Probiotika

Rozbalit box

Obsah boxu

Probiotika (z řeckého pro bios, což znamená "pro život") jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou podávány v adekvátním množství, přinášejí zdravotní prospěch svému hostiteli. Nejčastěji se jedná o bakterie, ale mohou to být i některé druhy kvasinek. Tyto "přátelské" mikroorganismy jsou klíčovou součástí zdravého střevního mikrobiomu a hrají zásadní roli v procesech trávení, vstřebávání živin a funkci imunitního systému.

Koncept prospěšných bakterií není nový, ale vědecký zájem a popularita probiotik v posledních desetiletích exponenciálně vzrostly. Nacházejí se přirozeně v některých fermentovaných potravinách nebo se přidávají do doplňků stravy.

📜 Historie a objev

Myšlenka, že některé mikroorganismy mohou být pro člověka prospěšné, je často připisována ruskému vědci a nositeli Nobelovy ceny Iljovi Iljiči Mečnikovovi. Na počátku 20. století, když pracoval v Pasteurově ústavu v Paříži, si všiml dlouhověkosti venkovských obyvatel v Bulharsku, kteří pravidelně konzumovali jogurt a další fermentované mléčné výrobky.

Mečnikov vyslovil teorii, že proces stárnutí je urychlován toxickými látkami produkovanými hnilobnými bakteriemi v tlustém střevě. Navrhl, že konzumace bakterií mléčného kvašení, jako je Lactobacillus bulgaricus, může tyto škodlivé bakterie nahradit, a tím snížit produkci toxinů a prodloužit život. Ačkoliv jeho teorie o prodloužení života byla zjednodušující, položil základ modernímu výzkumu probiotik. Samotný termín "probiotikum" byl poprvé použit v roce 1965 Lillym a Stillwellem k popisu látek vylučovaných jedním organismem, které stimulují růst jiného. Moderní definice se ustálila až na začátku 21. století.

🔬 Definice a mechanismus účinku

Oficiální definice, přijatá Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2001, zní: "Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přinášejí zdravotní prospěch hostiteli."

Tato definice zdůrazňuje tři klíčové aspekty:

Živé organismy: Aby byly účinné, musí být mikroorganismy při konzumaci živé.
Adekvátní množství: Účinnost závisí na dávce, která se obvykle udává v jednotkách tvořících kolonie (CFU - Colony Forming Units). Běžné dávky se pohybují od 1 miliardy do 100 miliard CFU.
Zdravotní přínos: Musí existovat vědecké důkazy o prospěšnosti pro hostitele.

Probiotika působí několika mechanismy:

Konkurenční exkluze: Prospěšné bakterie soutěží s patogenními (škodlivými) bakteriemi o živiny a místo k uchycení na střevní sliznici. Tím omezují růst a množení patogenů.
Produkce antimikrobiálních látek: Některé probiotické kmeny produkují látky, jako jsou kyselina mléčná, bakteriociny nebo peroxid vodíku, které přímo ničí nebo inhibují růst škodlivých mikroorganismů.
Modulace imunitního systému: Probiotika interagují s buňkami imunitního systému ve střevě (GALT - gut-associated lymphoid tissue). Mohou posilovat vrozenou i získanou imunitu, zvyšovat produkci protilátek a regulovat zánětlivé reakce.
Posílení střevní bariéry: Pomáhají udržovat integritu střevní stěny, zvyšují produkci hlenu a posilují těsné spoje mezi buňkami střevní sliznice, čímž brání pronikání toxinů a patogenů do krevního oběhu (tzv. syndrom propustného střeva).

🦠 Nejznámější probiotické kmeny

Existuje mnoho různých druhů a kmenů mikroorganismů, které mají probiotické vlastnosti. Každý kmen může mít specifické účinky. Mezi nejznámější a nejlépe prozkoumané rody patří:

Lactobacillus

Jedná se o velkou skupinu bakterií mléčného kvašení, které přeměňují laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Přirozeně se vyskytují v lidském trávicím a urogenitálním traktu.

