Fenomén

Rozbalit box

Obsah boxu

Fenomén (z řeckého fainomenon, φαινόμενον, což znamená "jevící se" nebo "ukazující se") je filozofický a obecný termín s dvojím hlavním významem. V běžném jazyce označuje jakýkoliv mimořádný, pozoruhodný nebo nevysvětlitelný jev, událost či osobu. Ve filozofii má však mnohem specifičtější a hlubší význam a označuje cokoliv, co se objevuje ve vědomí a co lze vnímat smysly nebo prožívat myslí, bez ohledu na to, zda za tím existuje nějaká "skutečná" realita^[1].

Pojem fenomén je ústředním bodem epistemologie (teorie poznání) a ontologie (teorie bytí) a hraje klíčovou roli zejména v díle Immanuela Kanta a ve filozofickém směru zvaném fenomenologie.

-

📜 Fenomén ve filozofii: Svět, jak se nám jeví

Filozofická debata o fenoménu je v podstatě debatou o hranicích lidského poznání.

Platón: Stíny v jeskyni

Základy pro filozofické chápání fenoménu položil již Platón ve své slavné Alegorii jeskyně.

Příběh: Vězni jsou od dětství připoutáni v jeskyni a vidí pouze stíny, které na zeď vrhají předměty nošené za jejich zády v záři ohně. Tyto stíny považují za jedinou a skutečnou realitu.
Význam: Svět, který vnímáme našimi smysly, je podle Platóna jako tyto stíny – je to svět jevů (fenoménů), které jsou jen nedokonalým odrazem skutečné, vyšší reality, kterou nazývá světem idejí. Skutečné poznání spočívá v odpoutání se od smyslového světa jevů a v nahlédnutí do světa věčných a dokonalých idejí.

Immanuel Kant: Kopernikánský obrat

Německý filozof Immanuel Kant učinil z pojmu fenomén ústřední bod své filozofie a provedl tzv. "kopernikánský obrat" v myšlení.

Základní otázka: Kant se neptal "Jaké jsou věci?", ale "Jak je možné, že věci vůbec poznáváme?".
Rozlišení fenoménů a noumen: Kant tvrdí, že nikdy nemůžeme poznat věc o sobě (Ding an sich), tedy realitu takovou, jaká je nezávisle na našem vnímání. Tuto nepoznatelnou realitu nazývá noumenon. Vše, co můžeme poznat, je svět tak, jak se nám jeví skrze struktury naší mysli a smyslů. Tento poznatelný svět je světem jevů (fenoménů).
Aktivní role mysli: Naše mysl není jen pasivním zrcadlem, které odráží realitu. Naše mysl aktivně formuje a strukturuje vjemy pomocí vrozených kategorií, jako jsou prostor, čas a kauzalita. Prostor a čas tedy nejsou vlastnostmi světa "tam venku", ale spíše "brýlemi", přes které se na svět díváme a bez kterých ho vidět nemůžeme.
Důsledek: Lidské poznání je omezeno na svět fenoménů. Otázky týkající se noumenálního světa (Existuje Bůh? Je duše nesmrtelná?) jsou podle Kanta rozumem neřešitelné a patří do oblasti víry.

Fenomenologie: Zpět k věcem samým!

Na Kanta navázal na počátku 20. století filozofický směr zvaný fenomenologie, jehož zakladatelem byl Edmund Husserl.

Cíl a heslo: Cílem fenomenologie je oprostit se od všech teorií a předsudků o světě a vrátit se "k věcem samým" – tedy zkoumat fenomény přesně tak, jak se nám dávají v naší bezprostřední zkušenosti a vědomí.
Fenomenologická redukce (epoché): Husserl navrhl metodu, při které filozof "uzávorkuje" (epoché) otázku existence vnějšího světa. Nezajímá ho, jestli stůl přede mnou "opravdu" existuje, ale zkoumá akt vnímání stolu – jak se mu stůl jeví, jaké má barvy, tvary, jakou roli hraje v jeho vědomí.
Význam: Fenomenologie se nesnaží vysvětlovat svět, ale co nejpřesněji popsat strukturu naší zkušenosti. Tento přístup hluboce ovlivnil existencialismus a celou filozofii 20. století.

