Přeskočit na obsah

Kokain

Z Infopedia

Šablona:Infobox - droga ```

``` Kokain (chemicky benzoylmethylekgonin) je silně návykový alkaloid se stimulačními účinky na centrální nervovou soustavu (CNS). V čisté formě se jedná o bílý, krystalický prášek. Získává se z listů keře koky pravé (Erythroxylum coca), která roste především v andské oblasti Jižní Ameriky. Působí jako inhibitor zpětného vychytávání neurotransmiterů, zejména dopaminu, noradrenalinu a serotoninu, což vede k jejich zvýšené koncentraci v synaptické štěrbině a vyvolává pocity euforie, zvýšené energie a bdělosti.

Pro své silné psychotropní účinky a vysoký potenciál vzniku závislosti je kokain ve většině zemí světa klasifikován jako nelegální droga. Jeho výroba, distribuce a držení jsou přísně trestány. Kromě rekreačního užívání má kokain i omezené lékařské využití, především jako lokální anestetikum v očním a nosním lékařství, ačkoliv byl v této roli z velké části nahrazen modernějšími a bezpečnějšími syntetickými látkami. Globální obchod s kokainem je spojen s rozsáhlou organizovanou trestnou činností, násilím a politickou nestabilitou, zejména v producentských a tranzitních zemích. ```

```

⏳ Historie

Tradiční využití

Užívání listů koky má v andských kulturách tisíciletou tradici. Archeologické nálezy dokládají žvýkání kokových listů již před 8000 lety. Původní obyvatelé, jako například Inkové, považovali koku za posvátnou rostlinu. Žvýkání listů (často smíchaných s vápennou pastou pro lepší uvolňování alkaloidů) jim pomáhalo překonávat únavu, hlad a projevy výškové nemoci v drsných horských podmínkách. Tento tradiční způsob užívání má výrazně mírnější účinky než konzumace čistého kokainu a je v některých jihoamerických zemích, jako je a , dodnes legální a kulturně akceptovaný.

Izolace a popularizace v 19. století

V roce 1855 německý chemik Friedrich Gaedcke poprvé izoloval z listů koky aktivní alkaloid, který nazval „erythroxylin“. V roce 1860 jeho práci zdokonalil Albert Niemann, který látku izoloval v čistší formě a dal jí jméno kokain. Niemann také jako první popsal její anestetické účinky, když si všiml, že mu znecitlivuje jazyk.

V druhé polovině 19. století se kokain stal populárním v lékařských i komerčních kruzích. Rakouský psychoanalytik Sigmund Freud byl jedním z jeho prvních velkých propagátorů. Ve své práci Über Coca (1884) ho doporučoval jako lék na deprese, závislost na morfinu a jako afrodiziakum. Sám jej experimentálně užíval, ale později od jeho propagace upustil, když si uvědomil jeho nebezpečný návykový potenciál.

Kokain se stal součástí mnoha produktů. Nejznámějším příkladem je původní receptura nápoje Coca-Cola, který byl uveden na trh v roce 1886 a obsahoval extrakt z listů koky. Kokain byl z receptury odstraněn v roce 1903. Populární byla také různá „posilující“ vína, jako například Vin Mariani, které obsahovalo extrakt z koky a bylo oblíbené u mnoha celebrit té doby, včetně papeže Lva XIII.

Kriminalizace a moderní éra

Na počátku 20. století začaly narůstat obavy z nekontrolovaného užívání kokainu a jeho negativních společenských dopadů. Ve byl jeho prodej a distribuce výrazně omezen zákonem Harrison Narcotics Tax Act z roku 1914. Postupně se kokain stal celosvětově kontrolovanou a nelegální látkou.

V 70. a 80. letech 20. století zažil kokain renesanci jako „droga bohatých“ a symbol luxusního životního stylu. Jeho popularita prudce vzrostla, což vedlo k masivnímu nárůstu produkce v zemích jako , kde vznikly mocné drogové kartely (např. Medellínský kartel vedený Pablem Escobarem).

