Inkové
Obsah boxu
Inkové byla jihoamerická předkolumbovská civilizace, která vytvořila rozsáhlou a vysoce organizovanou říši známou jako Tawantinsuyu (v kečuánštině „Čtyři země“ nebo „Čtyři spojené části“). V době svého největšího rozmachu na počátku 16. století se jednalo o největší říši v předkolumbovské Americe. Její politické a vojenské centrum se nacházelo v Cuzcu v dnešním Peru. Incká civilizace vzkvétala v pohoří And a je proslulá svou unikátní architekturou, propracovaným systémem silnic, vyspělým zemědělstvím a složitou společenskou strukturou, a to vše bez znalosti kolového vozidla, tažných zvířat (kromě lam) a klasického písma. Říše zanikla po příchodu španělských conquistadorů vedených Franciskem Pizarrem v roce 1533.
📜 Historie
Historie Inků se dělí na mytické období a historické období, které začíná vzestupem Incké říše ve 15. století.
🌄 Mytické počátky
Podle nejznámější legendy vystoupili první Inkové, sourozenci a manželé Manco Cápac a Mama Ocllo, z vod jezera Titicaca. Byli posláni svým otcem, bohem slunce Intim, aby našli úrodnou půdu a založili civilizaci. Manco Cápac nesl zlatou hůl, a kde se mu ji podařilo celou zabořit do země, tam měli založit nové město. Tímto místem se stalo údolí Cuzco, které se stalo srdcem budoucí říše. Manco Cápac naučil muže zemědělství a stavitelství, zatímco Mama Ocllo učila ženy tkalcovství a domácím pracím.
👑 Vzestup říše (15. století)
Až do poloviny 15. století byli Inkové jen jedním z mnoha malých kmenů v oblasti And. Zásadní obrat nastal za vlády devátého vládce, Pachacúteca Yupanquiho (vládl cca 1438–1471). Ten nejenže ubránil Cuzco před invazí mocného kmene Chanků, ale následně zahájil masivní vojenskou expanzi. Právě on transformoval malé království Cuzco v rozsáhlou říši Tawantinsuyu.
Pachacútec byl nejen skvělý vojevůdce, ale také geniální administrátor a stavitel. Zavedl systém centrální vlády, reorganizoval společnost, nechal přestavět Cuzco na honosné hlavní město a inicioval stavbu mnoha slavných památek, včetně Machu Picchu. Jeho nástupci, zejména Túpac Yupanqui a Huayna Cápac, pokračovali v expanzi a říše dosáhla svého maximálního územního rozsahu, sahajícího od dnešní jižní Kolumbie až po centrální Chile a Argentinu.
⚔️ Občanská válka a příchod Španělů
Po smrti Huayny Cápaca kolem roku 1527 (pravděpodobně na neštovice, které se do oblasti rozšířily ještě před příchodem samotných Španělů) vypukla mezi jeho dvěma syny, Huáscarem a Atahualpou, ničivá občanská válka o nástupnictví. Atahualpa, který vládl v severní části říše z Quita, nakonec v roce 1532 Huáscara porazil a zajal.
Právě v této době, kdy byla říše oslabena vnitřním konfliktem a epidemiemi, dorazila na pobřeží expedice španělských conquistadorů vedená Franciskem Pizarrem. Pizarro s pouhými 168 muži využil situace a lstí zajal Atahualpu ve městě Cajamarca. Přestože Inkové za svého panovníka zaplatili obrovské výkupné ve zlatě a stříbře, Španělé Atahualpu v roce 1533 stejně popravili.
📉 Pád a odboj
Smrt Atahualpy znamenala pro říši fatální ránu. Španělé dosadili loutkového vládce a v roce 1533 bez většího odporu obsadili hlavní město Cuzco. Incký odpor však zcela neustal. Manco Inca Yupanqui, další z Huaynových synů, nejprve se Španěly spolupracoval, ale později proti nim vedl rozsáhlé povstání a neúspěšně obléhal Cuzco. Po porážce se stáhl do odlehlé horské oblasti Vilcabamba, kde založil tzv. Novoincký stát, který vzdoroval Španělům ještě téměř 40 let. Definitivní konec inckého odporu přišel v roce 1572, kdy Španělé dobyli Vilcabambu a popravili posledního inckého vládce, Túpaca Amarua.
