Socha Svobody

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Socha Socha Svobody (anglicky Statue of Liberty), oficiálním názvem Svoboda osvětlující svět (francouzsky La Liberté éclairant le monde), je monumentální neoklasicistní socha nacházející se na ostrově Liberty Island v přístavu města New York ve Spojených státech amerických. Sochu navrhl francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi a její vnitřní nosnou konstrukci vytvořil Gustave Eiffel. Měděná socha byla darem francouzského lidu lidu Spojených států a byla slavnostně odhalena 28. října 1886.

Socha představuje postavu římské bohyně svobody Libertas, která drží v pravé ruce pochodeň a v levé ruce desky (tabula ansata) s nápisem JULY IV MDCCLXXVI (4. červenec 1776), což je datum Deklarace nezávislosti Spojených států. U jejích nohou leží přetržený řetěz, symbolizující zrušení otroctví a konec útlaku. Se svými 93 metry (včetně podstavce) byla v době svého vzniku jednou z nejvyšších staveb na světě a stala se univerzálním symbolem svobody, demokracie a naděje pro miliony přistěhovalců připlouvajících do Ameriky. V roce 1984 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

📜 Historie

💡 Původní myšlenka a návrh

Myšlenka na vytvoření monumentu, který by oslavoval přátelství mezi Francií a Spojenými státy a zároveň připomínal ideály svobody a demokracie, se zrodila kolem roku 1865. Jejím autorem byl francouzský právník, básník a politik Édouard de Laboulaye, velký obdivovatel amerického politického systému a odpůrce represivního režimu Napoleona III. ve Francii. Laboulaye věřil, že darováním sochy oslavující americkou nezávislost by mohl inspirovat francouzský lid k boji za vlastní demokracii.

Pro realizaci tohoto ambiciózního projektu si vybral mladého a talentovaného sochaře Frédérica Augusta Bartholdiho. Bartholdi byl myšlenkou nadšen a během své cesty do Spojených států v roce 1871 vybral jako ideální místo pro umístění sochy ostrov Bedloe's Island (dnes Liberty Island) v newyorském přístavu, kudy proplouvaly všechny lodě s přistěhovalci. Inspiraci pro podobu sochy čerpal z antických vyobrazení bohyně Libertas a údajně tvář sochy modeloval podle své matky Charlotte.

🇫🇷 Francouzská fáze: Konstrukce a financování

Projekt byl koncipován jako společné dílo obou národů: Francie měla financovat a postavit samotnou sochu, zatímco Spojené státy měly zajistit a zaplatit masivní podstavec. Ve Francii byla za účelem sbírky peněz založena Francouzsko-americká unie. Finanční prostředky se shromažďovaly různými způsoby, včetně veřejných sbírek, loterií a prodeje miniaturních modelů sochy.

Bartholdi pro výrobu sochy zvolil techniku tepání měděných plátů (tzv. repoussé). Více než 300 tenkých měděných plátů bylo ručně tvarováno na dřevěných formách, aby vytvořily vnější plášť sochy. Tento postup umožnil vytvořit obrovskou sochu, která byla zároveň relativně lehká.

Klíčovým prvkem projektu se stala vnitřní nosná konstrukce. Původní návrh od Eugèna Viollet-le-Duca se ukázal jako nepraktický. Po jeho smrti v roce 1879 se úkolu ujal Gustave Eiffel, budoucí tvůrce Eiffelovy věže. Eiffel navrhl geniální a flexibilní ocelovou kostru, která funguje jako páteř sochy. K této kostře jsou připevněny měděné pláty pomocí sítě kovových pásů, což umožňuje soše odolávat silnému větru a teplotním změnám, aniž by došlo k jejímu poškození. Socha byla kompletně sestavena v Paříži v roce 1884 a následně opět rozebrána na 350 dílů a připravena k transportu do Ameriky.