✨ Fenomén v běžném jazyce: Mimořádný jev

Mimo striktní filozofický kontext se význam slova "fenomén" posunul a dnes se používá pro označení něčeho výjimečného, pozoruhodného nebo masově populárního, co často vyvolává otázky nebo údiv. V tomto smyslu je synonymem pro "hit", "senzaci" nebo "záhadu".

Sociální fenomén: Masový jev, který ovlivňuje chování velkého počtu lidí (např. fenomén sociálních sítí, fenomén Pokémon Go).
Kulturní fenomén: Umělecké dílo, hudební skupina nebo styl, který dosáhne ikonického statusu a definuje určitou éru (např. fenomén The Beatles, fenomén Hry o trůny).
Sportovní fenomén: Sportovec, jehož talent a výkony dalece přesahují běžné standardy (např. fenomén Jaromír Jágr, fenomén Michael Jordan).
Přírodní fenomén: Neobvyklý nebo velkolepý přírodní úkaz (např. polární záře, zatmění Slunce).

🤔 Pro laiky (Část 1)

Pojem "fenomén" má dva hlavní významy – jeden pro filozofy, druhý pro normální lidi.

1. Filozofická "záhada brýlí" Představte si, že od narození nosíte brýle, které si nemůžete sundat. Tyto brýle mají barevná skla (např. lehce namodralá) a trochu zakřivují obraz.

Fenomén je svět, který vidíte přes tyto brýle. Je to jediný svět, který znáte a můžete poznat. Můžete ho zkoumat, popisovat, jak se vám jeví modré stromy a lehce pokřivené domy.
Noumenon je svět takový, jaký opravdu je, bez těch brýlí. Jakou barvu a tvar mají stromy a domy doopravdy? To se nikdy nemůžete dozvědět, protože si ty brýle nemůžete sundat.
Co na to filozofové?

   *   **Kant říká:** Naše mysl jsou ty brýle. Všechno, co vnímáme, je už "zabarveno" a "zformováno" naší myslí. Nemůžeme poznat "svět o sobě", jen "svět pro nás" (fenomén).
   *   **Husserl říká:** Přestaňme spekulovat, jaký je svět bez brýlí, protože je to zbytečné. Místo toho se pojďme soustředit na to, abychom co nejpřesněji popsali, co přes ty brýle vidíme. Pojďme zkoumat naši zkušenost.

2. "Wow, to je něco!" (běžný význam) V normální řeči je "fenomén" cokoliv, co nás donutí zastavit se a říct: "Páni, to je ale zajímavé/divné/úžasné!"

Když se najednou všichni začnou na ulici honit za virtuálními postavičkami v mobilu, je to sociální fenomén (Pokémon Go).
Když se objeví kapela, kterou poslouchá celý svět, je to kulturní fenomén (The Beatles).
Když sportovec předvádí neuvěřitelné kousky, je to sportovní fenomén (Jaromír Jágr).

Je to prostě něco, co vybočuje z normálu a přitahuje naši pozornost.

💭 Fenomén v psychologii

V psychologii se pojem fenomén používá blíže k jeho původnímu řeckému významu – tedy jako pozorovatelný projev nebo prožitek, který je předmětem zkoumání. Nezajímá se o to, co je "za" jevem, ale o jev samotný, tak jak ho subjekt prožívá.

