Přeskočit na obsah

Nádor na mozku

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Nádor na mozku
Soubor:Glioblastoma multiforme MRI.jpg
Magnetická rezonance zobrazující glioblastom, nejagresivnější typ mozkového nádoru.
KlasifikaceNádorová onemocnění
Rizikové faktoryVystavení ionizujícímu záření, některé genetické syndromy (neurofibromatóza, Li-Fraumeni syndrom)
PříznakyBolest hlavy, nevolnost, zvracení, záchvaty, změny osobnosti, poruchy zraku, řeči, paměti, rovnováhy
DiagnostikaNeurologické vyšetření, CT, MRI, biopsie
LéčbaChirurgické odstranění, radioterapie, chemoterapie, cílená léčba, imunoterapie
PrognózaSilně závisí na typu, stupni malignity, lokalizaci a věku pacienta
MKN-10C71 (Zhoubný novotvar mozku), D33 (Nezhoubný novotvar mozku)
MKN-9191, 225.0

Nádor na mozku je jakýkoliv nitrolební (intrakraniální) růst buněk, který vzniká nekontrolovaným dělením. Může se jednat o nádory nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Na rozdíl od nádorů v jiných částech těla mohou být i benigní mozkové nádory život ohrožující, protože lebka tvoří pevný, neroztažitelný prostor a rostoucí nádor utlačuje okolní mozkovou tkáň, což vede ke zvýšení nitrolebního tlaku a poškození životně důležitých center.

Mozkové nádory se dělí na primární, které vznikají přímo z buněk mozku nebo jeho obalů, a sekundární (metastatické), které jsou důsledkem šíření rakoviny z jiného orgánu v těle (např. plic, prsu, melanom). Sekundární nádory jsou v dospělosti častější než primární.

🧬 Klasifikace a typy

Mozkové nádory se klasifikují podle typu buněk, ze kterých vznikají, a podle stupně jejich agresivity (grading). Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje stupně I až IV, kde stupeň I představuje nejméně agresivní (benigní) nádory a stupeň IV nejagresivnější (vysoce maligní).

🧠 Primární mozkové nádory

Tyto nádory vznikají přímo v mozku nebo v jeho blízkém okolí.

  • Gliomy: Nejčastější skupina primárních mozkových nádorů, které vycházejí z gliových buněk (podpůrné tkáně mozku).
   *   Astrocytom: Vychází z astrocytů. Může být nízce stupňový (pilocytický astrocytom, WHO grade I) i vysoce stupňový.
   *   Glioblastom (dříve glioblastoma multiforme): Nejčastější a nejagresivnější primární mozkový nádor u dospělých (WHO grade IV). Rychle roste a je obtížně léčitelný.
   *   Oligodendrogliom: Vzniká z oligodendrocytů, buněk produkujících myelin. Obvykle roste pomaleji než astrocytomy.
   *   Ependymom: Vychází z ependymálních buněk, které vystýlají mozkové komory. Častěji se vyskytuje u dětí.
  • Meningeom: Druhý nejčastější typ primárních nádorů. Vychází z mozkových plen (meningů), obalů mozku. V drtivé většině případů je benigní (WHO grade I), ale svou lokalizací a růstem může způsobovat vážné problémy.
  • Nádory hypofýzy (adenomy): Obvykle benigní nádory, které mohou způsobovat problémy útlakem okolních struktur (např. zrakový nerv) nebo nadprodukcí hormonů.
  • Schwannom (neurinom): Benigní nádor vycházející ze Schwannových buněk, které tvoří obaly nervů. Nejčastějším typem je vestibulární schwannom (neurinom akustiku), který postihuje nerv zodpovědný za sluch a rovnováhu.
  • Meduloblastom: Vysoce maligní nádor, který se vyskytuje téměř výhradně u dětí v oblasti mozečku.

metastasis Sekundární (metastatické) nádory

Metastázy do mozku jsou komplikací jiného nádorového onemocnění v těle. Jsou častější než primární nádory. Nejčastěji do mozku metastazují:

симптомы Příznaky a projevy

Příznaky mozkového nádoru jsou velmi rozmanité a závisí na jeho velikosti, lokalizaci a rychlosti růstu. Lze je rozdělit na celkové (způsobené zvýšeným nitrolebním tlakem) a ložiskové (způsobené poškozením konkrétní části mozku).

📈 Celkové příznaky (syndrom nitrolební hypertenze)

  • Bolest hlavy: Často tupá, trvalá, horší po ránu nebo v leže. Může se zhoršovat při kašli nebo námaze.
  • Nevolnost a zvracení: Zejména po ránu, někdy bez předchozí nevolnosti (tzv. projektilové zvracení).
  • Poruchy vědomí: Od spavosti a zmatenosti až po kóma.
  • Edém papily: Otok v místě, kde zrakový nerv vstupuje do oka, zjistitelný při vyšetření očního pozadí.

🎯 Ložiskové příznaky

  • Čelní lalok: Změny osobnosti, apatie, ztráta iniciativy, poruchy řeči (afázie), poruchy chůze, obrna končetin na opačné straně těla.
  • Temenní lalok: Poruchy citlivosti, neschopnost rozpoznávat předměty hmatem, poruchy prostorové orientace, potíže se čtením, psaním a počítáním.
  • Spánkový lalok: Poruchy paměti, epileptické záchvaty (často s čichovými nebo sluchovými vjemy), poruchy rozumění řeči.
  • Týlní lalok: Poruchy zraku, výpadky zorného pole, zrakové halucinace.
  • Mozeček: Poruchy rovnováhy a koordinace pohybů (ataxie), třes, potíže s artikulací.
  • Mozkový kmen: Dvojité vidění, poruchy polykání, obrna lícního nervu, poruchy dýchání a srdeční činnosti (život ohrožující stav).

