Jaroslav Vrchlický

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - spisovatel Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frída (* 17. února 1853 Louny – 9. září 1912 Domažlice), byl český spisovatel, básník, dramatik, překladatel, libretista a profesor světových literatur na Karlově univerzitě. Patřil k nejvýznamnějším a nejplodnějším českým autorům, vůdčí osobnost literární skupiny lumírovců. Spolu s J. V. Sládkem a Juliem Zeyerem usiloval o povznesení české literatury na světovou úroveň a o její otevření mezinárodním vlivům. Jeho dílo čítá přes 270 svazků a zahrnuje všechny literární žánry.

📜 Život

👶 Dětství a studia

Narodil se jako Emil Frída v Lounech v rodině obchodníka Jakuba Frídy. Dětství však prožil u svého strýce, faráře Antonína Koláře, v Ovčárech u Kolína, kde si zamiloval přírodu a získal přístup k bohaté knihovně. V roce 1862 nastoupil na gymnázium ve Slaném, později přestoupil do Prahy a maturitu složil v Klatovech v roce 1872.

Po maturitě se zapsal na teologickou fakultu v Praze, ale brzy přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval dějiny, filozofii a románskou filologii. Mezi jeho učitele patřili například historik Václav Vladivoj Tomek nebo estetik Josef Durdík. Již během studií se aktivně zapojil do literárního života, přátelil se se Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem. V této době také přijal pseudonym Jaroslav Vrchlický podle zurčícího potoka v údolí Vrchlice u Kutné Hory.

🇮🇹 Italský pobyt a počátky tvorby

V roce 1875 přerušil studia a přijal místo vychovatele v rodině hraběte Montecuccoli-Laderchi v Livornu v Itálii. Tento pobyt měl zásadní vliv na jeho umělecký vývoj. Seznámil se zde s italskou a francouzskou literaturou, zejména s díly Danta, Petrarcy, Carducciho a Victora Huga. Italské slunce, umění a historie se staly trvalou inspirací pro jeho poezii. Zde napsal svou první významnou sbírku Z hlubin.

🏛️ Vrcholné období a veřejná činnost

Po návratu do Prahy v roce 1876 krátce působil jako učitel, ale brzy získal místo tajemníka na České technice (dnešní ČVUT) a později knihovníka v Univerzitní knihovně. V roce 1879 se oženil s Ludmilou Podlipskou, dcerou spisovatelky Sofie Podlipská. Manželství, z něhož vzešly tři děti, však nebylo šťastné.

Od 70. let 19. století se stal vůdčí osobností literární generace lumírovců, která se sdružovala kolem časopisu Lumír. Jejich programem bylo otevřít českou literaturu světu, překládat významná díla a obohacovat český jazyk a básnické formy. Vrchlický v tomto období prožíval neuvěřitelně plodné tvůrčí období. Vydával jednu básnickou sbírku za druhou, psal divadelní hry, prózu a především intenzivně překládal.

V roce 1892 byl jmenován profesorem srovnávacích dějin literatury na Karlově univerzitě a v roce 1901 jej císař František Josef I. jmenoval doživotním členem Panské sněmovny Říšské rady ve Vídni. Spolu s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem byl jako první v historii navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

💔 Osobní krize a závěr života

Na přelomu století se Vrchlického život ocitl v hluboké krizi. Jeho dílo se stalo terčem kritiky nastupující generace České moderny (např. František Xaver Šalda), která mu vyčítala rétoričnost, neupřímnost a přílišnou akademičnost. Zároveň propukl veřejný skandál, když se ukázalo, že jeho manželka Ludmila měla poměr s hercem Jakubem Seifertem a že Vrchlického nejmladší dcera Eva nebyla jeho biologickým potomkem. Tato aféra, známá jako "oslí můstek" podle názvu jedné z jeho básní, ho hluboce zasáhla.

K osobním a tvůrčím problémům se přidaly i vážné zdravotní potíže. V roce 1908 ho ranila mrtvice, která mu znemožnila další tvorbu. Poslední léta života strávil v péči rodiny v Domažlicích, kde 9. září 1912 zemřel. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

✍️ Dílo

Dílo Jaroslava Vrchlického je mimořádně rozsáhlé a žánrově pestré. Celkem čítá přes 270 svazků, z toho více než 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.

✒️ Poezie

Poezie tvoří jádro Vrchlického tvorby. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit monumentální básnický cyklus, který by zachytil duchovní vývoj lidstva od mytologických počátků po současnost. Tento cyklus nazval Zlomky epopeje.