Vjemová psychologie: Studuje fenomény, jako jsou optické klamy. Zajímá ji, jak a proč vnímáme realitu zkresleně, ačkoliv fyzikální realita je jiná. Fenoménem je zde samotný prožitek klamu.
Klinická psychologie: Zkoumá subjektivní prožívání duševních stavů. Blud nebo halucinace pacienta je pro fenomenologicky orientovaného psychologa reálným fenoménem, který je třeba popsat a pochopit z perspektivy pacienta, nikoli ho okamžitě zavrhnout jako "neskutečný".
Gestalt psychologie: Tento směr zdůrazňuje, že vnímáme celky (gestalty), nikoli jen součty jednotlivých částí. Například melodii vnímáme jako fenomén sám o sobě, ne jen jako sérii jednotlivých tónů.

⚛️ Fenomén ve vědě

V přírodních vědách se termín "fenomén" (jev) používá pro jakoukoliv pozorovatelnou událost. Vědecká metoda je postavena na pozorování, popisu a vysvětlování fenoménů.

Fyzikální fenomén: Jakákoliv událost, kterou lze popsat fyzikálními zákony (např. duha, gravitace, magnetismus).
Biologický fenomén: Jakýkoliv proces v živých organismech (např. fotosyntéza, migrace ptáků, buněčné dělení).

Klíčovým rozdílem oproti filozofii je, že věda předpokládá existenci objektivní, na pozorovateli nezávislé reality, která je příčinou pozorovaných fenoménů. Cílem vědy je tuto skrytou realitu (např. zákony gravitace) odhalit a matematicky popsat. Filozofická fenomenologie by naopak zkoumala samotný lidský prožitek "padání" nebo "tíhy".

📖 Rozdíl mezi jevem a fenoménem v češtině

V českém jazyce se slova jev a fenomén často používají jako synonyma. Existuje však jemný významový rozdíl:

Jev: Neutrální označení pro cokoliv, co se děje a co lze pozorovat (např. fyzikální jev, meteorologický jev). Je to popisný termín.
Fenomén: Má často příznak něčeho zvláštního, mimořádného nebo hodného zřetele. Když řekneme "je to fenomén", obvykle tím myslíme, že je to něco, co vybočuje z normálu a zaslouží si naši pozornost a údiv. Je to spíše hodnotící termín.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Dobrá, už víme, co je fenomén pro filozofy ("svět přes brýle") a v běžné řeči ("něco extra"). Podívejme se, jak si s tímto konceptem hrají další obory.

Psycholog jako detektiv v hlavě:

Představte si psychologa, který zkoumá, proč vidíte optický klam – třeba proč se dvě stejně dlouhé čáry zdají být různě dlouhé.
Nezajímá ho pravítko, které dokazuje, že čáry jsou stejné (to je "svět o sobě"). Zajímá ho váš prožitek. Ptá se: "Jak přesně se vám to jeví? Co se děje ve vašem vnímání, že to vidíte takto?"
Pro něj je fenoménem samotný ten klamný vjem, protože ten je klíčem k pochopení toho, jak funguje lidská mysl.

Vědec jako mechanik světa:

Představte si vědce, který zkoumá duhu. Duha je pro něj přírodní fenomén (jev).
Na rozdíl od filozofa mu nestačí jen popsat, jak krásně se mu duha jeví. Chce vědět, co je "za tím".
Je jako mechanik, který otevře kapotu a chce pochopit, jak funguje motor. Zjistí, že za fenoménem duhy se skrývají objektivní zákony – lom světla ve vodních kapkách.
Věda tedy předpokládá, že za jevy, které vidíme, je skrytý, ale odhalitelný mechanismus. Cílem je tento mechanismus najít a popsat.

- Drobný detail v řeči: Je to "jev", nebo "fenomén"?**
Když řeknete "dnes byl na obloze zajímavý meteorologický jev", prostě konstatujete, že se něco stalo.
Když ale řeknete "ta včerejší polární záře byla naprostý fenomén!", říkáte tím mnohem víc. Vyjadřujete tím úžas, mimořádnost a hluboký dojem, který to ve vás zanechalo.

Reference

↑ Jev – Wikipedie

[1] Jev – Wikipedie

[1]