1898

1898
	Soubor:The U.S.S. Maine entering Havana Harbor.jpg
	Americký křižník USS Maine vplouvá do havanského přístavu krátce před svou explozí, která se stala záminkou pro španělsko-americkou válku.
Století	19. století
Desetiletí	90. léta 19. století
Předchozí rok	1897
Následující rok	1899

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1898 (MDCCCXCVIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Tento rok je vnímán jako klíčový bod na přelomu století, charakterizovaný významnými geopolitickými změnami, vědeckými objevy a kulturními milníky. Dominantní událostí byla španělsko-americká válka, která znamenala konec španělského impéria a vzestup Spojených států jako nové světové velmoci. V Evropě pokračovalo napětí mezi koloniálními mocnostmi, které vyvrcholilo fašodskou krizí mezi Velkou Británií a Francií. Ve vědě manželé Curieovi objevili dva nové radioaktivní prvky, radium a polonium, což otevřelo dveře do éry jaderné fyziky.

🌍 Události

Leden

13. ledna – Émile Zola publikoval v pařížském deníku L'Aurore svůj slavný otevřený dopis prezidentovi s názvem J'accuse…! (Žaluji…!), ve kterém obvinil francouzskou vládu z antisemitismu a justičního omylu v Dreyfusově aféře.
25. ledna – Americký křižník USS Maine připlul do přístavu v Havaně na Kubě na "přátelskou návštěvu", ve skutečnosti však jako demonstrace síly a ochrany amerických zájmů během kubánské války za nezávislost.

Únor

15. února – V havanském přístavu došlo k masivní explozi na palubě křižníku USS Maine, která loď potopila a zabila 266 amerických námořníků. Ačkoliv příčina nebyla nikdy s jistotou objasněna, americký tisk obvinil Španělsko a událost se stala hlavní záminkou pro vyhlášení války.

Březen

26. března – Ruské impérium donutilo čínskou říši Čching k pronájmu strategického přístavu Port Arthur (dnešní Lü-šun-kchou) na 25 let, což posílilo ruský vliv v Mandžusku.

Duben

21. dubna – Námořnictvo Spojených států zahájilo blokádu kubánských přístavů.
23. dubna – Španělsko vyhlásilo válku Spojeným státům.
25. dubna – Kongres Spojených států oficiálně vyhlásil válku Španělsku, se zpětnou platností od 21. dubna. Začala španělsko-americká válka.

Květen

1. května – V bitvě v Manilské zátoce na Filipínách americká Asijská eskadra pod velením komodora George Deweyho drtivě porazila španělskou tichomořskou flotilu, aniž by ztratila jedinou loď.

Červen

12. června – Filipínský revolucionář Emilio Aguinaldo vyhlásil nezávislost Filipín na Španělsku.
21. června – Spojené státy bez boje obsadily ostrov Guam.

Červenec

1. července – Americké síly, včetně dobrovolnického pluku "Rough Riders" pod vedením Theodora Roosevelta, zvítězily v bitvě o San Juan Hill u Santiago de Cuba.
3. července – V bitvě u Santiaga de Cuba byla zničena španělská atlantická flotila při pokusu o únik z blokovaného přístavu.
7. července – Spojené státy anektovaly Havajskou republiku.
18. července – Marie a Pierre Curie oznámili objev nového chemického prvku, který na počest Mariiny rodné země nazvali polonium.

Srpen

12. srpna – Španělsko a Spojené státy podepsaly v Washingtonu příměří, které ukončilo boje ve španělsko-americké válce.

Září

2. září – Britsko-egyptské síly pod velením Horatia Kitchenera porazily v bitvě u Omdurmánu súdánské mahdistické povstalce, čímž si zajistily kontrolu nad Súdánem.
10. září – V Ženevě byl italským anarchistou Luigim Luchenim zavražděna rakouská císařovna a česká královna Alžběta Bavorská, manželka Františka Josefa I.
18. září – Došlo k fašodské krizi, kdy se ve vesnici Fašoda (dnešní Kodok) v jižním Súdánu setkaly britské a francouzské koloniální expedice. Incident hrozil přerůst ve válku mezi oběma mocnostmi.

