Přeskočit na obsah

Moravský kras

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Chráněné území Moravský kras je největší a nejlépe vyvinuté krasové území v České republice. Nachází se v Jihomoravském kraji, severně od města Brno. Je charakteristický vysokým počtem jeskyní, hlubokými kaňony a unikátními krasovými jevy. Celé území o rozloze přibližně 92 km² je chráněno jako Chráněná krajinná oblast (CHKO) Moravský kras, vyhlášená v roce 1956.

Oblast je celosvětově proslulá především díky propasti Macocha, která je se svou hloubkou přes 138 metrů největší propastí svého druhu (typ "light hole") ve střední Evropě, a Punkevními jeskyněmi, kde návštěvníky čeká plavba po podzemní říčce Punkva. Celkem je v Moravském krasu evidováno více než 1100 jeskyní.

🌍 Geografie a geologie

Moravský kras je součástí Drahanské vrchoviny. Území se táhne v severojižním směru od Sloupu a Holštejna na severu až k brněnské Líšni na jihu. Je tvořeno pruhem devonských vápenců, které jsou staré přibližně 380 milionů let.

🗺️ Vymezení a části

Území se dělí na tři hlavní části:

🌊 Hydrologie

Hydrologie Moravského krasu je klíčová pro jeho formování. Voda z nekrasových oblastí přitéká na vápencové území a zde se ztrácí v ponorech pod zem. V podzemí vytváří složité systémy chodeb a jeskyní. Hlavním odvodňovacím tokem je říčka Punkva, která vzniká soutokem Sloupského potoka a Bílé vody. Punkva protéká Punkevními jeskyněmi, dnem Macochy a nakonec vyvěrá na povrch ve vývěru v Pustém žlebu.

⛏️ Geologický vývoj

Základem Moravského krasu jsou vápence vzniklé v období devonu z mořských usazenin. Tyto vápence byly později vyzdviženy a vystaveny působení vody. Dešťová voda, obohacená o oxid uhličitý z atmosféry a půdy, se stává slabou kyselinou uhličitou, která je schopna vápenec rozpouštět. Tento proces, nazývaný krasovění, probíhá miliony let a je zodpovědný za vznik všech povrchových i podzemních krasových jevů.

🏞️ Krasové jevy

Moravský kras je bohatý na širokou škálu krasových jevů, od mohutných jeskynních systémů po drobné povrchové útvary.

🦇 Jeskyně

Na území CHKO je známo přes 1100 jeskyní. Pět z nich je zpřístupněno pro veřejnost:

Mezi další významné, ale veřejnosti nepřístupné jeskyně patří Amatérská jeskyně (s délkou přes 40 km nejdelší v ČR), Býčí skála (významné archeologické naleziště) nebo Rudické propadání.

🌄 Propast Macocha

Macocha je světově proslulá propast typu "light hole" (světelná díra), která vznikla zřícením stropu obrovského jeskynního dómu. Její hloubka k hladině Dolního jezírka je 138,5 metru. Na dně se nachází Horní a Dolní jezírko, kterými protéká říčka Punkva. Propast je možné obdivovat ze dvou vyhlídkových můstků (Horního a Dolního) nebo ze dna v rámci prohlídky Punkevních jeskyní.

🏜️ Povrchové jevy

Kromě jeskyní a propastí se v Moravském krasu nachází i mnoho povrchových jevů:

  • Žleby: Hluboká, kaňonovitá údolí se strmými skalními stěnami. Nejznámější jsou Pustý žleb a Suchý žleb.
  • Závrty: Nálevkovité prohlubně na povrchu, které vznikly propadnutím stropu menší podzemní dutiny nebo rozpouštěním vápence na puklinách.
  • Škrapy: Drobné rýhy a žlábky na povrchu obnažených vápencových skal, vytvořené stékající dešťovou vodou.
  • Ponory a vývěry: Místa, kde se vodní toky noří do podzemí (např. Rudické propadání) a kde opět vytékají na povrch (např. Vývěry Punkvy).

🌿 Příroda

Díky specifickým geologickým a klimatickým podmínkám je příroda Moravského krasu mimořádně pestrá a hostí mnoho vzácných a chráněných druhů.

