Budapešť

Rozbalit box

Obsah boxu

Budapešť (maďarsky Budapest, výslovnost [ˈbudɒpɛʃt]) je hlavní a největší město Maďarska a zároveň politické, ekonomické a kulturní centrum země. S populací 1 706 851 obyvatel (2023) ve vlastním městě a více než 3,01 milionu v metropolitní oblasti je Budapešť devátým nejlidnatějším městem Evropské unie. Město leží na obou březích Dunaje v severní části Maďarské nížiny a vzniklo v roce 1873 spojením tří samostatných měst: Budy, Óbuda a Pešť.

Budapešť je často nazývána „Perlou Dunaje" nebo „Paříží východu" díky své impozantní architektuře, termálním lázním a kulturnímu bohatství. Historické centrum města, včetně břehů Dunaje, Budínského hradu a Andrássy út, bylo v roce 1987 zapsáno na seznam Světové dědictví UNESCO. Město je také významným centrem vysokého školství a výzkumu s více než 35 univerzitami a vysokými školami.

Budapešť
Vlajka	Soubor:🇭🇺
Znak	Soubor:Budapest coat of arms.png
Mapa	Budapest_location.png
Oficiální název	Budapest
Země	Maďarsko
Region	Střední Maďarsko
Rozloha	525,2 km²
Nadmořská výška	96–527 m
Populace	1 706 851 (2023)
Hustota	3 250 obyv./km²
Založení	1. století (Aquincum)
Primátor	Gergely Karácsony
Časové pásmo	CET (UTC+1)
Telefonní předvolba	+36 1

📝 Charakteristika

Budapešť je jedinečné město rozdělené Dunajem na dvě odlišné části – kopcovitou Budu na západním břehu a rovinatou Pešť na východním břehu. Tento geografický i kulturní kontrast je charakteristický pro celé město. Buda je historická, klidnější část s hrady, paláci a rezidenčními čtvrtěmi na kopcích, zatímco Pešť je moderní, rušné obchodní a zábavní centrum s širokými bulváry a architekturou z období Rakouska-Uherska.

Město je proslulé svými termálními prameny – Budapešť má více než 123 termálních pramenů, což z ní činí město s největším počtem léčivých pramenů mezi světovými metropolemi. Denně vytéká ze země přibližně 70 milionů litrů termální vody o teplotě 21–78°C. Termální lázeňství má v Budapešti tradici již od římských dob a lázeňská kultura je nedílnou součástí každodenního života obyvatel.

Budapešť je také významným ekonomickým centrem střední Evropy. Město tvoří 39% maďarského HDP, přestože v něm žije pouze 17% obyvatel země. Je domovem řady nadnárodních společností a je jedním z nejdůležitějších obchodních a finančních center regionu.

🌍 Geografie

Poloha a reliéf

Budapešť se rozkládá na ploše 525,2 km² v severní části Maďarské nížiny, na obou březích Dunaje. Město leží přibližně 216 km jihovýchodně od Vídeň, 545 km jihovýchodně od Prahy, 400 km severozápadně od Bukurešť a 443 km jižně od Varšavy.

Nadmořská výška se pohybuje od 96 metrů (břeh Dunaje) po 527 metrů (nejvyšší bod na kopci János-hegy v Budínských vrších). Dunaj proteká městem v délce přibližně 28 kilometrů a dělí Budapešť na dvě části. Řeka má v oblasti města šířku 290–380 metrů a hloubku 3–8 metrů.

Západní strana (Buda a Óbuda) je kopcovitá s Budínskými vrchy a Gellértovou horou (235 m), zatímco východní strana (Pešť) je převážně plochá s průměrnou nadmořskou výškou kolem 100–110 metrů.

Ostrovy

V rámci města se v Dunaji nachází několik ostrovů:

• Margaretin ostrov (Margitsziget) – 2,5 km dlouhý ostrov, oblíbený park a rekreační oblast
• Óbudský ostrov (Óbudai-sziget) – místo konání festivalu Sziget Festival
• Csepelský ostrov (Csepel-sziget) – největší ostrov v Dunaji (257 km²), částečně součást Budapešti
• Hajógyári-sziget – průmyslový ostrov s historickou loděnicí

Podnebí

Budapešť má kontinentální podnebí s vlivy oceánského a středomořského klimatu. Zimy jsou chladné s občasnými mrazy a sněhem, léta jsou teplá až horká.