🏛️ Společnost a administrativa
Incká společnost byla přísně hierarchická a centralizovaná. Na jejím vrcholu stál božský panovník, Sapa Inka.
👑 Sapa Inka a panaca
Sapa Inka (Jediný Inka) byl považován za syna boha slunce Intiho a jeho moc byla absolutní. Vládl jako teokratický monarcha a jeho slovo bylo zákonem. Po smrti bylo jeho tělo mumifikováno a nadále uctíváno. Každý Sapa Inka si založil vlastní královský rod (panaca), který spravoval jeho majetek a kult i po jeho smrti. To nutilo nové panovníky dobývat nová území, aby si zajistili vlastní zdroje.
🗺️ Organizace říše (Tawantinsuyu)
Název říše, Tawantinsuyu, odkazuje na její administrativní rozdělení na čtyři provincie neboli suyu:
- Chinchaysuyu (severozápad)
- Antisuyu (severovýchod, oblast Amazonského pralesa)
- Kuntisuyu (jihozápad)
- Qullasuyu (jihovýchod, největší provincie)
Tyto čtyři provincie se sbíhaly v hlavním městě Cuzcu, které bylo považováno za pupek světa. Každé suyu bylo spravováno guvernérem, obvykle blízkým příbuzným Sapa Inky.
👨👩👧👦 Ayllu a mita
Základní jednotkou incké společnosti byla rodová komunita zvaná ayllu. Jednalo se o skupinu rodin, které společně obdělávaly půdu a sdílely zdroje. Půda patřila státu, ale byla přidělována jednotlivým ayllu k obdělávání.
Klíčovým prvkem ekonomiky byl systém povinné práce zvaný mita. Každý zdatný muž musel odvést část svého času prací pro stát – buď na stavbách (silnice, chrámy), v dolech, nebo ve vojenské službě. Tímto systémem Inkové dokázali realizovat své monumentální projekty.
💰 Hospodářství a daně
Incká ekonomika neznala peníze ani trhy v evropském smyslu. Fungovala na principu centrálního plánování a přerozdělování. Zemědělské přebytky a další zboží se shromažďovaly v obrovských státních skladištích (qullqa) a odtud byly distribuovány armádě, úředníkům a v dobách neúrody i prostému lidu. Daně se platily ve formě práce (mita) nebo v podobě produktů (zemědělské plodiny, textil, keramika).
⚙️ Technologie a kultura
Inkové dosáhli v mnoha oblastech pozoruhodné úrovně, přestože neznali některé klíčové technologie Starého světa.
🛣️ Incký systém cest (Qhapaq Ñan)
Jedním z největších úspěchů Inků byl propracovaný systém cest známý jako Qhapaq Ñan (Královská cesta), který měřil přes 40 000 kilometrů. Spojoval všechny části říše, od pobřeží až po vysoké horské průsmyky. Cesty sloužily pro přesuny armády, úředníků a zboží. Součástí systému byli rychlí poslové zvaní chasqui, kteří v štafetovém systému dokázali doručit zprávu na vzdálenost až 240 km denně. Pro překonávání řek a roklí stavěli Inkové působivé lanové mosty (q'eswachaka).
🏗️ Architektura a stavitelství
Incká architektura je proslulá svou precizností a odolností. Inkové byli mistry v opracování kamene. Dokázali otesat obrovské, mnohotunové kamenné bloky tak přesně, že do spár mezi nimi nelze vsunout ani čepel nože, a to vše bez použití malty. Tento typ zdiva (tzv. ašlarové) je extrémně odolný vůči zemětřesení. Skvělými příklady jsou pevnost Sacsayhuamán nad Cuzcem, město Ollantaytambo nebo slavné Machu Picchu.
🧶 Textil a keramika
Textilie měly v incké společnosti obrovský význam a jejich kvalita často odrážela sociální status. Nejjemnější látky z vlny vikuní (cumbi) byly vyhrazeny pro šlechtu a Sapa Inku. Incká keramika je typická svými geometrickými vzory a standardizovanými tvary, jako je nádoba aryballos používaná pro skladování a přepravu tekutin.