🌲 Flóra

Na vápencovém podloží se vyvinula specifická společenstva rostlin. Na skalnatých svazích rostou suťové lesy s převahou javoru a jasanu. Vyskytují se zde teplomilné druhy, ale i chladnomilné horské rostliny, které našly útočiště v chladných žlebech a na dně Macochy. Tento jev se nazývá vegetační inverze. Symbolem Macochy je vzácná kruhatka Matthioliho (Cortusa matthioli), glaciální relikt. Dále zde roste například tis červený, měsíčnice vytrvalá nebo různé druhy vstavačů.

🦇 Fauna

Moravský kras je jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v Česku. V jeskyních bylo zjištěno 21 druhů netopýrů a vrápenců. Podzemní prostory obývá také mnoho druhů bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni životu ve tmě. Na povrchu žije běžná lesní zvěř, ale i vzácné druhy ptáků, jako je výr velký, čáp černý nebo sokol stěhovavý, který hnízdí na skalních stěnách.

📜 Historie a objevování

🏹 Pravěk a starověk

Jeskyně Moravského krasu poskytovaly útočiště lidem již od paleolitu. Nejznámějším archeologickým nalezištěm je jeskyně Býčí skála, kde Jindřich Wankel v 19. století objevil tzv. "halštatský pohřeb" – pozůstatky rituálního obřadu z doby železné, včetně slavné bronzové sošky býčka. Nálezy z jeskyně Kůlna dokládají přítomnost neandertálců.

🔬 Novodobé objevy

Systematický průzkum Moravského krasu je spojen především se jménem profesora Karla Absolona. Na počátku 20. století jeho tým postupně objevoval a mapoval rozsáhlé části podzemí. Jeho největším úspěchem bylo v letech 1909–1933 objevení a zpřístupnění Punkevních jeskyní a jejich propojení s dnem Macochy, což umožnilo unikátní plavbu po podzemní Punkvě.

🚶 Turismus a ochrana přírody

Moravský kras je jednou z nejnavštěvovanějších přírodních lokalit v České republice. Návštěvníkům slouží hustá síť značených turistických tras, cyklostezek a informačních center, jako je Dům přírody Moravského krasu u Skalního mlýna. Mezi Horním můstkem u Macochy a Punkevními jeskyněmi jezdí lanová dráha a od Skalního mlýna k jeskyním ekologický vláček.

Ochrana přírody je zde klíčová. Cílem Správy CHKO Moravský kras je skloubit zájmy turismu s ochranou tohoto křehkého a unikátního ekosystému. Je důležité dodržovat návštěvní řád, pohybovat se pouze po vyznačených cestách a nevstupovat do volně přístupných jeskyní bez povolení.

💡 Pro laiky

  • Co je to kras?

Představte si krajinu, která je jako ementál. Je tvořena horninou (vápencem), kterou voda dokáže pomalu rozpouštět. Během milionů let tak voda v podzemí vytvoří obrovské dutiny – jeskyně – a na povrchu vznikají hluboká údolí (kaňony) a díry (závrtky). Moravský kras je právě taková "ementálová" krajina.

  • Jak vznikne jeskyně a krápník?

Dešťová voda je slabě kyselá. Když prosakuje puklinami ve vápenci, pomalu ho rozpouští a odnáší pryč. Tím se pukliny zvětšují a vznikají chodby a dómy. Když pak voda s rozpuštěným vápencem kape ze stropu jeskyně, uvolňuje se z ní vápenec a usazuje se. Kapka po kapce tak ze stropu roste dolů krápník zvaný stalaktit. Tam, kam voda dopadá na zem, roste nahoru stalagmit. Když se spojí, vznikne sloup zvaný stalagnát.

  • Proč je Macocha taková obrovská díra?

Macocha byla kdysi obrovská podzemní jeskyně. Její strop byl ale tak rozlehlý a zeslabený, že se jednoho dne propadl. Tím vznikla propast, do které svítí slunce, a na jejímž dně dnes teče říčka Punkva.


Šablona:Aktualizováno