Antonio Vivaldi

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel Antonio Lucio Vivaldi (* 4. března 1678, Benátky – 28. července 1741, Vídeň) byl italský barokní hudební skladatel, houslový virtuóz, impresário a kněz. Pro svou zrzavou barvu vlasů byl přezdíván Il Prete Rosso (Červený kněz). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů své doby, jehož vliv zasáhl celou Evropu a ovlivnil mnoho jeho současníků i následovníků, včetně Johanna Sebastiana Bacha. Jeho nejznámějším dílem je cyklus čtyř houslových koncertů Čtvero ročních dob (Le quattro stagioni).

Vivaldi složil více než 500 koncertů, z nichž přibližně 350 je pro sólové nástroje a smyčce. Kromě houslí psal koncerty pro fagot, violoncello, hoboj, flétnu, violu d'amore, zobcovou flétnu a mandolínu. Složil také mnoho duchovních skladeb, včetně oratorií a mší, a více než 40 oper. Jeho hudba se vyznačuje energickými rytmy, melodickou invencí a mistrovským využitím instrumentace. Po jeho smrti upadlo jeho dílo na téměř dvě století v zapomnění a bylo znovuobjeveno až ve 20. století.

📜 Život

👶 Mládí a kněžská dráha

Antonio Vivaldi se narodil 4. března 1678 v Benátkách, tehdejším hlavním městě Benátské republiky. Jeho otec, Giovanni Battista Vivaldi, byl holičem a později profesionálním houslistou v orchestru baziliky svatého Marka. Právě otec naučil Antonia hrát na housle a brzy se ukázalo, že mladý Antonio je mimořádně nadaný. Společně s otcem často vystupoval po Benátkách.

V patnácti letech, v roce 1693, zahájil studium, aby se stal knězem. Na kněze byl vysvěcen 23. března 1703 ve věku 25 let. Kvůli svým zrzavým vlasům, které zdědil po otci, získal přezdívku Il Prete Rosso. Krátce po vysvěcení byl osvobozen od povinnosti sloužit mši, pravděpodobně kvůli svému špatnému zdraví. Sám Vivaldi si stěžoval na "strettezza di petto" (tíseň na hrudi), což mohlo být astma nebo angina pectoris. Tato indispozice mu však nebránila v komponování a hudebních aktivitách.

🎶 Působení v Ospedale della Pietà

V září 1703 se Vivaldi stal maestro di violino (učitelem houslí) v sirotčinci nazvaném Pio Ospedale della Pietà v Benátkách. Tato instituce byla jednou ze čtyř benátských škol pro osiřelé a opuštěné dívky, které zde získávaly hudební vzdělání. Vivaldi pro dívčí orchestr a sbor složil většinu svých koncertů, kantát a duchovních skladeb.

Orchestr Ospedale della Pietà si pod jeho vedením brzy získal mezinárodní proslulost. Vivaldi pro ně psal skladby přizpůsobené schopnostem jednotlivých dívek, což ho vedlo k experimentování s neobvyklými nástrojovými kombinacemi. Během svého působení v Pietà, které s přestávkami trvalo téměř třicet let, vytvořil svá nejvýznamnější instrumentální díla, včetně slavných sbírek jako L'estro armonico (op. 3) a La stravaganza (op. 4).

✈️ Cesty a operní kariéra

Ačkoliv byl Vivaldi spojen s Ospedale della Pietà, působil také jako operní impresário a skladatel. V Benátkách, které byly v té době hlavním městem opery, se Vivaldi rychle prosadil. Jeho první známá opera, Ottone in villa, byla uvedena ve Vicenze v roce 1713. Následovaly desítky dalších oper, které byly hrány v divadlech po celé Itálii.

Vivaldi často cestoval, aby dohlížel na uvádění svých oper. V letech 1718 až 1720 působil ve službách prince Filipa Hesensko-Darmstadtského, guvernéra v Mantově. Během tohoto období složil mimo jiné Čtvero ročních dob. Později pobýval v Římě, kde hrál dvakrát pro papeže Benedikta XIII.

쇠 Úpadek a smrt ve Vídni

Koncem 30. let 18. století začala Vivaldiho popularita v Benátkách klesat. Jeho hudba byla považována za staromódní a vkus publika se měnil. V roce 1740 se Vivaldi rozhodl opustit Benátky a odcestoval do Vídně, pravděpodobně v naději, že získá pozici u dvora císaře Karla VI., který byl velkým obdivovatelem jeho hudby.

Císař však krátce po Vivaldiho příjezdu zemřel a skladatel se ocitl bez příjmů a mecenáše. Ztratil podporu a jeho zdraví se rychle zhoršovalo. Antonio Vivaldi zemřel v chudobě v noci z 27. na 28. července 1741 na "vnitřní zánět". Byl pohřben v prostém hrobě na nemocničním hřbitově, který byl později zrušen. Jeho pohřbu se údajně zúčastnil i mladý Joseph Haydn, který v té době zpíval ve sboru katedrály sv. Štěpána.