Intimní a přírodní lyrika: V těchto sbírkách se projevuje jako mistr formy, citlivý pozorovatel přírody i lidských citů.

   *   Dojmy a rozmary – impresionistická lyrika plná smyslových vjemů.
   *   Okna v bouři – sbírka reagující na osobní krizi, plná bolesti, zklamání a skepse.
   *   Písně poutníka – reflexivní poezie o smyslu života a umění.
   *   Hudba v duši

Epika a historická poezie: Zde se projevuje jeho zájem o velké dějinné události a mytologické příběhy.

   *   Zlomky epopeje – rozsáhlý cyklus básní mapující dějiny lidstva (např. Duch a svět, Selské balady, Zlatý prach).
   *   Mýty – zpracování antických a orientálních mýtů.

Vrchlický zavedl do české poezie nové, do té doby nepoužívané básnické formy, jako jsou sonet, rondel, ghazal nebo sestina.

🎭 Drama

Vrchlický byl také významným dramatikem. Jeho nejznámějším a dodnes hraným dílem je historická veselohra:

Noc na Karlštejně (1884) – idealizovaný obraz doby Karla IV., proslavený i stejnojmenným filmem z roku 1973.

Kromě komedií psal i historické tragédie, často s antickými náměty:

Hippodamie (1889–1891) – monumentální melodramatická trilogie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie), ke které složil hudbu Zdeněk Fibich.
Bratři
Soud lásky

📖 Próza

Prozaická tvorba stojí poněkud ve stínu jeho poezie a dramatu. Zahrnuje především novely a povídky s historickými náměty.

Barevné střepy
Loutky

🌐 Překlady

Překladatelská činnost je nedílnou a nesmírně důležitou součástí Vrchlického odkazu. Přeložil více než 3000 básní od téměř 200 autorů z 18 národních literatur. Jeho cílem bylo zprostředkovat českému čtenáři vrcholná díla světové literatury.

Překládal z francouzštiny (Victor Hugo, Charles Baudelaire, Molière), italštiny (Dante Alighieriho Božskou komedii, Petrarcu, Tassa), španělštiny (Pedro Calderón de la Barca), angličtiny (Shakespeara, Byrona, Shelleyho), němčiny (Goetheho Fausta, Schillera) a mnoha dalších jazyků.

🌟 Význam a odkaz

Jaroslav Vrchlický je jednou z nejvýznamnějších postav české literatury 19. století. Jeho přínos spočívá v několika oblastech:

Kosmopolitismus: Otevřel českou literaturu světu a začlenil ji do evropského kontextu.
Obohacení jazyka: Výrazně obohatil český básnický jazyk a zavedl do něj nové formy a metra.
Monumentálnost: Jeho dílo je ohromující svým rozsahem, tematickou šíří a uměleckými ambicemi.
Překladatelský odkaz: Jeho překlady zásadním způsobem ovlivnily českou kulturu a vzdělanost.

Ačkoliv byl na konci života kritizován za údajnou povrchnost a neoriginalitu, jeho dílo zůstává pevným pilířem české literatury. Jeho veselohra Noc na Karlštejně patří k nejpopulárnějším českým divadelním hrám a jeho básně a překlady jsou dodnes součástí literárního kánonu.

🤔 Pro laiky

Představte si někoho, kdo byl pro českou literaturu jako továrna na básně, divadelní hry a překlady. Jaroslav Vrchlický byl literární superhvězda své doby. Chtěl, aby česká literatura byla stejně bohatá a slavná jako ta ve Francii nebo Itálii, a tak překládal slavná světová díla a sám psal o velkých historických událostech, lásce i přírodě. Jeho nejslavnější dílo, které zná skoro každý, je veselohra Noc na Karlštejně, kterou proslavil i stejnojmenný film. Byl to zkrátka literární gigant, který neuvěřitelně obohatil český jazyk a kulturu a jehož pracovní nasazení bylo legendární.

🎬 Zajímavosti

Jeho vlastní jméno bylo Emil Frída. Pseudonym si zvolil podle údolí říčky Vrchlice.
Jeho dílo je co do rozsahu největší v české literatuře, čítá přes 270 svazků.
Byl prvním českým autorem navrženým na Nobelovu cenu za literaturu.
Jeho manželka Ludmila měla poměr s pražským hercem Jakubem Seifertem, což vedlo k velkému společenskému skandálu.
Jeho dcera Eva Vrchlická se stala známou herečkou, spisovatelkou a dramatičkou.

Šablona:Aktualizováno