Jindřich VIII. Tudor
Jindřich VIII. Tudor (anglicky Henry VIII; 28. června 1491, Greenwich – 28. ledna 1547, Londýn) byl král Anglie a Irska od 22. dubna 1509 až do své smrti. Byl druhým panovníkem z dynastie Tudorů, nástupcem svého otce Jindřicha VII.
Jindřich VIII. je jednou z nejznámějších a nejkontroverznějších postav anglické historie. Proslul především svým šesti manželstvími a zoufalou snahou o zplození mužského dědice, která ho vedla k radikálnímu kroku – odtržení anglické církve od Říma a papežské autority. Tímto aktem, známým jako Anglická reformace, založil církev Anglie (Church of England) a sebe ustanovil její nejvyšší hlavou. Jeho vláda byla poznamenána zásadními politickými, náboženskými a společenskými změnami, včetně rušení klášterů, posílení moci parlamentu a významného rozvoje královského námořnictva.
Během své téměř 38leté vlády se z charismatického a vzdělaného renesančního prince proměnil v obézního, paranoidního a tyranského monarchu. Jeho rozhodnutí měla dalekosáhlé důsledky, které formovaly Anglii na staletí dopředu. ```
```
👑 Život a vláda
👶 Dětství a nástup na trůn
Jindřich se narodil v paláci Placentia v Greenwichi jako třetí dítě a druhý syn krále Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Jeho starší bratr, Artur, princ z Walesu, byl předurčen k vládě, a proto se Jindřichovi dostalo vynikajícího humanistického vzdělání, které ho připravovalo spíše na církevní dráhu. Byl nadaným studentem, hovořil plynně latinsky, francouzsky a částečně španělsky. V mládí byl také talentovaným hudebníkem, sportovcem a proslul svou atletickou postavou a šarmem.
Osud se změnil v roce 1502, kdy princ Artur nečekaně zemřel. Z desetiletého Jindřicha se stal následník trůnu a obdržel titul prince z Walesu. Aby se udrželo spojenectví se Španělskem, bylo rozhodnuto, že se Jindřich ožení s vdovou po svém bratrovi, Kateřinou Aragonskou. K tomu bylo zapotřebí papežského dispensu, který byl udělen na základě tvrzení, že manželství Artura a Kateřiny nebylo nikdy naplněno.
Po smrti svého otce v dubnu 1509 nastoupil osmnáctiletý Jindřich na trůn jako Jindřich VIII. Krátce poté, v červnu 1509, se oženil s Kateřinou. Jejich korunovace proběhla ve Westminsterském opatství a počátek jejich vlády byl vnímán s velkým optimismem.
⚔️ Války a zahraniční politika
Jindřich VIII. toužil po vojenské slávě a chtěl obnovit anglický vliv na kontinentu, zejména vůči tradičnímu rivalovi, Francii. Jeho raná zahraniční politika byla silně ovlivněna jeho rádcem, kardinálem Thomasem Wolseym.
V roce 1513 vedl Jindřich osobně invazi do Francie, kde dosáhl menšího vítězství v tzv. bitvě ostruh. Ve stejné době jeho armáda v Anglii drtivě porazila skotské invazní síly v bitvě u Floddenského pole, kde padl i skotský král Jakub IV.. Tato vítězství posílila Jindřichovu reputaci.
Vrcholem jeho diplomatického úsilí bylo setkání s francouzským králem Františkem I. v roce 1520 na místě známém jako Pole zlatého sukna (Field of the Cloth of Gold). Jednalo se o extravagantní demonstraci bohatství a moci obou monarchií, ačkoliv její politický dopad byl minimální. Jindřichova zahraniční politika byla často oportunistická a nákladná, což vedlo k vyčerpání královské pokladny, kterou zdědil po svém šetrném otci.
💔 "Velká králova záležitost" a rozchod s Římem
Ústředním bodem Jindřichovy vlády se stala jeho touha po mužském dědici, který by zajistil pokračování dynastie Tudorů. Jeho manželka Kateřina Aragonská mu porodila několik dětí, ale dospělosti se dožila pouze dcera Marie. Jindřich se postupně utvrdil v přesvědčení, že jeho manželství je prokleté, protože si vzal ženu svého bratra, což bylo v rozporu s biblickým zákonem (kniha Leviticus).
Současně se zamiloval do mladé a ambiciózní dvorní dámy Anny Boleynové, která odmítla být jeho milenkou a trvala na sňatku. To Jindřicha motivovalo k tomu, aby usiloval o anulování (zrušení) svého manželství s Kateřinou. Papež Klement VII. však pod tlakem císaře Karla V., synovce Kateřiny Aragonské, odmítl anulaci povolit.
