Přeskočit na obsah

Konzervatoř

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox škola Konzervatoř je typ odborné školy poskytující specializované vzdělání v uměleckých oborech, především v hudbě, tanci, zpěvu a dramatickém umění. Studium na konzervatoři je obvykle víceleté a kombinuje intenzivní uměleckou přípravu s vybranými všeobecně vzdělávacími předměty. Cílem konzervatoře je připravit studenty na profesionální uměleckou dráhu nebo na další studium na vysokých uměleckých školách.

Název pochází z italského slova conservatorio, které původně označovalo sirotčince, zejména v Neapoli v 16. století. V těchto institucích se chlapcům dostávalo kromě základního vzdělání i důkladné hudební výuky, aby se mohli v budoucnu uplatnit jako profesionální hudebníci. Tento model se postupně transformoval do podoby moderní umělecké školy.

V České republice je konzervatoř specifickým typem střední a vyšší odborné školy. Studium je zpravidla šestileté (pro absolventy základní školy) a je zakončeno absolutoriem, po jehož úspěšném složení získává absolvent titul diplomovaný specialista (zkratka DiS.). Po čtvrtém ročníku studenti obvykle skládají také maturitní zkoušku.

📜 Historie

🇮🇹 Italské kořeny

Počátky konzervatoří sahají do období renesance v Itálii. První instituce tohoto typu, nazývané conservatori, vznikaly v 16. století v Neapoli a později v Benátkách. Nejednalo se o školy v dnešním slova smyslu, ale o církevní sirotčince, které poskytovaly útočiště a vzdělání opuštěným dětem. Hudební výchova se stala klíčovou součástí jejich programu, protože talentovaní chlapci mohli najít uplatnění jako chrámoví zpěváci a hudebníci. Mezi nejznámější patřily neapolské Conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo nebo benátský Ospedale della Pietà, kde působil slavný skladatel Antonio Vivaldi. Tyto instituce vychovaly celou generaci vynikajících hudebníků, včetně slavných kastrátů.

🇫🇷 Pařížský model

Moderní koncept konzervatoře jako státní vzdělávací instituce se zrodil během Velké francouzské revoluce. V roce 1795 byla v Paříži založena Conservatoire de Paris, která se stala vzorem pro většinu pozdějších evropských konzervatoří. Jejím cílem bylo sjednotit hudební výuku, standardizovat metody a vychovávat hudebníky pro nově vznikající národní orchestry a operní domy. Studium zde bylo systematické, založené na osnovách a přijímacích zkouškách, a bylo otevřené talentovaným studentům bez ohledu na jejich sociální původ.

🌍 Rozšíření po světě

Během 19. století se pařížský model rychle rozšířil po celé Evropě i mimo ni. Vznikly významné instituce jako Pražská konzervatoř (1808), Vídeňská konzervatoř (1817), Royal Academy of Music v Londýně (1822), Lipská konzervatoř založená Felixem Mendelssohnem-Bartholdym (1843) nebo Moskevská (1866) a Petrohradská konzervatoř (1862) v Rusku. Ve Spojených státech vznikly prestižní školy jako Juilliard School v New Yorku nebo Curtis Institute of Music ve Filadelfii.

🇨🇿 Konzervatoře v českých zemích

Pražská konzervatoř, založená v roce 1808 z iniciativy české šlechty, je nejstarší konzervatoří ve střední Evropě. Rychle si získala vynikající pověst a vychovala mnoho světově proslulých umělců, jako byli Antonín Dvořák (který zde později působil jako ředitel), Josef Suk nebo Václav Talich. Po vzoru Prahy vznikaly další konzervatoře, například v Brně (1919), Ostravě a Plzni. Tyto instituce se staly páteří českého hudebního a divadelního školství.

🎓 Struktura a typy studia

Studium na konzervatoři je vysoce specializované a zaměřené na praktický výkon. Dělí se na několik základních oborů.

🎼 Hudební obory

Toto je nejčastější zaměření konzervatoří. Studenti se specializují na jeden hlavní obor, kterým je obvykle hra na hudební nástroj nebo zpěv.

🎭 Dramatické a taneční obory

Některé konzervatoře se specializují na jevištní umění.