🪢 Kipu (uzlové písmo)
Inkové neměli klasické písmo, ale pro záznam statistických a pravděpodobně i narativních informací používali důmyslný systém uzlů na šňůrkách zvaný kipu. Různé barvy šňůrek, typy uzlů a jejich pozice nesly specifické informace. Kipu sloužilo především k účetním a administrativním účelům (počty obyvatel, zásoby, daně), ale někteří badatelé se domnívají, že mohlo sloužit i k zaznamenávání historie a mýtů. Plné rozluštění kódu kipu je stále předmětem výzkumu.
☀️ Náboženství a mytologie
Náboženství hrálo v životě Inků ústřední roli a bylo úzce propojeno s přírodou a astronomií.
🌌 Hlavní božstva
Incký panteon byl rozsáhlý, ale několik bohů mělo dominantní postavení:
- Viracocha: Stvořitel světa, lidí a ostatních bohů. Často zobrazován jako starý muž s holí.
- Inti: Bůh Slunce, nejdůležitější božstvo a mytický předek inckých panovníků.
- Mama Quilla: Bohyně Měsíce, sestra a manželka Intiho.
- Pachamama: Matka Země, bohyně plodnosti a úrody, uctívaná dodnes v andských komunitách.
- Illapa: Bůh hromu a blesku, spojený s deštěm.
🛐 Rituály a oběti
Náboženské rituály a slavnosti se řídily zemědělským kalendářem. Inkové přinášeli bohům oběti, nejčastěji zvířata (lamy, morčata) nebo plodiny (kukuřice, listy koky). V mimořádných situacích, jako byla smrt panovníka, hladomor nebo přírodní katastrofa, docházelo i k lidským obětem, tzv. capacochas, kdy byla obětována především zdravá a krásná dítka, která byla považována za nejčistší dar bohům.
💡 Pro laiky
- Kdo byli Inkové? Představte si je jako Římany Jižní Ameriky. Byli to skvělí stavitelé, organizátoři a válečníci, kteří vybudovali obrovskou říši v drsném prostředí hor And.
- Měli písmo? Ne tak, jak ho známe my (abecedu). Místo toho používali chytrý systém uzlíků na provázcích zvaný kipu. Pomocí různých uzlů a barev si zaznamenávali hlavně počty a daně, ale možná i příběhy.
- Jak postavili tak úžasné stavby bez moderní techniky? Byli neuvěřitelně zruční kameníci. Dokázali otesat obrovské balvany tak dokonale, že mezi ně nebylo možné vsunout ani list papíru. Nepotřebovali maltu, protože kameny držely pohromadě vlastní vahou a dokonalým tvarem. Proto jejich stavby přežily staletí i mnohá zemětřesení.
- Proč jejich říše zanikla tak rychle? Byla to kombinace smůly a nevýhod. Zrovna když byli oslabeni občanskou válkou mezi dvěma bratry o trůn, přišla malá skupina španělských dobyvatelů. Ti měli obrovskou výhodu: ocelové zbraně, střelné zbraně a koně (které Inkové nikdy neviděli a báli se jich). Navíc s sebou Evropané přinesli nemoci jako neštovice, proti kterým Inkové neměli imunitu a které je zdecimovaly víc než samotné boje.
🌐 Odkaz a dědictví
Přestože Incká říše existovala jen zhruba jedno století, její odkaz je v andské oblasti stále živý.
- Jazyk: Kečuánština, jazyk Inků, je dodnes jedním z nejrozšířenějších domorodých jazyků v Jižní Americe, kterým mluví miliony lidí v Peru, Bolívii a Ekvádoru.
- Kultura: Mnoho tradic, zemědělských technik (např. terasovitá políčka), hudby a víry (např. uctívání Pachamamy) přetrvalo v moderních andských komunitách.
- Památky: Archeologická naleziště jako Machu Picchu, Ollantaytambo nebo Sacsayhuamán patří mezi nejvýznamnější turistické atrakce světa a jsou němými svědky incké velikosti.
- Národní identita: Postava posledního inckého vládce Túpaca Amarua se stala symbolem odporu proti koloniální nadvládě a inspirací pro pozdější povstání.