Synagoga
Obsah boxu
Šablona:Infobox budova Synagoga (z řeckého συναγωγή, synagogé, „shromáždění“; hebrejsky בית כנסת, bejt kneset, „dům shromáždění“) je židovský modlitební a společenský prostor, který slouží jako centrum náboženského, vzdělávacího a komunitního života židovské obce. Na rozdíl od jeruzalémského Chrámu, který byl jediným místem pro přinášení obětí, může synagoga existovat kdekoli na světě. Její hlavní funkcí je společná modlitba, studium Tóry a Talmudu a místo pro setkávání komunity.
📜 Etymologie a názvy
Termín synagoga pochází z řečtiny a odráží jednu z klíčových funkcí budovy – shromažďování lidí. V hebrejštině se nejčastěji používá název Bejt kneset (בית כנסת), což doslova znamená „dům shromáždění“. Tento název zdůrazňuje komunitní a sociální aspekt synagogy.
Další používané názvy jsou:
- Bejt tfila (בית תפילה) – „dům modlitby“. Tento název klade důraz na liturgickou funkci.
- Bejt midraš (בית מדרש) – „dům studia“ nebo „dům výkladu“. Odkazuje na vzdělávací roli, kde se studují posvátné texty jako Tóra a Talmud. Často se jedná o místnost přiléhající k hlavnímu sálu nebo o samostatnou budovu.
- V jidiš se používá termín šul (שול), odvozený z německého slova Schule (škola), což opět podtrhuje význam vzdělávání.
- Reformní a některé konzervativní komunity, zejména v Severní Americe, často používají termín templ nebo chrám, čímž se symbolicky odkazují na zničený Jeruzalémský chrám. Ortodoxní judaismus tento termín odmítá, protože zdůrazňuje jedinečnost a nenahraditelnost Chrámu v Jeruzalémě.
🏛️ Historie
🕰️ Původ a starověk
Přesný původ synagogy jako instituce je předmětem debat. Většina historiků se shoduje, že synagogy se začaly objevovat během babylonského exilu (6. století př. n. l.) po zničení Prvního chrámu. V exilu, daleko od centra náboženského života, potřebovali Židé místo pro společnou modlitbu a studium Zákona, které by nahradilo chrámovou bohoslužbu založenou na obětech.
Během období Druhého chrámu již synagogy existovaly souběžně s chrámem, a to jak v Zemi izraelské, tak v diaspoře (např. v Egyptě a Římě). Sloužily především jako místa pro čtení a výklad Tóry a pro modlitby, které doplňovaly chrámový kult. Po zničení Druhého chrámu Římany v roce 70 n. l. se synagoga stala definitivním centrem židovského náboženského života a zajistila přežití judaismu.
Archeologické nálezy, jako jsou synagogy v Gamle na Golanských výšinách nebo v Masadě, potvrzují jejich existenci již v 1. století př. n. l. Jednou z nejvýznamnějších starověkých synagog je synagoga v Dura Európos (v dnešní Sýrii) z 3. století n. l., která je unikátní svými rozsáhlými figurálními freskami zobrazujícími biblické scény.
🕌 Středověk a novověk
Ve středověku se synagoga stala nejen náboženským, ale i administrativním a soudním centrem židovské komunity v diaspoře. Architektonické styly se přizpůsobovaly místním vlivům. V Evropě tak vznikaly synagogy v románském, gotickém (např. Staronová synagoga v Praze), renesančním i barokním slohu.
V 19. století, v období židovské emancipace, začaly vznikat monumentální a reprezentativní synagogy, které měly demonstrovat rovnoprávné postavení židovské komunity ve společnosti. Často byl využíván Maurský sloh (např. Velká synagoga v Budapešti nebo Španělská synagoga v Praze), který měl evokovat zlatý věk židovství ve Španělsku.
holocaust a poválečné období
Během holocaustu byly tisíce synagog po celé Evropě zničeny nebo znesvěceny nacisty a jejich kolaboranty. Mnoho z nich bylo vypáleno během Křišťálové noci v roce 1938. Po druhé světové válce a masivním vyvraždění evropských Židů zůstaly mnohé synagogy opuštěné a chátraly, zejména v zemích východního bloku, kde byly často přeměněny na sklady, dílny nebo kina. Po pádu komunistických režimů po roce 1989 dochází k postupné obnově a rekonstrukci mnoha historických synagog a k oživení židovského komunitního života.
🕍 Architektura a vnitřní uspořádání
Ačkoliv se architektonické styly synagog liší, jejich vnitřní uspořádání se řídí několika základními principy danými židovským náboženským právem (halacha).
🧭 Orientace
Synagogy jsou tradičně orientovány směrem k Jeruzalému. V Evropě a na západní polokouli to znamená, že hlavní modlitební sál a Aron ha-kodeš jsou umístěny u východní stěny. Věřící se tak při modlitbě obracejí směrem k místu, kde stával Jeruzalémský chrám.
📖 Aron ha-kodeš (Svatá schrána)
Nejsvětějším místem v synagoze je Aron ha-kodeš (ארון הקודש), zdobená schrána, v níž jsou uloženy svitky Tóry. Je umístěna u stěny orientované k Jeruzalému. Bývá zakryta zdobeným závěsem zvaným parochet. Otevření schrány a vyjmutí Tóry je jedním z nejposvátnějších momentů bohoslužby.
