Trest smrti

Rozbalit box

Obsah boxu

Trest smrti je trest, který spočívá v usmrcení odsouzeného jedince jako forma trestu za zločin. Je znám také jako kapitální trest nebo nejvyšší trest. Historicky byl trest smrti používán téměř ve všech společnostech a kulturách po celém světě. V současné době (k prosinci 2025) existuje silný celosvětový trend směrem k jeho zrušení, ačkoli stále zůstává legální v řadě států.

⏳ Historie

Historie trestu smrti sahá tisíce let do minulosti. Jedny z nejstarších zaznamenaných zákonů o trestu smrti pocházejí z 18. století před naším letopočtem z Chammurapiho zákoníku v Babylonu, který stanovoval trest smrti za 25 různých zločinů. V starověkém Řecku, kolem 7. století před naším letopočtem, Drákónovy zákony učinily smrt jediným trestem za všechny zločiny. Podobně římské právo dvanácti desek z 5. století před naším letopočtem rovněž zahrnovalo kapitální trest. V těchto raných dobách byly často předepisovány brutální metody poprav, jako bylo ukřižování, utopení, upálení zaživa nebo nabodnutí na kůl.

V 10. století našeho letopočtu se v Británii stalo běžnou metodou popravy oběšení. V 16. století, za vlády Jindřicha VIII., bylo popraveno odhadem až 72 000 lidí. V té době se používaly metody jako vaření, upalování na hranici, oběšení, stětí a rozčtvrcení, a to za takové zločiny jako sňatek s Židem, nepřiznání se ke zločinu nebo velezrada.

V 18. století se v Evropě, pod vlivem osvícenství, začalo hnutí za omezení rozsahu trestu smrti. V roce 1794 se Pensylvánie stala prvním státem USA, který omezil trest smrti pouze na vraždu prvního stupně. V roce 1846 Michigan zrušil trest smrti za všechny vraždy a další běžné zločiny. Ke konci 19. století následovaly Venezuela, Portugalsko, Nizozemsko, Kostarika, Brazílie a Ekvádor.

Ve 20. století došlo k dalšímu vývoji. Od roku 1907 do 1917 šest států USA zcela zakázalo trest smrti a tři jej omezily na zřídka spáchané zločiny. Nicméně, v období 20. až 40. let 20. století došlo k opětovnému nárůstu používání trestu smrti, částečně kvůli argumentům kriminologů, že trest smrti je nezbytným sociálním opatřením. Od 50. let 20. století se však veřejné mínění začalo odklánět od kapitálního trestu.

⚖️ Právní aspekty

Na mezinárodní úrovni není trest smrti zcela zakázán, ale jeho zrušení je silně podporováno a jeho uplatňování je omezeno velmi přísnými pravidly. Klíčovým dokumentem je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), jehož článek 6 stanovuje, že trest smrti může být uložen pouze za nejzávažnější zločiny v souladu se zákonem platným v době spáchání zločinu a pouze na základě pravomocného rozsudku příslušného soudu. Druhý opční protokol k ICCPR, přijatý v roce 1989, zakazuje trest smrti ve všech případech, s velmi omezenými výjimkami pro válečné časy. K prosinci 2025 má tento protokol 89 smluvních stran.

Úmluva o právech dítěte bez výjimky zakazuje trest smrti pro zločiny spáchané osobami mladšími 18 let. Mezinárodní humanitární právo rovněž omezuje používání trestu smrti, například pro válečné zajatce a civilisty v okupovaných územích.

Valné shromáždění OSN opakovaně vyzvalo k celosvětovému moratoriu na popravy. Osmá taková rezoluce byla přijata 16. prosince 2020, kdy pro ni hlasovalo 123 zemí a pouze 38 bylo proti. V rezoluci bylo jednoznačně uvedeno: „Trest smrti nemá místo v 21. století.“

🌍 Trest smrti ve světě

K začátku roku 2025 přibližně 150 zemí buď zcela zrušilo trest smrti, nebo udržuje moratorium na popravy. Zhruba 55 zemí trest smrti stále zachovává a používá. V roce 2024 celosvětové popravy vzrostly na nejvyšší úroveň od roku 2015, s minimálně 1 518 známými popravami ve 15 zemích. Tento nárůst však nepochází z širšího globálního používání, ale z malé skupiny zemí, které dramaticky zintenzivnily popravy.

Mezi země s nejvyšším počtem poprav v roce 2024 patřily Čína (tisíce, přesné údaje jsou státním tajemstvím), Írán (minimálně 972), Saúdská Arábie (minimálně 345), Irák (minimálně 63) a Jemen (minimálně 38). Írán, Saúdská Arábie a Irák dohromady tvořily více než 91 % veřejně hlášených celosvětových poprav.

V lednu 2025 Zimbabwe zrušilo trest smrti, čímž ušetřilo přibližně 60 vězňů v cele smrti. V prosinci 2024 Zimbabwe oficiálně zrušilo trest smrti pro všechny zločiny, ačkoli toto ustanovení může být zrušeno v případě stavu nouze. Vietnam od 1. července 2025 snížil počet trestných činů, za které lze uložit trest smrti, z 18 na 10.

V Evropě zrušily všechny země trest smrti zákonem nebo v praxi, s výjimkou Běloruska, které jej stále používá. Rusko si trest zachovává legálně, ale od roku 1996 udržuje moratorium.