Tato bezvýchodná situace, známá jako "Velká králova záležitost" (King's Great Matter), vedla k sérii radikálních kroků. S pomocí svých nových poradců, Thomase Cromwella a Thomase Cranmera, se Jindřich rozhodl vymanit Anglii z moci papeže. V roce 1533 se tajně oženil s již těhotnou Annou Boleynovou a Cranmer, nově jmenovaný arcibiskup z Canterbury, prohlásil jeho první manželství za neplatné. V roce 1534 přijal parlament Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), který ustanovil Jindřicha VIII. a jeho nástupce nejvyšší hlavou anglické církve. Tím byla anglická reformace formálně završena.
⛪ Anglická reformace a rušení klášterů
Odtržení od Říma mělo hluboké náboženské, politické a ekonomické důsledky. Ačkoliv Jindřich sám zůstal v teologických otázkách spíše konzervativní a odmítal radikálnější protestantské myšlenky, jeho reformy otevřely dveře pro šíření protestantství v Anglii.
Jedním z nejvýznamnějších důsledků bylo rušení klášterů v letech 1536 až 1540. Thomas Cromwell zorganizoval rozsáhlou kampaň, během níž byly stovky klášterů a opatství rozpuštěny a jejich obrovský majetek (půda, budovy, cennosti) zabaven korunou. Tento krok dramaticky navýšil královské příjmy, ale zároveň zničil staletá centra vzdělanosti, kultury a sociální péče.
Tyto změny vyvolaly značný odpor, zejména na konzervativním severu Anglie. Největším projevem nespokojenosti byla Pouť milosti (Pilgrimage of Grace) v roce 1536, masivní povstání, které Jindřich brutálně potlačil. Odpůrci reformace, jako byli Thomas More a biskup John Fisher, byli za zradu popraveni.
💍 Šest manželek
Jindřich VIII. je neodmyslitelně spjat se svými šesti manželkami, jejichž osudy se staly námětem mnoha historických děl. Jejich příběhy odrážejí králův osobní život i politické a náboženské turbulence jeho doby. Pro snadné zapamatování se v angličtině používá mnemotechnická pomůcka: "divorced, beheaded, died, divorced, beheaded, survived" (rozvedená, sťatá, zemřela, rozvedená, sťatá, přežila).
- Kateřina Aragonská (manželství 1509–1533): Španělská princezna, vdova po jeho bratrovi. Byla královnou 24 let a porodila mu dceru Marii. Jindřich ji zapudil, když mu nedokázala dát syna. Zemřela v ústraní.
- Anna Boleynová (manželství 1533–1536): Důvod rozchodu s Římem. Porodila dceru Alžbětu. Když ani ona neporodila syna a král se jí nabažil, byla obviněna z velezrady, cizoložství a incestu a v květnu 1536 sťata v Toweru.
- Jana Seymourová (manželství 1536–1537): Jindřichova údajně nejmilovanější žena. Konečně mu porodila vytouženého syna, budoucího krále Eduarda VI.. Zemřela však krátce po porodu na horečku omladnic. Jindřich si přál být pohřben vedle ní.
- Anna Klevská (manželství 1540): Německá protestantská princezna. Sňatek byl politickou aliancí zorganizovanou Thomasem Cromwellem. Jindřichovi se údajně nelíbila a manželství bylo po šesti měsících anulováno, aniž by bylo naplněno. Anna zůstala v Anglii jako "králova milovaná sestra" a žila v blahobytu. Neúspěch sňatku přispěl k pádu Thomase Cromwella.
- Kateřina Howardová (manželství 1540–1541): Mladá a temperamentní sestřenice Anny Boleynové. Jindřich byl zpočátku okouzlen, ale brzy byla obviněna z cizoložství (tentokrát oprávněně) a v roce 1542 popravena.
- Kateřina Parrová (manželství 1543–1547): Zbožná protestantská vdova, která se stala spíše královou ošetřovatelkou než manželkou. Přežila ho a pomohla usmířit Jindřicha s jeho dcerami Marií a Alžbětou.
👴 Pozdní léta a smrt
V posledních letech života se Jindřichovo zdraví rapidně zhoršovalo. Trpěl chronickou bolestí z hnisajícího vředu na noze, pravděpodobně následku zranění z rytířského turnaje. Stal se morbidně obézním, jeho obvod pasu přesahoval 137 cm. Jeho fyzické utrpení se odráželo i na jeho povaze – byl stále více vznětlivý, podezřívavý a tyranský.