Říjen

1. října – V Praze byla založena Česká filharmonie.
2. října – V Rakousku-Uhersku byla jmenována nová vláda v čele s Franzem von Thun und Hohensteinem, která se snažila uklidnit napětí mezi Čechy a Němci.

Listopad

3. listopadu – Francie ustoupila Velké Británii ve fašodské krizi a stáhla své jednotky, čímž Británie získala kontrolu nad celým povodím Nilu.

Prosinec

10. prosince – V Paříži byla podepsána Pařížská smlouva, která formálně ukončila španělsko-americkou válku. Španělsko se vzdalo Kuby, postoupilo Spojeným státům Portoriko a Guam a prodalo jim Filipíny za 20 milionů dolarů.
21. prosince – Marie a Pierre Curie oznámili objev druhého nového prvku, který nazvali radium.

Neznámé datum

V Číně začalo sílit protizápadní a protikřesťanské hnutí známé jako povstání boxerů.
Německý vynálezce Rudolf Diesel představil první plně funkční motor na těžké palivo, později nazvaný dieselový motor.
Byl založen fotbalový klub Athletic Bilbao.

🔬 Věda a technika

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie izolovali radioaktivní prvky polonium a radium, čímž položili základy jaderné fyziky a chemie.
Skotští chemici William Ramsay a Morris Travers objevili vzácné plyny neon, krypton a xenon.
Nikola Tesla poprvé veřejně demonstroval dálkové ovládání lodi pomocí rádiových vln v Madison Square Garden v New Yorku.
Ferdinand von Zeppelin založil společnost pro výrobu řiditelných vzducholodí.
Italský fotograf Secondo Pia pořídil první fotografii Turínského plátna, na které se obraz jevil jako fotografický negativ, což vyvolalo novou vlnu zájmu o relikvii.

🎨 Umění a kultura

Herbert George Wells vydal svůj slavný sci-fi román Válka světů.
Oscar Wilde napsal během svého pobytu ve vězení báseň Balada o žaláři v Readingu.
V Moskvě bylo založeno Moskevské umělecké akademické divadlo (MCHAT) Konstantinem Stanislavským a Vladimirem Němirovičem-Dančenkem.
Vzniká secese, umělecký styl, který ovlivnil architekturu, malířství i užité umění. V Praze se stává jedním z hlavních center.
Richard Strauss zkomponoval symfonickou báseň Život hrdinův (Ein Heldenleben).
Antonín Dvořák dokončil svou operu Čert a Káča.

🏆 Sport

Byl založen Italský fotbalový svaz (Federazione Italiana Giuoco Calcio).
První ročník italské fotbalové ligy vyhrál tým Genoa CFC.
V Anglii vyhrál fotbalovou ligu Sheffield United FC a FA Cup Nottingham Forest FC.

👶 Narození

Česko

10. února – Josef Liesler, malíř, grafik a ilustrátor († 2005)
14. března – Karel Poláček, letec, oběť druhé světové války († 1945)
23. dubna – Zdeněk Pešánek, sochař, malíř a architekt, průkopník kinetického umění († 1965)
26. dubna – Jan Bauch, malíř a sochař († 1995)
16. května – František Škvor, dirigent a hudební skladatel († 1970)
19. června – František Muzika, malíř, scénograf a ilustrátor († 1974)
22. června – Zdeněk Folprecht, hudební skladatel a dirigent († 1961)
14. srpna – Jan Lauda, sochař († 1959)
2. září – František Běhounek, fyzik, cestovatel a spisovatel († 1973)
15. října – Břetislav Bakala, dirigent a hudební skladatel († 1958)

