Cévy
Obsah boxu
Cévy (latinsky vasa sanguinea) jsou duté, trubicovité orgány, které tvoří uzavřený systém rozvádějící krev po těle. Jsou základní součástí kardiovaskulárního systému, který kromě nich zahrnuje také srdce. Celková délka cév v těle dospělého člověka se odhaduje na téměř 100 000 kilometrů. Jejich hlavní funkcí je zajištění transportu kyslíku, živin, hormonů a dalších látek k tkáním a orgánům a odvod odpadních produktů, jako je oxid uhličitý.
Cévní systém se dělí na tři základní typy cév:
- Tepny (artérie) – vedou krev směrem od srdce.
- Žíly (vény) – vedou krev směrem k srdci.
- Vlásečnice (kapiláry) – tvoří hustou síť mezi tepnami a žilami, kde dochází k výměně látek mezi krví a tkáněmi.
⚙️ Struktura a funkce
Stavba cévní stěny se liší v závislosti na typu a funkci cévy, ale obecně se skládá ze tří základních vrstev.
🧱 Obecná stavba cévní stěny
Od vnitřku směrem ven se cévní stěna skládá z:
- Tunica intima (vnitřní vrstva): Je tvořena jedinou vrstvou plochých endotelových buněk, které jsou v přímém kontaktu s protékající krví. Endotel má hladký povrch, aby minimalizoval tření a zabránil srážení krve. Produkuje také látky ovlivňující svalovinu cév a krevní srážlivost. Pod endotelem se nachází tenká vrstva vaziva.
- Tunica media (střední vrstva): Je obvykle nejsilnější vrstvou. Skládá se z buněk hladké svaloviny a elastických vláken. Svalovina umožňuje cévám měnit svůj průměr (vazokonstrikce – zúžení, vazodilatace – rozšíření), čímž se reguluje průtok krve a krevní tlak. Elastická vlákna dodávají cévám pružnost. Poměr svaloviny a elastických vláken se liší podle typu cévy.
- Tunica externa (adventitia, vnější vrstva): Je tvořena převážně z kolagenního vaziva. Tato vrstva chrání cévu a ukotvuje ji v okolních tkáních. Obsahuje také nervová vlákna, která ovládají svalovinu ve střední vrstvě, a u velkých cév i drobné cévy (vasa vasorum), které vyživují samotnou cévní stěnu.
↔️ Typy cév
Tepny (Artérie)
Tepny vedou krev od srdce pod vysokým tlakem. Jejich stěna je proto silná, pevná a pružná. Krev v nich (s výjimkou plicnice) je okysličená a má jasně červenou barvu.
- Tepny elastického typu: Jsou to největší tepny, jako je aorta a plicnice. Jejich tunica media obsahuje velké množství elastických vláken. Díky tomu mohou absorbovat tlakovou vlnu vzniklou stahem srdeční komory a udržovat plynulý tok krve.
- Tepny svalového typu: Navazují na elastické tepny a rozvádějí krev do jednotlivých orgánů a částí těla. Jejich střední vrstva je tvořena převážně hladkou svalovinou, což jim umožňuje aktivně regulovat průtok krve do dané oblasti.
- Tepénky (Arterioly): Jsou to nejmenší tepny, které přecházejí ve vlásečnice. Mají silnou svalovou vrstvu a hrají klíčovou roli v regulaci celkového krevního tlaku.
Vlásečnice (Kapiláry)
Vlásečnice jsou nejtenčí cévy v těle, jejichž průměr je často jen o málo větší než průměr červené krvinky. Jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou endotelových buněk (tunica intima). Tato extrémně tenká stěna umožňuje snadnou a rychlou výměnu plynů (kyslík, oxid uhličitý), živin a odpadních látek mezi krví a okolními buňkami. Vlásečnice tvoří husté sítě, tzv. kapilární řečiště.
Žíly (Vény)
Žíly sbírají krev z vlásečnic a vedou ji zpět k srdci. Krev v nich (s výjimkou plicních žil) je odkysličená a má tmavě červenou barvu. Tlak krve v žilách je mnohem nižší než v tepnách, proto je jejich stěna tenčí a poddajnější.
- Žilky (Venuly): Navazují na kapilární řečiště a postupně se spojují do větších žil.
- Střední a velké žíly: Mají slabší stěnu než tepny odpovídající velikosti. Mnoho žil, zejména na končetinách, je vybaveno chlopněmi. Tyto chlopně fungují jako jednosměrné ventily a zabraňují zpětnému toku krve, který by mohl být způsoben gravitací. K pohybu krve v žilách přispívá také stah okolních kosterních svalů (tzv. svalová pumpa). Největšími žilami v těle jsou horní dutá žíla a dolní dutá žíla.
❤️ Krevní oběh
Cévy tvoří dva hlavní propojené okruhy, které vycházejí ze srdce.
