Jeskyně

Rozbalit box

Obsah boxu

Jeskyně je přirozeně vzniklá podzemní dutina v hornině, která je dostatečně velká, aby umožnila vstup a průchod člověku. Vzniká obvykle dlouhodobým působením vody, větru nebo vulkanické činnosti na skalní podloží. Většina jeskyní se nachází v krasových oblastech, kde dochází k rozpouštění vápence a dalších rozpustných hornin. Vědeckým oborem, který se zabývá studiem jeskyní, je speleologie.

🌎 Geologický vznik a typy jeskyní

Jeskyně mohou vznikat rozmanitými geologickými procesy, které vedou k tvorbě dutin v zemské kůře. Tyto procesy určují jejich morfologii a chemické složení.

Krasové jeskyně – Tyto jeskyně jsou nejčastější a vznikají chemickým rozpouštěním rozpustných hornin, jako jsou vápence, dolomity, sádrovce a soli, působením vody obohacené o oxid uhličitý. Voda proniká do puklin a trhlin v hornině a postupně je rozšiřuje, čímž vytváří složité systémy chodeb a dómů.
Pseudokrasové jeskyně – Na rozdíl od krasových jeskyní nevznikají rozpouštěním hornin, ale v nekrasových horninách (např. pískovec) tektonickou nebo mechanickou činností. Patří sem jeskyně vzniklé řícením skalních bloků (tzv. balvanité jeskyně), gravitačními svahovými pohyby nebo zvětráváním podél zón nehomogenit.
Lávové jeskyně – Vznikají při sopečné činnosti, když se vnější kůra lávového proudu rychle ochladí a ztuhne, zatímco vnitřní, stále tekutá láva odteče a zanechá za sebou tunel.
Ledové jeskyně – Jsou charakteristické tím, že jejich výzdoba je tvořena zmrzlým ledem. Vznikají ve vysokých horských oblastech nebo v místech, kde teplota vzduchu jen výjimečně stoupne nad bod mrazu, a prosakující voda zamrzá.
Mořské (příbojové) jeskyně – Tvoří se na pobřeží erozní činností mořské vody a příboje, které vymílají a vymývají horniny.
Tektonické jeskyně – Vznikají podél zlomů a puklin v horninovém masivu v důsledku tektonických pohybů zemské kůry.

💎 Jeskynní útvary (Speleotémy)

Jeskyně jsou často zdobeny speleotémy, což je souhrnné označení pro sekundární krasové jevy, které tvoří jeskynní výplně a minerální útvary. Tyto útvary vznikají srážením uhličitanu vápenatého a dalších minerálů z vody, která prosakuje horninou.

Mezi nejznámější speleotémy patří:

Stalaktity (krápníky rostoucí ze stropu dolů). Jejich prvotním tenkým a dutým stádiem jsou tzv. brčka.
Stalagmity (krápníky rostoucí ze dna jeskyně vzhůru).
Stalagnáty (sloupy vzniklé spojením stalaktitu a stalagmitu).
Sintrové povlaky a závoje (tenké, často průsvitné útvary na stěnách).
Heliktity (bizarní krápníky, které rostou proti gravitaci).
Pizolity (jeskynní perly, drobné hráškovité útvary).

Barva krápníků je ovlivněna obsahem oxidů kovů v krasové vodě.

🦇 Život v jeskyních (Jeskynní fauna a flóra)

Jeskynní prostředí je charakteristické stabilní teplotou, vysokou vlhkostí a především nedostatkem nebo úplnou absencí světla. Tyto specifické podmínky vedly k vývoji unikátních ekosystémů a adaptací u organismů, které jeskyně obývají.