Průměrné teploty:

• Leden: -1°C až 3°C
• Červenec: 18°C až 28°C
• Roční průměr: 11,4°C

Průměrné roční srážky činí 600–650 mm, s maximem v květnu a červnu. Slunce svítí v Budapešti průměrně 2 000 hodin ročně, což je nadprůměr v střední Evropě.

Mosty přes Dunaj

Budapešť je známá svými impozantními mosty spojujícími Budu a Pešť. Ve městě se nachází 9 hlavních mostů přes Dunaj:

• Řetězový most (Széchenyi Lánchíd) – první stálý most (1849), symbol města
• Margaretin most (Margit híd) – 1876, spojuje oba břehy přes Margaretin ostrov
• Most svobody (Szabadság híd) – 1896, secesní architektura
• Alžbětin most (Erzsébet híd) – nejdelší visutý most ve střední Evropě (rekonstrukce 1964)
• Petőfiho most (Petőfi híd) – 1937, moderní most
• Árpádův most (Árpád híd) – nejdelší most v Budapešti (981 m, 1950)
• Most Rákóczi – nejnovější most v centru (1995)
• Megyeri most – nejdelší most v Maďarsku (1 862 m včetně nájezdů, 2008)
• Lágymányosi most – 1995

Všechny mosty byly během druhé světové války zničeny wehrmachtem při ústupu z města a musely být po válce znovu vybudovány.

Správní členění

Budapešť je rozdělena do 23 správních obvodů (kerület), očíslovaných římskými číslicemi I–XXIII. Každý obvod má svou vlastní samosprávu a starostu. Členění reflektuje historický vývoj města:

• Obvody I–XII – převážně v Budě a Óbudě
• Obvody XIII–XXIII – převážně v Pešti

Nejlidnatější obvody:

• XVIII. obvod (Pestszentlőrinc-Pestszentimre) – přes 100 000 obyvatel
• XI. obvod (Újbuda) – přes 140 000 obyvatel
• XIII. obvod (Angyalföld) – přes 120 000 obyvatel

Nejbohatší a nejprestižnější oblasti:

• I. obvod (Várkerület) – historické centrum s Budínským hradem
• II. obvod (Rózsadomb) – luxusní rezidenční čtvrť
• XII. obvod (Hegyvidék) – elegantní vilová čtvrť v kopcích

⏳ Historie

Starověk a římská éra

Oblast dnešní Budapešti byla osídlena již v starověku. První známí obyvatelé byli keltové, kteří zde založili opevněné osady kolem 1. století př. n. l. Po nich přišli Římané, kteří na pravém břehu Dunaje založili vojenskou pevnost Aquincum kolem roku 89 n. l., která se stala hlavním městem provincie Pannonia Inferior.

Aquincum byl významným římským městem s přibližně 20 000–30 000 obyvateli v době svého rozkvětu ve 2. a 3. století. Město mělo amfiteátr, lázně, akvadukty, fórum a komplexní kanalizační systém. Pozůstatky Aquinca lze dodnes vidět v Óbudě. Římská říše ovládala oblast až do 5. století, kdy byla vytlačena Huny, Germáni a dalšími kočovnými kmeny.

Příchod Maďarů a středověk

Maďaři (Maďaři se sami nazývají Magyarok) přišli do Karpatské kotliny v roce 896 pod vedením velkokníže Árpáda. V oblasti budoucí Budapešti založili několik osad. První písemná zmínka o osadě Pest pochází z roku 1148, o Budě z roku 1148.

Po mongolském vpádu v letech 1241–1242, který zpustošil většinu Uherského království, nechal král Béla IV. vybudovat na kopcích Budy silnou hradní pevnost – Budínský hrad (Budavári Palota). V roce 1361 se Buda stala oficiálním hlavním městem Uherské království.

Zlatý věk Budapešti nastal za vlády krále Matyáš Korvína (1458–1490), který byl mecenášem umění a věd a učinil z Budínského hradu jeden z nejkrásnějších renesančních paláců Evropy. V této době měla Buda přibližně 15 000 obyvatel.

