1832
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1832 (MDCCCXXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v neděli. Byl to rok významných politických reforem, revolučních vření a společenských změn, který se nesl ve znamení dozvuků Červencové revoluce a šíření druhé pandemie cholery. Ve Spojeném království byl přijat klíčový volební zákon, zatímco Francii zasáhlo republikánské povstání a v německých státech sílily snahy o sjednocení a demokracii. V umění a vědě se tento rok zapsal do dějin především úmrtím velikána Johanna Wolfganga von Goetheho.
🌍 Události
🇪🇺 Evropa
- 7. června – Ve Spojeném království byl přijat zákon o reformě volebního práva, známý jako Reform Act 1832. Tento přelomový zákon změnil rozložení volebních obvodů, zrušil tzv. "shnilé" a "kapesní" obvody (rotten and pocket boroughs), které měly minimum voličů a byly snadno ovladatelné aristokracií, a rozšířil volební právo na širší vrstvy střední třídy. Ačkoliv stále nešlo o všeobecné volební právo, jednalo se o klíčový krok k demokratizaci britského politického systému.
- 5.–6. června – V Paříži propuklo neúspěšné republikánské Červnové povstání proti monarchii krále Ludvíka Filipa. Povstání bylo vyvoláno smrtí populárního generála Jeana Maximiliena Lamarquea, kritika monarchie, jehož pohřeb se změnil v masovou demonstraci. Povstání bylo brutálně potlačeno armádou a národní gardou. Tato událost se stala inspirací pro slavný román Victora Huga Bídníci.
- 27. května – V Německém spolku se konala Hamburská slavnost (Hambacher Fest), jedna z největších politických demonstrací 19. století v Německu. Asi 30 000 lidí z různých společenských vrstev se sešlo u zříceniny hradu Hambach, kde požadovali národní jednotu, svobodu tisku a demokracii. Slavnost byla významným projevem sílícího liberálního a nacionálního hnutí v německých státech.
- 21. července – Byla podepsána Konstantinopolská smlouva, která definitivně potvrdila vznik nezávislého Řeckého království. Prvním králem byl jmenován bavorský princ Ota I. Řecký. Tím byla formálně ukončena řecká válka za nezávislost proti Osmanské říši.
- V Rusku pokračovaly represe po porážce polského Listopadového povstání z roku 1830. Byla zrušena polská ústava a autonomie Kongresového Polska byla výrazně omezena.
- Druhá pandemie cholery se šířila Evropou a zasáhla města jako Paříž a Londýn, kde způsobila tisíce úmrtí a vyvolala sociální nepokoje.
🌎 Amerika
- Duben–srpen – Ve Spojených státech proběhla Válka Černého jestřába (Black Hawk War). Jednalo se o konflikt mezi USA a skupinou indiánských kmenů (Sauků, Meskwakiů a Kickapooů) vedených náčelníkem Černým jestřábem. Indiáni se pokusili vrátit na své původní území v Illinois, což vedlo k vojenskému střetu, který skončil jejich porážkou a masakrem u řeky Bad Axe.
- 3. prosince – Andrew Jackson byl podruhé zvolen prezidentem USA, když porazil Henryho Claye.
- Ve Spojených státech eskalovala tzv. Nulifikační krize, kdy stát Jižní Karolína prohlásil federální celní zákony za neplatné na svém území, což vedlo k vážnému sporu o pravomoci federální vlády a práv jednotlivých států.
🌏 Asie
- Pokračovala britská expanze v Indii pod správou Britské Východoindické společnosti.
- V Číně za vlády dynastie Čching narůstalo napětí spojené s obchodem s opiem, které o několik let později vyústilo v první opiovou válku.
🔬 Věda, technika a společnost
- Francouzský výrobce nástrojů Hippolyte Pixii zkonstruoval na základě principů Michaela Faradaye první dynamo, které generovalo stejnosměrný proud pomocí komutátoru. Jednalo se o klíčový krok ve vývoji elektrotechniky.
