1878

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1878 byl rokem, který zásadně překreslil politickou mapu Balkánu a na desítky let dopředu ovlivnil vztahy mezi evropskými velmocemi. Klíčovou událostí byl Berlínský kongres, který revidoval výsledky rusko-turecké války a pokusil se vyřešit tzv. Východní otázku. Ve světě vědy a techniky pokračoval rychlý pokrok, zejména v oblasti elektřiny a komunikací, kde se o slovo hlásil Thomas Alva Edison. V umění dozníval romantismus a plně se rozvíjel impresionismus a realismus.

🌍 Události

🏛️ Politika a mezinárodní vztahy

3. března – Byla podepsána Sanstefanská mírová smlouva mezi Ruskem a Osmanskou říší, která ukončila rusko-tureckou válku. Smlouva navrhovala vytvoření rozsáhlého autonomního Bulharského knížectví, což vyvolalo silný nesouhlas Velké Británie a Rakouska-Uherska, které se obávaly posílení ruského vlivu na Balkáně.
13. června – 13. července – V Berlíně se konal Berlínský kongres, svolaný z iniciativy německého kancléře Otty von Bismarcka. Cílem bylo revidovat Sanstefanskou smlouvu a najít kompromis přijatelný pro všechny evropské velmoci.
13. července – Byla podepsána Berlínská smlouva, která nahradila Sanstefanskou smlouvu. Její hlavní výsledky byly:
- Plná nezávislost byla přiznána Srbsku, Černé Hoře a Rumunsku.
- Bulharsko bylo rozděleno na tři části: autonomní Bulharské knížectví (vazal Osmanské říše), autonomní provincii Východní Rumélie pod osmanskou správou a Makedonii, která zůstala plně pod osmanskou nadvládou.
- Rakousko-Uhersko získalo právo okupovat a spravovat Bosnu a Hercegovinu.
- Spojené království získalo od Osmanské říše ostrov Kypr výměnou za záruky ochrany.
21. listopadu – Začala Druhá anglo-afghánská válka invazí britských sil do Afghánistánu. Cílem Britů bylo omezit rostoucí vliv Ruska ve Střední Asii.
19. října – V Německu byl přijat tzv. Protisocialistický zákon (Sozialistengesetz), který zakazoval socialistické, sociálnědemokratické a komunistické spolky, shromáždění a publikace. Zákon byl reakcí na dva neúspěšné atentáty na císaře Viléma I.
9. ledna – Zemřel Viktor Emanuel II., první král sjednocené Itálie. Na trůn nastoupil jeho syn Umberto I.
7. února – Zemřel papež Pius IX., jehož pontifikát byl nejdelší v historii. Novým papežem byl 20. února zvolen Lev XIII.
16. června – V USA byl přijat Posse Comitatus Act, který omezuje pravomoci federální vlády používat armádu k prosazování domácích zákonů.

🔬 Věda a technika

19. února – Thomas Alva Edison si nechal patentovat fonograf.
V New Haven v Connecticutu byla zprovozněna první komerční telefonní ústředna na světě.
David Edward Hughes vynalezl uhlíkový mikrofon, který výrazně zlepšil kvalitu telefonních hovorů.
Švédský polárník Adolf Erik Nordenskjöld se na lodi Vega vydal na expedici s cílem jako první proplout Severovýchodní cestou podél severního pobřeží Eurasie.

🎨 Kultura a umění

V Paříži se konala třetí Světová výstava (Exposition Universelle). Mezi hlavní atrakce patřila hlava budoucí Sochy Svobody, vystavená v zahradách na Champ-de-Mars.
Pjotr Iljič Čajkovskij dokončil svou Symfonie č. 4 f moll a Houslový koncert D dur.
Antonín Dvořák složil první řadu svých slavných Slovanských tanců (Op. 46).
Johannes Brahms uvedl svůj Houslový koncert D dur.
Leoš Janáček složil suitu Idyla.
V literatuře vyšel román Thomase Hardyho The Return of the Native a novela Henryho Jamese The Europeans.
V Praze byl založen Klub českých turistů.