Lactobacillus acidophilus (L. acidophilus): Jeden z nejznámějších kmenů, pomáhá udržovat kyselé prostředí ve střevě a podporuje trávení.
Lactobacillus rhamnosus GG (LGG): Velmi dobře prozkoumaný kmen, účinný zejména v prevenci a léčbě průjmu, včetně toho způsobeného antibiotiky.
Lactobacillus casei a Lactobacillus paracasei: Často se nacházejí v fermentovaných mléčných výrobcích, spojují se s posílením imunity.
Lactobacillus plantarum: Nachází se v kysaném zelí a jiných fermentovaných potravinách, je odolný vůči žaludečním kyselinám.

Bifidobacterium

Tato skupina bakterií je jednou z prvních, která osidluje střeva novorozenců, zejména těch kojených. Jsou klíčové pro zdraví tlustého střeva.

Bifidobacterium bifidum: Podporuje rovnováhu střevní mikroflóry a imunitní funkce.
Bifidobacterium longum: Pomáhá fermentovat vlákninu a produkovat mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vyživují buňky tlustého střeva.
Bifidobacterium animalis: Často se používá v komerčních produktech, je známý pro svou schopnost přežít průchod trávicím traktem.

Saccharomyces

Na rozdíl od bakterií se jedná o probiotickou kvasinku.

Saccharomyces boulardii: Je unikátní tím, že je přirozeně odolná vůči antibiotikům. Často se používá k prevenci a léčbě průjmu spojeného s užíváním antibiotik a cestovatelského průjmu.

Ostatní kmeny

Streptococcus thermophilus: Tradičně se používá spolu s Lactobacillus bulgaricus při výrobě jogurtu. Pomáhá trávit laktózu.
Enterococcus faecium: Některé kmeny se používají jako probiotika, ale je třeba opatrnosti, protože jiné kmeny tohoto druhu mohou být patogenní.

🍎 Zdroje probiotik

Probiotika lze získat ze dvou hlavních zdrojů: z přirozeně fermentovaných potravin a z doplňků stravy.

Potravinové zdroje

Fermentované potraviny obsahují živé kultury přirozeně vzniklé během procesu kvašení.

Jogurt: Nejznámější zdroj, zejména ten s označením "s živými kulturami".
Kefír: Fermentovaný mléčný nápoj s širším spektrem bakterií a kvasinek než jogurt.
Kysané zelí: Nepasterizované kysané zelí je bohaté na Lactobacillus plantarum.
Kimčchi: Korejská fermentovaná zelenina, obvykle pekingské zelí a ředkvičky.
Miso a Tempeh: Fermentované sójové produkty.
Kombucha: Fermentovaný slazený čaj, obsahuje symbiotickou kulturu bakterií a kvasinek (SCOBY).

Doplňky stravy

Probiotické doplňky jsou dostupné v různých formách, jako jsou tobolky, prášky, tablety nebo tekutiny. Při výběru doplňku je důležité zvážit:

Kmenová specifičnost: Různé kmeny mají různé účinky.
Počet CFU: Množství živých bakterií v jedné dávce.
Stabilita a přežití: Kvalitní produkty by měly zaručit, že bakterie přežijí průchod kyselým prostředím žaludku.
Datum expirace: Jelikož se jedná o živé organismy, jejich počet časem klesá.

❤️ Zdravotní přínosy a využití

Výzkum probiotik je dynamicky se rozvíjející oblast. Některé přínosy jsou podloženy silnými vědeckými důkazy, jiné jsou stále předmětem zkoumání.

