Artritida

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Artritida (z řeckého arthro- – kloub a -itis – zánět) je obecný termín označující skupinu více než 100 různých onemocnění, jejichž společným znakem je zánět jednoho či více kloubů. Nejedná se tedy o jedinou nemoc, ale o široké spektrum stavů s různými příčinami, projevy a léčbou. Artritida může postihnout lidi všech věkových kategorií, pohlaví a etnik a je jednou z hlavních příčin invalidity po celém světě.

Mezi nejčastější formy patří osteoartróza (degenerativní onemocnění kloubů) a revmatoidní artritida (autoimunitní onemocnění). Dalšími běžnými typy jsou dna, ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc), lupus a psoriatická artritida. Projevy se liší podle typu artritidy, ale typicky zahrnují bolest, otok, ztuhlost a omezenou hybnost postižených kloubů.

📜 Definice a klasifikace

Artritida je v širším slova smyslu jakýkoliv stav, který způsobuje zánět v kloubech. Kloub je místo, kde se setkávají dvě nebo více kostí, a je obklopen kloubním pouzdrem, které obsahuje synoviální membránu produkující synoviální tekutinu pro lubrikaci. Konce kostí jsou pokryty hladkou chrupavkou. Artritida postihuje tyto struktury, což vede k bolesti a poškození.

Onemocnění se dělí do několika hlavních kategorií podle jejich příčiny:

Degenerativní artritida: Nejběžnějším typem je osteoartróza. Vzniká opotřebením kloubní chrupavky, která postupně ztrácí svou hladkost a pružnost. Kosti se pak o sebe třou, což způsobuje bolest, otok a ztrátu pohyblivosti. Postihuje nejčastěji starší jedince a zatěžované klouby jako kolena, kyčle a páteř.
Zánětlivá (autoimunitní) artritida: U těchto typů imunitní systém těla mylně napadá vlastní tkáně, konkrétně synoviální membránu kloubů. To vede k chronickému zánětu, který může poškodit chrupavku i kost. Patří sem:

   *   Revmatoidní artritida: Typicky postihuje symetricky malé klouby rukou a nohou.
   *   Psoriatická artritida: Vyskytuje se u některých pacientů s lupénkou.
   *   Ankylozující spondylitida: Postihuje především páteř a křížokyčelní skloubení.
   *   Systémový lupus erythematodes: Může postihnout klouby, kůži, ledviny a další orgány.

Infekční (septická) artritida: Je způsobena infekcí v kloubu, kterou vyvolávají bakterie, viry nebo houby. Infekce se do kloubu může dostat krevním řečištěm z jiné části těla nebo přímým poraněním. Jedná se o akutní a vážný stav vyžadující okamžitou léčbu.
Metabolická artritida: Nejznámějším příkladem je dna. Vzniká, když se v těle hromadí příliš mnoho kyseliny močové. Její krystalky se ukládají v kloubech (nejčastěji v palci u nohy) a způsobují náhlé, intenzivní záchvaty bolesti, známé jako dnavý záchvat.

⚙️ Příčiny a rizikové faktory

Příčiny artritidy jsou rozmanité a často se jedná o kombinaci více faktorů.

Genetická predispozice: U mnoha typů artritidy, zejména u revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy, hraje roli dědičnost. Přítomnost určitých genů (např. HLA-B27) může výrazně zvýšit riziko vzniku onemocnění.
Věk: Riziko většiny typů artritidy, především osteoartrózy, stoupá s věkem.
Pohlaví: Ženy jsou častěji postiženy revmatoidní artritidou, zatímco muži trpí častěji dnou a ankylozující spondylitidou.
Nadváha a obezita: Zvyšují zátěž na nosné klouby (kolena, kyčle, páteř), což urychluje opotřebení chrupavky a zhoršuje průběh osteoartrózy. Tuková tkáň navíc produkuje prozánětlivé látky, které mohou zhoršovat i jiné typy artritidy.
Předchozí zranění: Poranění kloubu, například zlomenina nebo poškození vazů, může v budoucnu vést k rozvoji posttraumatické artritidy.
Infekce: Některé infekce mohou přímo vyvolat artritidu (septická artritida) nebo spustit autoimunitní reakci vedoucí k reaktivní artritidě.
Životní styl: Kouření je významným rizikovým faktorem pro vznik a horší průběh revmatoidní artritidy. Některé profese s opakovanou zátěží určitých kloubů také zvyšují riziko.

