Syndrom polycystických ovarií

Syndrom polycystických ovarií
	Soubor:Polycystic ovary ultrasound.jpg
Rizikové faktory	Rodinná anamnéza, obezita, nízká porodní hmotnost
Příznaky	Nepravidelná nebo chybějící menstruace, nadměrný růst ochlupení (hirsutismus), akné, alopecie, obezita, neplodnost
Diagnostika	Krevní testy (hladiny hormonů), ultrazvuk pánve, klinické vyšetření
Léčba	Změna životního stylu (dieta, cvičení), hormonální antikoncepce, metformin, léky na podporu plodnosti
Prognóza	Chronické onemocnění, symptomy jsou zvládnutelné, ale zvyšuje riziko dalších onemocnění
MKN-10	E28.2

Rozbalit box

Obsah boxu

Syndrom polycystických ovarií (běžně zkracováno jako PCOS z anglického Polycystic Ovary Syndrome) je jednou z nejčastějších endokrinních poruch u žen v reprodukčním věku. Jedná se o komplexní hormonální a metabolický syndrom, který ovlivňuje funkci vaječníků a má dopad na celkové zdraví. Odhaduje se, že postihuje 5–20 % žen v této věkové skupině, což z něj činí jednu z hlavních příčin ženské neplodnosti.

Charakteristickými rysy PCOS jsou poruchy ovulace vedoucí k nepravidelnému menstruačnímu cyklu, nadprodukce mužských pohlavních hormonů (androgenů), známá jako hyperandrogenismus, a specifický vzhled vaječníků na ultrazvuku, které obsahují mnoho malých, nedozrálých folikulů (odtud název "polycystické"). Syndrom je také úzce spojen s inzulínovou rezistencí a zvýšeným rizikem rozvoje metabolického syndromu a diabetes mellitus 2. typu.

🧬 Charakteristika a příznaky

Klinický obraz PCOS je velmi variabilní a příznaky se mohou u jednotlivých žen lišit co do typu i závažnosti. Často se první symptomy objevují již v období puberty.

Poruchy menstruačního cyklu

Jedná se o nejčastější projev syndromu. Poruchy jsou způsobeny anovulací (chybějící ovulací) nebo oligoovulací (nepravidelnou a řídkou ovulací).

Oligomenorea: Prodloužené cykly, kdy menstruace přichází v intervalech delších než 35 dní (méně než 8 cyklů za rok).
Amenorea: Úplné vymizení menstruace na dobu delší než 3 měsíce.
Nepravidelné krvácení: Časté a nepředvídatelné krvácení, které nesouvisí s ovulací.

Hyperandrogenismus

Zvýšená hladina androgenů (jako je testosteron) v těle se projevuje klinicky nebo je potvrzena laboratorními testy.

Hirsutismus: Nadměrný růst tmavých a hrubých chloupků na místech typických pro muže – horní ret, brada, hrudník, záda, břicho a vnitřní strana stehen. Postihuje až 70 % žen s PCOS.
Akné: Zejména perzistentní akné v dospělosti, často lokalizované na dolní části obličeje, krku a zádech.
Androgenní alopecie: Řídnutí a vypadávání vlasů podle mužského vzoru, typicky na temeni hlavy.

Metabolické příznaky

Nárůst hmotnosti a obezita: Přibližně 50–80 % žen s PCOS má nadváhu nebo je obézních. Tuk se často ukládá v oblasti břicha (centrální obezita), což dále zvyšuje riziko metabolických komplikací.
Inzulínová rezistence: Snížená citlivost tkání na inzulin, což vede k jeho nadprodukci (hyperinzulinémie). Klinickým projevem může být tzv. acanthosis nigricans – tmavé, sametové skvrny na kůži, nejčastěji v podpaží, na krku a v tříslech.
Potíže s hubnutím: Ženy s PCOS často uvádějí, že i přes dietní opatření a cvičení je pro ně redukce hmotnosti velmi obtížná.

Neplodnost

Kvůli nepravidelné nebo chybějící ovulaci je PCOS jednou z nejčastějších léčitelných příčin neplodnosti u žen. Mnoho žen zjistí, že trpí tímto syndromem, až když se neúspěšně pokouší o otěhotnění.

