Přeskočit na obsah

Chráněná krajinná oblast

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Chráněná oblast

Chráněná krajinná oblast (CHKO) je v České republice označení pro velkoplošné zvláště chráněné území, které představuje nižší stupeň ochrany než národní park. CHKO jsou zřízeny za účelem ochrany krajiny s harmonicky utvářeným reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, bohatým zastoupením dřevin a často i s dochovanými památkami historického osídlení. Jejich hospodářské a rekreační využívání je přípustné, pokud neohrožuje přírodní hodnoty území.

V České republice bylo k prosinci 2025 vyhlášeno 27 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají celkovou rozlohu 11 507,17 km², což představuje přibližně 14,6 % rozlohy státu. Správu většiny CHKO zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).

⏳ Historie a vývoj

Koncept chráněných krajinných oblastí má v Česku dlouhou historii. První zákon o státní ochraně přírody, č. 40/1956 Sb., který definoval formy chráněných území, byl přijat v roce 1956. Nejstarší CHKO, CHKO Český ráj, byla vyhlášena již v roce 1955. Postupně byly vyhlašovány další oblasti, přičemž jejich počet a rozloha se v průběhu let měnily v reakci na nové poznatky a společenské potřeby.

Významným mezníkem byl rok 1992, kdy byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který je platný dodnes a který podrobně definuje CHKO a jejich ochranu. Tento zákon mimo jiné zavedl zónování CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany, s nejpřísnějšími pravidly v první zóně. V roce 2002 byla CHKO Český ráj rozšířena o Prachovské skály a Maloskalsko.

V posledních letech dochází k dalšímu rozšiřování soustavy CHKO. V roce 2016 byla vyhlášena CHKO Brdy a v roce 2017 byla rozšířena CHKO Poodří. Nejnovějším přírůstkem je CHKO Soutok, která byla zřízena v roce 2025 a chrání rozsáhlý komplex lužních lesů v oblasti soutoku Dyje a Moravy.

🌍 Charakteristika a cíle

Hlavním posláním CHKO je ochrana a udržení harmonické krajiny s jejími přírodními a kulturními hodnotami. Cíle ochrany v CHKO zahrnují:

Hospodářské a rekreační využívání těchto území je možné, ale podléhá regulaci podle zón odstupňované ochrany, aby nedocházelo k poškozování přírodních hodnot.

⚖️ Legislativní rámec

Základním právním předpisem upravujícím ochranu chráněných krajinných oblastí v České republice je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon definuje CHKO jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou a stanovuje základní ochranné podmínky.

CHKO se vyhlašují vládním nařízením. Pro každou CHKO jsou stanoveny bližší ochranné podmínky, které specifikují činnosti povolené pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody.

Území CHKO jsou vnitřně rozdělena do čtyř zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí nejpřísnější pravidla. Tato zonace umožňuje diferencovaný přístup k ochraně a využívání různých částí CHKO.

🌳 Typické znaky a ekosystémy

CHKO se vyznačují rozmanitostí přírodních poměrů a často zahrnují unikátní geologické formace, geomorfologické útvary a hydrologické jevy. Typické pro ně jsou:

🏞️ Nejvýznamnější CHKO v Česku

V České republice je k prosinci 2025 vyhlášeno 27 CHKO. Mezi ty nejznámější a nejvýznamnější patří:

Mezi další významné CHKO patří například CHKO České středohoří, CHKO Jizerské hory, CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko a CHKO Žďárské vrchy.

📊 Statistiky

K prosinci 2025 existuje v České republice 27 chráněných krajinných oblastí.

Správu většiny CHKO zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), s výjimkou CHKO Labské pískovce (spravované Správou NP České Švýcarsko) a CHKO Šumava (spravované Správou NP Šumava).

🤔 Pro laiky

Představte si Českou republiku jako velký dům. V tomto domě máme spoustu krásných míst – některé jsou jako „obývací pokoj“, kde se scházíme, jiné jako „kuchyně“, kde se hospodaří. A pak máme takové „zvláštní pokoje“ nebo „zahrady“, které jsou tak cenné, že je chceme chránit víc než ty ostatní.

A přesně to jsou Chráněné krajinné oblasti (CHKO). Nejsou to úplně „muzea“, kde se ničeho nesmíte dotknout, jako jsou národní parky (ty jsou jako ty nejpřísněji chráněné „poklady“). CHKO jsou spíše jako velké, krásné zahrady, kde se sice hospodaří, žijí tam lidé, ale zároveň se dbá na to, aby se nezničila jejich krása a jedinečnost. Můžete tam chodit na výlety, jezdit na kolo, sbírat houby, ale musíte dodržovat pravidla, abyste neublížili přírodě.

Jsou to místa, kde najdete rozmanitou krajinu – třeba vysoké hory, hluboké lesy, krásné louky, řeky s mnoha rameny nebo třeba zvláštní skály. A žije tam spousta vzácných zvířat a roste tam mnoho zajímavých rostlin. Cílem je, aby se tahle místa zachovala krásná a zdravá i pro budoucí generace, a zároveň aby tam lidé mohli žít a hospodařit v souladu s přírodou.

CHKO jsou rozděleny na různé „zónování|zóny“, jako byste měli v zahradě různě chráněné kouty. Někde můžete dělat skoro všechno, jinde už musíte být opatrnější a na některých místech je vstup nebo činnost hodně omezená, aby se ochránily ty nejcennější části. Správu těchto „zahrad“ v Česku má na starosti Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.