V polovině 80. let se na americké scéně objevila nová, levnější a kouřitelná forma kokainu – crack. To vyvolalo tzv. „crackovou epidemii“, která měla devastující dopad na chudší městské komunity a vedla k eskalaci násilí a zpřísnění protidrogových zákonů. Od té doby je boj proti produkci a pašování kokainu, známý jako „Válka proti drogám“, klíčovým tématem mezinárodní politiky. ```

```

🌿 Původ a výroba

Pěstování koky

Hlavní surovinou pro výrobu kokainu jsou listy keře koky pravé (Erythroxylum coca) a jejích příbuzných druhů. Těmto rostlinám se daří na svazích And v nadmořské výšce 600 až 2000 metrů. Tři země – , a – jsou zodpovědné za více než 98 % celosvětové produkce koky. Pěstitelé (cocaleros) mohou sklízet listy třikrát až čtyřikrát ročně.

Proces extrakce

Výroba kokainu je vícestupňový chemický proces, který se často odehrává v provizorních laboratořích přímo v džungli.

  1. Výroba kokové pasty (Basuco/Paco): Sklizené listy se nasekají a smíchají s alkalickou látkou (např. hašené vápno) a extrakčním činidlem, kterým je často benzín nebo petrolej. Po několikahodinovém míchání se alkaloidy uvolní do rozpouštědla. Tekutina se poté oddělí a smíchá se zředěnou kyselinou sírovou, čímž vznikne sulfát kokainu. Po přidání další zásady se vysráží surová koková pasta, která obsahuje 40–70 % kokainu a mnoho nečistot.
  2. Výroba kokainové báze: Pasta se dále čistí rozpuštěním v kyselině sírové a přidáním manganistanu draselného, který zoxiduje nečistoty. Po filtraci a přidání amoniaku se vysráží čistší kokainová báze.
  3. Výroce kokain hydrochloridu: Kokainová báze se rozpustí v rozpouštědlech jako aceton nebo ether a přidáním kyseliny chlorovodíkové dojde ke krystalizaci. Výsledkem je kokain hydrochlorid (kokain HCl), bílý prášek, který se nejčastěji prodává na černém trhu.

Výroba cracku

Crack je volná báze kokainu určená ke kouření. Vyrábí se smícháním kokainu hydrochloridu s vodou a zásaditou látkou, nejčastěji jedlou sodou. Směs se zahřívá, dokud se voda neodpaří. Zbylá pevná hmota po zaschnutí charakteristicky praská (angl. to crack), odtud pochází její název. Tento proces odstraňuje hydrochloridovou sůl, což snižuje teplotu varu látky a umožňuje její kouření. ```

```

🧬 Chemické a farmakologické vlastnosti

Mechanismus účinku

Hlavní psychoaktivní účinek kokainu spočívá v blokování zpětného vychytávání tří klíčových neurotransmiterů v mozku:

  • Dopamin: Spojený s centrem odměn, motivací a potěšením. Jeho nahromadění v synapsi způsobuje intenzivní euforii a posiluje chování vedoucí k dalšímu užití drogy.
  • Noradrenalin: Zodpovědný za reakci „bojuj nebo uteč“. Jeho zvýšená hladina vede k bdělosti, zvýšené energii, zrychlenému srdečnímu tepu a zvýšenému krevnímu tlaku.
  • Serotonin: Ovlivňuje náladu, chuť k jídlu a spánek. Jeho zvýšená hladina přispívá k pocitům sebevědomí a pohody.

Na rozdíl od amfetaminů, které kromě blokace zpětného vychytávání také zvyšují uvolňování těchto neurotransmiterů, kokain působí primárně jako inhibitor zpětného vychytávání. Účinek je rychlý, ale relativně krátký, což vede uživatele k opakovanému podávání dávky v krátkých intervalech (tzv. binge).

Metabolismus

Kokain je v těle rychle metabolizován, především v játrech a krevní plazmě, na několik neaktivních metabolitů. Hlavním z nich je benzoylekgonin, který je detekovatelný v moči mnohem déle než samotný kokain (až několik dní po užití) a používá se při testování na drogy. Při současné konzumaci kokainu a alkoholu vzniká v játrech nový, psychoaktivní metabolit zvaný kokaethylen. Kokaethylen má podobné euforické účinky jako kokain, ale delší biologický poločas a je výrazně více kardiotoxický, což zvyšuje riziko náhlého úmrtí. ```

```

🧠 Účinky na lidský organismus

Účinky kokainu závisí na dávce, způsobu podání, čistotě látky a individuální citlivosti uživatele.

Krátkodobé psychické účinky

  • Intenzivní euforie a pocit štěstí
  • Zvýšená energie, hovornost a družnost
  • Zvýšené sebevědomí a pocit mentální síly
  • Zvýšená bdělost a soustředěnost
  • Snížená potřeba spánku a jídla
  • Zvýšené libido

Krátkodobé fyzické účinky

Dlouhodobé účinky a rizika

Chronické užívání kokainu vede k vážným zdravotním a psychickým problémům.

  • Kardiovaskulární systém: Poškození srdce, arytmie, infarkt myokardu, mrtvice, zánět srdečního svalu.
  • Respirační systém: Při kouření cracku poškození plic („crack lung“), chronický kašel. Při šňupání poškození a perforace nosní přepážky.
  • Neurologické následky: Zvýšené riziko záchvatů, poškození mozkových buněk, kognitivní poruchy.
  • Psychické následky: Silná psychická závislost, úzkost, paranoia, halucinace (typicky taktilní, tzv. „kokainoví brouci“ – pocit, že pod kůží leze hmyz), psychóza, deprese a sebevražedné myšlenky po odeznění účinků.
  • Ostatní: Podvýživa a výrazný úbytek hmotnosti, poškození ledvin a jater, zvýšené riziko infekčních nemocí (HIV, hepatitida) při injekčním užívání.