Osmanská nadvláda

V roce 1526 Osmanská říše porazila uherské vojsko v bitvě u Moháče a o několik let později, v roce 1541, dobyla Budu. Následovalo 150 let osmanské nadvlády (1541–1686), během níž byla Buda administrativním centrem osmanské provincie.

Turci přinesli do města svou kulturu, včetně lázeňské kultury – mnoho budapešťských lázní má původ právě v osmanském období. Například Rudas fürdő (1550) a Király fürdő (1565) jsou dodnes využívané turecké lázně.

Město bylo znovu dobito habsburskými a spojeneckými vojsky po dvouměsíčním obléhání v roce 1686. Buda byla při tomto obléhání téměř zcela zničena a většina obyvatelstva zahynula nebo uprchla. Město muselo být znovu vybudováno prakticky od základů.

Habsburská éra a rozkvět

Po osvobození od Turků se Buda a Pešť pomalu obnovovaly pod vládou Habsburků. Ve 18. století byla Buda znovu vybudována v barokním stylu.

Zásadní změna přišla v 19. století s industrializací a národním obrozením. V roce 1849 byl dokončen první stálý most přes Dunaj – Řetězový most (Széchenyi Lánchíd), navržený anglickým inženýrem Williamem Tierney Clarkem. Most se stal symbolem spojení Budy a Pešti.

17. listopadu 1873 byla tři samostatná města – Buda, Óbuda a Pešť – oficiálně spojena do jednoho města Budapešť. Toto sjednocení dalo vzniknout moderní metropoli, která se rychle stala jedním z nejdůležitějších měst Rakouska-Uherska.

Tisíciletí a zlatá éra

Konec 19. a začátek 20. století byl zlatou érou Budapešti. V roce 1896 Maďarsko oslavilo 1000. výročí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny, což bylo doprovázeno rozsáhlou stavební činností a modernizací.

Klíčové projekty z této doby:

• Budapešťské metro – první podzemní dráha na evropském kontinentu (1896)
• Maďarský parlament – třetí největší parlamentní budova na světě (dokončena 1904)
• Andrássy út – reprezentativní bulvár a Světové dědictví UNESCO
• Hősök tere (Náměstí hrdinů) – monumentální náměstí s Tisíciletým památníkem
• Maďarská státní opera – jedno z nejkrásnějších operních domů v Evropě (1884)

V této době měla Budapešť přibližně 900 000 obyvatel (1910) a byla šestým největším městem v Evropě. Město bylo významným centrem kultury, vědy a průmyslu. Kavárny Budapešti se staly místem setkávání intelektuálů, umělců a vědců.

Světové války a jejich následky

První světová válka (1914–1918) znamenala konec Rakouska-Uherska. Trianonská smlouva z roku 1920 připravila Maďarsko o 72% jeho území a 64% obyvatelstva, což bylo pro zemi traumatizujícím zážitkem. Přesto Budapešť zůstala hlavním městem a pokračovala ve svém rozvoji ve 20. a 30. letech.

Druhá světová válka přinesla Budapešti obrovské zkázy. Město bylo během obléhání Budapešti (prosinec 1944 – únor 1945) těžce poškozeno. Nacistické Německo a jeho spojenci drželi město proti postupující Rudé armádě v jedné z nejkrvavějších urbánních bitev války. Všechny mosty přes Dunaj byly zničeny, více než 80% budov bylo poškozeno a přes 40 000 civilistů zahynulo.

Maďarská židovská komunita, která před válkou čítala přibližně 250 000 lidí v Budapešti, byla decimována holokaustem – více než 100 000 budapešťských Židů bylo deportováno a zavražděno. Raoul Wallenberg, švédský diplomat, zachránil tisíce Židů vydáváním ochranných pasů a stal se hrdinou.

Komunistická éra

Po válce se Maďarsko stalo součástí sovětského bloku a bylo pod kontrolou komunistického režimu. Město bylo znovu vybudováno, ale v socialistickém stylu. Byly postaveny rozsáhlé sídliště s panelovými domy.

V roce 1956 vypuklo v Budapešti Maďarské povstání proti komunistickému režimu a sovětské nadvládě. Povstání bylo po několika týdnech brutálně potlačeno sovětskými tanky. Přibližně 2 500 Maďarů zahynulo a více než 200 000 uprchlo ze země. Povstání se stalo symbolem odporu proti komunismu a je dodnes uctíváno jako klíčový moment maďarských dějin.