Jeskynní živočichové se dělí do tří hlavních kategorií:

Troglobionti (praví jeskynní živočichové) – Jsou to druhy, které tráví celý svůj život v jeskyních a nejsou schopny přežít mimo ně. Často mají redukovaný zrak nebo jsou slepí, ztrácejí pigmentaci a vyvíjejí prodloužené končetiny či tykadla pro orientaci ve tmě. Mezi ně patří například jeskynní rak (Orconectes australis), jeskynní brouk (Leptodirus hochenwartii) nebo vzácný macarát jeskynní (Proteus anguinus).
Troglofilové – Žijí v jeskyních podstatnou část svého života, ale jsou schopni žít i mimo ně, například v sutích, pod kameny nebo ve stinných a vlhkých lesích. Typickým příkladem jsou netopýři, kteří využívají jeskyně k zimnímu spánku, a různé druhy chvostoskoků a roztočů.
Trogloxenové – Jsou to živočichové, kteří jeskyně využívají pouze krátkodobě jako úkryt, zdroj obživy nebo k rozmnožování.

Z flóry se v jeskyních vyskytují především bakterie, vláknité houby, řasy a sinice. Poslední dvě skupiny se v podzemí živí heterotrofně, tedy organickými látkami, jelikož nemohou provádět fotosyntézu.

🗺️ Nejvýznamnější jeskyně světa

Po celém světě existuje nespočet jeskyní, z nichž některé dosahují úctyhodných rozměrů a jsou proslulé svou krásou nebo unikátními geologickými jevy.

Mammoth Cave System (USA) – Nachází se ve státě Kentucky a je nejdelším známým jeskynním systémem na světě s délkou přes 590 kilometrů. Je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Jeskyně Son Doong (Vietnam) – Tato obrovská jeskyně v centrálním Vietnamu je považována za největší jeskyni světa podle objemu. Byla objevena v roce 1990 a její průzkum odhalil rozsáhlé podzemní prostory, včetně vlastního lesa a řeky. V roce 2019 bylo potvrzeno její propojení se sousední jeskyní Thung, což ještě zvýšilo její objem.
Jeskyně Voronija (Krubera Cave) (Gruzie) – V pohoří Abcházie v Gruzii se nachází jedna z nejhlubších jeskyní na světě, dosahující hloubky 2197 metrů.
Hranická propast (Česko) – Je nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. V srpnu 2022 byla potvrzena její minimální hloubka 519,5 metru, přičemž odborníci odhadují, že dno se může nacházet až v hloubce kolem 1 kilometru.
Škocjanské jeskyně (Slovinsko) – Tyto jeskyně na jihozápadě Slovinska jsou zapsány na seznamu UNESCO a jsou známé pro svůj působivý podzemní kaňon a bohatou faunu, včetně vzácného macaráta jeskynního.
Grotta Azzurra (Itálie) – Nachází se na ostrově Capri v Itálii a je proslulá svou intenzivně modrou barvou vody, způsobenou lomem slunečního světla.
Jeskyně Waitomo Glowworm (Nový Zéland) – Na Severním ostrově Nového Zélandu je tato jeskyně domovem tisíců světlušek, jejichž bioluminiscenční larvy vytvářejí dojem hvězdné oblohy.
Fingalova jeskyně (Skotsko) – Leží na ostrově Staffa ve Skotsku a je známá pro své pozoruhodné čedičové sloupy, které vznikly vulkanickou činností a připomínají varhanní píšťaly.
Carlsbadské jeskyně (USA) – Národní park v Novém Mexiku s více než 120 jeskyněmi, včetně obrovského dómu "Big Room" s rozmanitou krápníkovou výzdobou.

🇨🇿 Jeskyně v České republice

Česká republika se pyšní bohatou sítí podzemních dutin. Na jejím území je známo přes 2000 jeskyní, z nichž většina se nachází v Moravském krasu. Správa jeskyní České republiky aktuálně zpřístupňuje veřejnosti 14 jeskyní.

Mezi nejvýznamnější krasové oblasti a jeskyně v Česku patří:

Moravský kras – Nejvýznamnější krasové území v zemi, rozkládající se severně od Brna. Zde se nachází Amatérská jeskyně, nejdelší jeskynní systém v Česku s délkou chodeb přesahující 30 kilometrů. Součástí Moravského krasu jsou také:

   *   Punkevní jeskyně – Nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu, známé pro plavbu po podzemní říčce Punkva a prohlídku dna propasti Macocha.
   *   Kateřinská jeskyně – Disponuje největším veřejnosti zpřístupněným dómem v Moravském krasu.
   *   Sloupsko-šošůvské jeskyně – Největší zpřístupněné jeskyně v České republice, s rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a podzemních propastí, včetně archeologicky významné jeskyně Kůlna.
   *   Jeskyně Balcarka – Další významná jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou.

