Jan Evangelista Purkyně
Obsah boxu
Jan Evangelista Purkyně (někdy psán také Purkinje; * 17. nebo 18. prosince 1787 Libochovice – † 28. července 1869 Praha) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových vědců 19. století a za zakladatele moderní fyziologie a histologie. Jeho objevy zásadně ovlivnily chápání funkce lidského těla, zejména nervové a srdeční soustavy. Byl také klíčovou postavou českého národního obrození, aktivně se podílel na rozvoji české vědy, kultury a politického života.
Jeho jméno nese řada vědeckých pojmů, institucí i geografických útvarů, včetně Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kráteru na Měsíci a planetky (3701) Purkyně.
🧬 Život a kariéra
👶 Mládí a studia
Jan Evangelista Purkyně se narodil v Libochovicích v severních Čechách v rodině správce panského statku. Po smrti otce, když mu bylo šest let, se o jeho výchovu starala matka. Díky svému nadání a podpoře místního faráře byl v jedenácti letech přijat jako vokalista na piaristické gymnázium v Mikulově. Zde získal vynikající vzdělání v klasických jazycích, hudbě a filozofii. Po maturitě vstoupil do piaristického řádu, kde přijal jméno Silverius. Působil jako učitel, ale po několika letech z řádu vystoupil, aby se mohl plně věnovat studiu vědy.
V roce 1812 se zapsal na lékařskou fakultu pražské univerzity. Během studií se zaměřil na experimentální fyziologii a již tehdy prováděl pokusy na sobě samém, zkoumal například účinky různých látek (jako digitalis, rulík či kafr) na lidský organismus. V roce 1819 obhájil svou disertační práci o subjektivním vidění, která mu získala první mezinárodní uznání.
🔬 Působení ve Vratislavi
Přestože byl Purkyně vynikajícím vědcem, v konzervativním prostředí pražské univerzity se mu nedařilo získat profesorské místo. Díky přímluvě vlivných přátel, včetně Goetha, byl v roce 1823 jmenován profesorem fyziologie a patologie na univerzitě v pruské Vratislavi (tehdy Breslau).
Jeho vratislavské období (1823–1850) bylo vědecky nejplodnější. Zpočátku čelil nedůvěře kolegů kvůli svému slovanskému původu a experimentálním metodám. Postupně si však vybudoval obrovskou autoritu. V roce 1839 zde založil první samostatný fyziologický ústav na světě, který se stal vzorem pro podobná pracoviště po celém světě. Vybavil jej nejmodernějšími přístroji, včetně tehdy nového mikroskopu, a provedl zde své nejdůležitější objevy. Ve Vratislavi se také oženil s Julií Rudolphi, dcerou berlínského profesora anatomie, se kterou měl dva syny – pozdějšího malíře Karla a botanika Emanuela. Manželka i obě dcery mu však předčasně zemřely na choleru a tyfus.
🇨🇿 Návrat do Prahy a národní obrození
V roce 1850, po téměř třiceti letech, se Purkyně vrátil do Prahy, kde přijal místo profesora fyziologie na pražské univerzitě. Jeho návrat byl pro české vlastenecké kruhy obrovskou událostí. Okamžitě se zapojil do vědeckého, kulturního i politického života. I v Praze založil fyziologický ústav, který se stal centrem české lékařské vědy.
Byl jednou z vůdčích osobností národního obrození. V roce 1853 založil a redigoval přírodovědecký časopis Živa, který vychází dodnes. Spoluzakládal Časopis českého muzea a podílel se na vzniku Měšťanské besedy a tělocvičné jednoty Sokol. V 60. letech 19. století byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu. Ve svých projevech a článcích prosazoval rovnoprávnost češtiny a zřízení české univerzity.
Jan Evangelista Purkyně zemřel v Praze ve věku 81 let a je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací.