🔬 Příčiny a patofyziologie

Přesná příčina PCOS není plně objasněna, ale předpokládá se, že jde o multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí kombinace genetických predispozic a vlivů prostředí.

Genetická predispozice: Existuje silná rodinná vazba. Pokud má žena matku nebo sestru s PCOS, její riziko rozvoje syndromu je výrazně vyšší. Bylo identifikováno několik genů, které mohou hrát roli v citlivosti na inzulin a produkci hormonů.
Inzulínová rezistence a hyperinzulinémie: Považuje se za klíčový faktor v patofyziologii PCOS. Zvýšená hladina inzulinu v krvi přímo stimuluje vaječníky k produkci většího množství androgenů. Zároveň snižuje v játrech produkci globulinu vázajícího pohlavní hormony (SHBG), což vede k vyššímu množství volného, biologicky aktivního testosteronu v krvi.
Hormonální nerovnováha: U žen s PCOS je často narušen poměr mezi luteinizačním hormonem (LH) a folikulostimulačním hormonem (FSH). Zvýšená hladina LH stimuluje buňky ve vaječnících (thekální buňky) k produkci androgenů, zatímco relativně nízká hladina FSH neumožňuje správné dozrávání folikulů.
Chronický zánět nízkého stupně: Některé studie ukazují, že ženy s PCOS mají v těle mírně zvýšené markery zánětu. Tento zánět může přispívat k inzulínové rezistenci a stimulovat produkci androgenů.

🩺 Diagnostika

Diagnóza PCOS je stanovena na základě tzv. Rotterdamských kritérií z roku 2003. Pro potvrzení diagnózy musí být splněna alespoň dvě ze tří následujících kritérií, a zároveň musí být vyloučeny jiné příčiny s podobnými příznaky.

Oligo- a/nebo anovulace: Projevuje se nepravidelnou nebo chybějící menstruací.
Klinické a/nebo biochemické známky hyperandrogenismu: Přítomnost hirsutismu, akné nebo alopecie, nebo laboratorně potvrzené zvýšené hladiny androgenů (např. testosteronu).
Polycystická morfologie vaječníků na ultrazvuku: Přítomnost 12 a více folikulů o velikosti 2–9 mm na jednom vaječníku a/nebo zvětšený objem vaječníku (>10 ml).

Diagnostický proces zahrnuje:

Anamnéza: Lékař se ptá na menstruační cyklus, rodinnou historii a další příznaky.
Fyzikální vyšetření: Zhodnocení známek hyperandrogenismu (hirsutismus, akné), měření krevního tlaku a BMI.
Krevní testy: Stanovení hladin pohlavních hormonů (LH, FSH, testosteron, DHEA-S), hormonů štítné žlázy, prolaktinu a vyšetření glykémie a hladiny inzulinu (orální glukózový toleranční test).
Transvaginální ultrazvuk: Zobrazení vaječníků a děložní sliznice (endometria).

Je důležité vyloučit jiné stavy, které mohou napodobovat PCOS, jako jsou onemocnění štítné žlázy, hyperprolaktinémie, kongenitální adrenální hyperplazie nebo nádory produkující androgeny.

💊 Léčba a management

Léčba PCOS je zaměřena na zvládání jednotlivých symptomů a prevenci dlouhodobých komplikací. Neexistuje žádný lék, který by syndrom zcela vyléčil. Terapie je individuální a závisí na tom, jaké příznaky ženu nejvíce trápí (např. neplodnost, akné, nepravidelný cyklus).

🌿 Změna životního stylu

Je základním a nejdůležitějším krokem v léčbě.