Český kras – Oblast mezi Prahou a Berounem, jejíž součástí jsou:

   *   Koněpruské jeskyně – Nejdelší jeskynní systém v Čechách s unikátními koněpruskými růžicemi a pozůstatky středověké penězokazecké dílny.

Jesenický kras – Zahrnuje nesouvislé pruhy vápenců v Rychlebských horách a Hrubém a Nízkém Jeseníku.

   *   Jeskyně Na Pomezí – Největší jeskynní systém v České republice vzniklý rozpouštěním mramoru (krystalického vápence).
   *   Jeskyně Na Špičáku – Známá pro svůj srdcovitý průřez.

Hranický kras – Oblast u města Hranice na Přerovsku, kde se nachází již zmíněná Hranická propast.

   *   Zbrašovské aragonitové jeskyně – Jediné aragonitové jeskyně v Česku, známé pro svou unikátní výzdobu a geotermální původ.

Podkrkonoší – Zde se nacházejí:

   *   Bozkovské dolomitové jeskyně – Jediné zpřístupněné dolomitové jeskyně v Čechách, s největšími podzemními jezery v Čechách.

Pavlovské vrchy – V této oblasti se nachází:

   *   Jeskyně Na Turoldu – Jediná zpřístupněná jeskyně v jurském vápenci v České republice, s unikátní "turoldskou výzdobou" připomínající korálové útesy.

👨‍🔬 Speleologie a průzkum jeskyní

Speleologie (česky jeskyňářství) je vědní disciplína, která se komplexně zabývá výzkumem jeskyní a dalších podzemních prostor. Jedná se o podobor karsologie, vědy studující krasové jevy. Speleologie zahrnuje studium geologie, hydrologie, biologie, paleontologie a archeologie jeskyní.

Kromě vědeckého výzkumu se termín speleologie používá i pro zájmovou a sportovní činnost, známou jako speleoalpinismus, která spočívá v průzkumu a zdolávání jeskyní. Průzkum jeskyní je často náročný a nebezpečný, vyžaduje speciální vybavení a techniky, jako je lezení, slaňování a v případě zatopených jeskyní i jeskynní potápění.

Jeskyně a krasové oblasti představují neocenitelné zdroje pro vědu, turismus a ekosystémy. Poskytují důležité informace o geologické historii Země, paleontologické nálezy a jsou domovem mnoha unikátních a vzácných ekosystémů. Mnoho jeskyní po celém světě je přístupných turistům a každoročně je navštíví miliony lidí, což přináší významnou podporu regionálním ekonomikám.

ℹ️ Pro laiky

Představte si Zemi jako obrovský sýr s mnoha dírami. Tyto díry jsou jeskyně. Nejsou to ale díry, které by vyvrtal člověk, nýbrž je vytvořila sama příroda po velmi, velmi dlouhou dobu. Nejčastěji si můžeme představit, že dešťová voda pomalu rozpouští měkké kameny, jako je třeba vápenec, a vytváří tak pod zemí chodby a velké prostory. Je to podobné, jako když vám voda z kohoutku pomalu rozpouští sůl ve sklenici.

Uvnitř jeskyní je tma, chladno a vlhko. Proto tam nežijí stejná zvířata jako venku. Někteří živočichové, třeba netopýři, tam jen spí nebo se ukrývají. Jiní, jako jsou zvláštní brouci nebo slepé ryby, se narodili a žijí celý život jen v jeskyni a venku by nepřežili.

V jeskyních často najdeme i zvláštní "ozdoby" – krápníky. Vypadají jako ledové rampouchy, ale jsou z kamene. Některé visí ze stropu (ty se jmenují stalaktity), jiné rostou ze země nahoru (to jsou stalagmity). A když se potkají, vznikne kamenný sloup. Je to, jako by se z nebe sypal pomalý kamenný déšť, který po miliony let staví tyto úžasné útvary.

Lidé jeskyně prozkoumávají, aby se o naší planetě dozvěděli víc, a také proto, že jsou prostě krásné a tajemné.