⚽ Sport

Byly položeny základy fotbalového klubu Manchester United, původně pod názvem Newton Heath LYR F.C.
V Anglii se konal sedmý ročník FA Cup, který vyhrál tým Wanderers F.C.

👶 Narození

1. ledna – Agner Krarup Erlang, dánský matematik a inženýr († 1929)
9. ledna – John Broadus Watson, americký psycholog, zakladatel behaviorismu († 1958)
5. února – André Citroën, francouzský průmyslník, zakladatel automobilky Citroën († 1935)
8. února – Martin Buber, rakousko-izraelský filozof náboženství († 1965)
14. února – Hans Ledwinka, rakouský automobilový konstruktér, tvůrce koncepce Tatra († 1967)
1. dubna – Carl Sternheim, německý dramatik a spisovatel († 1942)
10. května – Gustav Stresemann, německý politik, nositel Nobelovy ceny za mír († 1929)
5. června – Pancho Villa, mexický revolucionář († 1923)
22. července – Janusz Korczak, polský lékař, pedagog a spisovatel († 1942)
20. srpna – Jakub Deml, český kněz, básník a spisovatel († 1961)
2. září – Maurice René Fréchet, francouzský matematik († 1973)
20. září – Upton Sinclair, americký spisovatel a publicista († 1968)
7. listopadu – Lise Meitnerová, rakousko-švédská fyzička, spoluobjevitelka jaderného štěpení († 1968)
18. prosince – Josif Vissarionovič Stalin, sovětský diktátor († 1953)
25. prosince – Louis Chevrolet, švýcarsko-americký automobilový závodník a konstruktér, spoluzakladatel firmy Chevrolet († 1941)

🥀 Úmrtí

9. ledna – Viktor Emanuel II., první král sjednocené Itálie (* 1820)
7. února – Pius IX., papež (* 1792)
8. února – Elias Magnus Fries, švédský ekonom, botanik a mykolog (* 1794)
19. února – Charles-François Daubigny, francouzský malíř (* 1817)
20. března – Julius von Mayer, německý lékař a fyzik, jeden ze zakladatelů termodynamiky (* 1814)
25. dubna – Anna Sewell, britská spisovatelka (* 1820)
13. května – Joseph Henry, americký fyzik (* 1797)
28. listopadu – Mihailo Obrenović III., srbský kníže (* 1823)
16. prosince – Karl Ferdinand Gutzkow, německý spisovatel (* 1811)

💡 Pro laiky

Rok 1878 byl jako velké politické šachy, kde hlavními hráči byly tehdejší velmoci (Velká Británie, Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko). Dlouhodobě slábla Osmanská říše (často nazývaná "nemocný muž na Bosporu") a národy na Balkáně (Srbové, Bulhaři, Rumuni) se chtěly osamostatnit. Tomuto problému se říkalo Východní otázka.

Rusko se vidělo jako ochránce slovanských a pravoslavných národů a ve válce porazilo Osmanskou říši. Chtělo vytvořit velké Bulharsko, které by bylo jeho spojencem. To se ale nelíbilo ostatním velmocem, hlavně Britům a Rakušanům, kteří se báli, že Rusko získá příliš velký vliv a přístup ke Středozemnímu moři.

Proto německý kancléř Otto von Bismarck svolal všechny do Berlína na tzv. Berlínský kongres. Tam se "překreslila mapa" Balkánu. Některé národy získaly nezávislost, ale Bulharsko bylo výrazně zmenšeno. Rakousko-Uhersko dostalo pod správu Bosnu a Hercegovinu, což o několik desítek let později vedlo k napětí, které vyvrcholilo atentátem v Sarajevu a rozpoutáním první světové války. Rok 1878 tak sice dočasně zažehnal velký konflikt, ale zároveň zasel semínka budoucích sporů.

Šablona:Aktualizováno