Jihlava
Obsah boxu
Jihlava (německy Iglau) je statutární město v Česku, ležící na historické zemské hranici Čech a Moravy. Je správním, průmyslovým a kulturním centrem Kraje Vysočina. Město leží na řece Jihlavě a žije zde přibližně 54 tisíc[1] obyvatel. Ve středověku se jednalo o jedno z nejvýznamnějších měst Koruny české díky rozsáhlé těžbě stříbra. Jihlava je také známá jako místo konání Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
| Jihlava | |
|---|---|
| Soubor:Jihlava - Masarykovo náměstí, pohled k radnici.jpg | |
| Pohled na Masarykovo náměstí s radnicí | |
| Vlajka | Soubor:Vlajka města Jihlava.svg |
| Znak | Soubor:Znak města Jihlava.svg |
| Stát | Česko 🇨🇿 |
| Historická země | Čechy a Morava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Okres | Okres Jihlava |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Rozloha | 87,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| Starosta | Petr Ryška (ODS) |
| PSČ | 586 01 |
| Web | https://www.jihlava.cz |
🗺️ Poloha a charakter
Jihlava leží v srdci Českomoravské vrchoviny v průměrné nadmořské výšce 525 metrů. Město je charakteristické svým kopcovitým terénem. Historicky byla Jihlava hraničním městem, což se dodnes odráží v jejím katastrálním členění – většina původního města leží na moravské straně řeky Jihlavy, zatímco menší část na straně české.
Město je přirozeným centrem regionu, který je převážně zemědělský a lesnatý, s nižší hustotou zalidnění. Díky své poloze na půli cesty mezi Prahou a Brnem, v blízkosti dálnice D1, má strategický dopravní význam.
🏙️ Členění města
Jihlava se administrativně člení na 17 částí obce a 15 katastrálních území. Některé části města byly původně samostatnými obcemi, které byly postupně k Jihlavě připojeny.
Mezi nejvýznamnější části patří:
- Jihlava: Zahrnuje historické jádro města, které je od roku 1982 městskou památkovou rezervací.
- Horní Kosov
- Bedřichov u Jihlavy
- Helenín: Známý díky textilnímu průmyslu v minulosti.
- Pávov: Leží u dálnice D1 a je zde rozsáhlá průmyslová zóna.
- Staré Hory
- Sasov
- Hosov
- Vysoká u Jihlavy
📜 Etymologie názvu
Název města Jihlava je odvozen od jména stejnojmenné řeky. Jméno toku je pravděpodobně předslovanského původu. Český název vznikl z germánského základu "Iglawa", který odkazuje na "jehloví" nebo "ježatý" charakter kamenitého říčního dna.
Německý název Iglau (používaný po staletí kvůli silné německé menšině) je fonetickým přepisem tohoto germánského základu. Podle lidové etymologie je název odvozen od německého slova "Igel" (ježek), což symbolizuje údajně pichlavou povahu jihlavských obyvatel nebo právě ostré kameny v řece[3].
⏳ Historie
⛏️ Založení a stříbrná horečka
Ačkoliv oblast kolem řeky Jihlavy byla osídlena již Slovany, skutečný vznik středověkého města je spojen s objevem a těžbou stříbrných rud v první polovině 13. století. Kolem roku 1240 vypukla v regionu "stříbrná horečka", která přilákala tisíce horníků, řemeslníků a obchodníků, především z německy mluvících zemí, zejména z Bavorska a Saska[4].
Na příkaz krále Václava I. bylo město nově založeno na strategickém místě s pravidelným šachovnicovým půdorysem. Díky obrovskému bohatství z dolů se Jihlava rychle stala jedním z nejmocnějších a nejbohatších měst Koruny české.
👑 Královské horní město
Již kolem roku 1249 udělil král Václav I. Jihlavě rozsáhlá privilegia, která z ní učinila královské horní město. Nejvýznamnějším počinem bylo vytvoření jihlavského horního práva, které se stalo vzorem pro mnoho dalších horních měst v střední Evropě a později bylo základem pro slavnější královský horní zákoník vydaný pro Kutnou Horu[5]. Ve městě fungovala i královská mincovna.