Pád komunismu a moderní éra

Pád komunismu v roce 1989 otevřel novou kapitolu v historii Budapešti. Maďarsko se stalo demokratickou zemí a v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie.

Budapešť prošla rozsáhlou revitalizací – historické budovy byly obnoveny, vyrostla nová obchodní centra a moderní architektura. Město se stalo oblíbenou turistickou destinací a významným centrem IT a start-upů ve střední Evropě.

V roce 2011 bylo centrum Budapešti rozšířeno na seznamu Světové dědictví UNESCO o Andrássy út a historické metro.

👥 Demografie

Populační vývoj

Budapešť je nejlidnatějším městem Maďarska s populací 1 706 851 obyvatel (2023) ve vlastním městě. Metropolitní oblast čítá 3 011 598 obyvatel.

Historický vývoj populace:

• 1850: 178 000
• 1900: 733 000
• 1941: 1 164 000 (historické maximum před válkou)
• 1980: 2 059 000 (absolutní maximum)
• 1990: 2 016 000
• 2001: 1 777 000
• 2023: 1 707 000

Od 80. let Budapešť zažívá pokles populace kvůli suburbanizaci – lidé se stěhují z centra do okolních předměstí a satelitních měst. Tento trend je typický pro mnoho postkomunistických metropolí střední Evropy.

Etnická skladba

Maďaři tvoří přibližně 89,4% populace města (2022). Významné menšiny zahrnují:

• Romové: 2,4%
• Němci: 1,7%
• Slováci: 0,7%
• Rumuni: 0,6%
• Chorvati: 0,2%
• Rusíni: 0,1%
• Ostatní a nedefinovaní: 4,9%

Před druhou světovou válkou žila v Budapešti významná židovská komunita čítající přibližně 25% obyvatelstva (více než 250 000 lidí). Po holokaustu a emigracích se počet snížil. V současnosti žije v Budapešti přibližně 80 000–100 000 Židů, což z ní činí město s největší židovskou komunitou ve střední Evropě.

Náboženství

Náboženská skladba obyvatel Budapešti (2022):

• Křesťanství: 42,8%
  • Římskokatolíci: 31,2%
  • Kalvinisté (reformovaní): 9,1%
  • Luteráni: 1,8%
  • Ostatní křesťané: 0,7%
• Žádné náboženství / Ateisté: 39,1%
• Judaismus: 1,2%
• Ostatní: 0,8%
• Nedefinováno: 16,1%

Budapešť má dvě z největších synagog v Evropě:

• Velká synagoga (Dohány utcai zsinagóga) – největší synagoga v Evropě a druhá největší na světě s kapacitou 3 000 lidí
• Synagoga v ulici Rumbach – významná secesní stavba

Jazyky

Maďarština je jediným úředním jazykem a mateřským jazykem naprosté většiny obyvatel (93%). Mezi mladší generací a v obchodním prostředí je rozšířená Angličtina – přibližně 40% obyvatel hovoří anglicky. Vzhledem k historickým a geografickým vazbám je v Budapešti také rozšířená Němčina (20%) a v menší míře Francouzština a Ruština.

💼 Ekonomika

Budapešť je ekonomickým motorem Maďarska a generuje 39% celkového HDP země, přestože v ní žije pouze 17% obyvatelstva. HDP metropolitní oblasti dosáhl 68 miliard EUR v roce 2022, což odpovídá 38 200 EUR na obyvatele – výrazně nad maďarským i středoevropským průměrem.

Ekonomika města je diverzifikovaná s významným podílem služeb (73%), průmyslu (20%) a Stavebnictví (7%). Budapešť je domovem většiny maďarských korporací a sídel nadnárodních společností působících v regionu.

Klíčová odvětví

Finance a Business

Budapešť je finančním centrem střední Evropy a hostí Budapešťskou burzu cenných papírů (BSE), která byla založena již v roce 1864 a je jednou z nejstarších burz v regionu. Město je domovem:

• Magyar Nemzeti Bank (Maďarská národní banka) – centrální banka
• OTP Bank – největší banka ve střední Evropě s tržní kapitalizací přes 10 miliard EUR
• Regionálních centrál Citibank, ING, Unicredit, Raiffeisen Bank a dalších

Informační technologie a Start-upy

Budapešť se stala významným technologickým centrem, často označovaným jako „Silicon Valley střední Evropy". Město má třetí nejvyšší počet start-upů na obyvatele v Evropě.