🕯️ Ner tamid (Věčné světlo)
Před Aron ha-kodeš visí Ner tamid (נר תמיד), věčné světlo. Jedná se o lampu, která neustále svítí a symbolizuje věčnou přítomnost Boha a také menoru, která hořela v jeruzalémském Chrámu.
🎤 Bima (Almemor)
Uprostřed synagogy nebo před Aron ha-kodeš se nachází vyvýšené místo zvané bima (בימה) nebo v aškenázské tradici almemor (z arabského al-minbar). Z tohoto pódia se předčítá ze svitku Tóry a vede se bohoslužba. Umístění bimy uprostřed sálu symbolizuje, že Tóra je středobodem života komunity. V modernějších synagogách bývá bima často spojena s prostorem před Aron ha-kodeš.
🚺 Ezrat našim (Ženská galerie)
V ortodoxních synagogách jsou muži a ženy při modlitbě odděleni. Ženy sedí na galerii (ezrat našim, עזרת נשים) nebo v oddělené části hlavního sálu, která je od mužské části oddělena přepážkou zvanou mechica. Toto oddělení má zajistit plné soustředění na modlitbu. V konzervativních a reformních synagogách sedí muži a ženy obvykle společně.
✡️ Symbolika a výzdoba
Výzdoba synagog je tradičně anikonická, což znamená, že se vyhýbá zobrazování lidských postav a Boha, aby nedošlo k porušení zákazu idololatrie. Místo toho se používají geometrické a rostlinné motivy a židovské symboly:
- Davidova hvězda (Magen David) – šesticípá hvězda, jeden z nejznámějších symbolů judaismu.
- Menora – sedmiramenný svícen, symbolizující původní menoru z Chrámu.
- Desky Zákona – zobrazení Desatera přikázání, často umístěné na vrcholu Aron ha-kodeš.
- Hebrejské nápisy s verši z Tóry nebo Žalmů.
⚙️ Funkce a význam
Synagoga plní tři základní, vzájemně propojené funkce, které odrážejí její hebrejské názvy.
🙏 Modlitebna (Bejt tfila)
Hlavní funkcí je místo pro veřejnou bohoslužbu. Podle židovské tradice je modlitba ve společenství (minjan – minimálně deset dospělých mužů v ortodoxním pojetí) hodnotnější než modlitba jednotlivce. Bohoslužby se konají denně (ráno, odpoledne a večer) a především o šabatu a svátcích. Vede je chazan (kantor) nebo rabín.
📚 Dům studia (Bejt midraš)
Synagoga je odjakživa centrem vzdělávání. Děti se zde učí hebrejsky a základy judaismu v tzv. chederu. Dospělí se zde scházejí ke studiu Tóry, Talmudu a dalších posvátných textů. Rabín zde často přednáší a vykládá texty pro členy komunity.
🤝 Dům shromáždění (Bejt kneset)
Synagoga je srdcem židovské komunity. Konají se zde oslavy životních událostí (např. brit mila, bar micva a bat micva), svatby, ale i komunitní setkání, oslavy svátků, charitativní akce a zasedání obecní rady. Slouží jako sociální centrum, které posiluje soudržnost a identitu komunity.
🌍 Synagogy ve světě
Po celém světě existují tisíce synagog, od malých modliteben po velkolepé architektonické skvosty. Mezi nejznámější patří:
Staronová synagoga v Praze: Nejstarší aktivní synagoga v Evropě, postavená v raně gotickém slohu kolem roku 1270.
Velká synagoga v Budapešti: Největší synagoga v Evropě, postavená v maurském stylu v 19. století.
Synagoga Churva v Jeruzalémě: Původně postavena v 18. století, několikrát zničena a znovu obnovena, naposledy v roce 2010.
Touro Synagogue v Newportu, Rhode Island: Nejstarší dochovaná synagoga ve Spojených státech, z roku 1763.
Portugalská synagoga v Amsterdamu: Impozantní synagoga sefardské komunity ze 17. století.
💡 Pro laiky
Synagoga je pro Židy tím, čím je pro křesťany kostel nebo pro muslimy mešita. Je to budova, kam se chodí modlit, ale plní i mnoho dalších rolí. Dá se popsat jako multifunkční centrum židovské komunity.
Představte si ji jako místo se třemi hlavními účely:
- Místo pro modlitbu: Židé se zde scházejí ke společným bohoslužbám, zejména o svatém dni, kterým je šabat (od pátku večer do soboty večer).
- Škola: Je to místo, kde se děti i dospělí učí o své víře, historii a čtou posvátné texty, především Tóru (pět knih Mojžíšových). Proto se jí v některých jazycích říká "škola".
- Komunitní centrum: Funguje jako místo pro setkávání. Konají se zde svatby, oslavy, různé společenské akce a řeší se záležitosti celé komunity.
Uvnitř synagogy je nejdůležitějším místem schrána, kde jsou uloženy vzácné ručně psané svitky Tóry. Muži a ženy v tradičních (ortodoxních) synagogách sedí odděleně, aby se při modlitbě navzájem nerušili.