- Anglický lékárník John Walker si nechal patentovat třecí zápalky (lucifers), které se zapalovaly škrtnutím o drsný povrch.
- V medicíně se začaly objevovat první experimenty s inhalační anestezií. Americký lékař Crawford Long poprvé použil ether k uspání pacienta při operaci, své poznatky však publikoval až o mnoho let později.
- V Paříži byla založena Société entomologique de France, jedna z nejstarších entomologických společností na světě.
🎨 Umění a kultura
- Literatura: Posmrtně vyšel druhý díl vrcholného díla Johanna Wolfganga von Goetheho, veršované tragédie Faust.
- Hudba: V Paříži se usadil polský skladatel Frédéric Chopin, který uprchl po porážce Listopadového povstání.
- Architektura: V Londýně byla otevřena National Gallery.
👶 Narození
- 23. ledna – Édouard Manet, francouzský malíř, klíčová postava přechodu od realismu k impresionismu († 1883)
- 27. ledna – Lewis Carroll (vlastním jménem Charles Lutwidge Dodgson), britský spisovatel, matematik a fotograf, autor knihy Alenka v říši divů († 1898)
- 6. ledna – Gustave Doré, francouzský malíř, grafik a sochař († 1883)
- 15. dubna – Wilhelm Busch, německý malíř, grafik a básník, jeden z průkopníků komiksu († 1908)
- 29. září – Joachim Oppenheim, moravský rabín a spisovatel působící v Toruňi († 1891)
- 29. listopadu – Louisa May Alcott, americká spisovatelka, autorka románu Malé ženy († 1888)
- 8. prosince – Bjørnstjerne Bjørnson, norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1903 († 1910)
- 15. prosince – Gustave Eiffel, francouzský konstruktér a architekt, autor Eiffelovy věže († 1923)
⚰️ Úmrtí
- 22. března – Johann Wolfgang von Goethe, německý básník, prozaik, dramatik a vědec, jedna z největších postav světové literatury (* 1749)
- 13. května – Georges Cuvier, francouzský přírodovědec a zoolog, zakladatel paleontologie a srovnávací anatomie (* 1769)
- 31. května – Évariste Galois, francouzský matematik, zakladatel moderní algebry, zabit v souboji (* 1811)
- 6. června – Jeremy Bentham, anglický filozof, právník a reformátor, zakladatel utilitarismu (* 1748)
- 22. července – Napoleon II., zvaný Orlík, syn Napoleona Bonaparta a Marie Louisy, titulární císař Francouzů (* 1811)
- 24. srpna – Nicolas Léonard Sadi Carnot, francouzský fyzik a inženýr, jeden ze zakladatelů termodynamiky (* 1796)
- 21. září – Walter Scott, skotský spisovatel, básník a sběratel, zakladatel historického románu (* 1771)
- 15. listopadu – Jean-Baptiste Say, francouzský ekonom a podnikatel, autor Sayova zákona trhů (* 1767)
- 29. prosince – Johann Friedrich Cotta, německý vydavatel, průmyslník a politik (* 1764)
💡 Pro laiky
Představte si rok 1832 jako dobu velkého kvasu. V Evropě se lidé stále více bouřili proti starým pořádkům, kde vládla jen šlechta a bohatí. V Anglii si obyčejní lidé z měst vybojovali právo volit, což byla obrovská změna – jako kdyby se najednou do politiky mohlo zapojit mnohem více lidí. Ve Francii a Německu zase studenti a dělníci snili o svobodě a sjednoceném národě, a nebáli se kvůli tomu jít do ulic, i když to bylo nebezpečné. Zároveň se světem šířila strašlivá nemoc, cholera, která lidem připomínala, jak křehký je život. A do toho všeho se rodily nové vynálezy, jako první elektrický generátor, které naznačovaly, že se blíží úplně nová technologická éra. Byl to zkrátka rok, kdy se bojovalo za nové myšlenky, umíralo na staré nemoci a rodily se základy budoucnosti.