Významné IT společnosti v Budapešti:

• Prezi – prezentační software používaný více než 100 miliony lidí
• LogMeIn – software pro vzdálený přístup (akvizice za 4,3 miliardy USD v 2020)
• NNG – navigační software používaný v automobilech (přes 30 milionů uživatelů)
• Vývojová centra Microsoft, IBM, SAP, Siemens, Ericsson

Sektor IT zaměstnává přes 80 000 lidí a roste tempem 15% ročně.

Farmacie a Biotechnologie

Maďarsko má dlouhou tradici ve farmaceutickém výzkumu – více než 40 Nobelových cen bylo uděleno maďarským vědcům nebo vědcům maďarského původu. Budapešť je centrem tohoto odvětví:

• Richter Gedeon – největší farmaceutická společnost ve střední Evropě, tržby 1,8 miliardy EUR (2022)
• EGIS Pharmaceuticals – významný výrobce generických léků
• Výzkumná centra Sanofi, Teva, Pfizer

Turismus

Turismus je klíčovým odvětvím – Budapešť je 25. nejnavštěvovanějším městem na světě a přivítala 12,6 milionu turistů v roce 2019 (před pandemií). Tržby z turismu dosáhly 2,8 miliardy EUR ročně.

Hlavní turistické atrakce generující příjmy:

• Termální lázně – 15,7 milionů návštěvníků ročně
• Budínský hrad – 2,5 milionu návštěvníků ročně
• Maďarský parlament – 700 000 návštěvníků ročně
• Plavby po Dunaji – 1,2 milionu pasažérů ročně

Automobilový průmysl

Přestože hlavní výrobní závody jsou mimo Budapešť, město je centrem výzkumu a vývoje:

• Mercedes-Benz – výrobní závod v Kecskemét (150 km od Budapešti), výroba 190 000 vozů ročně
• Audi – výrobní závod v Győr, výroba motorů
• Suzuki – výrobní závod v Esztergom

Nezaměstnanost a příjmy

Míra nezaměstnanosti v Budapešti je 3,2% (2023), což je výrazně pod maďarským průměrem (4,1%) a jedná se o jednu z nejnižších hodnot v EU.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Budapešti je 609 000 HUF (přibližně 1 600 EUR, 2023), což je o 45% více než celostátní průměr. Nejvyšší mzdy jsou v sektorech:

• IT a Telekomunikace: 850 000 HUF
• Finance: 780 000 HUF
• Farmacie: 690 000 HUF

🎓 Vzdělávání

Budapešť je nejvýznamnějším vzdělavacím centrem Maďarska s více než 35 univerzitami a vysokými školami a přibližně 250 000 studenty.

Univerzity

Eötvös Loránd University (ELTE)

• Založena v roce 1635, jedna z nejstarších univerzit ve střední Evropě
• Přes 28 000 studentů, 8 fakult
• Nejlepší univerzita v Maďarsku (301–350 místo v QS World University Rankings 2024)

Budapešťská technická a ekonomická univerzita (BME)

• Založena v roce 1782, nejstarší technická univerzita na světě
• Přes 24 000 studentů, silné zaměření na Inženýrství
• Absolventi zahrnují Ernő Rubika (vynálezce Rubikovy kostky) a Theodore von Kármána (průkopník aerodynamiky)

Univerzita Corvinus v Budapešti

• Specializace na ekonomii, Business a Sociální vědy
• 14 000 studentů, nejlepší ekonomická univerzita ve střední Evropě

Semmelweisova univerzita

• Největší lékařská univerzita v Maďarsku (založena 1769)
• 11 000 studentů ze 70 zemí
• Pojmenována po Ignác Semmelweisovi, průkopníkovi antisepse

Středoevropská univerzita (CEU)

• Založena Georgem Sorosem v roce 1991
• Prestižní postgraduální univerzita s výukou v angličtině
• V roce 2019 přemístila hlavní činnost do Vídeň kvůli sporům s maďarskou vládou

🎨 Kultura

Architektura

Budapešť je architektonickým skvostem s pestrou směsicí stylů od gotiky přes baroko, secesi až po modernismus.