🇺🇸 Americká fáze: Podstavec a sestavení

Zatímco ve Francii práce postupovaly, v USA se fundraising na podstavec potýkal s velkými problémy. Americký výbor pro Sochu Svobody měl potíže přesvědčit veřejnost a politiky o významu projektu. Situace se zdála být beznadějná, dokud se do kampaně nevložil vydavatel novin New York World, Joseph Pulitzer. Pulitzer ve svých novinách ostře kritizoval bohaté Američany za jejich neochotu přispět a zároveň apeloval na obyčejné lidi. Slíbil, že otiskne jméno každého dárce, bez ohledu na výši příspěvku. Jeho kampaň byla fenomenálně úspěšná a během několika měsíců se podařilo vybrat potřebných 100 000 dolarů, většinou v malých částkách od více než 120 000 dárců.

Podstavec navrhl prominentní americký architekt Richard Morris Hunt. Jeho návrh kombinuje prvky klasické architektury s masivními žulovými bloky, které symbolizují pevnost a trvanlivost. Stavba podstavce na ostrově Bedloe's Island byla dokončena v dubnu 1886. Mezitím do New Yorku dorazila francouzská fregata Isère s rozebranou sochou. Sestavování sochy na podstavci trvalo čtyři měsíce.

🎉 Odhalení a raná léta

Slavnostní odhalení Sochy Svobody se konalo 28. října 1886 za deštivého počasí. Ceremoniálu předsedal americký prezident Grover Cleveland, který sochu přijal jménem amerického lidu a prohlásil: "My nezapomeneme, že Svoboda si zde vybrala svůj domov, ani že její oltář nebude nikdy opuštěn." Událost doprovázela obrovská námořní přehlídka a první newyorská ticker-tape parade.

V letech 1886 až 1902 fungovala socha také jako maják. Její pochodeň byla jedním z prvních světel, které viděli námořníci připlouvající do newyorského přístavu. Její světlo však nebylo dostatečně silné, aby efektivně navádělo lodě, a proto byla tato funkce zrušena.

🏛️ 20. a 21. století

V roce 1924 byla Socha Svobody prohlášena za Národní památník USA. V roce 1956 byl ostrov Bedloe's Island oficiálně přejmenován na Liberty Island.

K příležitosti stého výročí v roce 1986 prošla socha rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Během ní byla nahrazena původní, silně zkorodovaná pochodeň. Nová pochodeň, navržená podle Bartholdiho původních plánů, je pokryta 24karátovým zlatem. Původní pochodeň je dnes vystavena v muzeu u paty sochy. Byla také vyměněna celá vnitřní ocelová kostra.

Po teroristických útocích 11. září 2001 byl ostrov a socha z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Přístup na ostrov byl obnoven koncem roku 2001, ale interiér sochy, včetně koruny, zůstal uzavřen až do roku 2009.

✨ Symbolika

Socha Svobody je plná symbolů odkazujících na ideály Spojených států a koncept svobody:

Postava: Představuje Libertas, římskou bohyni svobody. Její klasický vzhled odkazuje na ideály republikánského Říma, které inspirovaly americké otce zakladatele.
Koruna: Sedm paprsků na koruně symbolizuje sedm moří a sedm kontinentů světa, což vyjadřuje univerzální koncept svobody.
Pochodeň: Zlatá pochodeň v pravé ruce symbolizuje osvícení, pokrok a světlo rozumu, které osvětluje cestu ke svobodě a pryč od temnoty nevědomosti a útlaku.
Desky: Desky v levé ruce nesou nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776), datum přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, což je klíčový moment v historii boje za svobodu.
Přetržený řetěz: U nohou sochy leží přetržený řetěz a pouta, které jsou často přehlíženy, ale mají zásadní význam. Symbolizují zrušení otroctví a osvobození od veškerých forem tyranie a útlaku.

⚙️ Konstrukce a design

Socha Svobody je mistrovským dílem inženýrství 19. století. Její unikátní konstrukce kombinuje umění a techniku.

Vnější plášť: Je tvořen přibližně 300 měděnými pláty o tloušťce pouhých 2,4 mm. Pláty byly tvarovány za studena metodou repoussé. Celková hmotnost mědi je přibližně 31 tun. Charakteristická zelená barva, známá jako patina, je výsledkem přirozené oxidace mědi vlivem povětrnostních podmínek. Tato vrstva chrání kov pod ní před další korozí.
Vnitřní kostra: Srdcem sochy je ocelová nosná konstrukce navržená Gustavem Eiffelem. Skládá se z centrálního pylonu, od kterého se rozbíhá sekundární rám, který podpírá měděný plášť. Genialita Eiffelova návrhu spočívá v použití plochých železných tyčí, které spojují plášť s kostrou. Tyto spoje jsou flexibilní a umožňují měděnému plášti mírně se pohybovat v reakci na vítr a teplotní roztažnost, čímž se zabraňuje poškození.
Podstavec: Masivní podstavec od Richarda Morrise Hunta je vysoký 47 metrů a je postaven z betonu a obložen žulovými bloky. Je umístěn na základech staré pevnosti Fort Wood ve tvaru jedenácticípé hvězdy.

