Přeskočit na obsah

Smetana

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel Šablona:Různé významy Bedřich Smetana (* 2. března 1824, Litomyšl – † 12. května 1884, Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Je považován za zakladatele moderní české národní hudby. Jeho dílo, hluboce spjaté s českou historií, mýty a přírodou, zahrnuje světoznámé opery jako Prodaná nevěsta a cyklus symfonických básní Má vlast. Přestože v závěru života tragicky ohluchl, právě v tomto období složil svá nejzásadnější díla.

📜 Život

👶 Dětství a mládí (1824–1847)

Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli jako první syn a jedenácté dítě sládka Františka Smetany. Jeho hudební nadání se projevilo velmi brzy. Již ve čtyřech letech hrál na housle a v šesti letech poprvé veřejně vystoupil jako klavírista. Otec jeho talent podporoval, ale trval na řádném všeobecném vzdělání. Smetana studoval na gymnáziích v Jindřichově Hradci, Jihlavě a Německém Brodě, ale jeho zájem se plně soustředil na hudbu a společenský život.

V roce 1843 odešel proti vůli otce do Prahy, kde se hodlal plně věnovat hudbě. Zpočátku žil ve velké chudobě, ale brzy získal místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. Současně studoval kompozici a hru na klavír u Josefa Proksche. V této době se také sblížil se svou budoucí první ženou, klavíristkou Kateřinou Kolářovou.

🎹 Počátky kariéry a revoluční rok 1848

Po ukončení studií si v roce 1848 Smetana v Praze otevřel vlastní hudební ústav. Jeho snem bylo stát se koncertním klavíristou po vzoru svého idolu Franze Liszta, s nímž si i dopisoval. Aktivně se zúčastnil revolučního dění v roce 1848, stal se členem Národní gardy a složil několik vlasteneckých pochodů. Po porážce revoluce a nastolení Bachova absolutismu se jeho situace zhoršila.

V roce 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou. Z jejich manželství se narodily čtyři dcery, avšak tři z nich v dětském věku zemřely, což byla pro Smetanu obrovská osobní tragédie. Zármutek z této ztráty ztvárnil ve svém Klavírním triu g moll z roku 1855.

🇸🇪 Působení ve Švédsku (1856–1861)

Zklamaný politickou situací v Čechách a sužován osobními tragédiemi přijal Smetana v roce 1856 nabídku na místo dirigenta Filharmonické společnosti ve švédském Göteborgu. Zde působil jako dirigent, klavírista i pedagog a získal si značné uznání. Během švédského pobytu se seznámil s moderními kompozičními postupy, zejména s dílem Franze Liszta a Hector Berlioze, což ho inspirovalo k napsání prvních tří symfonických básní v lisztovském duchu: Richard III., Valdštýnův tábor a Hakon Jarl.

V roce 1859 zemřela na tuberkulózu jeho žena Kateřina. O rok později se Smetana podruhé oženil s o šestnáct let mladší Bettinou Ferdinandiovou.

🎭 Návrat do Prahy a Prozatímní divadlo (1861–1874)

Po uvolnění politických poměrů v Rakouském císařství (tzv. Říjnový diplom) se Smetana v roce 1861 vrátil natrvalo do Prahy. Stal se ústřední postavou českého hudebního života, sbormistrem pěveckého spolku Hlahol a hudebním kritikem. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit českou národní operu.

V roce 1866 byla s velkým úspěchem uvedena jeho první opera Braniboři v Čechách na libreto Karla Sabiny. Ještě téhož roku následovala premiéra komické opery Prodaná nevěsta, která se postupně stala nejhranější českou operou a symbolem národní hudby. V roce 1866 byl Smetana jmenován prvním kapelníkem Prozatímního divadla. V této funkci uvedl řadu děl světového repertoáru i novinky českých autorů, například Antonína Dvořáka. Během svého působení v divadle složil další opery: historickou tragédii Dalibor (1868) a slavnostní operu Libuše, určenou pro budoucí otevření Národního divadla. Jeho působení v divadle však provázely spory a intriky, které podkopávaly jeho zdraví.

🧏‍♂️ Hluchota a vrcholné tvůrčí období (1874–1884)

Na podzim roku 1874 postihla Smetanu katastrofa – v důsledku postupující nemoci (pravděpodobně syfilis) zcela ohluchl. Musel se vzdát místa v divadle a stáhnout se z veřejného života. Uchýlil se do myslivny v Jabkenicích u své dcery Žofie.

Paradoxně právě v tomto období, v naprostém tichu, vytvořil svá největší mistrovská díla. Mezi lety 1874 a 1879 zkomponoval cyklus šesti symfonických básní Má vlast, oslavu české krajiny, historie a mýtů. V roce 1876 složil autobiografický Smyčcový kvartet č. 1 e moll "Z mého života", v jehož finále je slyšet vysoký tón symbolizující počátek jeho hluchoty. Pokračoval i v operní tvorbě (Hubička, Tajemství, Čertova stěna) a věnoval se klavírním cyklům (Sny, České tance).

V posledních letech života se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, projevovaly se u něj psychické potíže. V dubnu 1884 byl převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze, kde 12. května zemřel. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově za účasti tisíců lidí.

🎶 Hudební styl a význam

Bedřich Smetana je považován za zakladatele české národní hudby. Jeho styl vychází z evropského romantismu, zejména z odkazu Franze Liszta a Hectora Berlioze, ale obohacuje jej o specificky české prvky.

  • Národní prvky: Ve svých dílech vědomě využíval intonace a rytmy českých lidových písní a tanců, především polky. Témata svých oper a symfonických básní čerpal z české historie (Dalibor, Libuše), pověstí (Šárka, Vyšehrad) a venkovského života (Prodaná nevěsta, Z českých luhů a hájů).
  • Programní hudba: Byl mistrem programní hudby, tedy skladeb, které vyjadřují mimohudební obsah – příběh, obraz nebo myšlenku. Vrcholem tohoto umění je cyklus Má vlast.
  • Dramatická síla: Jeho opery se vyznačují mistrnou hudební charakteristikou postav a dramatickou stavbou. Dokázal vytvořit jak odlehčenou komedii (Prodaná nevěsta), tak monumentální historickou tragédii (Dalibor).
  • Odkaz: Smetanovo dílo položilo základy, na kterých stavěli další generace českých skladatelů, jako byli Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich nebo Leoš Janáček. Jeho hudba se stala nedílnou součástí české národní identity.

🎼 Dílo

Smetanovo dílo je rozsáhlé a zahrnuje všechny hlavní hudební formy své doby.

Opery

Symfonické básně

Komorní hudba

  • Smyčcový kvartet č. 1 e moll "Z mého života" (1876)
  • Smyčcový kvartet č. 2 d moll (1883)
  • Klavírní trio g moll, op. 15 (1855)
  • Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír (1880)

Klavírní tvorba

  • Šest charakteristických skladeb, op. 1 (1848)
  • Lístky do památníku
  • Sny (1875)
  • České tance (2 řady, 1877 a 1879)
  • Četné polky, etudy a další drobné skladby

🏛️ Odkaz a památka

Bedřich Smetana je v Česku vnímán jako národní umělec a jeho odkaz je pečlivě udržován.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Smetana&oldid=16062“