Přeskočit na obsah

Kras

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Různé významy Šablona:Infobox geologický jev

Kras je typ krajiny a soubor geologických jevů, které vznikají činností povrchové a podzemní vody v rozpustných horninách, především ve vápencích a dolomitech. Proces, kterým kras vzniká, se nazývá krasovění. Termín pochází z německého názvu pro vápencovou planinu Kras na pomezí Slovinska a Itálie, kde byly tyto jevy poprvé vědecky popsány. Krasové oblasti se vyznačují specifickou hydrologií a přítomností unikátních povrchových a podzemních tvarů.

Krasové jevy pokrývají přibližně 10–20 % zemské souše a jsou zdrojem pitné vody pro zhruba čtvrtinu světové populace. Studium krasu se nazývá karsologie.

📜 Vznik a vývoj krasu

Základním předpokladem pro vznik krasu je přítomnost masivních, rozpustných a tektonicky porušených hornin. Nejčastěji se jedná o vápence, jejichž hlavní složkou je minerál kalcit (uhličitan vápenatý, CaCO₃).

🧪 Chemický proces

Klíčovým procesem je chemické rozpouštění (koroze). Dešťová voda absorbuje ze vzduchu oxid uhličitý (CO₂) a stává se slabou kyselinou uhličitou (H₂CO₃).

CO₂ (oxid uhličitý) + H₂O (voda) → H₂CO₃ (kyselina uhličitá)

Tato kyselá voda následně reaguje s vápencem a rozpouští ho na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO₃)₂), který je odnášen vodou.

H₂CO₃ (kyselina uhličitá) + CaCO₃ (vápenec) → Ca(HCO₃)₂ (hydrogenuhličitan vápenatý)

Tento proces probíhá velmi pomalu, po tisíce až miliony let. Voda proniká podél puklin, vrstevních spár a zlomů v hornině, které postupně rozšiřuje a vytváří tak složité podzemní systémy.

⚙️ Podmínky pro krasovění

Pro intenzivní krasovění jsou nutné následující podmínky:

  • Rozpustná hornina: Přítomnost silných vrstev vápence, dolomitu, sádrovce nebo halitu.
  • Dostatek vody: Oblast s pravidelnými a vydatnými srážkami.
  • Puklinový systém: Hornina musí být narušena puklinami a zlomy, které umožní vodě proniknout do podzemí.
  • Reliéf: Mírně zvlněný až hornatý terén umožňuje gravitační pohyb vody.
  • Vegetační kryt: Půda a rostliny obohacují vodu o další CO₂ z rozkladu organické hmoty, čímž zvyšují její rozpouštěcí schopnost.

⛰️ Krasové jevy

Krasové jevy se dělí na povrchové (exokras) a podzemní (endokras).

Povrchové jevy (exokras)

  • Škrapy: Jsou to drobné rýhy, žlábky a hřbety na povrchu obnaženého vápence, vytvořené stékající dešťovou vodou. Vytvářejí rozsáhlá a těžko prostupná škrapová pole.
  • Závrty: Miskovité nebo nálevkovité deprese na povrchu, které vznikají rozpouštěním horniny pod povrchem nebo propadnutím stropu podzemní dutiny. Mohou mít průměr od několika metrů po stovky metrů.
  • Polje: Rozsáhlé uzavřené deprese s plochým dnem, které jsou často periodicky zaplavovány. Jsou typické pro Dinárský kras. Dnem polje často protéká vodní tok, který se na jednom konci ztrácí v ponoru a na druhém se objevuje ve vyvěračce.
  • Ponor: Místo, kde se povrchový vodní tok propadá do podzemí.
  • Vyvěračka: Místo, kde podzemní vodní tok opět vytéká na povrch, často v podobě silného pramene.
  • Slepá a poloslepá údolí: Údolí, která jsou v dolní části uzavřena skalní stěnou, v níž vodní tok mizí v ponoru (slepé údolí), nebo údolí, kde tok mizí v ponoru jen při nižších vodních stavech (poloslepé údolí).
  • Krasové kužely a věže (mogoty): Strmé, izolované vápencové kopce, které se tyčí nad okolní rovinou. Jsou typické pro tropický kras (např. v Číně nebo Vietnamu).