🩺 Příznaky a projevy

Klinický obraz se liší podle konkrétního typu artritidy, ale existuje několik společných příznaků:

Bolest kloubů: Může být konstantní nebo přicházet a odcházet. U osteoartrózy je typicky horší po zátěži, u zánětlivých artritid může být nejintenzivnější v klidu nebo v noci.
Ztuhlost: Zejména ranní ztuhlost je charakteristická pro zánětlivé typy, jako je revmatoidní artritida, a může trvat déle než hodinu. U osteoartrózy je ztuhlost obvykle krátkodobá.
Otok: Postižený kloub může být oteklý v důsledku nahromadění kloubní tekutiny.
Zarudnutí a teplo: Kůže nad zaníceným kloubem může být červená a teplá na dotek.
Snížený rozsah pohybu: Postupem času může být obtížné kloub plně ohnout nebo natáhnout.

U systémových autoimunitních onemocnění se mohou objevit i celkové (mimokloubní) příznaky, jako je únava, horečka, úbytek hmotnosti nebo postižení jiných orgánů (oči, plíce, srdce).

🔬 Diagnostika

Diagnostika artritidy je komplexní proces, který začíná podrobnou anamnézou a fyzikálním vyšetřením. Lékař se ptá na charakter bolesti, dobu trvání ztuhlosti a rodinnou historii. Při vyšetření hodnotí otoky, citlivost, rozsah pohybu a stabilitu kloubů.

K potvrzení diagnózy a určení typu artritidy se využívají další metody:

Laboratorní testy: Krevní testy mohou odhalit známky zánětu (zvýšená sedimentace nebo CRP), specifické protilátky (např. revmatoidní faktor, anti-CCP u revmatoidní artritidy) nebo zvýšenou hladinu kyseliny močové (u dny).
Analýza kloubní tekutiny: Odběr malého množství tekutiny z kloubu (artrocentéza) a její analýza může pomoci odlišit zánětlivé, infekční a metabolické příčiny.
Zobrazovací metody:

   *   Rentgen (RTG): Zobrazuje poškození kostí a zúžení kloubní štěrbiny, ale neukazuje měkké tkáně. Změny jsou viditelné až v pokročilejších stadiích.
   *   Magnetická rezonance (MRI): Poskytuje detailní obraz měkkých tkání, včetně chrupavky, šlach, vazů a synoviální membrány. Dokáže odhalit zánět a poškození v raných fázích.
   *   Počítačová tomografie (CT): Využívá se pro detailní zobrazení kostních struktur.
   *   Ultrazvuk: Umožňuje v reálném čase zobrazit zánět synoviální membrány, výpotek v kloubu a poškození šlach.

💊 Léčba a management

Cílem léčby je zmírnit bolest, potlačit zánět, zpomalit progresi onemocnění, zachovat funkci kloubů a zlepšit kvalitu života. Léčebný plán je vždy individuální a kombinuje několik přístupů.

