SSRI
Obsah boxu
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (běžně známé pod zkratkou SSRI z anglického Selective Serotonin Reuptake Inhibitors) jsou třídou psychofarmak, která se primárně používají jako antidepresiva k léčbě klinické deprese, úzkostných poruch a některých dalších psychiatrických stavů. Patří mezi nejčastěji předepisované léky na světě díky své relativně dobré účinnosti a příznivějšímu profilu nežádoucích účinků ve srovnání se staršími generacemi antidepresiv, jako jsou tricyklická antidepresiva (TCA) nebo inhibitory monoaminooxidázy (MAOI).
Jejich mechanismus účinku spočívá ve zvýšení extracelulární hladiny neurotransmiteru serotoninu v mozku tím, že inhibují jeho zpětné vychytávání do presynaptického neuronu. Tím se zvyšuje množství serotoninu dostupného v synaptické štěrbině pro vazbu na postsynaptické receptory.
📜 Historie
Vývoj SSRI byl přímou reakcí na problémy spojené se staršími antidepresivy. První generace, jako inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) a tricyklická antidepresiva (TCA), byly objeveny v 50. letech 20. století. Ačkoliv byly účinné, měly řadu závažných nežádoucích účinků a rizik, včetně nebezpečných interakcí s některými potravinami (u MAOI) a vysoké toxicity při předávkování (u TCA).
V 60. a 70. letech se výzkum zaměřil na tzv. "serotoninovou hypotézu deprese", která předpokládala, že nedostatek neurotransmiteru serotoninu v určitých částech mozku přispívá k rozvoji depresivních symptomů. Cílem farmaceutických společností se stalo vyvinout lék, který by cíleně ovlivňoval pouze serotoninový systém a minimalizoval tak působení na další neurotransmiterové systémy (noradrenalin, acetylcholin, histamin), které bylo zodpovědné za většinu nežádoucích účinků TCA.
Průlom přišel v roce 1974, kdy vědci ze společnosti Eli Lilly and Company, Bryan Molloy, Klaus Schmiegel a David T. Wong, syntetizovali molekulu, která se později stala známou jako fluoxetin. Po rozsáhlých klinických studiích byl fluoxetin pod obchodním názvem Prozac schválen americkým úřadem FDA v roce 1987 a na trh uveden v roce 1988. Prozac se stal komerčně mimořádně úspěšným a znamenal revoluci v léčbě deprese. Jeho popularita vedla k vývoji dalších léků v této třídě, jako jsou:
- Sertralin (Zoloft, uveden 1991)
- Paroxetin (Paxil, Seroxat, uveden 1992)
- Fluvoxamin (Luvox, uveden 1994)
- Citalopram (Celexa, uveden 1998)
- Escitalopram (Lexapro, Cipralex, uveden 2002), což je aktivní S-enantiomer citalopramu.
⚙️ Mechanismus účinku
Základem funkce SSRI je ovlivnění přenosu signálu mezi neurony v mozku. Neurony spolu komunikují pomocí chemických látek zvaných neurotransmitery, které se uvolňují z presynaptického neuronu do malého prostoru zvaného synaptická štěrbina. Zde se vážou na receptory na postsynaptickém neuronu a tím přenášejí signál.
Serotonin (také známý jako 5-hydroxytryptamin nebo 5-HT) je klíčový neurotransmiter podílející se na regulaci nálady, spánku, chuti k jídlu a dalších funkcí. Po uvolnění do synaptické štěrbiny je část serotoninu rychle odstraňována zpět do presynaptického neuronu pomocí specializovaného proteinu zvaného serotoninový transportér (SERT). Tento proces se nazývá zpětné vychytávání (reuptake).
Léčiva ze skupiny SSRI fungují tak, že se selektivně vážou na tento serotoninový transportér a blokují ho. Tím zabraňují zpětnému vychytávání serotoninu, což vede k jeho vyšší koncentraci a delšímu setrvání v synaptické štěrbině. Zvýšená dostupnost serotoninu umožňuje silnější a déletrvající stimulaci postsynaptických serotoninových receptorů, což postupně vede ke komplexním neuroadaptačním změnám, které jsou spojeny s antidepresivním a anxiolytickým (prot úzkostným) účinkem.
Je důležité poznamenat, že terapeutický účinek SSRI nenastupuje okamžitě. Ačkoliv ke zvýšení hladiny serotoninu dochází téměř ihned po podání léku, klinické zlepšení nálady a úzkosti se obvykle dostavuje až po 2–6 týdnech pravidelného užívání. Předpokládá se, že tento časový odstup je způsoben postupnými změnami v citlivosti a počtu serotoninových receptorů (tzv. down-regulace) a dalšími neuroplastickými procesy, jako je podpora růstu nových neuronů (neurogeneze).
💊 Klinické využití
SSRI jsou léky první volby pro řadu psychiatrických onemocnění. Jejich hlavní indikace zahrnují:
- Klinická deprese (Major Depressive Disorder, MDD): Nejčastější indikace, účinné pro léčbu akutních epizod i pro dlouhodobou udržovací léčbu k prevenci relapsu.
- Generalizovaná úzkostná porucha (GAD): Chronická a nadměrná úzkost a obavy.
- Panická porucha: Opakované a nečekané záchvaty paniky.
- Sociální úzkostná porucha (sociální fobie): Intenzivní strach ze sociálních situací.
- Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD): Charakterizovaná vtíravými myšlenkami (obsesemi) a nutkavým chováním (kompulzemi). Často vyžaduje vyšší dávky než u deprese.
- Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Rozvíjí se po prožití traumatické události.
- Poruchy příjmu potravy: Zejména bulimia nervosa.
- Premenstruační dysforická porucha (PMDD): Závažná forma premenstruačního syndromu.
Mimo schválené indikace (tzv. off-label) se někdy používají také k léčbě předčasné ejakulace, fibromyalgie nebo vazovagální synkopy.
⚠️ Nežádoucí účinky
Ačkoliv jsou SSRI obecně lépe snášeny než starší antidepresiva, nejsou bez nežádoucích účinků. Ty se mohou lišit v závislosti na konkrétním léku, dávce a individuální citlivosti pacienta.
Časté nežádoucí účinky
Tyto účinky se často objevují na začátku léčby a u mnoha pacientů postupně odezní během několika týdnů:
- **Gastrointestinální:** Nevolnost, průjem, zácpa, ztráta chuti k jídlu.
- **Neurologické:** Bolest hlavy, nespavost nebo naopak ospalost (somnolence), závrať, neklid, třes.
- **Psychické:** Úzkost, nervozita, agitovanost.
Dlouhodobé a specifické nežádoucí účinky
- Sexuální dysfunkce: Velmi častý problém, který může přetrvávat po celou dobu léčby. Zahrnuje snížené libido (sexuální touha), potíže s dosažením orgasmu (anorgasmie) a u mužů opožděnou ejakulaci nebo erektilní dysfunkci.
- Změny hmotnosti: Někteří pacienti mohou zaznamenat přírůstek na váze, zejména při dlouhodobém užívání.
- Emoční oploštění: Někteří pacienti popisují pocit emoční otupělosti nebo "odpojení" od svých pocitů.
- Syndrom z vysazení: Při náhlém přerušení léčby (zejména u léků s krátkým poločasem, jako je paroxetin) se mohou objevit příznaky z vysazení: závratě, nevolnost, úzkost, podrážděnost a pocity podobné elektrickým výbojům v hlavě (tzv. "brain zaps"). Proto je nutné SSRI vysazovat postupně pod dohledem lékaře.
Vzácné, ale závažné nežádoucí účinky
- Serotoninový syndrom: Potenciálně život ohrožující stav způsobený nadměrnou serotonergní aktivitou. Riziko se zvyšuje při kombinaci SSRI s jinými léky ovlivňujícími serotonin (např. jiná antidepresiva, tramadol, triptany, třezalka tečkovaná). Projevuje se zmateností, agitovaností, horečkou, pocením, třesem a svalovou ztuhlostí.
- Zvýšené riziko sebevražedného chování: Zejména u dětí, dospívajících a mladých dospělých (do 25 let) může na začátku léčby dojít k paradoxnímu zvýšení rizika sebevražedných myšlenek a chování. Pacienti v této věkové skupině musí být pečlivě monitorováni.
🧪 Příklady léčiv
Existuje několik hlavních zástupců skupiny SSRI, kteří se mírně liší svými farmakokinetickými vlastnostmi (např. poločasem eliminace) a afinitou k dalším receptorům.
| Léčivo (INN) | Obchodní název (příklady) | Biologický poločas | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Fluoxetin | Prozac, Deprex, Magrilan | Dlouhý (4–6 dní) | Díky dlouhému poločasu má nižší riziko syndromu z vysazení. Může být mírně aktivující. |
| Sertralin | Zoloft, Asentra, Serlift | Střední (~26 hodin) | Často předepisován pro široké spektrum indikací, včetně PTSD a panické poruchy. |
| Paroxetin | Paxil, Seroxat, Arketis | Krátký (~21 hodin) | Má silnější anxiolytický účinek, ale vyšší riziko syndromu z vysazení a přírůstku hmotnosti. |
| Citalopram | Celexa, Citalec, Seropram | Střední (~35 hodin) | Považován za jeden z nejselektivnějších SSRI s dobrým profilem snášenlivosti. |
| Escitalopram | Lexapro, Cipralex, Esprital | Střední (~27–32 hodin) | Aktivní S-enantiomer citalopramu. Účinný již v nižších dávkách a obecně velmi dobře snášený. |
| Fluvoxamin | Luvox, Fevarin | Krátký (~15 hodin) | Často se používá k léčbě OCD. Má více lékových interakcí. |
🔬 Pro laiky
Představte si komunikaci ve vašem mozku jako posílání zpráv mezi dvěma lidmi. Jeden člověk (presynaptický neuron) napíše zprávu na lísteček a hodí ji druhému (postsynaptický neuron). Ta zpráva je serotonin a přináší pocit pohody a klidu.
U lidí s depresí nebo úzkostí je to, jako by mezi těmito dvěma lidmi stál velmi rychlý "uklízeč" (serotoninový transportér), který lísteček se zprávou sebere dříve, než si ho druhý člověk stihne pořádně přečíst. Zpráva o pohodě se tedy nepředá dostatečně silně.
Lék ze skupiny SSRI funguje jako někdo, kdo tomuto "uklízeči" na chvíli přidrží ruku. Uklízeč nemůže lísteček tak rychle sebrat, takže zpráva zůstane mezi oběma lidmi déle a ten druhý si ji může přečíst pořádně a opakovaně. Díky tomu se signál o pohodě a klidu v mozku zesílí a po několika týdnech takového "zpomalování uklízeče" se celková nálada a psychický stav zlepší.