Svět

23. ledna – Sergej Michajlovič Ejzenštejn, sovětský filmový režisér († 1948)
3. února – Alvar Aalto, finský architekt a designér († 1976)
10. února – Bertolt Brecht, německý dramatik, básník a režisér († 1956)
11. února – Leó Szilárd, maďarsko-americký fyzik, podílel se na projektu Manhattan († 1964)
14. února – Fritz Zwicky, švýcarsko-americký astronom, autor pojmu temná hmota († 1974)
15. února – Totò, italský komik a herec († 1967)
12. března – Tchien Chan, čínský dramatik, autor textu hymny ČLR († 1968)
5. května – Alfredo Binda, italský cyklista († 1986)
17. května – Anagarika Govinda, německý filozof a představitel buddhismu († 1985)
23. května – Josef Terboven, německý nacistický politik, říšský komisař v Norsku († 1945)
5. června – Federico García Lorca, španělský básník a dramatik († 1936)
17. června – Maurits Cornelis Escher, nizozemský grafik a ilustrátor († 1972)
22. června – Erich Maria Remarque, německý spisovatel, autor románu Na západní frontě klid († 1970)
17. července – Berenice Abbottová, americká fotografka († 1991)
19. července – Herbert Marcuse, německo-americký filozof a sociolog († 1979)
22. července – Alexander Calder, americký sochař, tvůrce mobilů († 1976)
30. července – Henry Moore, anglický sochař († 1986)
26. srpna – Peggy Guggenheim, americká sběratelka umění a mecenáška († 1979)
26. září – George Gershwin, americký hudební skladatel († 1937)
21. listopadu – René Magritte, belgický surrealistický malíř († 1967)
29. listopadu – Clive Staples Lewis, britský spisovatel, autor Letopisy Narnie († 1963)
6. prosince – Gunnar Myrdal, švédský ekonom, nositel Nobelovy ceny († 1987)

🕊️ Úmrtí

Česko

12. ledna – Valerie z Desenfans-Wallersee, šlechtična a malířka (* 1833)
18. dubna – Gustav Wiedermann, architekt (* 1850)
15. července – Karel Hlaváček, básník a výtvarník (* 1874)
29. července – František Steiner, poslanec Českého zemského sněmu (* 1819)
25. prosince – Georges Rodenbach, belgický spisovatel (* 1855)

Svět

14. ledna – Lewis Carroll, britský spisovatel, autor Alenka v říši divů (* 1832)
18. dubna – Gustave Moreau, francouzský malíř, představitel symbolismu (* 1826)
19. května – William Gladstone, britský politik, čtyřnásobný premiér (* 1809)
30. července – Otto von Bismarck, první německý kancléř, sjednotitel Německa (* 1815)
8. srpna – Eugène Boudin, francouzský malíř, předchůdce impresionismu (* 1824)
9. září – Stéphane Mallarmé, francouzský básník, vůdčí postava symbolismu (* 1842)
10. září – Alžběta Bavorská (Sissi), rakouská císařovna a česká královna (* 1837)
20. září – Theodor Fontane, německý spisovatel (* 1819)
24. října – Pierre Puvis de Chavannes, francouzský malíř (* 1824)
29. listopadu – Ángel Ganivet, španělský spisovatel a diplomat (* 1865)

💡 Pro laiky

Rok 1898 je často označován jako rok, kdy se Amerika stala světovou velmocí. Hlavním důvodem byla španělsko-americká válka. Představte si to takto: Španělsko bylo staré, upadající impérium, které stále vlastnilo několik cenných kolonií, jako byla Kuba a Filipíny. Na Kubě ale lidé bojovali za nezávislost a Američané s nimi sympatizovali.

Když v přístavu v Havaně záhadně vybuchla americká válečná loď USS Maine, americké noviny toho využily a obvinily Španěly. Vznikla obrovská vlna nevole a vláda USA vyhlásila Španělsku válku. Válka byla velmi krátká a pro Američany snadná. Jejich moderní námořnictvo rychle zničilo staré španělské lodě.

Výsledkem bylo, že Španělsko přišlo o své poslední významné kolonie. Kuba se stala formálně nezávislou, ale pod silným vlivem USA. Portoriko, Guam a Filipíny se staly americkým územím. Spojené státy tak poprvé v historii získaly zámořská území a ukázaly světu svou novou vojenskou a ekonomickou sílu. Tento rok tak symbolicky ukončil éru evropské nadvlády a zahájil "americké století".

⏰ Tento článek je aktuální k datu 18.12.2025