Bohatství města umožnilo výstavbu monumentálních staveb, jako jsou tři hlavní kostely, a především rozsáhlého městského opevnění s hlubokým příkopem, několika branami a věžemi, jehož části jsou dochovány dodnes.
⚔️ Husitské války
V období husitských válek v 15. století stála Jihlava, jakožto převážně německé a katolické město, pevně na straně krále Zikmunda Lucemburského a byla významnou baštou proti husitům. Město úspěšně odolalo několika obléháním, včetně útoku vojsk Jana Žižky. Právě v Jihlavě byla 5. července 1436 slavnostně vyhlášena tzv. Jihlavská kompaktáta, dohoda mezi basilejským koncilem a husity, která formálně ukončila husitské války[6].
쇠 Třicetiletá válka a úpadek
Postupný úpadek těžby stříbra a následná Třicetiletá válka v 17. století znamenaly pro Jihlavu katastrofu. Město bylo dvakrát dobyto a okupováno švédskými vojsky (v letech 1645–1647), což vedlo k obrovskému poklesu počtu obyvatel a ekonomickému rozvratu. Po válce se však město začalo postupně obnovovat, a to především díky rozvoji soukenictví, které se stalo novým motorem jihlavské ekonomiky.
🏭 Rakouská monarchie a průmyslový rozvoj
Během 18. a 19. století, v éře habsburské monarchie, se Jihlava transformovala v jedno z nejvýznamnějších center textilního průmyslu v rakouských zemích, hned po Brně. Významným impulsem pro další rozvoj bylo napojení města na železnici v roce 1871.
V 19. století zároveň sílily národnostní spory mezi většinovým německým a menšinovým českým obyvatelstvem. Postupně vznikaly české spolky, školy a instituce, které usilovaly o posílení českého vlivu ve městě.
戰爭 První republika a druhá světová válka
Po vzniku Československa v roce 1918 zůstala Jihlava městem se silnou německou majoritou, tvořící tzv. německý jazykový ostrov uprostřed českého vnitrozemí. V období První republiky bylo soužití obou národností relativně klidné, avšak s nástupem nacismu ve 30. letech napětí dramaticky vzrostlo.
Během druhé světové války byla Jihlava součástí Protektorátu Čechy a Morava. Místní židovská komunita byla téměř zcela vyvražděna v rámci holokaustu; v roce 1939 byla nacisty vypálena i místní synagoga. Město bylo osvobozeno Rudou armádou v květnu 1945. Bezprostředně po válce došlo k odsunu (vysídlení) drtivé většiny německého obyvatelstva, čímž se radikálně a natrvalo změnila demografická i kulturní tvář města.
🗓️ Novodobá historie
Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 bylo město osídleno novými obyvateli z různých částí Československa. Nástup komunistického režimu v roce 1948 přinesl znárodnění průmyslu a centralizaci moci.
V roce 1949 se Jihlava stala krajským městem nově vzniklého Jihlavského kraje, což posílilo její administrativní význam. V roce 1960 však tato pozice zanikla, když byla Jihlava začleněna do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. Během období socialismu došlo k rozsáhlé panelové výstavbě na okrajích města, například na sídlištích Březinova nebo Horní Kosov, čímž se město výrazně rozrostlo co do počtu obyvatel.
Zlom nastal po roce 1989. Město se muselo vyrovnat s transformací průmyslu a revitalizací zanedbaného historického centra. Po reformě veřejné správy se Jihlava k 1. lednu 2000 stala sídlem nově vzniklého Jihlavského kraje, který byl později přejmenován na Kraj Vysočina[7]. Tato změna přinesla do města nové investice, instituce a pracovní příležitosti. V roce 2004 zde byla založena Vysoká škola polytechnická Jihlava, jediná veřejná vysoká škola v kraji.
👥 Obyvatelstvo
Počet obyvatel Jihlavy v posledních desetiletích stagnuje nebo mírně roste a pohybuje se kolem 50 tisíc. Historicky byla Jihlava převážně německým městem s početnou českou a židovskou menšinou. Po roce 1945 se etnické složení zcela proměnilo a dnes je populace národnostně téměř homogenně česká.
Vývoj počtu obyvatel odráží historické zlomy:
- 1869: 20 049 obyvatel
- 1900: 24 387 obyvatel
- 1930: 31 028 obyvatel
- 1950: 26 253 obyvatel (pokles v důsledku odsunu Němců)
- 1980: 51 144 obyvatel
- 2001: 50 702 obyvatel
- 2024: 53 986 obyvatel[8]
🏭 Hospodářství
Tradiční textilní průmysl po roce 1989 ustoupil do pozadí, ačkoliv některé firmy, jako výrobce plavek Pleas, ve městě nadále působí. Dnes je ekonomika města postavena na strojírenství, automobilovém průmyslu a službách.
Významnou roli hrají zahraniční investoři, kteří se usadili v průmyslové zóně Pávov u dálnice D1. Mezi největší zaměstnavatele ve městě patří:
- Bosch Diesel: Největší zaměstnavatel v kraji, závod vyrábí komponenty pro dieselové motory (např. vstřikovací čerpadla).
- Automotive Lighting: Výrobce světlometů pro automobily.
- Kronospan: Výrobce dřevotřískových a OSB desek. Závod je často kritizován pro svůj dopad na životní prostředí.
- Nemocnice Jihlava: Klíčové zdravotnické zařízení pro celý kraj.
Jihlava je také známá výrobou piva v Pivovaru Jihlava, který vyrábí značku Ježek.
🚆 Doprava
Díky své centrální poloze je Jihlava důležitým dopravním uzlem.
- Silniční doprava: Severním okrajem města prochází nejdůležitější česká tepna, dálnice D1 (Praha–Brno), se kterou je město spojeno exity 112 a 119. Městem dále prochází silnice I/38 (Znojmo–Havlíčkův Brod–Kolín), která tvoří západní obchvat a je součástí mezinárodního tahu E59.
- Železniční doprava: Jihlava leží mimo hlavní železniční koridory, což je dlouhodobě považováno za hendikep. Hlavní nádraží Jihlava se nachází na trati Brno–Jihlava a Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Významná je také zastávka Jihlava město, která je blíže centru. Do budoucna se plánuje napojení Jihlavy na vysokorychlostní trať Praha–Brno.
- Městská hromadná doprava: Páteří MHD v Jihlavě je síť trolejbusových linek, které spojují centrum s nádražím, sídlišti a průmyslovými zónami. Systém je doplňován autobusovými linkami. Jihlava je nejmenším městem v Česku s vlastním trolejbusovým provozem.
🎭 Kultura a vzdělávání
Jihlava je kulturním centrem regionu. Působí zde několik významných institucí a každoročně se zde koná řada kulturních akcí.
- Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava: Nejvýznamnější kulturní událost ve městě s mezinárodním přesahem. Každoročně na podzim přiláká tisíce návštěvníků a filmových profesionálů. Je to jeden z největších festivalů svého druhu v střední a východní Evropě[9].
- Horácké divadlo Jihlava: Jediná profesionální divadelní scéna v kraji s činoherním souborem.
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: Krajská galerie zaměřená na české umění 19. a 20. století.
- Muzeum Vysočiny Jihlava: Muzeum s bohatými sbírkami z oblasti přírodovědy, archeologie a historie regionu.
- ZOO Jihlava: Zoologická zahrada bez mříží, známá chovem kočkovitých šelem, plazů a opic.
Školství
Síť základních a středních škol doplňuje Vysoká škola polytechnická Jihlava, založená v roce 2004 jako první veřejná neuniverzitní vysoká škola v Česku. Poskytuje bakalářské a magisterské studijní programy se zaměřením na technické a ekonomické obory.
⚽ Sport
Nejpopulárnějším sportem v Jihlavě je lední hokej. Místní klub HC Dukla Jihlava je legendou československého hokeje, když v 60., 70. a 80. letech získal celkem 12 mistrovských titulů a dominoval domácí soutěži. Vychoval desítky reprezentantů a mistrů světa. V současnosti působí v druhé nejvyšší soutěži, Chance lize.
Fotbalový klub FC Vysočina Jihlava působil několik sezón v nejvyšší české fotbalové lize, nyní hraje ve druhé lize.
🏰 Pamětihodnosti
Historické jádro města je od roku 1982 městskou památkovou rezervací[10]. Mezi nejvýznamnější památky patří:
- Masarykovo náměstí: Jedno z největších historických náměstí v zemi, lemované gotickými, renesančními a barokními domy. Na náměstí se nachází morový sloup a dvě kašny.
- Radnice: Komplex budov, které vznikaly postupným propojováním gotických domů.
- Brána Matky Boží: Jediná dochovaná brána z původního městského opevnění, symbol města.
- Jihlavské podzemí: Druhý největší systém podzemních chodeb v Česku (po Znojmu), který vznikal od 14. století. Některé části jsou přístupné veřejnosti, včetně tzv. "svítící chodby".
- Kostel svatého Jakuba Většího: Hlavní farní kostel města, gotická stavba s dvěma nestejně vysokými věžemi.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Minoritský kostel s unikátní barokní výzdobou.
- Kostel Povýšení svatého Kříže: Raně gotická stavba, jedna z nejstarších v Jihlavě.
- Zbytky městských hradeb: Zachovaly se rozsáhlé úseky původního opevnění, zejména v parku Smetanovy sady.
💡 Pro laiky
Představte si Jihlavu jako starého, moudrého ježka. Ve středověku byl tento "ježek" plný stříbrných bodlin, díky kterým byl bohatý a slavný po celé Evropě. Postavil si kolem sebe pevné opevnění (jako bodliny), aby se ubránil nepřátelům. Když stříbro došlo, začal se živit výrobou látek a kabátů. Dnes je to moderní "ježek", který leží uprostřed zelených kopců Vysočiny. V jeho srdci najdete obrovské náměstí se starými domy a pod ním spletité nory (podzemní chodby). Místo stříbra dnes vyrábí součástky do aut a jeho největší chloubou je hokejový tým, který byl kdysi králem celého československého hokejového "lesa".
👤 Významné osobnosti
- Gustav Mahler (1860–1911) – hudební skladatel a dirigent, v Jihlavě prožil dětství a mládí
- Julius Tandler (1869–1936) – vídeňský lékař a sociální reformátor
- Karel Havlíček Borovský (1821–1856) – básník a novinář, v Jihlavě studoval
- David Rittich (* 1992) – hokejový brankář působící v NHL
- Jiří Šlitr (1924–1969) – hudební skladatel a herec, v Jihlavě studoval
Reference
- ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-1-1-2024
- ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-1-1-2024
- ↑ https://www.jihlava.cz/jihlava-a-jeji-jmeno/d-3047/p1=2877
- ↑ https://www.regionalist.cz/zpravodajstvi/kraj-vysocina/pocina-si-jako-jihlavsky-jezek-rika-se-o-pichlavych-lidech-proc-je-ve-znaku-mesta-zrovna-on/
- ↑ https://www.muzeum-jihlava.cz/historie-mesta-jihlavy
- ↑ https://www.jihlava.cz/kompaktata/d-3051/p1=2877
- ↑ https://www.kr-vysocina.cz/historie-kraje-vysocina/ms-113267/p1=113267
- ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-1-1-2024
- ↑ https://www.ji-hlava.cz/o-festivalu
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/mestska-pamatkova-rezervace-jihlava-1011