcem meningitidy u novorozenců, kteří se mohou nakazit během porodu od matky. Proto se v těhotenství provádí screening na přítomnost této bakterie.
ιογενής μηνιγγίτιδα
Virová meningitida, někdy označovaná jako aseptická meningitida, je častější než bakteriální a má obvykle mírnější průběh. Většina pacientů se plně uzdraví bez specifické léčby.
Nejčastější viroví původci:
- Enteroviry: Jsou nejčastější příčinou virové meningitidy, zejména v letních a podzimních měsících.
- Herpes simplex virus (HSV): Zejména HSV-2 může způsobit meningitidu, často v souvislosti s primární genitální infekcí.
- Virus varicella-zoster (VZV): Původce planých neštovic a pásového oparu může vzácně komplikovat průběh onemocnění meningitidou.
- Virus příušnic: Před zavedením plošného očkování (vakcína MMR) byly příušnice častou příčinou virové meningitidy u dětí.
- Virus klíšťové encefalitidy: V endemických oblastech může tento virus způsobit nejen encefalitidu (zánět mozku), ale i meningitidu nebo meningoencefalitidu.
🍄 Ostatní původci
Méně často mohou meningitidu způsobit i jiné mikroorganismy:
- Houby: Například Cryptococcus neoformans způsobuje meningitidu především u pacientů s těžkou poruchou imunity, jako jsou pacienti s AIDS.
- Prvoci: Vzácně, například améba Naegleria fowleri, která se vyskytuje v teplých sladkých vodách a do těla vstupuje nosem, způsobuje rychle smrtící primární amébovou meningoencefalitidu.
🩺 Příznaky a projevy
Příznaky se mohou rozvinout velmi rychle, během několika hodin, nebo postupně během jednoho až dvou dnů.
- Klasická triáda příznaků:
- Horečka: Vysoká teplota, často s třesavkou.
- Bolest hlavy: Velmi silná, často popisovaná jako "nejhorší v životě".
- Ztuhlost šíje (meningismus): Neschopnost předklonit hlavu tak, aby se brada dotkla hrudníku.
- Další časté příznaky:
- Světloplachost (fotofobie): Přecitlivělost na světlo.
- Fonofobie: Přecitlivělost na zvuky.
- Nevolnost a zvracení.
- Zmatenost, podrážděnost, letargie až bezvědomí.
- Vyrážka: Zejména u meningokokové infekce se objevují drobné červené nebo fialové tečky (petechie), které při tlaku sklenicí nemizí. Později se mohou slévat do větších skvrn (sufuze).
- Příznaky u kojenců a novorozenců:
U nejmenších dětí mohou být klasické příznaky méně zřetelné. Dominovat může:
- Horečka nebo naopak nízká tělesná teplota.
- Podrážděnost, neutišitelný pláč.
- Spavost, apatie, ochablost.
- Odmítání potravy, zvracení.
- Vyklenutá velká fontanela na hlavičce.
- Křeče.
🔬 Diagnostika
Rychlá a přesná diagnostika je klíčová.
- Fyzikální vyšetření: Lékař hodnotí celkový stav pacienta a pátrá po tzv. meningeálních příznacích. Patří sem testování ztuhlosti šíje a další specifické testy, jako je Brudzińského znamení (při pasivním předklonění hlavy pacient pokrčí nohy v kolenou a kyčlích) a Kernigovo znamení (nemožnost natáhnout nohu v koleni při jejím ohnutí v kyčli).
- Lumbální punkce: Je zlatým standardem v diagnostice meningitidy. Jde o odběr malého množství mozkomíšního moku z páteřního kanálu pomocí tenké jehly. Analýza moku odhalí:
- Vzhled: Normální mok je čirý a bezbarvý. U bakteriální meningitidy je typicky zkalený až hnisavý.
- Buňky: Zvýšený počet bílých krvinek (pleocytóza). U bakteriální infekce převažují neutrofily, u virové lymfocyty.
- Biochemie: U bakteriální formy je typicky snížená hladina glukózy (bakterie ji spotřebovávají) a zvýšená hladina bílkovin.