Trávicí systém

Průjem spojený s antibiotiky: Antibiotika ničí nejen škodlivé, ale i prospěšné bakterie. Probiotika (zejména LGG a S. boulardii) prokazatelně snižují riziko vzniku tohoto typu průjmu.
Infekční průjem: Mohou zkrátit dobu trvání akutního průjmu, například způsobeného rotaviry.
Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Některé kmeny mohou pomoci zmírnit příznaky jako nadýmání, plynatost a bolesti břicha.
Nespecifické střevní záněty (IBD): U ulcerózní kolitidy mohou některé probiotické směsi pomoci udržet remisi. Jejich role u Crohnovy choroby je méně jasná.
Zácpa: Některé kmeny, zejména ty z rodu Bifidobacterium, mohou zlepšit pravidelnost stolice.

Imunitní systém

Přibližně 70 % imunitního systému se nachází ve střevě. Udržováním zdravé střevní mikroflóry mohou probiotika modulovat imunitní odpověď a potenciálně snížit riziko a závažnost respiračních infekcí, jako je nachlazení.

Vaginální zdraví

Vaginální mikroflóra je přirozeně osídlena laktobacily, které udržují kyselé pH a brání přemnožení patogenů. Perorální i lokální podávání probiotik může pomoci v prevenci a léčbě bakteriální vaginózy a kvasinkových infekcí.

Osa střevo-mozek

Nová oblast výzkumu se zaměřuje na tzv. osu střevo-mozek, což je obousměrná komunikace mezi trávicím traktem a centrálním nervovým systémem. Některé studie naznačují, že probiotika by mohla mít pozitivní vliv na náladu, úzkost a stres. Tyto přípravky se někdy označují jako psychobiotika.

⚠️ Rizika a vedlejší účinky

Probiotika jsou pro většinu zdravé populace považována za bezpečná (mají status GRAS - Generally Recognized As Safe). Nejčastějšími vedlejšími účinky, které se objevují na začátku užívání, jsou mírné nadýmání a plynatost, které obvykle po několika dnech odezní.

Opatrnost je však nutná u určitých skupin:

Osoby s oslabenou imunitou: Pacienti po transplantaci, s HIV/AIDS nebo podstupující chemoterapii by měli užívání probiotik konzultovat s lékařem kvůli teoretickému riziku sepse.
Těžce nemocní pacienti: U kriticky nemocných pacientů na jednotkách intenzivní péče byly zaznamenány vzácné případy infekcí způsobených probiotickými kmeny.
Osoby s centrálním žilním katetrem.

🤔 Probiotika, prebiotika a synbiotika

Tyto tři termíny se často zaměňují, ale označují odlišné koncepty.

Probiotika: Živé prospěšné mikroorganismy.
Prebiotika: Nestravitelné složky potravy (většinou typy vlákniny jako inulin nebo fruktooligosacharidy), které selektivně podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií ve střevě. Fungují jako "potrava" pro probiotika. Nacházejí se například v česneku, cibule, pórku, chřestu nebo banánech.
Synbiotika: Produkty, které obsahují kombinaci probiotik a prebiotik. Cílem je poskytnout jak prospěšné bakterie, tak jejich potravu, což by mělo zvýšit jejich šanci na přežití a osídlení střeva.

💡 Pro laiky

Představte si své střevo jako zahradu. V této zahradě rostou různé rostliny – některé jsou užitečné (jako zelenina a bylinky), jiné jsou plevel.

Probiotika jsou jako semínka nebo sazenice těch dobrých, užitečných rostlin. Když je "zasadíte" (sníte), pomáhají vaší zahradě vzkvétat a vytlačují plevel (škodlivé bakterie).
Prebiotika jsou jako kvalitní hnojivo nebo kompost pro vaši zahradu. Nejsou to samotné rostliny, ale poskytují výživu, aby ty dobré rostliny mohly růst silné a zdravé.
Špatná strava (plná cukru a nezdravých tuků) je naopak jako hnojivo pro plevel.

Cílem je mít v "zahradě" co nejvíce prospěšných rostlin, které udržují plevel na uzdě. Zdravá a rozmanitá strava spolu s probiotiky pomáhá udržovat tuto zahradu v rovnováze, což se projeví na lepším trávení, silnější imunitě a celkovém zdraví.

Šablona:Aktualizováno