🔬 Vědecké objevy a přínos
Purkyňův přínos světové vědě je mimořádný a zasahuje do mnoha oborů. Byl průkopníkem experimentální metody a mikroskopické techniky.
🧠 Histologie a neurověda
- Purkyňovy buňky: V roce 1837 objevil v kůře mozečku velké, bohatě větvené neurony, které dnes nesou jeho jméno. Jednalo se o jeden z prvních popisů konkrétního typu nervové buňky, což byl zásadní krok pro vznik neurovědy.
- Buněčná teorie: Purkyně a jeho žáci přispěli k formulaci buněčné teorie. V roce 1839 zavedl pro živou hmotu uvnitř buňky termín protoplazma. Popsal také buněčné jádro v živočišných buňkách.
❤️ Kardiologie
- Purkyňova vlákna: V roce 1839 popsal v srdeční svalovině zvláštní vodivá vlákna, která jsou součástí převodního systému srdečního a zajišťují koordinované stahy srdečních komor. Tento objev byl klíčový pro pochopení elektrofyziologie srdce.
👀 Oftalmologie a vnímání
- Purkyňův jev: Popsal posun ve vnímání barev za nízkého osvětlení (šera), kdy se červené barvy jeví tmavšími a modré světlejšími. Tento jev souvisí s rozdílnou citlivostí sítnicových tyčinek a čípků.
- Purkyňovy obrázky: Popsal odrazy světla od různých částí oka (rohovky a čočky), které se dodnes využívají v oftalmologii k vyšetření.
- Kinetoskop: Sestrojil přístroj pro promítání pohyblivých obrázků, předchůdce kinematografie.
🖐️ Daktyloskopie
Již v roce 1823 ve své disertaci jako jeden z prvních na světě popsal a klasifikoval základní vzory papilárních linií na konečcích prstů. Tím položil teoretické základy moderní daktyloskopie, i když její praktické využití v kriminalistice přišlo až o desítky let později.
💊 Farmakologie a fyziologie
Purkyně byl známý svými autoexperimenty. Zkoumal na sobě účinky různých látek, jako je atropin, kafr, opidum či terpentýn, a podrobně popisoval jejich vliv na zrak, srdeční činnost a další tělesné funkce. Studoval také proces trávení a podílel se na objevu role pepsinu.
🇨🇿 Vliv na českou kulturu a vědu
Purkyně se nesmazatelně zapsal do dějin české vědy a kultury. Jeho cílem bylo vytvořit plnohodnotnou českou vědeckou komunitu a terminologii.
- Časopis Živa: Jím založený časopis se stal platformou pro publikování vědeckých poznatků v češtině a pro výchovu nové generace českých přírodovědců.
- Česká terminologie: Systematicky vytvářel a prosazoval české názvosloví v biologii, chemii a medicíně. Mnoho jím zavedených termínů se používá dodnes.
- Vzdělávání: Zasazoval se o reformu školství, podporoval zřizování českých škol a usiloval o zřízení plnohodnotné české univerzity.
📜 Odkaz a ocenění
Jméno Jana Evangelisty Purkyně je symbolem vědecké geniality a vlastenectví.
- Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Masarykova univerzita v Brně nesla v letech 1960–1990 jeho jméno.
- Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
- Purkyňův ústav, sídlo teoretických ústavů 1. lékařské fakulty UK v Praze.
- Kráter Purkyně na odvrácené straně Měsíce.
- Planetka (3701) Purkyně.
- Jeho portrét byl na československé bankovce v hodnotě 50 Kčs a později na české bankovce 1000 Kč.
✨ Zajímavosti
- Purkyně byl talentovaný básník a překladatel. Překládal díla Friedricha Schillera a Torquata Tassa.
- Byl polyglot, ovládal latinu, řečtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu a další jazyky.
- Jeho syn Karel Purkyně se stal významným českým malířem, představitelem realismu.
- Jeho syn Emanuel Purkyně byl uznávaným botanikem a meteorologem.