🔬 Diagnostika

Diagnostický proces obvykle začíná u praktického lékaře nebo neurologa na základě podezřelých příznaků.

  • Anamnéza a neurologické vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky a jejich vývoj. Následně provádí komplexní neurologické vyšetření, které testuje sílu, citlivost, reflexy, koordinaci, zrak, sluch a další funkce nervového systému.
  • Zobrazovací metody: Jsou klíčové pro potvrzení diagnózy.
   *   Počítačová tomografie (CT): Rychlé vyšetření, které dokáže odhalit přítomnost nádoru, krvácení nebo otoku mozku. Často se používá v akutních případech.
   *   Magnetická rezonance (MRI): Poskytuje mnohem detailnější obraz mozkové tkáně a je metodou volby pro diagnostiku mozkových nádorů. Často se podává kontrastní látka pro lepší zobrazení nádoru.
  • Biopsie: Jediná metoda, která definitivně potvrdí typ nádoru a jeho stupeň malignity. Spočívá v odebrání malého vzorku tkáně během neurochirurgické operace, který je následně analyzován patologem. V případě neoperovatelných nádorů se provádí stereotaktická biopsie, kdy je jehla do nádoru zavedena s milimetrovou přesností pomocí navigačního systému.

💊 Léčba

Léčebný plán je vždy individuální a závisí na mnoha faktorech. O léčbě rozhoduje multidisciplinární tým složený z neurochirurga, onkologa, radioterapeuta a dalších specialistů.

  • Chirurgická léčba: Cílem je odstranit co největší část nádoru (resekce), aniž by došlo k poškození důležitých mozkových center. U některých benigních a dobře ohraničených nádorů může být operace kurativní (vyléčí pacienta). U maligních nádorů se provádí tzv. debulking, tedy zmenšení objemu nádoru, což zlepšuje účinnost následné léčby a zmírňuje příznaky.
  • Radioterapie (ozařování): Využívá vysokoenergetické ionizující záření k ničení nádorových buněk. Používá se po operaci k likvidaci zbytkových buněk nebo jako hlavní léčba u neoperovatelných nádorů. Moderní techniky, jako je stereotaktická radiochirurgie (např. Leksellův gama nůž, CyberKnife), umožňují ozářit nádor velmi vysokou dávkou s minimálním poškozením okolní zdravé tkáně.
  • Chemoterapie: Podávání léků (cytostatik), které ničí rychle se dělící buňky. Účinnost chemoterapie u mozkových nádorů je často omezena hematoencefalickou bariérou, která brání průniku mnoha léků z krve do mozku.
  • Cílená léčba (biologická léčba): Moderní léky, které se zaměřují na specifické molekulární změny v nádorových buňkách. Příkladem je bevacizumab, který blokuje tvorbu nových cév v nádoru.
  • Imunoterapie: Léčba, která stimuluje vlastní imunitní systém pacienta k boji proti nádorovým buňkám. Její role v léčbě mozkových nádorů je předmětem intenzivního výzkumu.
  • Podpůrná léčba: Zahrnuje podávání léků na zmírnění příznaků, jako jsou kortikosteroidy (proti otoku mozku) a antiepileptika (proti záchvatům). Důležitá je také rehabilitace a psychologická podpora.

📈 Prognóza

Prognóza pacientů s mozkovým nádorem se dramaticky liší. U benigních nádorů, jako jsou meningeomy, je po úspěšném chirurgickém odstranění prognóza vynikající. Naopak u vysoce maligních nádorů, jako je glioblastom, je prognóza i přes maximální léčbu nepříznivá a přežití se počítá spíše v měsících než v letech. Klíčovými faktory ovlivňujícími prognózu jsou:

  • Typ a histologický stupeň nádoru
  • Věk a celkový zdravotní stav pacienta
  • Lokalizace nádoru a možnost jeho chirurgického odstranění
  • Přítomnost specifických genetických markerů v nádoru

💡 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení

Představte si mozek jako velmi složitý a hustě osídlený počítač uzavřený v pevné skříni (lebce). Nádor je skupina buněk, která se začala nekontrolovaně množit a vytváří "hrudku" navíc, která tam nepatří.

  • Proč je i "hodný" nádor v hlavě nebezpečný?

I když je nádor nezhoubný (benigní), tedy nerozšiřuje se do jiných částí těla, v hlavě roste a zabírá místo. Protože lebka se nemůže roztáhnout, nádor začne tlačit na okolní zdravý mozek. Tento tlak poškozuje mozkové funkce a může být smrtelný. Je to jako mít v počítačové skříni kámen, který postupně drtí součástky.

  • Jak se nádor projeví?

Záleží na tom, kde roste. Pokud roste v centru pro řeč, člověk začne mít potíže s mluvením. Pokud je v centru pro zrak, zhorší se mu vidění. Bolesti hlavy a nevolnost jsou časté, protože rostoucí nádor zvyšuje tlak v celé hlavě.

  • Jak lékaři bojují s nádorem?

Léčba je jako útok na pevnost z několika stran: 1. Chirurg (operace): Snaží se "pevnost" co nejvíce rozebrat a odstranit, aniž by poškodil okolní "město" (důležité části mozku). 2. Ozařování (radioterapie): Po operaci se používá "paprsek smrti", který zničí zbylé nepřátelské buňky, které chirurg neviděl. 3. Chemoterapie: Jsou to léky, které kolují v těle a hledají a ničí rychle se množící buňky, což jsou typicky ty nádorové.

Cílem je nádor zničit nebo alespoň zastavit jeho růst a co nejvíce zmírnit jeho dopady na život pacienta.


Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025