Jeho vláda se v této době stala krutější, nechal popravit mnoho dříve blízkých osob, včetně Thomase Cromwella. Přesto pokračoval v aktivní politice, vedl další válku s Francií a Skotskem.
Jindřich VIII. zemřel 28. ledna 1547 ve Whitehallském paláci ve věku 55 let. Byl pohřben v kapli svatého Jiří na hradě Windsor vedle své milované třetí ženy, Jany Seymourové. Na trůn po něm nastoupil jeho devítiletý syn Eduard VI. ```
```
🏛️ Odkaz a hodnocení
Jindřich VIII. zanechal Anglii hluboce proměněnou. Jeho odkaz je komplexní a kontroverzní.
Politický a náboženský odkaz
- Anglická reformace: Jeho nejvýznamnějším činem bylo vytvoření nezávislé anglikánské církve. Ačkoliv jeho motivy byly osobní a dynastické, tento krok měl trvalé následky a definoval náboženskou a národní identitu Anglie.
- Posílení parlamentu: Aby prosadil své reformy, Jindřich potřeboval spolupráci parlamentu. Tím nevědomky posílil jeho autoritu a legislativní moc, což se ukázalo jako klíčové v pozdějších staletích.
- Rozvoj námořnictva: Jindřich je často nazýván "otcem Královského námořnictva" (Royal Navy). Investoval značné prostředky do stavby nových válečných lodí, jako byla slavná Mary Rose, a do budování pobřežních opevnění, čímž položil základy budoucí námořní síly Anglie.
- Sjednocení s Walesem: Zákony z let 1535 a 1542 formálně integrovaly Wales do anglického správního a právního systému.
Kulturní odkaz
Jindřich byl typickým renesančním monarchou. Byl patronem umění a vzdělanosti, na jeho dvoře působil například malíř Hans Holbein mladší. Sám byl vzdělaným mužem, který psal poezii a skládal hudbu. Ačkoliv je mu často připisováno autorství slavné písně Greensleeves, historici se shodují, že je to spíše legenda.
Jeho dramatický život, zejména jeho vztah se šesti manželkami, se stal nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro literaturu, divadlo, film a televizi. Je zobrazen jako komplexní postava – od mladého, pohledného atleta po krutého, obézního tyrana. ```
```
👨👩👧👦 Manželky a potomci
Přehled manželek a legitimních potomků Jindřicha VIII.
| Jméno | Manželství | Osud | Potomci |
|---|---|---|---|
| Kateřina Aragonská | 1509–1533 | Rozvedena (anulováno) | Marie I. Tudorovna |
| Anna Boleynová | 1533–1536 | Popravena (sťata) | Alžběta I. |
| Jana Seymourová | 1536–1537 | Zemřela po porodu | Eduard VI. |
| Anna Klevská | 1540 | Rozvedena (anulováno) | Žádní |
| Kateřina Howardová | 1540–1541 | Popravena (sťata) | Žádní |
| Kateřina Parrová | 1543–1547 | Přežila Jindřicha | Žádní |
Kromě tří legitimních dětí, které se všechny postupně staly panovníky, měl Jindřich VIII. také jednoho uznaného nemanželského syna:
- Henry FitzRoy, vévoda z Richmondu a Somersetu (1519–1536) – jeho matkou byla králova milenka Elizabeth Blount. Jindřich ho miloval a uvažoval o něm jako o možném nástupci, ale Henry zemřel v 17 letech, pravděpodobně na tuberkulózu.
```
```
📜 Zajímavosti
- V mládí byl Jindřich považován za jednoho z nejatraktivnějších princů v Evropě. Měřil přes 185 cm, měl sportovní postavu, rusé vlasy a byl vynikajícím jezdcem, lukostřelcem a hráčem tenisu.
- Byl autorem teologického spisu Obrana sedmi svátostí (Assertio Septem Sacramentorum) z roku 1521, ve kterém ostře kritizoval teze Martina Luthera. Papež Lev X. mu za to udělil titul Fidei Defensor (Obránce víry), který britští monarchové paradoxně používají dodnes.
- Jeho brnění z pozdních let ukazuje dramatickou fyzickou proměnu. Zatímco brnění z roku 1520 odpovídá obvodu pasu cca 86 cm, to z roku 1540 již bylo navrženo pro pas o obvodu 137 cm.
- Legenda o tom, že složil píseň Greensleeves pro Annu Boleynovou, je nepravdivá. Styl skladby odpovídá spíše alžbětinskému období, tedy druhé polovině 16. století.
- Po popravě Anny Boleynové nechal Jindřich odstranit téměř všechny její portréty a symboly, včetně propletených iniciál H a A, které zdobily královské paláce.
```
```