Banán

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox rostlina Banán je protáhlé jedlé ovoce, které je z botanického hlediska bobule. Je plodem banánovníku, což je rod velkých bylin z čeledi banánovníkovitých. Banány patří mezi nejpopulárnější a nejkonzumovanější ovoce na světě a pro miliony lidí v tropických zemích představují klíčovou složku potravy a významnou exportní komoditu. Většina dnes pěstovaných jedlých banánů je bezsemenná a pochází ze dvou divokých druhů – Musa acuminata a Musa balbisiana.

Plody rostou v trsech visících z vrcholu rostliny. Jejich velikost, barva a pevnost se liší, ale obvykle jsou podlouhlé a zakřivené, s měkkou dužinou bohatou na škrob, krytou slupkou, která je v zralosti nejčastěji žlutá. Celosvětová produkce v posledních letech přesahuje 110 milionů tun ročně, přičemž největšími producenty jsou Indie a Čína. Dominantním kultivarem na světovém trhu je 'Cavendish', který však čelí vážnému ohrožení ze strany tzv. Panamské nemoci.

📜 Historie a původ

Banánovník je jednou z nejstarších domestikovaných rostlin. Jeho pěstování začalo v jihovýchodní Asii, pravděpodobně na území dnešní Papuy-Nové Guineje, a to již před 8 000 až 10 000 lety. Původní divoké banány obsahovaly velká a tvrdá semena, která znemožňovala jejich snadnou konzumaci. Šlechtěním postupně vznikly bezsemenné (partenokarpické) odrůdy, které se rozmnožují vegetativně, tedy klonováním.

První písemná zmínka o banánech pochází z buddhistických textů kolem roku 600 př. n. l. S ovocem se údajně setkal i Alexandr Veliký během své výpravy do Indie v roce 327 př. n. l. O rozšíření banánů do Afriky a na Blízký východ se postarali arabští obchodníci. Samotné slovo "banán" pochází z arabského slova "banan", což znamená prst.

Do Ameriky se banány dostaly až s evropskými kolonizátory. V roce 1502 založili portugalští osadníci první banánové sady v Karibiku a Střední Americe. Masový obchod se však rozvinul až v 19. století se vznikem velkých společností jako United Fruit Company (dnešní Chiquita), které vybudovaly rozsáhlé plantáže a stály u zrodu pojmu "banánová republika". Až do poloviny 20. století dominovala světu sladší a aromatičtější odrůda 'Gros Michel', kterou však téměř vyhladila první vlna Panamské nemoci. Nahradil ji odolnější, i když méně chutný kultivar 'Cavendish', který dnes tvoří 99 % světového exportu.

🌱 Botanika a pěstování

Ačkoliv banánovník může dosahovat výšky až 16 metrů a připomíná strom, z botanického hlediska je to bylina – největší na světě. Jeho "kmen" není dřevnatý, ale je tvořen pevně svinutými listovými pochvami. Rostlina vyprodukuje pouze jedno plodenství a po sklizni odumírá, přičemž z oddenku vyrůstá nová rostlina.

Banány se dělí na dvě hlavní skupiny:

Dezertní banány: Jsou sladké a konzumují se převážně syrové. Patří sem nejznámější odrůda 'Cavendish', ale i 'Red Banana' nebo 'Blue Java'.
Plantainy (zeleninové banány): Obsahují více škrobu a méně cukru. Nejsou vhodné k přímé konzumaci a v kuchyních Afriky, Karibiku a Latinské Ameriky se tepelně upravují – vaří, smaží nebo pečou.

Pěstování banánů vyžaduje tropické klima s vysokými teplotami a dostatkem srážek. Banány se sklízejí zelené a nezralé. Proces zrání se spouští uměle v tlakových komorách pomocí plynu etylenu. Tento postup umožňuje jejich přepravu na dlouhé vzdálenosti bez zkažení. Proto se také nedoporučuje skladovat banány v lednici, kde nízké teploty narušují proces zrání a způsobují šednutí slupky.

📊 Světová produkce a obchod

Banány jsou jednou z nejdůležitějších světových plodin. Celosvětová produkce se v posledních letech pohybuje okolo 114 milionů tun.

