Přeskočit na obsah

Synagoga

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox budova Synagoga (z řeckého συναγωγή, synagogé, „shromáždění“; hebrejsky בית כנסת, bejt kneset, „dům shromáždění“) je židovský modlitební a společenský prostor, který slouží jako centrum náboženského, vzdělávacího a komunitního života židovské obce. Na rozdíl od jeruzalémského Chrámu, který byl jediným místem pro přinášení obětí, může synagoga existovat kdekoli na světě. Její hlavní funkcí je společná modlitba, studium Tóry a Talmudu a místo pro setkávání komunity.

📜 Etymologie a názvy

Termín synagoga pochází z řečtiny a odráží jednu z klíčových funkcí budovy – shromažďování lidí. V hebrejštině se nejčastěji používá název Bejt kneset (בית כנסת), což doslova znamená „dům shromáždění“. Tento název zdůrazňuje komunitní a sociální aspekt synagogy.

Další používané názvy jsou:

  • Bejt tfila (בית תפילה) – „dům modlitby“. Tento název klade důraz na liturgickou funkci.
  • Bejt midraš (בית מדרש) – „dům studia“ nebo „dům výkladu“. Odkazuje na vzdělávací roli, kde se studují posvátné texty jako Tóra a Talmud. Často se jedná o místnost přiléhající k hlavnímu sálu nebo o samostatnou budovu.
  • V jidiš se používá termín šul (שול), odvozený z německého slova Schule (škola), což opět podtrhuje význam vzdělávání.
  • Reformní a některé konzervativní komunity, zejména v Severní Americe, často používají termín templ nebo chrám, čímž se symbolicky odkazují na zničený Jeruzalémský chrám. Ortodoxní judaismus tento termín odmítá, protože zdůrazňuje jedinečnost a nenahraditelnost Chrámu v Jeruzalémě.

🏛️ Historie

🕰️ Původ a starověk

Přesný původ synagogy jako instituce je předmětem debat. Většina historiků se shoduje, že synagogy se začaly objevovat během babylonského exilu (6. století př. n. l.) po zničení Prvního chrámu. V exilu, daleko od centra náboženského života, potřebovali Židé místo pro společnou modlitbu a studium Zákona, které by nahradilo chrámovou bohoslužbu založenou na obětech.

Během období Druhého chrámu již synagogy existovaly souběžně s chrámem, a to jak v Zemi izraelské, tak v diaspoře (např. v Egyptě a Římě). Sloužily především jako místa pro čtení a výklad Tóry a pro modlitby, které doplňovaly chrámový kult. Po zničení Druhého chrámu Římany v roce 70 n. l. se synagoga stala definitivním centrem židovského náboženského života a zajistila přežití judaismu.

Archeologické nálezy, jako jsou synagogy v Gamle na Golanských výšinách nebo v Masadě, potvrzují jejich existenci již v 1. století př. n. l. Jednou z nejvýznamnějších starověkých synagog je synagoga v Dura Európos (v dnešní Sýrii) z 3. století n. l., která je unikátní svými rozsáhlými figurálními freskami zobrazujícími biblické scény.

🕌 Středověk a novověk

Ve středověku se synagoga stala nejen náboženským, ale i administrativním a soudním centrem židovské komunity v diaspoře. Architektonické styly se přizpůsobovaly místním vlivům. V Evropě tak vznikaly synagogy v románském, gotickém (např. Staronová synagoga v Praze), renesančním i barokním slohu.

V 19. století, v období židovské emancipace, začaly vznikat monumentální a reprezentativní synagogy, které měly demonstrovat rovnoprávné postavení židovské komunity ve společnosti. Často byl využíván Maurský sloh (např. Velká synagoga v Budapešti nebo Španělská synagoga v Praze), který měl evokovat zlatý věk židovství ve Španělsku.

holocaust a poválečné období

Během holocaustu byly tisíce synagog po celé Evropě zničeny nebo znesvěceny nacisty a jejich kolaboranty. Mnoho z nich bylo vypáleno během Křišťálové noci v roce 1938. Po druhé světové válce a masivním vyvraždění evropských Židů zůstaly mnohé synagogy opuštěné a chátraly, zejména v zemích východního bloku, kde byly často přeměněny na sklady, dílny nebo kina. Po pádu komunistických režimů po roce 1989 dochází k postupné obnově a rekonstrukci mnoha historických synagog a k oživení židovského komunitního života.

🕍 Architektura a vnitřní uspořádání

Ačkoliv se architektonické styly synagog liší, jejich vnitřní uspořádání se řídí několika základními principy danými židovským náboženským právem (halacha).

🧭 Orientace

Synagogy jsou tradičně orientovány směrem k Jeruzalému. V Evropě a na západní polokouli to znamená, že hlavní modlitební sál a Aron ha-kodeš jsou umístěny u východní stěny. Věřící se tak při modlitbě obracejí směrem k místu, kde stával Jeruzalémský chrám.