🌍 Poloha a návštěva

Socha Svobody se nachází na ostrově Liberty Island v newyorském přístavu, který administrativně spadá pod jurisdikci New Yorku, ačkoliv je obklopen vodami státu New Jersey. Spolu se sousedním ostrovem Ellis Island, který sloužil jako hlavní imigrační stanice, tvoří Národní památník Socha Svobody a Ellis Island, spravovaný Správou národních parků (National Park Service).

Návštěvníci se na ostrov mohou dostat pouze trajekty společnosti Statue Cruises, které vyplouvají z Battery Parku na jižním cípu Manhattanu a z Liberty State Parku v Jersey City. Vstupenky obvykle zahrnují přístup na Liberty Island a Ellis Island. Existují různé úrovně přístupu:

**Grounds Only:** Vstup na ostrov a do okolí sochy.
**Pedestal Access:** Vstup na podstavec, kde se nachází muzeum a vyhlídková plošina.
**Crown Access:** Vstup až do koruny sochy po zdolání 354 schodů. Tento přístup je velmi omezený a vyžaduje rezervaci několik měsíců předem.

🎬 Kulturní vliv a odkaz

Socha Svobody se stala jedním z nejznámějších symbolů na světě. Její význam daleko přesáhl původní záměr oslavy francouzsko-amerického přátelství.

Symbol imigrace: Pro miliony přistěhovalců, kteří na přelomu 19. a 20. století připlouvali do Ameriky, byla socha prvním, co z nové země spatřili. Stala se pro ně symbolem naděje, svobody a nového začátku. Tento význam byl umocněn sonetem Nový kolos od Emmy Lazarusové, jehož část je od roku 1903 umístěna na bronzové desce na podstavci. Zejména slavné verše "Dejte mi své unavené, chudé, / Své schoulené masy toužící svobodně dýchat" definovaly vnímání sochy jako matky exulantů.
Ikonografie v popkultuře: Socha se objevila v nesčetných filmech, televizních pořadech, knihách a uměleckých dílech. Často je zobrazována v apokalyptických scénářích (např. ve filmu Planeta opic nebo Den nezávislosti), kde její zničení symbolizuje pád americké civilizace nebo svobody.
Politický symbol: Socha je často využívána v politických karikaturách a protestních hnutích po celém světě jako univerzální symbol boje za lidská práva, demokracii a svobodu.

🔬 Pro laiky: Jak socha drží pohromadě?

Představte si Sochu Svobody ne jako pevnou, litou sochu, ale spíše jako obrovskou, dutou skořápku. Její vnější "kůže" je vyrobena z měděných plátů, které jsou tenčí než dvě mince položené na sebe. Sama o sobě by se tato měděná slupka pod náporem větru nebo vlastní vahou zhroutila.

Trik spočívá v tom, co je uvnitř. Uvnitř sochy se nachází důmyslná ocelová kostra, kterou navrhl Gustave Eiffel – stejný muž, který později postavil Eiffelovu věž. Tato kostra funguje jako páteř a žebra lidského těla. Hlavní oporou je masivní centrální sloup, od kterého se rozbíhá síť menších nosníků a tyčí. Měděný plášť není k této kostře připevněn napevno, ale pomocí tisíců ohebných kovových pásků. To je klíčové: tyto pásky umožňují měděné "kůži", aby se při změnách teploty mírně rozpínala a smršťovala a při silném větru se lehce prohýbala, aniž by praskla. Celá socha se tak může ve větru mírně kývat, což ji chrání před poškozením. Je to tedy kombinace lehké vnější vrstvy a silné, ale pružné vnitřní kostry, která umožňuje tomuto monumentu stát už více než sto let.

Šablona:Aktualizováno