Podzemní jevy (endokras)

  • Jeskyně: Přirozené podzemní dutiny. Vznikají kombinací koroze a eroze podzemních vodních toků. Mohou tvořit rozsáhlé a složité systémy chodeb, dómů a síní.
  • Propast: Převážně vertikální jeskynní prostora, která spojuje povrch s hlubšími částmi krasového systému. Příkladem je propast Macocha v Moravském krasu.
  • Podzemní vodní toky: Řeky a potoky, které protékají jeskynními systémy. Příkladem je řeka Punkva v Moravském krasu.
  • Krápníky (speleotémy): Sekundární krasové jevy, které vznikají vysrážením rozpuštěného uhličitanu vápenatého z prosakující vody v jeskyních.
    • Základní typy krápníků:**
    • Stalaktit: Roste od stropu jeskyně dolů.
    • Stalagmit: Roste ode dna jeskyně nahoru.
    • Stalagnát: Vzniká spojením stalaktitu a stalagmitu, tvoří sloup.
    • Záclony a drapérie: Vznikají na šikmých stropech, kde voda stéká po jedné dráze.
    • Brčka: Tenké, duté a křehké stalaktity.
    • Jeskynní perly: Kulovité útvary vznikající ve vodních tůňkách neustálým obalováním zrnka písku vrstvičkami kalcitu.

💧 Hydrologie krasu

Krasové oblasti mají velmi specifický vodní režim. Většina srážkové vody rychle mizí z povrchu do podzemí skrze pukliny a závrty. V podzemí se voda pohybuje složitým systémem kanálků, puklin a jeskynních chodeb. Tento systém funguje jako přírodní potrubí, které může vodu transportovat na velké vzdálenosti.

Na rozdíl od běžných zvodní, kde voda protéká póry v hornině pomalu, je proudění v krasu často velmi rychlé a turbulentní, podobné povrchovým řekám. To znamená, že krasové podzemní vody mají velmi malou samočisticí schopnost. Jakékoliv znečištění na povrchu se může rychle a v nezměněné podobě dostat do podzemních zdrojů vody, což představuje vážné ekologické riziko.

🌍 Výskyt ve světě a v Česku

Krasové oblasti se nacházejí po celém světě.

Významné světové oblasti

  • Kras (Slovinsko/Itálie): Klasická oblast, která dala krasu jméno. Nachází se zde například Škocjanské jeskyně (, UNESCO).
  • Dinárské hory: Rozsáhlá krasová oblast na Balkáně (, ), známá svými polji.
  • Jihočínský kras: Jedna z nejvelkolepějších krasových krajin na světě s typickými krasovými věžemi (mogoty). Je zapsána na seznamu UNESCO.
  • Národní park Mammoth Cave: V Kentucky se nachází nejdelší jeskynní systém na světě s délkou přes 680 km.
  • Poloostrov Yucatán: Krasová plošina známá svými zatopenými závrty, tzv. cenote.
  • Nullarborská plošina: Největší souvislá vápencová plošina na světě.

Krasové oblasti v Česku

Na území České republiky se nachází několik významných krasových oblastí.

🌱 Ekologie a význam

Krasové oblasti mají velký ekologický, vědecký i hospodářský význam.

  • Ekologie: Jeskyně poskytují stabilní prostředí s konstantní teplotou a vlhkostí, což umožňuje existenci specializovaných ekosystémů. Žijí zde tzv. troglobiti – živočichové trvale přizpůsobení životu ve tmě (např. macarát jeskynní, někteří korýši a hmyz).
  • Vědecký význam: Krápníky a další jeskynní usazeniny fungují jako přírodní archivy. Jejich analýzou (např. poměru izotopů kyslíku) mohou vědci rekonstruovat klima a životní prostředí v minulosti (paleoklimatologie). Jeskyně jsou také často významnými paleontologickými a archeologickými nalezišti.
  • Hospodářský význam: Krasové oblasti jsou důležitým zdrojem kvalitní pitné vody. Jeskyně a unikátní krajina jsou také velkým lákadlem pro cestovní ruch. Na druhou stranu představuje krasové podloží problém pro stavebnictví kvůli riziku propadů a nestabilitě.

🧑‍🏫 Pro laiky: Jak funguje kras?

Představte si krasovou krajinu jako obrovský kus ementálského sýra ukrytý pod zemí. Dešťová voda, která je mírně kyselá (jako velmi slabá citronáda), pomalu prosakuje do vápencové horniny (která je jako obří kostka cukru). Během tisíců a milionů let tato voda "požírá" a rozpouští vápenec a vytváří v něm drobné kanálky.

Tyto kanálky se postupně zvětšují a spojují, až vzniknou obrovské podzemní chodby a sály – jeskyně. Někdy se strop takové podzemní dutiny propadne a na povrchu vznikne díra, které říkáme závrt nebo propast.

Voda, která protéká jeskyněmi, s sebou nese rozpuštěný vápenec. Když pak ze stropu jeskyně kape na zem, vápenec se z ní opět vysráží – podobně jako vodní kámen v rychlovarné konvici. Ze stropu tak roste rampouch z vápence (stalaktit) a na zemi pod ním roste jeho protějšek (stalagmit). Když se spojí, vytvoří sloup (stalagnát). Celý tento proces je nesmírně pomalý a vytvoření pár centimetrů krápníku může trvat i stovky let.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kras&oldid=15865“