  • Herectví: Výuka hereckých technik, jevištní řeči, pohybu a dalších dovedností pro divadlo a film.
  • Tanec: Zahrnuje balet (klasický tanec), moderní a současný tanec. Studium je fyzicky velmi náročné a často začíná v nižším věku než u hudebních oborů.
  • Hudebně-dramatické umění: Kombinuje herectví, zpěv a tanec s cílem připravit umělce pro muzikál a operetu.

📚 Všeobecné vzdělání

Ačkoliv je hlavní důraz kladen na uměleckou složku, studenti konzervatoře absolvují i výuku všeobecně vzdělávacích předmětů (např. český jazyk, cizí jazyky, dějepis, občanská nauka). Rozsah této výuky je menší než na gymnáziu, ale dostatečný pro složení maturitní zkoušky, kterou studenti obvykle skládají po čtvrtém ročníku.

🏆 Absolutorium

Šestileté studium je zakončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušek z odborných teoretických předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Jeho nejdůležitější součástí je veřejný absolventský výkon (koncert, divadelní nebo taneční představení), kde student prokazuje nabyté umělecké mistrovství. Úspěšný absolvent získává titul diplomovaný specialista (DiS.) a vyšší odborné vzdělání.

⚙️ Organizace výuky

Výuka na konzervatoři má specifickou strukturu, která se liší od běžných středních škol.

  • 🎤 Hlavní obor: Tvoří jádro studia. Probíhá formou individuálních hodin s profesorem (obvykle dvě hodiny týdně) a vyžaduje několik hodin denního cvičení.
  • 🎹 Povinný klavír: Většina studentů hudebních oborů (kromě klavíristů a varhaníků) má povinnou výuku hry na klavír, který je považován za základní harmonický nástroj.
  • 🎶 Teoretické předměty: Patří sem hudební nauka, solfeggio, harmonie, kontrapunkt, dějiny hudby, nauka o hudebních nástrojích a další.
  • 🎻 Kolektivní praxe: Studenti jsou povinni účinkovat ve školních souborech, jako je symfonický orchestr, komorní orchestr, pěvecký sbor, big band nebo různé komorní ansámbly. Studenti herectví a tance účinkují ve školních divadelních a tanečních představeních.

✨ Význam a uplatnění absolventů

Konzervatoře hrají klíčovou roli v kulturním životě každé země. Jsou hlavním zdrojem profesionálních umělců, kteří nacházejí uplatnění jako:

  • hráči v symfonických a komorních orchestrech,
  • operní a koncertní pěvci,
  • sólisté a komorní hráči,
  • herci v divadlech, filmu a televizi,
  • tanečníci v baletních a tanečních souborech,
  • hudební skladatelé a dirigenti,
  • pedagogové na základních uměleckých školách a dalších konzervatořích.

Absolventi mohou také pokračovat ve studiu na vysokých uměleckých školách, jako je Akademie múzických umění v Praze (AMU) nebo Janáčkova akademie múzických umění (JAMU).

🌍 Významné světové konzervatoře

🤔 Pro laiky

  • Co je to konzervatoř?

Představte si střední školu, která je ale zaměřená výhradně na umění – hudbu, divadlo nebo tanec. Místo biologie nebo chemie mají studenti jako hlavní předměty například hru na housle, herectví nebo balet. Těmto uměleckým předmětům se věnují několik hodin denně.

  • Je to jen "lepší ZUŠka"?

Ne. Základní umělecká škola (ZUŠ) je zájmové, odpolední vzdělávání. Konzervatoř je plnohodnotné denní studium na úrovni střední a vyšší odborné školy, které má za cíl vychovat profesionální umělce. Nároky na studenty jsou nesrovnatelně vyšší a studium je velmi intenzivní.

  • Co je to absolutorium?

Je to závěrečná zkouška po šesti letech studia. Její nejdůležitější částí je velký veřejný koncert nebo představení, kde student ukáže, co se naučil. Po úspěšném složení získá titul "diplomovaný specialista" (DiS.), což je vyšší odborné vzdělání – něco mezi maturitou a vysokoškolským titulem.

  • Musí tam každý umět hrát na klavír?

Pro většinu hudebníků, kteří nehrají přímo na klavír, je hra na tento nástroj povinná. Klavír je totiž skvělý pro pochopení harmonie a hudební teorie obecně, takže například houslista nebo zpěvák díky němu lépe rozumí hudbě jako celku.


Šablona:Aktualizováno