🌍 Velký (tělní) oběh
Velký oběh začíná v levé srdeční komoře, odkud je okysličená krev vypuzena do aorty. Aorta se postupně větví na menší tepny, tepénky a vlásečnice, které zásobují kyslíkem a živinami všechny orgány a tkáně v těle. Ve vlásečnicích se kyslík odevzdá a naváže se oxid uhličitý. Odkysličená krev je pak sbírána žilkami a žilami a vrací se horní a dolní dutou žilou do pravé srdeční síně.
🌬️ Malý (plicní) oběh
Malý oběh slouží k okysličení krve. Začíná v pravé srdeční komoře, která pumpuje odkysličenou krev do plicnice. Plicnice se v plicích větví až na vlásečnice obklopující plicní sklípky. Zde dochází k výměně plynů – oxid uhličitý z krve přechází do vzduchu a kyslík ze vzduchu se váže na hemoglobin v červených krvinkách. Okysličená krev se vrací čtyřmi plicními žilami do levé srdeční síně, čímž je oběh uzavřen.
🩺 Klinický význam a onemocnění
Onemocnění cév patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti a úmrtnosti v rozvinutých zemích. Zabývá se jimi lékařský obor angiologie a kardiochirurgie.
- Ateroskleróza: Také známá jako "kornatění tepen". Jedná se o chronický zánětlivý proces, při kterém se do stěny tepen ukládají tukové látky (zejména cholesterol), vápník a další složky, čímž vznikají tzv. aterosklerotické pláty. Tyto pláty zužují průsvit cévy, omezují průtok krve a mohou prasknout, což vede ke vzniku krevní sraženiny (trombus). Důsledkem může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
- Hypertenze (vysoký krevní tlak): Dlouhodobě zvýšený tlak krve na stěny tepen je poškozuje, urychluje rozvoj aterosklerózy a nadměrně zatěžuje srdce.
- Trombóza a embolie: Trombóza je vznik krevní sraženiny uvnitř cévy. Pokud se trombus utrhne a je krevním proudem zanesen na jiné místo, kde cévu ucpe, nazývá se embolus a tento stav se označuje jako embolie. Častá je hluboká žilní trombóza dolních končetin, jejíž komplikací může být život ohrožující plicní embolie.
- Aneurysma (výduť): Jedná se o lokalizované rozšíření nebo vakovité vychlípení oslabené cévní stěny. Nejčastěji postihuje aortu nebo mozkové tepny. Nebezpečí spočívá v riziku prasknutí (ruptura), které vede k masivnímu vnitřnímu krvácení.
- Vaskulitida: Skupina onemocnění charakterizovaná zánětem cévní stěny. Může postihnout cévy jakékoliv velikosti a vést k jejich poškození, zúžení nebo uzávěru.
- Křečové žíly (varixy): Rozšířené, vinuté povrchové žíly, nejčastěji na dolních končetinách. Vznikají v důsledku oslabení žilní stěny a nedomykavosti žilních chlopní.
🔬 Výzkum a zobrazovací metody
Moderní medicína disponuje řadou metod pro zobrazení a vyšetření cév:
- Angiografie: Rentgenové vyšetření cév po naplnění kontrastní látkou. Umožňuje detailně zobrazit průsvit cév a odhalit zúžení či uzávěry.
- Dopplerovská ultrasonografie: Neinvazivní ultrazvukové vyšetření, které dokáže měřit rychlost a směr krevního toku v cévách.
- Výpočetní tomografie-angiografie (CTA): Využívá počítačovou tomografii a kontrastní látku k vytvoření 3D obrazu cévního systému.
- Magnetická rezonanční angiografie (MRA): Podobná metoda jako CTA, ale využívá magnetickou rezonanci a často nevyžaduje jodovou kontrastní látku.
💡 Pro laiky
Představte si cévní systém jako obrovskou a dokonale organizovanou dopravní síť ve velkém městě, kterým je vaše tělo.
- Srdce je centrální depo a hlavní pumpa.
- Tepny jsou jako hlavní dálnice a rychlostní silnice, které vedou z centra (srdce) do všech čtvrtí (orgánů). Přepravují čerstvé zásoby – náklaďáky plné kyslíku a živin. Jsou silné a pružné, aby vydržely obrovský dopravní nápor.
- Vlásečnice jsou úzké uličky a chodníky, které vedou ke každému jednotlivému domu (buňce). Zde se odehrává to nejdůležitější: náklaďáky vyloží svůj náklad (kyslík a živiny) a naloží odpadky (oxid uhličitý).
- Žíly jsou jako hlavní silnice vedoucí zpět do centra. Svážejí všechny odpadky z buněk zpět k centrálnímu depu (srdci), odkud jsou poslány k recyklaci a likvidaci (do plic a ledvin). Protože je doprava směrem do centra klidnější, nemusí být tyto silnice tak masivní jako dálnice. Mají ale speciální jednosměrné brány (chlopně), aby se doprava nevracela zpět.
Krevní tlak si pak můžete představit jako hustotu provozu na těchto dálnicích. Vysoký tlak znamená neustálou dopravní zácpu, která opotřebovává silnice (stěny tepen) a přetěžuje centrální pumpu (srdce).