Klíčové stavby:

• Maďarský parlament – třetí největší parlamentní budova na světě (délka 268 m, 691 místností), symbol Budapešti, vystavěna v neogotickém stylu (1885–1904)
• Budínský hrad – královský palác na kopci nad Dunajem, dnes galerie a muzea
• Rybářská bašta (Halászbástya) – neorománská terasa s panoramatickým výhledem (1895–1902)
• Matyášův chrám – gotická katedrála s barevnou střešní krytinou (13. století, přestavěna 19. století)
• Maďarská státní opera – renesanční operní dům, jeden z nejkrásnějších v Evropě (1884)
• Bazilika svatého Štěpána – největší kostel v Budapešti, kopule vysoká 96 m (1851–1905)
• Gellért Hotel a lázně – secesní klenot, jeden z nejkrásnějších hotelů na světě (1918)

Termální lázně

Budapešť má více než 123 termálních pramenů a je nazývána „Lázeňským hlavním městem světa". Město spotřebuje 70 milionů litrů termální vody denně.

Nejvýznamnější lázně:

• Széchenyi fürdő – největší termální lázně v Evropě, 18 bazénů (1913)
• Gellért fürdő – secesní lázně s uměleckými mozaikami (1918)
• Rudas fürdő – turecké lázně z 16. století se střešním bazénem
• Király fürdő – historické turecké lázně (1565)
• Lukács fürdő – oblíbené mezi místními (12. století)

Lázně navštíví ročně přes 15,7 milionu lidí a generují tržby přes 120 milionů EUR.

Muzea a galerie

• Maďarské národní muzeum – největší muzeum v zemi, založeno 1802
• Maďarská národní galerie – největší sbírka maďarského umění, v Budínském hradu
• Muzeum krásného umění – sbírka starých mistrů včetně Raffaela, El Greco, Goya
• Dům teroru – muzeum věnované fašistickým a komunistickým diktaturám
• Memoriál holocaustu v Budapešti – památník obětem holocaustu

Hudba a představení

Budapešť má bohatou hudební tradici. Město je rodištěm skladatelů Franze Liszta, Béla Bartóka a Zoltán Kodálye.

• Maďarská státní opera – 1 261 míst, 200 představení ročně
• Liszt Ferenc Academy of Music – prestižní hudební akademie (1875)
• Budapesti Kongresszusi Központ – koncertní síň a kongresové centrum

Festivaly

• Sziget Festival – jeden z největších hudebních festivalů v Evropě, více než 550 000 návštěvníků ročně, koná se na Óbudském ostrově
• Budapešťský mezinárodní filmový festival – významný filmový festival (od 2005)
• Budapest Spring Festival – klasická hudba, Opera, Tanec
• Budapest Wine Festival – největší vinařský festival ve střední Evropě

🚇 Doprava

Metro

Budapešťské metro je nejstarší metro na evropském kontinentu – první linka (M1) byla zprovozněna 3. května 1896 při příležitosti tisíciletých oslav.

Systém má 4 linky s celkovou délkou 40,7 km a 52 stanicemi:

• M1 (žlutá) – 1896, nejstarší, Světové dědictví UNESCO (5 km)
• M2 (červená) – 1970, spojuje Budu a Pešť pod Dunajem (10,3 km)
• M3 (modrá) – 1976, nejdelší linka (17,3 km)
• M4 (zelená) – 2014, nejmodernější linka s automatizovanými vlaky (7,8 km)

Metro přepraví ročně 411 milionů cestujících. Probíhá plánování prodloužení M2 a M5 (nové linky).

Tramvaje

Budapešť má jeden z největších tramvajových systémů v Evropě s 35 linkami a 515 km tratí. Nejznámější je linka 4-6 podél Dunaje, která jezdí s 54 metrů dlouhými vozidly Combino, nejdelšími tramvajemi na světě.

Příměstská železnice

HÉV (Helyiérdekű Vasút) je systém příměstských vlaků s 5 linkami spojujícími centrum s předměstími. Nejfrekventovanější je linka do Szentendre, oblíbené turistické destinace.

Letiště

Letiště Budapest Ferenc Liszt (BUD) je největší letiště v Maďarsku a 46. nejrušnější v Evropě.

Statistiky (2023):

• 16,2 milionu cestujících
• 135 destinací ve 49 zemích
• Hlavní hub pro Wizz Air (největší nízkonákladová letecká společnost ve střední Evropě)

Letiště se nachází 16 km jihovýchodně od centra města. Připojení metrem (prodloužení M3) je plánováno na rok 2029.

Mosty a silnice

Budapešť má 9 silničních mostů přes Dunaj, které jsou ikonickými symboly města.

Městem prochází dálnice:

• M0 – obchvat Budapešti (körgyűrű), 108 km
• M1 – do Vídně
• M3 – do Ukrajiny
• M5 – do Srbska
• M7 – k Balatonu a Chorvatsku

⚽ Sport

Budapešť má bohatou sportovní tradici, zejména ve vodním pólu, plavání a fotbale.

Fotbal

• Ferencvárosi TC – nejúspěšnější klub v historii (34 mistrovských titulů), jediný maďarský vítěz Poháru vítězů pohárů (1965)
• MTK Budapest – 23 mistrovských titulů
• Újpest FC – 20 mistrovských titulů
• Puskás Aréna – moderní stadion s kapacitou 67 215 diváků, hostil UEFA Euro 2020 (2021)

Vodní pólo

Maďarsko je nejúspěšnější zemí v historii olympijského vodního póla s 10 zlatými medailemi, většina hráčů pochází z budapešťských klubů.

Olympijské hry

Budapešť hostila Letní olympijské hry 1920 (hry byly později přesunuty do Antverpy) a podávala neúspěšné kandidatury na hry 2024 a 2036. Město také pravidelně hostí Mistrovství světa v různých sportech včetně plavání, atletiky a veslování.

🍽️ Pro laiky

Představte si Budapešť jako město, které má dvě tváře – jedna strana řeky je jako elegantní Paříž s širokými bulváry a velkými budovami, druhá je jako romantický hrad na kopci. Tyto dvě strany – Buda a Pešť – byly kdysi samostatná města, ale v roce 1873 se spojily dohromady.

Jednou z nejúžasnějších věcí v Budapešti jsou horké prameny pod zemí. Město má přes stovku míst, odkud vytéká teplá voda přímo ze země! Je to jako obrovská přírodní vana. Lidé tu chodí do lázní už tisíce let – začali Římané, pokračovali Turci a dnes to dělají turisté z celého světa. Představte si, že můžete plavat ve teplé vodě venku uprostřed zimy, zatímco kolem padá sníh!

Dunaj je jako dlouhá modrá čára, která rozděluje město napůl. Přes něj vede devět krásných mostů, z nichž nejslavnější je Řetězový most se lvími sochami na začátku. V noci jsou všechny mosty nasvícené a vypadají jako zlaté náhrdelníky.

Pokud jste někdy slyšeli o Rubikově kostce – té barevné hlavolamu, který se otáčí – tak byla vynalezena právě v Budapešti! Mnoho slavných vědců a vynálezců pochází z tohoto města.

Budapešťané milují jídlo – jejich nejslavnější pokrm je guláš (hustá polévka s masem a paprikou) a lángos (smažené těsto se sýrem a smetanou, které je obrovské jako talíř!). Také tu pečou skvělé koláče a vyrábějí slavné tokajské víno.

📚 Zajímavosti

• Budapešť má více termálních pramenů než kterékoli jiné hlavní město na světě
• Maďarský parlament spotřebuje 40 kg zlata na pozlacení interiéru
• První metro na evropském kontinentě bylo otevřeno v Budapešti v roce 1896
• Rubikova kostka, Kuličkové pero, hologram a karbidová lampa byly vynalezeny Maďary, převážně z Budapešti
• V Budapešti se narodilo nebo žilo 13 nositelů Nobelovy ceny, což je na velikost země rekord
• Velká synagoga v Budapešti je největší v Evropě a druhá největší na světě
• Budapešť má více než 230 jeskyní pod zemí, některé jsou zpřístupněny pro turisty
• Město má 2 000 hodin slunečního svitu ročně, více než většina evropských metropolí

📎 Externí odkazy

• Oficiální stránky města Budapešť
• Oficiální turistický portál Maďarska
• Budapestské centrum veřejné dopravy
• Průvodce termálními lázněmi v Budapešti
• Budapešť na seznamu UNESCO