Spojené státy americké jsou jedinou zemí v Americe, která stále provádí popravy. K začátku roku 2025 mělo trest smrti 23 států USA, tři státy měly moratorium a 23 států a Washington, D.C. trest smrti zrušily. Na federální úrovni zůstává trest smrti legální. V roce 2025 bylo v USA popraveno 44 osob, z toho 36 letální injekcí, pět dusíkovou hypoxií a tři popravčí četou.

🤔 Argumenty pro a proti

Debata o trestu smrti je komplexní a hluboce zakořeněná v morálních, etických a právních otázkách.

Pro trest smrti

• Odplata (Retribuce): Zastánci argumentují, že spravedlivá společnost vyžaduje „život za život“ u obzvláště závažných zločinů, jako je vražda. Trest smrti je považován za jedinou morální a spravedlivou odplatu za nejhorší zločiny.
• Ochrana společnosti (Inkapacitace): Popravený zločinec již nemůže spáchat další zločiny, ať už ve vězení nebo po případném propuštění. Trest smrti tak trvale chrání společnost před opakovanými pachateli.
• Odstrašení (Deterrence): Někteří tvrdí, že trest smrti odrazuje potenciální vrahy více než doživotní vězení, protože lidé se nejvíce bojí smrti. Kritici však často poukazují na to, že studie neprokázaly, že by trest smrti byl účinnějším odstrašujícím prostředkem než doživotní vězení.

Proti trestu smrti

• Porušení lidských práv: Zastánci zrušení trestu smrti argumentují, že poprava je nejvyšším aktem násilí a popírá základní právo na život. Je to krutý, nelidský a ponižující trest.
• Neodvolatelnost a riziko justičního omylu: Trest smrti je konečný. Pokud je popraven nevinný člověk, nelze chybu napravit. Od roku 1973 bylo propuštěno přes 180 lidí z cel smrti poté, co se objevily důkazy o jejich nevině.
• Neúčinnost jako odstrašující prostředek: Převážná většina studií dospěla k závěru, že trest smrti není o nic účinnější jako odstrašující prostředek než doživotní vězení. Státy s trestem smrti nemají nižší míru kriminality než státy bez něj.
• Diskriminace a nespravedlivé uplatňování: Trest smrti je nepřiměřeně uplatňován na chudé, marginalizované osoby a příslušníky menšin. V USA byli lidé odsouzení za zabití bílých osob 17krát častěji popraveni než ti, kteří byli odsouzeni za zabití černých osob.
• Vysoké náklady: Procesy s trestem smrti jsou často dražší než doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění, kvůli zdlouhavým odvolacím řízením a právním nákladům.

🔪 Metody popravy

Historicky se používalo mnoho metod popravy, některé z nich byly extrémně brutální. Moderní metody se snaží být „humánnější“, ačkoli jejich humanitární povaha je často zpochybňována.

Mezi nejčastější moderní metody popravy patří:

• Letální injekce: Nejrozšířenější metoda, zejména v USA. Obvykle se skládá ze tří chemikálií: thiopental sodný (anestetikum), pankuronium bromid (paralyzuje vězně) a chlorid draselný (zastavuje srdce).
• Oběšení: Stále se používá v mnoha zemích, jako je Afghánistán, Bangladéš, Indie, Írán a Japonsko.
• Zastřelení (popravčí četa): Používá se například v Číně, Indonésii, Severní Koreji, Saúdské Arábii a v některých státech USA.
• Stětí: Používá se primárně v Saúdské Arábii.
• Elektrické křeslo: V USA bylo zavedeno jako „humánnější“ alternativa k oběšení. Dnes se nepoužívá jako jediná metoda, ale některé státy jej ponechávají jako volitelnou nebo záložní metodu.
• Plynová komora: Používá se v několika státech USA, i když se primárně používá letální injekce. Vězeň je usmrcen vdechováním jedovatého plynu.
• Dušení dusíkem (nitrogen hypoxia): Novější metoda, kterou v roce 2025 použila Louisiana a Alabama v USA. Vězeň je udušen vdechováním čistého dusíku.

💡 Pro laiky

Představte si trest smrti jako ten nejvyšší trest, jaký může stát někomu uložit – vezme mu život. Je to jako když učitel ve škole řekne: „Tohle je tak vážné, že za to už nemůžeš být ve třídě ani na zemi, musíš opustit školu navždy.“ Ale místo školy jde o život samotný.

Dříve, před stovkami let, se za malé krádeže nebo i za mluvení proti králi často popravovalo. Dnes už většina zemí na světě trest smrti zrušila, protože si myslí, že je to příliš kruté a že se může stát, že omylem potrestají nevinného člověka. Když už někoho popravíte, nejde to vzít zpět.

Někteří lidé si ale myslí, že za ty nejhorší zločiny, jako je brutální vražda, si pachatel zaslouží zemřít, aby to bylo spravedlivé pro oběť a aby se zajistilo, že už nikdy nikomu neublíží. Je to velká debata a různé země mají na to různé názory.

Dnes se popravuje nejčastěji tak, že se člověku vstříkne letální injekce, což má být „klidnější“ způsob. Ale i u toho se vedou spory, jestli je to opravdu tak klidné a bezbolestné.

Zdroje

• Amnesty International - Zprávy o trestu smrti
• Death Penalty Information Center (DPIC)
• Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR)