National Hockey League

Rozbalit box

Obsah boxu

National Hockey League (NHL, francouzsky: Ligue Nationale de Hockey, LNH) je nejvyšší a nejprestižnější profesionální liga ledního hokeje na světě. Byla založena v roce 1917 v Montréalu v Kanadě a v současnosti se skládá z 32 klubů: 25 ve Spojených státech a 7 v Kanadě. Každoročně její týmy bojují o Stanley Cup, nejstarší a jednu z nejcennějších sportovních trofejí v Severní Americe.

Ačkoliv byla založena v Kanadě a tento sport je hluboce zakořeněn v kanadské národní identitě, liga je dnes dominantně americkou soutěží s hráči z celého světa. Je považována za jednu z "Velké čtyřky" hlavních profesionálních sportovních lig v USA a Kanadě, společně s NFL (americký fotbal), MLB (baseball) a NBA (basketbal). V čele ligy stojí od roku 1993 komisař Gary Bettman.

📜 Historie (Část 1: Zrození ligy a první dekády, 1917–1942)

Vznik z popela NHA

National Hockey League nevznikla na zelené louce, ale zrodila se z konfliktu a vzpoury. Jejím přímým předchůdcem byla National Hockey Association (NHA), která fungovala od roku 1909. V roce 1917 se majitelé čtyř nejvýznamnějších klubů NHA – Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators a Quebec Bulldogs – dostali do neřešitelného sporu s majitelem pátého klubu, Toronto Blueshirts, Eddiem Livingstonem. Ostatní majitelé Livingstona nesnášeli pro jeho arogantní a konfliktní chování.

Protože nedokázali Livingstona z ligy legálně vyloučit, uchýlili se k radikálnímu řešení. Dne 26. listopadu 1917 se sešli v hotelu Windsor v Montréalu, kde NHA "dočasně pozastavili" a okamžitě založili novou ligu – National Hockey League. Všechny kluby kromě Livingstonova Toronta do ní plynule přešly. Místo v Torontu bylo uděleno novému, dočasnému týmu Toronto Arenas, který byl složen převážně z hráčů Blueshirts. Tímto krokem se majitelé zbavili svého soka a položili základní kámen nové éry profesionálního hokeje.

První chaotické roky a boj o Stanley Cup

První sezóna NHL (1917–18) byla poznamenána chaosem. Quebec Bulldogs se kvůli finančním problémům vůbec nezúčastnili a Montreal Wanderers odstoupili po pouhých šesti zápasech, když jejich aréna do základů vyhořela. Ligu tak dohrály pouhé tři týmy. Prvním vítězem Stanley Cupu pod hlavičkou NHL se stali Toronto Arenas.

V té době však NHL neměla na Stanley Cup monopol. O trofej bojovali vítězové NHL s šampiony konkurenčních lig ze západní Kanady, především Pacific Coast Hockey Association (PCHA) a později Western Canada Hockey League (WCHL). Tato rivalita vedla k některým z nejdramatičtějších finálových sérií v historii, ale také k nechvalně proslulému zrušení finále v roce 1919 mezi Montrealem Canadiens a Seattle Metropolitans kvůli pandemii španělské chřipky. Teprve v roce 1926, po zániku západních lig, získala NHL plnou a trvalou kontrolu nad Stanley Cupem.

První dynastie a expanze do USA

Ve 20. letech se NHL stabilizovala a dominovala jí první velká dynastie – Ottawa Senators. Tým plný budoucích členů Síně slávy vyhrál v této dekádě Stanley Cup celkem čtyřikrát a jeho rychlý, kombinační styl hry byl na svou dobu revoluční.

Klíčovým momentem pro budoucnost ligy byla expanze do Spojených států, která začala v roce 1924. Jako první americký klub vstoupili do ligy Boston Bruins. Jejich úspěch byl okamžitý a otevřel dveře dalším americkým týmům. Do roku 1926 se liga rozrostla na 10 týmů, včetně nových franšíz v New Yorku (New York Rangers a New York Americans), Chicagu (Chicago Black Hawks) a Detroitu (Detroit Cougars, pozdější Red Wings). Tento krok transformoval NHL z čistě kanadské soutěže na mezinárodní ligu a položil základy pro její budoucí komerční úspěch.

Velká hospodářská krize a zmenšení ligy

Expanzní boom však netrval dlouho. Velká hospodářská krize, která začala v roce 1929, tvrdě zasáhla ekonomiku a mnoho klubů se ocitlo na pokraji bankrotu. Několik týmů, jako Pittsburgh Pirates a Philadelphia Quakers, zaniklo po jediné sezóně. I slavní Ottawa Senators byli donuceni prodat své hvězdy a nakonec se v roce 1934 přestěhovali do St. Louis, kde po jediné sezóně jako Eagles definitivně zanikli. Další týmy, jako Montreal Maroons a New York Americans, se sice držely déle, ale nakonec také nepřežily.

Tento proces přirozené selekce vedl k tomu, že v roce 1942, po zániku Brooklyn Americans (dříve New York Americans), zůstalo v lize pouhých šest týmů. Tím začala nová, legendární a často kontroverzní kapitola v historii ligy – éra Original Six.

📜 Historie (Část 2: Éra "Original Six", 1942–1967)

Po bouřlivých prvních 25 letech, které byly poznamenány expanzí, finančními krachy a zánikem mnoha klubů, vstoupila National Hockey League v roce 1942 do období bezprecedentní stability. Trvalo přesně čtvrt století a je známé jako éra Original Six (Původní šestka). Tento termín je však lehce zavádějící, protože se nejednalo o šest původních zakládajících členů z roku 1917, ale o šest týmů, které přežily Velkou hospodářskou krizi a druhou světovou válku a tvořily neměnnou sestavu ligy až do velké expanze v roce 1967.

Těmito šesti kluby byly:

• Montreal Canadiens
• Toronto Maple Leafs
• Boston Bruins
• Chicago Black Hawks
• Detroit Red Wings
• New York Rangers

Dominance a dynastie

Éra Original Six je romantizována jako "zlatý věk" hokeje. Byla to doba, kdy se zrodily největší legendy tohoto sportu a kdy rivalita mezi šesti kluby dosáhla epických rozměrů. Liga byla sice malá, ale konkurence v ní byla neuvěřitelně tvrdá. Každý tým byl nabitý budoucími členy Síně slávy. Toto období bylo charakterizováno nadvládou tří velkých dynastií:

• **Toronto Maple Leafs (40. léta):** Vytvořili první velkou dynastii této éry, když v letech 1942 až 1951 získali Stanley Cup celkem šestkrát.
• **Detroit Red Wings (50. léta):** Tým vedený legendárním Gordiem Howem (přezdívaným "Mr. Hockey"), Tedem Lindsaym a brankářem Terrym Sawchukem dominoval první polovině 50. let, když v letech 1950 až 1955 vyhrál Stanley Cup čtyřikrát.
• **Montreal Canadiens (konec 50. a 60. léta):** Vytvořili nejdominantnější dynastii v historii celé NHL. V letech 1956 až 1960 vyhráli Stanley Cup pětkrát v řadě, což je dodnes nepřekonaný rekord. Tým plný hvězd, jako byli Maurice Richard (přezdívaný "The Rocket"), Jean Béliveau, Doug Harvey a brankář Jacques Plante, byl prakticky neporazitelný. Montreal pokračoval ve své dominanci i v 60. letech, kdy získal další čtyři tituly.

Celkově z 25 Stanley Cupů udělených v této éře jich 24 získaly pouze tři týmy (Montreal 10, Toronto 9, Detroit 5).

Zrod moderních hvězd a herního stylu

V této éře se hokej vyvíjel do podoby, jakou známe dnes. Hráči jako Gordie Howe definovali prototyp moderního silového útočníka, který byl nejen produktivní, ale i fyzicky dominantní. Maurice Richard se stal prvním hráčem v historii, který vstřelil 50 gólů v 50 zápasech, a stal se ikonou a symbolem hrdosti pro francouzsky mluvící Kanadu. Jeho suspendace v roce 1955 dokonce vyvolala v Montréalu slavné pouliční nepokoje ("The Richard Riot"), což ukazuje, jak hluboce byl hokej propojen se společenským a politickým životem.

Brankáři jako Jacques Plante začali experimentovat s brankářskou maskou a navždy změnili tento post. Hra se stala rychlejší, taktičtější a více organizovaná.

Kontroverze a stinné stránky

Navzdory romantickému pohledu měla éra Original Six i své temné stránky, které vedly přímo k jejímu konci.

• **Monopol a koluze majitelů:** Liga byla v podstatě uzavřeným klubem šesti bohatých majitelů, kteří mezi sebou spolupracovali na udržení platů hráčů na minimu a na potlačení jakékoliv konkurence. Hráči byli prakticky majetkem klubu, který je draftoval, a neměli žádnou volnost pohybu. Tento systém, známý jako "reserve clause", je držel v jednom týmu po celou kariéru.
• **Absence hráčské asociace:** Pokusy o založení hráčské asociace, která by hájila práva hráčů, byly majiteli brutálně potlačeny. Hráči, kteří se v těchto snahách angažovali, jako Ted Lindsay, byli často potrestáni a vyměněni do horších týmů.
• **Stagnace a nedostatek příležitostí:** Protože liga měla pouze šest týmů, existovalo jen zhruba 120 pracovních míst pro hokejisty. To znamenalo,- že stovky talentovaných hráčů neměly šanci se do NHL dostat a musely hrát v nižších ligách. Liga nereagovala na růst popularity hokeje v dalších městech a bránila se expanzi, aby si udržela svůj exkluzivní status.

Na konci 60. let se tento systém stal neudržitelným. Tlak ze strany konkurenčních lig, hrozba antimonopolních žalob ze strany americké vlády a touha po nových televizních kontraktech donutily majitele NHL k radikálnímu kroku. V roce 1967 se liga rozhodla zdvojnásobit svůj počet a přijmout šest nových týmů. Tím éra Original Six definitivně skončila a začala moderní éra expanze.

Pro laiky

Představte si, že by fotbalová Liga mistrů měla po dobu 25 let jen šest stejných týmů. Real Madrid, Barcelonu, Bayern Mnichov, Manchester United, Liverpool a AC Milán. Žádné další týmy by nemohly postoupit, žádné by nesestoupily. Hráči by nemohli přestupovat a museli by zůstat v jednom klubu po celou kariéru.

Přesně taková byla NHL v éře Original Six (Původní šestky) v letech 1942 až 1967. Bylo to období neuvěřitelné rivality a zrodily se v něm největší hokejové legendy jako Gordie Howe ("Pan Hokej") a Maurice Richard ("Raketa"). Tři týmy – Montreal, Toronto a Detroit – byly tak dominantní, že vyhrály skoro všechny tituly.

Mělo to ale i stinnou stránku. Majitelé klubů si dělali, co chtěli, platili hráčům málo a bránili vstupu nových týmů do ligy, aby se nemuseli dělit o zisky. Bylo to jako uzavřený klub pro bohaté.

Nakonec se to stalo neudržitelným. Hokej byl stále populárnější i v jiných městech a hrozilo, že si založí vlastní konkurenční ligu. Majitelé NHL se proto v roce 1967 konečně rozhodli ligu otevřít a přijmout šest nových týmů. Tím skončila tato legendární, ale také velmi kontroverzní éra a začala nová, moderní kapitola v historii hokeje.

📜 Historie (Část 3: Expanze, chaos a dynastie 70. a 80. let, 1967–1992)

Konec éry Original Six v roce 1967 odstartoval období bezprecedentního růstu, chaosu a transformace, které navždy změnilo tvář National Hockey League. Liga se otevřela novým městům, čelila existenční hrozbě ze strany dravé konkurence a byla svědkem vzestupu nových, nečekaných šampionů, kteří redefinovali způsob, jakým se hokej hrál.

Expanze "The Next Six" a nový formát

V roce 1967 NHL udělala nejradikálnější krok ve své historii: zdvojnásobila svůj počet ze šesti na dvanáct týmů. Šest nových franšíz, známých jako "The Next Six", bylo strategicky umístěno na nové americké trhy, aby liga získala celonárodní televizní smlouvu v USA. Novými týmy se staly:

• Philadelphia Flyers
• Pittsburgh Penguins
• St. Louis Blues
• Minnesota North Stars
• Los Angeles Kings
• California Seals (později Oakland Seals a Cleveland Barons)

Aby se zajistila konkurenceschopnost nových týmů, liga je umístila do samostatné Západní divize. V play-off pak proti sobě hrály týmy z Východní divize ("Original Six") a týmy ze Západní divize, přičemž vítězové obou divizí se utkali ve finále Stanley Cupu. Tento formát zaručoval, že se jeden z nových týmů vždy dostane do finále, i když byl kvalitativně výrazně slabší než zavedené kluby. V prvních třech letech se tak do finále probojovali St. Louis Blues, kteří však pokaždé prohráli 0:4 na zápasy.

Válka s WHA a platová revoluce

V roce 1972 se na scéně objevila nová velká profesionální liga – World Hockey Association (WHA). Na rozdíl od předchozích neúspěšných pokusů byla WHA odhodlaná a finančně silná. Její strategie byla jednoduchá a pro NHL zničující: agresivně přeplácet největší hvězdy NHL a lákat je na volnost, kterou v rigidním systému NHL neměly.

První a největší ranou pro NHL byl podpis legendárního Bobbyho Hulla s týmem Winnipeg Jets za tehdy neuvěřitelný milion dolarů, což z něj udělalo prvního milionového hokejistu. WHA také otevřela dveře evropským hráčům a mladým talentům, které NHL ignorovala. Sedm let trvající "válka" mezi oběma ligami vedla k astronomické inflaci hráčských platů a donutila NHL k další rychlé expanzi (např. o New York Islanders a Atlanta Flames), jen aby zabránila WHA obsadit klíčové trhy. Ačkoliv WHA v roce 1979 finančně zkolabovala, její odkaz byl trvalý. NHL byla nucena absorbovat čtyři její nejstabilnější týmy (Edmonton Oilers, Winnipeg Jets, Quebec Nordiques a Hartford Whalers) a hráčské platy se už nikdy nevrátily na původní nízkou úroveň.

"Broad Street Bullies": Vláda strachu a násilí

Uprostřed chaosu 70. let se zrodila jedna z nejkontroverznějších a nejikoničtějších dynastií. Tým Philadelphia Flyers, přezdívaný "Broad Street Bullies" (Rváči z Broad Street), si podmanil ligu stylem, který byl založen na brutální fyzické síle, zastrašování a rvačkách. Tým vedený kapitánem Bobbym Clarkem, drsnými útočníky jako Dave "The Hammer" Schultz a fenomenálním brankářem Berniem Parentem, nejenže hrál tvrdě, ale byl i nesmírně talentovaný. V letech 1974 a 1975 vyhráli Flyers dvakrát po sobě Stanley Cup a stali se prvním expanzním týmem, kterému se to podařilo. Jejich triumf v roce 1974 proti Bostonu Bruins je považován za jeden z největších šoků v historii ligy. Vláda "Rváčů" donutila ostatní týmy přizpůsobit se a angažovat vlastní "policisty", což vedlo k nárůstu násilí v lize.

Dynastie New York Islanders

Po éře Flyers a krátké nadvládě Montrealu Canadiens na konci 70. let se zrodila další velká dynastie, tentokrát na Long Islandu. New York Islanders, tým, který vstoupil do ligy v roce 1972, byl trpělivě budován generálním manažerem Billem Torreyem. Ten skrze draft získal jádro týmu, které tvořili útočníci Bryan Trottier, Mike Bossy (jeden z nejlepších střelců všech dob) a Clark Gillies, a geniální obránce Denis Potvin.

V letech 1980 až 1983 vyhráli Islanders Stanley Cup čtyřikrát v řadě, čímž se zařadili hned za dynastii Montrealu z 50. let. Jejich tým byl dokonalou kombinací ofenzivního talentu, defenzivní zodpovědnosti a týmové soudržnosti. V roce 1984 se probojovali do finále popáté v řadě, ale jejich nadvládu ukončila nová, nastupující dynastie z Edmontonu.

Gretzky a Edmonton Oilers: Ofenzivní revoluce

Pohlcení týmů z WHA přivedlo do ligy největšího hráče všech dob. Wayne Gretzky a jeho Edmonton Oilers zcela změnili způsob, jakým se hokej hrál. Jejich styl byl založen na neuvěřitelné rychlosti, kreativitě a ofenzivní smršti. Tým plný budoucích členů Síně slávy (Gretzky, Mark Messier, Jari Kurri, Paul Coffey, Grant Fuhr) dominoval 80. letům a v letech 1984, 1985, 1987, 1988 a 1990 získal celkem pět Stanley Cupů. Gretzky přepisoval historické rekordy a jeho hra přilákala k hokeji novou generaci fanoušků. Jeho šokující přestup do Los Angeles Kings v roce 1988 je považován za klíčový moment, který zpopularizoval hokej na jihu Spojených států a připravil půdu pro další vlnu expanze.

Pro laiky

Představte si, že NHL byla dlouho jako exkluzivní klub se šesti členy. V roce 1967 se ale rozhodla, že přijme šest úplně nových týmů z Ameriky, aby se stala slavnější a vydělala víc peněz v televizi. Byl to velký třesk.

Krátce na to se objevila nová, konkurenční liga (WHA), která začala NHL krást její nejlepší hráče tím, že jim nabídla obrovské peníze. Byla to sedmiletá "válka", která navždy změnila hokej – platy hráčů vylétly nahoru a NHL nakonec musela čtyři nejlepší týmy z této konkurenční ligy přijmout mezi sebe.

V 70. letech ligu ovládl tým Philadelphia Flyers, přezdívaný "Rváči z Broad Street". Byli to neuvěřitelně drsní a suroví hráči, kteří své soupeře spíše mlátili, než přehrávali. A fungovalo to – dvakrát vyhráli Stanley Cup.

V 80. letech pak přišly dvě velké dynastie. Nejdříve New York Islanders, dokonale vyvážený tým, který vyhrál Stanley Cup čtyřikrát za sebou. A po nich přišla ofenzivní smršť jménem Edmonton Oilers s nejlepším hráčem všech dob, Waynem Gretzkym. Ti hráli tak rychlý a útočný hokej, jaký do té doby nikdo neviděl, a vyhráli pět titulů. Bylo to divoké období, které ligu navždy změnilo a připravilo ji na globální expanzi.

📜 Historie (Část 4: Moderní éra globální ligy, 1993–současnost)

Nástup 90. let odstartoval pro NHL éru bezprecedentní transformace, kterou definovala jediná osoba: komisař Gary Bettman. Bettman, právník s praxí z basketbalové NBA, byl jmenován prvním komisařem v historii NHL v roce 1993 a jeho vize byla jasná: přeměnit ligu z kanadsko-americké soutěže na globální zábavní produkt, zvýšit její příjmy a rozšířit její působnost na nové, netradiční trhy. Jeho působení je stejně tak úspěšné jako kontroverzní a navždy změnilo tvář ligy.

Bettmanova expanze: Hokej na slunci

Jedním z prvních a nejvýraznějších Bettmanových kroků byla masivní expanze, zejména na tzv. "Sun Belt" (Slunečný pás) – jižní a západní státy USA, které neměly žádnou hokejovou tradici. Tento trend odstartoval již přestup Wayna Gretzkyho do Los Angeles v roce 1988, který ukázal, že hokej může být populární i v teplém podnebí.

V 90. letech a na počátku 21. století liga expandovala nebo přesunula týmy do měst jako:

• San Jose (Sharks)
• Tampa Bay (Lightning)
• Anaheim (Mighty Ducks)
• Florida (Panthers)
• Dallas (Stars, přesun z Minnesoty)
• Phoenix (Coyotes, přesun z Winnipegu)
• Carolina (Hurricanes, přesun z Hartfordu)
• Nashville (Predators)
• Atlanta (Thrashers, později se přesunuli zpět do Winnipegu)
• Columbus (Blue Jackets)
• Minnesota (Wild, návrat NHL)

Tato expanze byla komerčně úspěšná a výrazně zvýšila hodnotu televizních práv v USA. Kritici, zejména z Kanady, však Bettmanovi vyčítali, že upřednostňuje nestabilní americké trhy na úkor tradičních kanadských měst (Quebec City a původní Winnipeg přišly o své týmy) a že expanze "naředila" kvalitu a talent v lize.

Pracovní spory a zavedení platového stropu

Bettmanova éra je také definována třemi tvrdými pracovními spory mezi majiteli klubů a Hráčskou asociací NHL (NHLPA), které vedly k přerušení soutěže (výlukám).

• **Výluka 1994–95:** Zkrátila sezónu na 48 zápasů.
• **Výluka 2004–05:** Nejkritičtější moment v moderní historii ligy. Spor o zavedení platového stropu vedl ke zrušení celé sezóny, což se stalo poprvé v historii velkých severoamerických profesionálních sportů. Majitelé nakonec zvítězili a Hráčská asociace musela přistoupit na zavedení tvrdého platového stropu, který omezuje celkové výdaje týmů na platy hráčů a zajišťuje větší finanční paritu mezi bohatými a chudšími kluby.
• **Výluka 2012–13:** Opět zkrátila sezónu na 48 zápasů a vedla k úpravě rozdělení hokejových příjmů mezi majiteli a hráči.

Zavedení platového stropu zásadně změnilo fungování ligy. Ukončilo éru, kdy bohaté kluby jako Detroit Red Wings nebo New York Rangers mohly skoupit nejdražší hvězdy, a vytvořilo mnohem vyrovnanější a nepředvídatelnější soutěž.

Dynastie éry platových stropů a globální hvězdy

I v nové, vyrovnanější éře se objevily dynastické týmy, které dokázaly dlouhodobě dominovat:

• **Detroit Red Wings (konec 90. let a po roce 2000):** S evropskými hvězdami jako Nicklas Lidström, Pavel Dacjuk a Henrik Zetterberg získali další dva tituly.
• **Colorado Avalanche (konec 90. let):** Po přesunu z Quebecu vybudovali supertým kolem Joea Sakica a Patricka Roye.
• **Chicago Blackhawks (2010–2015):** S jádrem tvořeným Jonathanem Toewsem a Patrickem Kanem získali tři Stanley Cupy v šesti letech.
• **Pittsburgh Penguins (2009, 2016–2017):** Éra Sidneyho Crosbyho a Jevgenije Malkina přinesla další tři tituly.
• **Tampa Bay Lightning (2020–2021):** Dominantní tým, který vyhrál dva Stanley Cupy v řadě.

Liga se také stala skutečně globální. Zatímco dříve v ní dominovali Kanaďané, nyní v ní září hvězdy z celého světa – Rusové (Alexandr Ovečkin), Švédové (Erik Karlsson), Fini (Aleksander Barkov), Češi (David Pastrňák), Američané (Auston Matthews) a Němci (Leon Draisaitl).

Současnost: Rychlost, dovednosti a nová expanze

Současná NHL (k říjnu 2025) je rychlejší, techničtější a ofenzivnější než kdykoliv předtím. Důraz je kladen na bruslařské dovednosti a kreativitu, zatímco éra "rváčů" a hrubé síly je z velké části minulostí.

Liga pokračuje v expanzi a dosáhla počtu 32 týmů. V roce 2017 přibyli Vegas Golden Knights, kteří šokovali celý sportovní svět, když se hned ve své první sezóně probojovali do finále Stanley Cupu a v roce 2023 ho vyhráli. V roce 2021 se připojili Seattle Kraken. V roce 2024 bylo schváleno vytvoření 33. týmu v Salt Lake City, který vznikl z personálu a hráčů zanikajícího klubu Arizona Coyotes a začne hrát od sezóny 2024-25.

NHL je dnes globálním byznysem s miliardovými příjmy, ale zároveň čelí výzvám, jako je snaha o zvýšení popularity mezi mladšími demografickými skupinami a řešení dlouhodobých zdravotních následků zranění hlavy u bývalých hráčů.

Pro laiky

Představte si, že v roce 1993 přišel do NHL nový šéf, Gary Bettman, který se rozhodl, že z hokeje udělá celosvětovou show. Jeho plán byl jednoduchý: rozšířit ligu do velkých a bohatých amerických měst, i kdyby to byla místa, kde nikdy nesněžilo, jako Florida, Arizona nebo Las Vegas. Povedlo se mu to a z ligy se stal obrovský byznys.

Jeho éra je ale také známá třemi velkými stávkami (výlukami), kdy se majitelé a hráči hádali o peníze. Nejslavnější byla ta v roce 2005, kdy se kvůli tomu nehrála celá sezóna. Výsledkem bylo zavedení platového stropu. To je pravidlo, které říká, že všechny týmy mohou na platy hráčů utratit jen určitou, stejnou částku. Tím se liga stala mnohem vyrovnanější, protože bohaté kluby si už nemohly jen tak koupit všechny nejlepší hráče.

I v této nové, spravedlivější éře se objevily supertýmy, které dokázaly vyhrát několikrát za sebou, například Chicago, Pittsburgh nebo Tampa Bay. Hokej se také stal opravdu mezinárodním, s hvězdami z celého světa.

Dnešní NHL je super rychlá, technická a plná šikovných hráčů. Liga se nedávno rozrostla na 32 týmů, když přibyli nováčci ve Vegas (kteří senzačně vyhráli titul) a v Seattlu. Je to globální, miliardová soutěž, která je na svém vrcholu.