🎼 Hudební styl a přínos

Vivaldi je klíčovou postavou barokní hudby, zejména ve vývoji koncertu. Jeho styl se vyznačuje:

Jasná formální struktura: Zpopularizoval třívětou formu koncertu (rychle-pomalu-rychle), která se stala standardem. Často používal ritornelovou formu v rychlých větách, kde se orchestrální téma (ritornel) střídá se sólovými epizodami.
Rytmická energie: Jeho hudba je plná vitality, hnacích rytmů a dynamických kontrastů.
Melodická invence: Vivaldi byl mistrem chytlavých a zpěvných melodií.
Instrumentální inovace: Prozkoumával technické možnosti houslí a dalších nástrojů a posouval hranice virtuozity. Byl jedním z prvních skladatelů, kteří systematicky psali koncerty pro dechové nástroje jako fagot nebo hoboj.
Programní hudba: Ve Čtvero ročních dob mistrovsky zobrazil mimohudební scény – zpěv ptáků, štěkání psů, bouři nebo bruslení na ledě. Ke každému koncertu dokonce připojil sonet, který popisoval děj.

Jeho vliv na současníky byl obrovský. Johann Sebastian Bach byl Vivaldiho hudbou hluboce ovlivněn; přepsal několik jeho koncertů pro klávesové nástroje (např. Koncert pro čtyři housle RV 580 jako Koncert pro čtyři cembala BWV 1065), čímž studoval jeho kompoziční techniky.

📖 Dílo

Vivaldiho dílo je rozsáhlé a zahrnuje různé žánry. Jeho skladby jsou katalogizovány v tzv. Ryomově seznamu (Ryom-Verzeichnis), který vytvořil dánský muzikolog Peter Ryom. Skladby jsou označovány zkratkou RV a číslem.

🎻 Koncerty

Tvoří největší a nejvýznamnější část jeho tvorby. Složil jich přes 500.

Houslové koncerty: Přibližně 230, včetně nejslavnějšího cyklu Čtvero ročních dob, který je součástí sbírky Il cimento dell'armonia e dell'inventione (op. 8).
Koncerty pro smyčce a basso continuo: Přes 60 skladeb bez sólového nástroje, které jsou předchůdci symfonie.
Koncerty pro dechové nástroje: 39 koncertů pro fagot, dále pro flétnu, hoboj a zobcovou flétnu.
Koncerty pro violoncello: 27 koncertů, které patří k základnímu repertoáru pro tento nástroj.
Koncerty pro neobvyklé nástroje: Psal také pro violu d'amore, loutnu nebo mandolínu.

Významné sbírky koncertů:

L'estro armonico (Harmonická inspirace), op. 3
La stravaganza (Extravagance), op. 4
La cetra (Loutna), op. 9

⛪ Duchovní hudba

Ačkoliv je znám především jako instrumentální skladatel, jeho duchovní dílo je rovněž velmi ceněné.

Gloria D dur, RV 589: Jeho nejznámější duchovní skladba, plná radosti a velkoleposti.
Stabat Mater, RV 621: Hluboce procítěná a melancholická skladba pro alt a smyčce.
Oratoria: Nejznámější je Juditha triumphans devicta Holofernis barbarie (Jitka triumfující nad barbarií Holofernovou), RV 644, jediné dochované oratorium.
Další skladby: Mše, žalmy (např. Dixit Dominus, RV 594), moteta a magnifikat.

🎭 Opery

Vivaldi byl ve své době plodným a úspěšným operním skladatelem. Uvádí se, že složil až 94 oper, z nichž se dochovalo asi 20. Dnes jsou uváděny méně často než jeho koncerty, ale v posledních desetiletích zažívají renesanci. Mezi nejznámější patří:

Orlando furioso, RV 728
Griselda, RV 718
Arsilda, regina di Ponto, RV 700
L'Olimpiade, RV 725

🏛️ Odkaz a znovuobjevení

Po Vivaldiho smrti jeho hudba rychle upadla v zapomnění. S výjimkou několika děl, která znal Johann Sebastian Bach a jeho okruh, byl Vivaldi jako skladatel prakticky neznámý až do počátku 20. století.

Zásadní zlom přišel ve 20. letech 20. století, kdy byla v Itálii objevena velká sbírka jeho rukopisů, které byly považovány za ztracené. Tento objev odstartoval vlnu akademického zájmu, který vedl k postupnému oživování jeho díla. Muzikologové jako Alfred Einstein a Marc Pincherle se zasloužili o jeho rehabilitaci.

Ve druhé polovině 20. století se Vivaldiho hudba, zejména Čtvero ročních dob, stala nesmírně populární díky nahrávkám a nástupu hnutí autentické interpretace. Dnes patří Antonio Vivaldi mezi nejhranější a nejmilovanější barokní skladatele a jeho dílo je nedílnou součástí světového hudebního dědictví.

✨ Zajímavosti

Přezdívka Il Prete Rosso (Červený kněz) se nevztahovala jen na jeho vlasy, ale stala se jeho poznávacím znamením po celé Evropě.
Orchestr v Ospedale della Pietà byl složen výhradně z dívek. Hrály na všechny nástroje, včetně těch, které byly v té době považovány za "mužské", jako violoncello nebo fagot. Jejich koncerty byly tak slavné, že přitahovaly návštěvníky z celé Evropy.
Vivaldi měl blízký vztah se zpěvačkou Annou Girò, která byla jeho žačkou a zpívala hlavní role v mnoha jeho operách. Jejich vztah byl předmětem spekulací, ale Vivaldi vždy trval na tom, že je čistě profesní a otcovský.
Hrob Antonia Vivaldiho ve Vídni se nedochoval. Na místě bývalého hřbitova dnes stojí budova Technické univerzity ve Vídni.

Šablona:Aktualizováno