```

```

💊 Formy a způsoby užití

Způsob užití zásadně ovlivňuje rychlost nástupu, intenzitu a délku účinku.

  • Šňupání (Insufflation): Nejběžnější způsob užití kokainu hydrochloridu. Prášek je nosem vdechován na sliznici, odkud se vstřebává do krevního oběhu. Nástup účinků je relativně rychlý (2–5 minut), vrcholí po 15–30 minutách a trvá 60–90 minut.
  • Kouření (Inhalation): Týká se především cracku, volné báze kokainu. Dým se vdechuje do plic, odkud se látka téměř okamžitě dostává do mozku. Nástup účinku je extrémně rychlý (5–10 sekund) a velmi intenzivní, ale trvá jen krátce (5–15 minut). Tento rychlý cyklus vzestupu a pádu výrazně zvyšuje riziko závislosti.
  • Injekční aplikace (Injection): Kokain hydrochlorid rozpuštěný ve vodě se aplikuje přímo do žíly. Nástup účinku je téměř okamžitý (15–30 sekund) a velmi silný. Je to nejrizikovější způsob podání kvůli nebezpečí předávkování, poškození žil a přenosu infekčních chorob.
  • Orální užití (Oral): Žvýkání kokových listů je tradiční metoda s pomalým nástupem a mírnými účinky. Polykání prášku je méně efektivní, protože velká část látky je metabolizována v játrech, než se dostane do mozku.

```

```

⚖️ Právní status a kontrola

Kokain je mezinárodně kontrolován na základě Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961, kde je zařazen na Seznam I, tedy mezi látky s vysokým potenciálem zneužití a omezeným nebo žádným lékařským využitím.

Ve většině zemí světa, včetně Česka a ostatních států Evropské unie, je výroba, prodej, držení a distribuce kokainu nelegální a trestně stíhaná. Přísnost trestů se liší v závislosti na množství držené látky a na tom, zda se jedná o držení pro osobní potřebu nebo pro distribuci. V Česku je držení „většího než malého množství“ trestným činem.

Některé země, jako například , dekriminalizovaly držení malého množství drog pro osobní potřebu, což znamená, že se nejedná o trestný čin, ale o přestupek řešený pokutou nebo nařízením léčby. Naopak v některých asijských zemích hrozí za pašování kokainu i trest smrti. ```

```

🌍 Společnost a kultura

Kokain má v moderní kultuře rozporuplný obraz. V 70. a 80. letech byl glorifikován jako symbol bohatství, úspěchu a hedonismu, což se odráželo v mnoha filmech, hudbě a literatuře. Ikonickým příkladem je film Zjizvená tvář (1983) nebo seriál Narcos (2015–2017), který mapuje vzestup a pád Pabla Escobara.

Na druhé straně je kokain, a zejména crack, spojován s chudobou, kriminalitou a sociálním rozkladem. Cracková epidemie v USA zanechala hluboké jizvy v mnoha komunitách a vedla k masovému zatýkání, které neúměrně postihlo afroamerickou populaci.

Globální obchod s kokainem, jehož hodnota se odhaduje na stovky miliard dolarů ročně, je zdrojem extrémního násilí a korupce v Latinské Americe. Drogové kartely v zemích jako a vedou brutální války mezi sebou i proti státu, což má za následek desítky tisíc obětí ročně a destabilizaci celých regionů. ```

```

💡 Pro laiky

Představte si mozek jako kancelář, kde zaměstnanci (mozkové buňky) komunikují posíláním pošty (neurotransmiterů). Jeden z nejdůležitějších druhů pošty se jmenuje dopamin – je to zpráva, která říká: „Cítíš se skvěle! Tohle si zapamatuj a opakuj!“ Když je zpráva doručena, speciální „uklízeč“ (transportér) ji rychle vezme a vrátí zpět odesílateli, aby se kancelář nezahltila.

Kokain je jako sabotér, který tomuto uklízeči ucpe vysavač. Uklízeč nemůže pracovat, a tak se zprávy o skvělém pocitu hromadí a zaplaví celou kancelář. Výsledkem je obrovská vlna euforie a energie.

Problém je v tom, že mozek si na tento chaos zvykne. Když účinek kokainu odezní, uklízeč začne pracovat o to usilovněji a najednou v kanceláři nezůstane skoro žádná „dobrá pošta“. To je ten nepříjemný pád („dojezd“), kdy se člověk cítí unavený, depresivní a bez energie. Mozek si navíc pamatuje, jak úžasné to bylo, když byl kokain přítomen, a začne po něm toužit. Postupně také snižuje produkci vlastní „dobré pošty“, protože spoléhá na drogu. Tak vzniká silná psychická závislost. ```

```

🖼️ Galerie

```

```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kokain&oldid=14191“