📖 Aron ha-kodeš (Svatá schrána)

Nejsvětějším místem v synagoze je Aron ha-kodeš (ארון הקודש), zdobená schrána, v níž jsou uloženy svitky Tóry. Je umístěna u stěny orientované k Jeruzalému. Bývá zakryta zdobeným závěsem zvaným parochet. Otevření schrány a vyjmutí Tóry je jedním z nejposvátnějších momentů bohoslužby.

🕯️ Ner tamid (Věčné světlo)

Před Aron ha-kodeš visí Ner tamid (נר תמיד), věčné světlo. Jedná se o lampu, která neustále svítí a symbolizuje věčnou přítomnost Boha a také menoru, která hořela v jeruzalémském Chrámu.

🎤 Bima (Almemor)

Uprostřed synagogy nebo před Aron ha-kodeš se nachází vyvýšené místo zvané bima (בימה) nebo v aškenázské tradici almemor (z arabského al-minbar). Z tohoto pódia se předčítá ze svitku Tóry a vede se bohoslužba. Umístění bimy uprostřed sálu symbolizuje, že Tóra je středobodem života komunity. V modernějších synagogách bývá bima často spojena s prostorem před Aron ha-kodeš.

🚺 Ezrat našim (Ženská galerie)

V ortodoxních synagogách jsou muži a ženy při modlitbě odděleni. Ženy sedí na galerii (ezrat našim, עזרת נשים) nebo v oddělené části hlavního sálu, která je od mužské části oddělena přepážkou zvanou mechica. Toto oddělení má zajistit plné soustředění na modlitbu. V konzervativních a reformních synagogách sedí muži a ženy obvykle společně.

✡️ Symbolika a výzdoba

Výzdoba synagog je tradičně anikonická, což znamená, že se vyhýbá zobrazování lidských postav a Boha, aby nedošlo k porušení zákazu idololatrie. Místo toho se používají geometrické a rostlinné motivy a židovské symboly:

  • Davidova hvězda (Magen David) – šesticípá hvězda, jeden z nejznámějších symbolů judaismu.
  • Menora – sedmiramenný svícen, symbolizující původní menoru z Chrámu.
  • Desky Zákona – zobrazení Desatera přikázání, často umístěné na vrcholu Aron ha-kodeš.
  • Hebrejské nápisy s verši z Tóry nebo Žalmů.

⚙️ Funkce a význam

Synagoga plní tři základní, vzájemně propojené funkce, které odrážejí její hebrejské názvy.

🙏 Modlitebna (Bejt tfila)

Hlavní funkcí je místo pro veřejnou bohoslužbu. Podle židovské tradice je modlitba ve společenství (minjan – minimálně deset dospělých mužů v ortodoxním pojetí) hodnotnější než modlitba jednotlivce. Bohoslužby se konají denně (ráno, odpoledne a večer) a především o šabatu a svátcích. Vede je chazan (kantor) nebo rabín.

📚 Dům studia (Bejt midraš)

Synagoga je odjakživa centrem vzdělávání. Děti se zde učí hebrejsky a základy judaismu v tzv. chederu. Dospělí se zde scházejí ke studiu Tóry, Talmudu a dalších posvátných textů. Rabín zde často přednáší a vykládá texty pro členy komunity.

🤝 Dům shromáždění (Bejt kneset)

Synagoga je srdcem židovské komunity. Konají se zde oslavy životních událostí (např. brit mila, bar micva a bat micva), svatby, ale i komunitní setkání, oslavy svátků, charitativní akce a zasedání obecní rady. Slouží jako sociální centrum, které posiluje soudržnost a identitu komunity.

🌍 Synagogy ve světě

Po celém světě existují tisíce synagog, od malých modliteben po velkolepé architektonické skvosty. Mezi nejznámější patří:

💡 Pro laiky

Synagoga je pro Židy tím, čím je pro křesťany kostel nebo pro muslimy mešita. Je to budova, kam se chodí modlit, ale plní i mnoho dalších rolí. Dá se popsat jako multifunkční centrum židovské komunity.

Představte si ji jako místo se třemi hlavními účely:

  1. Místo pro modlitbu: Židé se zde scházejí ke společným bohoslužbám, zejména o svatém dni, kterým je šabat (od pátku večer do soboty večer).
  2. Škola: Je to místo, kde se děti i dospělí učí o své víře, historii a čtou posvátné texty, především Tóru (pět knih Mojžíšových). Proto se jí v některých jazycích říká "škola".
  3. Komunitní centrum: Funguje jako místo pro setkávání. Konají se zde svatby, oslavy, různé společenské akce a řeší se záležitosti celé komunity.

Uvnitř synagogy je nejdůležitějším místem schrána, kde jsou uloženy vzácné ručně psané svitky Tóry. Muži a ženy v tradičních (ortodoxních) synagogách sedí odděleně, aby se při modlitbě navzájem nerušili.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Synagoga&oldid=15664“