Redukce hmotnosti: I mírný úbytek váhy (5–10 % původní hmotnosti) může vést k obnovení ovulace, zlepšení citlivosti na inzulin a zmírnění projevů hyperandrogenismu.
Strava: Doporučuje se vyvážená strava s nízkým glykemickým indexem, bohatá na vlákninu, bílkoviny a zdravé tuky. Omezení jednoduchých cukrů a zpracovaných potravin pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru a inzulinu.
Fyzická aktivita: Pravidelné cvičení (alespoň 150 minut týdně) zlepšuje citlivost na inzulin, pomáhá při regulaci hmotnosti a snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

💉 Farmakologická léčba

Kombinovaná hormonální antikoncepce: Je lékem první volby pro ženy, které neplánují otěhotnět. Reguluje menstruační cyklus, snižuje produkci androgenů (a tím zlepšuje akné a hirsutismus) a chrání děložní sliznici před nadměrným růstem.
Metformin: Lék používaný k léčbě diabetu 2. typu. Zvyšuje citlivost tkání na inzulin, čímž snižuje jeho hladinu v krvi. Může pomoci s regulací cyklu a redukcí hmotnosti.
Antiandrogeny: Léky jako spironolakton blokují účinek androgenů na tkáně. Používají se k léčbě závažného hirsutismu a akné, často v kombinaci s hormonální antikoncepcí.
Léky na podporu plodnosti: Pro ženy, které si přejí otěhotnět, se používají léky stimulující ovulaci, jako je klomifen citrát nebo letrozol. V případě neúspěchu přichází v úvahu in vitro fertilizace (IVF).

⚠️ Dlouhodobá rizika a komplikace

PCOS není jen kosmetický nebo reprodukční problém. Je spojen se zvýšeným rizikem řady závažných zdravotních stavů:

Diabetes mellitus 2. typu: Kvůli inzulínové rezistenci má až 50 % žen s PCOS do 40 let prediabetes nebo již rozvinutý diabetes.
Kardiovaskulární onemocnění: Zvýšené riziko hypertenze, vysoké hladiny cholesterolu a aterosklerózy.
Metabolický syndrom: Kombinace centrální obezity, vysokého krevního tlaku, poruchy metabolismu cukrů a tuků.
Rakovina děložní sliznice (endometria): V důsledku chybějící ovulace a menstruace není sliznice pravidelně odlučována, což vede k jejímu zbytnění (hyperplazii) a zvyšuje riziko vzniku nádoru.
Spánková apnoe: Porucha dýchání ve spánku, častější u obézních žen s PCOS.
Psychické problémy: Ženy s PCOS častěji trpí depresemi, úzkostnými poruchami a poruchami příjmu potravy, což souvisí jak s hormonální nerovnováhou, tak s dopadem příznaků na sebevědomí.

💡 Pro laiky

Co znamená "polycystické vaječníky"?

Název je trochu zavádějící. Nejedná se o skutečné cysty v pravém slova smyslu (dutiny naplněné tekutinou). Jde o velké množství malých, nedozrálých vaječných folikulů (váčků, ve kterých zrají vajíčka). Kvůli hormonální nerovnováze žádný z těchto folikulů nedoroste do dominantní velikosti, nepraskne a neuvolní vajíčko (nedojde k ovulaci). Na ultrazvuku pak vaječník vypadá jako by byl posetý "korálky" nebo "perličkami".

Co je inzulínová rezistence?

Představte si inzulin jako klíč a buňky vašeho těla jako zámky. Inzulin má za úkol "odemknout" buňky, aby do nich mohla vstoupit glukóza (cukr) z krve a sloužit jako energie. U inzulínové rezistence jsou "zámky" na buňkách poškozené a klíč do nich špatně pasuje. Tělo na to reaguje tak, že slinivka břišní začne vyrábět stále více a více klíčů (insulinu) ve snaze buňky odemknout. Vysoká hladina inzulinu v krvi ale způsobuje problémy jinde – například ve vaječnících, které začnou produkovat příliš mnoho mužských hormonů.

Proč mám akné a nadměrné ochlupení?

Tyto příznaky jsou přímým důsledkem zvýšené hladiny mužských hormonů (androgenů), zejména testosteronu. Androgeny stimulují mazové žlázy v kůži k nadprodukci mazu, což vede k ucpávání pórů a vzniku akné. Zároveň působí na vlasové folikuly na těle, které začnou produkovat tmavé a hrubé chloupky na místech, kde typicky rostou mužům.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 22.12.2025