Farmakologická léčba

Analgetika: Léky tlumící bolest, jako je paracetamol, mohou pomoci u mírnějších forem.
Nesteroidní antiflogistika (NSAID): Jako ibuprofen nebo diklofenak. Tlumí bolest i zánět. Jsou dostupné ve formě tablet i lokálních mastí a gelů.
Kortikosteroidy: Silné protizánětlivé léky (např. prednison), které se používají ke zvládnutí akutních vzplanutí nemoci. Mohou být podávány celkově (tablety) nebo lokálně (injekce do kloubu).
Chorobu modifikující antirevmatické léky (DMARDs): Jsou základem léčby zánětlivých artritid. Zpomalují nebo zastavují progresi onemocnění tím, že potlačují imunitní systém. Patří sem například methotrexát.
Biologická léčba: Moderní cílená léčba, která blokuje specifické molekuly imunitního systému zodpovědné za zánět. Používá se u pacientů, u kterých selhala léčba konvenčními DMARDs.

Nefarmakologická léčba

Fyzioterapie a rehabilitace: Cvičení pomáhá udržet rozsah pohybu, posílit svaly kolem kloubů a zlepšit jejich stabilitu.
Edukace pacienta: Porozumění nemoci a aktivní zapojení do léčby je klíčové. Důležitá je ochrana kloubů před přetěžováním.
Redukce hmotnosti: U pacientů s nadváhou může snížení váhy výrazně ulevit od bolesti v nosných kloubech.
Pomůcky: Ortézy, dlahy nebo hole mohou pomoci stabilizovat klouby a snížit bolest při chůzi.

Chirurgická léčba

V případech, kdy je kloub vážně poškozen a konzervativní léčba selhává, přichází v úvahu chirurgický zákrok.

Artroskopie: Miniinvazivní metoda k ošetření menších poškození uvnitř kloubu.
Synovektomie: Odstranění zanícené synoviální membrány.
Osteotomie: Přerušení kosti a její srovnání do lepšího postavení, čímž se odlehčí poškozené části kloubu.
Artrodéza: Chirurgické znehybnění (ztužení) kloubu, které odstraní bolest, ale za cenu ztráty pohyblivosti.
Kloubní náhrada (endoprotéza): Poškozený kloub je nahrazen umělým implantátem. Nejčastěji se provádí u kyčelního a kolenního kloubu.

📈 Prognóza a komplikace

Prognóza artritidy je velmi variabilní. U některých lidí může být onemocnění mírné a dobře kontrolovatelné, u jiných může vést k chronické bolesti, významnému poškození kloubů a invaliditě. Včasná diagnóza a agresivní léčba, zejména u zánětlivých typů, mohou výrazně zpomalit progresi nemoci a předejít trvalým následkům.

Komplikace mohou zahrnovat:

Trvalé poškození a deformace kloubů.
Chronická bolest a snížená kvalita života.
Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (u zánětlivých artritid).
Osteoporóza, zejména při dlouhodobém užívání kortikosteroidů.
Postižení dalších orgánů u systémových onemocnění.

💡 Pro laiky

Představte si kloub jako pant u dveří, který umožňuje hladký pohyb. Chrupavka je jako teflonová vrstva na tomto pantu a kloubní tekutina je jako olej, který ho maže.

U osteoartrózy se tento "teflon" (chrupavka) postupně opotřebuje a ošoupe. Pant začne vrzat, drhnout a pohyb bolí. Je to podobné, jako když se starý pant časem zničí používáním.
U revmatoidní artritidy je problém jinde. Váš vlastní imunitní systém, který má bojovat proti bakteriím, se "zblázní" a začne napadat a ničit výstelku pantu (synoviální membránu). Tím vzniká zánět, který pant poškozuje zevnitř, i když není starý nebo opotřebovaný.
U dny je to jako by se do pantu nasypal písek. Tím "pískem" jsou ostré krystalky kyseliny močové, které se v kloubu usadí a způsobí náhlý a velmi bolestivý zánět.

Léčba se pak snaží buď "promazat" opotřebovaný pant (léky proti bolesti, cvičení), "uklidnit" zmatený imunitní systém (imunosupresiva, biologická léčba), nebo "vyčistit písek" (léky na snížení kyseliny močové).

Šablona:Aktualizováno