Největší producenti: Nejvíce banánů se vypěstuje v Indii (cca 29 mil. tun ročně) a v Číně (cca 11 mil. tun). Většina jejich produkce je však určena pro domácí trh. Dalšími významnými producenty jsou Indonésie, Brazílie a Filipíny.
Největší exportéři: Světovému exportu dominuje Ekvádor, následovaný Filipínami, Kolumbií, Kostarikou a Guatemalou. Zajímavostí je, že mezi největší exportéry patří i Nizozemsko a Belgie, které však banány nepěstují, ale reexportují je po dozrání v evropských dozrávárnách. Podobně funguje i obchod v České republice, která ročně vyveze banány v hodnotě stovek milionů korun.

⚠️ Ohrožení a budoucnost

Největší hrozbou pro současnou produkci banánů je nový kmen Panamské nemoci, známý jako Tropical Race 4 (TR4). Jedná se o půdní houbu (Fusarium oxysporum), která napadá kořeny banánovníků a způsobuje jejich úhyn. Je extrémně odolná a v zamořené půdě dokáže přežít desítky let, což znemožňuje další pěstování.

Problémem je genetická uniformita. Protože se kultivar 'Cavendish' rozmnožuje klonováním, jsou všechny rostliny geneticky identické a stejně náchylné k této nemoci. Šíření TR4, která již zasáhla plantáže v Asii, Africe a od roku 2019 i v Latinské Americe, představuje vážnou hrozbu pro celý banánový průmysl. Vědci po celém světě intenzivně pracují na vývoji nových, odolných odrůd, a to jak tradičním křížením, tak metodami genetického inženýrství.

🥗 Nutriční hodnota a využití

Banány jsou ceněny pro svou nutriční hodnotu a snadnou stravitelnost. Jsou bohatým zdrojem energie, především ve formě sacharidů (cukrů a škrobu).

Průměrný obsah látek ve 100 g syrového banánu:

Energie: 89 kcal / 372 kJ
Sacharidy: 22.8 g (z toho cukry cca 12.2 g)
Vláknina: 2.6 g
Bílkoviny: 1.1 g
Tuky: 0.3 g
Draslík: 358 mg (významný zdroj)
Vitamín B6: 0.4 mg (významný zdroj)
Vitamín C: 8.7 mg
Hořčík: 27 mg

V kuchyni mají banány široké využití. Kromě přímé konzumace se přidávají do ovocných salátů, smoothie, jogurtů nebo ovesných kaší. Přezrálé banány, které jsou sladší, jsou ideální surovinou pro pečení, například na populární banánový chlebíček (banana bread), muffiny nebo lívance. Ze zmražených banánů lze snadno připravit zdravou zmrzlinu.

💡 Pro laiky: Banán jednoduše

Představte si, že banánovník není strom, ale spíše obří pampeliška nebo bylina, která vyroste za rok do obrovské výšky. Nemá kmen ze dřeva, ale jen spoustu listů stočených do sebe. Uprostřed této "pampelišky" vyroste jeden jediný velký květ, ze kterého se stane trs banánů. Když se banány sklidí, celá rostlina umře a vedle ní už roste její "dítě", které bude mít banány příští rok.

A proč nemají banány semínka? Protože lidé po tisíce let vybírali a množili jen ty rostliny, které měly semínek co nejméně. Dnešní banány jsou v podstatě klony – všechny jsou geneticky stejné jako jejich prapředek. Je to pohodlné, ale zároveň nebezpečné, protože když se objeví nemoc, která dokáže zabít jeden banánovník, dokáže zabít úplně všechny na světě.

🎉 Zajímavosti a kuriozity

Banán je bobule: Z botanického hlediska splňuje plod banánovníku definici bobule.
Radioaktivita: Banány jsou přirozeně mírně radioaktivní kvůli vysokému obsahu draslíku, konkrétně izotopu draslík-40.
Plavou ve vodě: Stejně jako jablka, i banány mají dostatečně nízkou hustotu na to, aby plavaly na vodní hladině.
Lidská DNA: Člověk sdílí přibližně 50-60 % své DNA s banánem.
Banánová slupka: Vnitřní strana slupky se v lidovém léčitelství používá ke zklidnění svědění po bodnutí hmyzem nebo na drobné odřeniny.

📚 Zdroje