- Mikrobiologie: Gramovo barvení, kultivace a PCR mohou identifikovat konkrétního původce.
- Krevní testy: Odběr krve na hemokulturu může odhalit přítomnost bakterií v krevním oběhu. Zjišťují se také zánětlivé markery jako CRP a prokalcitonin.
- Zobrazovací metody: CT nebo MRI mozku se provádí před lumbální punkcí, pokud existuje podezření na zvýšený nitrolební tlak nebo jinou mozkovou patologii.
💊 Léčba
Léčebný postup se zásadně liší podle původce.
- Bakteriální meningitida: Vyžaduje okamžitou hospitalizaci, často na jednotce intenzivní péče. Léčba musí být zahájena co nejdříve, i při pouhém podezření, bez čekání na výsledky testů. Základem je nitrožilní podávání vysokých dávek antibiotik (např. cefalosporiny třetí generace, meropenem, vankomycin). Současně se často podávají kortikosteroidy (např. dexamethason) ke snížení zánětlivé reakce a rizika neurologických komplikací, jako je ztráta sluchu.
- Virová meningitida: Léčba je většinou symptomatická – klid na lůžku, dostatek tekutin, léky proti bolesti (analgetika) a horečce (antipyretika). Hospitalizace je nutná jen u těžších případů. U meningitid způsobených herpetickými viry se podávají antivirotika (např. aciklovir).
📈 Komplikace a prognóza
Prognóza závisí na původci, věku pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu a rychlosti zahájení léčby.
- U bakteriální meningitidy je i přes moderní léčbu úmrtnost stále 5–15 %. Až 20 % přeživších má trvalé následky, mezi které patří:
- Ztráta sluchu (nejčastější komplikace)
- Epilepsie
- Poruchy zraku
- Hydrocefalus
- Kognitivní poruchy (problémy s pamětí, učením)
- Motorické postižení
- U virové meningitidy je prognóza většinou vynikající a většina pacientů se uzdraví bez následků.
💉 Prevence
Nejúčinnější prevencí proti nejčastějším původcům bakteriální meningitidy je očkování.
- Očkování proti Haemophilus influenzae typu b (Hib): Je součástí povinného očkovacího kalendáře (hexavakcína).
- Očkování proti pneumokokům: Doporučuje se pro kojence, malé děti a rizikové skupiny dospělých.
- Očkování proti meningokokům: K dispozici jsou vakcíny proti séroskupinám A, C, W, Y (konjugovaná vakcína) a samostatně proti séroskupině B. Očkování se doporučuje zejména dospívajícím a mladým dospělým.
- MMR vakcína: Chrání proti příušnicím, a tím i proti příušnicové meningitidě.
Další preventivní opatření zahrnují dodržování hygienických zásad a u osob, které byly v úzkém kontaktu s pacientem s meningokokovou nebo hemofilovou meningitidou, se preventivně podávají antibiotika (chemoprofylaxe).
🤔 Pro laiky
- Co jsou mozkové pleny (meningy)? Představte si mozek jako velmi cenný a křehký orgán. Příroda ho proto obalila do tří ochranných vrstev, podobně jako cibule. Tyto vrstvy se nazývají meningy a chrání mozek a míchu před nárazy a infekcí. Meningitida je zánět právě těchto obalů.
- Proč je bakteriální horší než virová? Bakterie jsou jako agresivní armáda, která se rychle množí, produkuje toxiny a ničí tkáň. To způsobuje masivní hnisavý zánět, který může mozek trvale poškodit. Viry jsou spíše jako partyzáni – způsobí problém, ale imunitní systém si s nimi většinou dokáže poradit sám a škody nebývají tak velké.
- Co je lumbální punkce? Mezi ochrannými obaly mozku a míchy koluje tekutina zvaná mozkomíšní mok. Je to takový "informační kanál" o tom, co se v centrálním nervovém systému děje. Při lumbální punkci lékař odebere tenkou jehlou v dolní části zad (kde už není mícha) malý vzorek této tekutiny. Analýza moku je nejlepší způsob, jak zjistit, zda je v něm zánět a co ho způsobilo.