Přeskočit na obsah

Dante Alighieri

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - spisovatel Dante Alighieri (celým jménem Durante di Alighiero degli Alighieri; * mezi 14. květnem a 13. červnem 1265, Florencie – 14. září 1321, Ravenna) byl jeden z nejvýznamnějších italských básníků, spisovatelů a politiků pozdního středověku. Je považován za otce moderního italského jazyka a jeho dílo představuje vrchol středověké literatury a zároveň předzvěst renesance. Jeho nejznámějším a nejvlivnějším dílem je monumentální alegorický epos Božská komedie (Divina Commedia), který se stal jedním ze základních kamenů světové literatury.

Danteho život byl hluboce ovlivněn politickými spory ve Florencii mezi guelfy a ghibelliny, které nakonec vedly k jeho doživotnímu exilu. Právě v exilu vytvořil svá největší díla. Jeho tvorba syntetizuje středověkou teologii, filozofii a vědu s osobní vizí a hlubokým lidským prožitkem.

📜 Život

🏛️ Mládí a vzdělání ve Florencii

Dante se narodil ve Florencii do nižší šlechtické rodiny, která stranila guelfům, stoupencům papeže v boji proti císařským ghibellinům. Jeho otec byl Alighiero di Bellincione a matka Bella degli Abati. O jeho dětství a vzdělání se dochovalo jen málo spolehlivých informací. Pravděpodobně navštěvoval klášterní školy u františkánů v Santa Croce a u dominikánů v Santa Maria Novella. Jeho hlavním učitelem a mentorem byl významný florentský učenec a politik Brunetto Latini, kterého Dante s úctou zmiňuje ve své Božské komedii.

Dante se intenzivně věnoval studiu rétoriky, gramatiky, filozofie a literatury. Obdivoval antické autory, zejména římského básníka Vergilia, kterého si později zvolil za svého průvodce Peklem a Očistcem. Zajímal se také o provensálskou a sicilskou milostnou poezii, která ovlivnila jeho ranou tvorbu ve stylu Dolce stil novo (sladký nový styl).

❤️ Láska k Beatrice

Klíčovou postavou v Danteho životě a díle byla Beatrice Portinari. Poprvé se s ní údajně setkal, když mu bylo devět let, a okamžitě se do ní zamiloval. Beatrice se pro něj stala symbolem dokonalé, idealizované a zbožštěné lásky, která povznáší duši k Bohu. Ačkoliv se Beatrice provdala za jiného muže a zemřela mladá v roce 1290, její postava prostupuje celým Danteho dílem.

Svou lásku k ní a žal nad její smrtí zpracoval v díle Nový život (Vita Nuova). V Božské komedii se Beatrice stává jeho průvodkyní Rájem a ztělesněním božské moudrosti a milosti. Tato platonická láska je jedním z nejznámějších motivů světové literatury.

V roce 1285 se Dante oženil s Gemmou di Manetto Donati, se kterou měl několik dětí. Manželství bylo pravděpodobně dohodnuto z politických a rodinných důvodů.

⚖️ Politická kariéra a exil

Na konci 13. století se Dante aktivně zapojil do politického života ve Florencii. Guelfové, kteří ve městě vládli, se rozdělili na dvě frakce: "bílé" guelfy, kteří hájili nezávislost města na papežské moci, a "černé" guelfy, kteří byli oddanými stoupenci papeže Bonifáce VIII. Dante patřil k bílým guelfům.

V roce 1300 byl zvolen jedním ze šesti priorů, nejvyšších představitelů městské rady. Během jeho funkčního období se snažil mírnit konflikty mezi oběma frakcemi, což vedlo k vypovězení vůdců obou stran z města. V roce 1301, když byl Dante na diplomatické misi v Římě, se černí guelfové s pomocí francouzských vojsk a papeže Bonifáce VIII. zmocnili Florencie.

Dante a další bílí guelfové byli v nepřítomnosti odsouzeni za korupci a protipapežské aktivity. Byl mu zkonfiskován majetek a byl odsouzen k trestu smrti upálením, pokud by se kdy vrátil do Florencie. Tím začal jeho doživotní exil, který trval až do jeho smrti. Svou rodnou Florencii již nikdy nespatřil.

🚶 Život v exilu a smrt

V exilu Dante putoval po různých městech a dvorech v severní a střední Itálii. Nějaký čas strávil ve Veroně na dvoře rodu della Scala a později v Lunigiana u rodu Malaspinů. Během těchto let psal svá nejvýznamnější díla, včetně Božské komedie. Jeho exil byl plný hořkosti a touhy po domově, což se silně odráží v jeho spisech.

Poslední roky svého života strávil v Ravenně pod ochranou Guida Novella da Polenta. Zde dokončil Božskou komedii. V létě roku 1321 byl vyslán na diplomatickou misi do Benátek. Při návratu přes bažinatou oblast onemocněl malárií a v noci z 13. na 14. září 1321 v Ravenně zemřel. Byl pohřben v kostele San Pier Maggiore (dnes Bazilika svatého Františka). Florencie později mnohokrát usilovala o navrácení jeho ostatků, ale Ravenna je nikdy nevydala.

✍️ Dílo

Danteho dílo je rozsáhlé a zahrnuje poezii, filozofické traktáty i politické spisy. Psal jak latinsky, tak v italském dialektu, konkrétně v toskánštině.

🌌 Božská komedie

Božská komedie (Divina Commedia) je Danteho magnum opus a jeden z největších eposů světové literatury. Původně ji nazval pouze Komedie (Commedia), přívlastek Božská (Divina) přidal později Giovanni Boccaccio. Dílo popisuje alegorickou pouť básníkovy duše třemi záhrobními říšemi: Peklem, Očistcem a Rájem.

  • Struktura a obsah: Epos je rozdělen do tří částí (kantik), z nichž každá má 33 zpěvů. Spolu s úvodním zpěvem má celé dílo symbolických 100 zpěvů. Je psáno ve specifické básnické formě zvané terza rima (tříveršové sloky s rýmovým schématem aba bcb cdc...).
   *   Peklo (Inferno): Dante, zbloudilý v temném lese hříchu, se setkává s duchem básníka Vergilia, který se stává jeho průvodcem. Společně sestupují devíti kruhy Pekla, kde jsou trestáni hříšníci podle závažnosti svých provinění.
   *   Očistec (Purgatorio): Po opuštění Pekla vystupují Dante a Vergilius na horu Očistce, která má sedm teras symbolizujících sedm hlavních hříchů. Zde se duše očišťují, aby mohly vstoupit do Ráje. Na vrcholu Očistce se Dante loučí s Vergiliem a setkává se s Beatrice.
   *   Ráj (Paradiso): Beatrice provází Danta devíti sférami nebes, které odpovídají planetám středověké astronomie. Setkávají se zde s dušemi svatých a blahoslavených. Pouť vrcholí v Empyreji, kde Dante spatří mystickou vizi Nejsvětější Trojice.
  • Jazyk a význam: Největším Danteho přínosem bylo použití toskánského dialektu namísto tehdy obvyklé latiny. Tím položil základy moderního spisovného italského jazyka. Dílo je komplexní alegorií lidského života, cesty duše k Bohu a zároveň kritikou tehdejší politické a církevní situace.

📖 Další významná díla

  • Nový život (Vita Nuova, cca 1293): Autobiografické dílo psané formou prozaimetra (střídání prózy a poezie). Popisuje Danteho platonickou lásku k Beatrice od jejich prvního setkání až po její smrt. Je klíčovým dílem stylu dolce stil novo.
  • O rodném jazyce (De vulgari eloquentia, cca 1303–1305): Nedokončený latinský traktát, ve kterém Dante obhajuje používání lidového jazyka (italštiny) v literatuře a snaží se definovat jeho ideální, "vznešenou" podobu.
  • Hostina (Convivio, cca 1304–1307): Nedokončené filozofické dílo psané italsky. Mělo být jakousi encyklopedií středověkého vědění, určenou pro laiky, kteří neuměli latinsky.
  • O monarchii (De Monarchia, cca 1312–1313): Politický traktát psaný latinsky, ve kterém Dante představuje svou vizi ideálního uspořádání světa. Hájí myšlenku univerzální světské monarchie v čele s římským císařem, který by byl nezávislý na moci papeže. Dílo bylo později zařazeno na Index zakázaných knih.
  • Rýmy (Rime): Soubor různých lyrických básní, které nebyly zahrnuty do Nového života.

🏛️ Odkaz a význam

Dante Alighieri je jednou z nejvlivnějších postav západní civilizace. Jeho odkaz je patrný v mnoha oblastech.

💡 Zajímavosti

  • Danteho tvář, jak ji známe z portrétů (muž s orlím nosem a výraznou bradou), je z velké části založena na popisu, který poskytl Giovanni Boccaccio, a na posmrtné masce, jejíž pravost je však zpochybňována.
  • Ostatky básníka jsou dodnes předmětem sporu mezi Florencií a Ravennou. Florencie, která ho vyhnala, mu v 19. století postavila v bazilice Santa Croce honosný náhrobek, který je však prázdný.
  • Jméno Dante je zkrácenou formou jména Durante, což v překladu znamená "vytrvalý".


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Dante_Alighieri&oldid=14729“