Abcházie
Obsah boxu
| Abcházie | |
|---|---|
| Název česky | Republika Abcházie |
| Hymna | Aiaaira |
| Rozloha | 8 665 |
| Počet obyvatel | cca 245 000 |
| Hustota zalidnění | 28 |
| Úřední jazyk | abcházština, ruština |
| Forma vlády | poloprezidentská republika |
| Hlavní město | Suchumi |
| Největší město | Suchumi |
| Měna | ruský rubl (RUB) |
| Časové pásmo | +3 |
Abcházie (abchazsky Аҧсны, Apsny; gruzínsky აფხაზეთი, Apchazeti; rusky Абхазия, Abchazija), plným názvem Republika Abcházie, je sporné území a částečně uznaný de facto nezávislý stát na východním pobřeží Černého moře a jihozápadním úpatí Kavkazu. Většinou států OSN je považována za autonomní republiku v rámci Gruzie. Její nezávislost uznalo pouze několik států v čele s Ruskem.
Hlavním městem je Suchumi. Region má rozlohu přibližně 8 665 km² a podle odhadů zde žije okolo 245 000 obyvatel. Abcházie sousedí na severu s Ruskem a na východě s gruzínským regionem Samegrelo-Zemo Svaneti.
Status Abcházie je ústředním bodem gruzínsko-abchazského konfliktu a gruzínsko-ruských vztahů. Po válce v letech 1992–1993 a následné rusko-gruzínské válce v roce 2008 je území plně mimo kontrolu gruzínské vlády a silně vojensky i ekonomicky závislé na Rusku.
📜 Historie
Historie Abcházie je dlouhá a složitá, poznamenaná vlivy různých říší a kultur.
🏛️ Starověk a středověk
Ve starověku bylo území dnešní Abcházie součástí Kolchidského království, známého z řeckých mýtů o Argonautech a zlatém rounu. V 6. století př. n. l. zde Řekové založili obchodní osady, například Dioskúrias (dnešní Suchumi). Později se region dostal pod vliv Římské říše a následně Byzantské říše. V této době se zde začalo šířit křesťanství.
V 8. století vzniklo nezávislé Abchazské království, které se vymanilo z byzantského vlivu. Toto království dosáhlo svého vrcholu v 9. a 10. století a hrálo klíčovou roli v politickém sjednocení gruzínských zemí. V roce 1008 se abchazský trůn spojil s gruzínským a stal se součástí sjednoceného Gruzínského království, které zažívalo svůj zlatý věk pod vládou krále Davida IV. Budovatele a královny Tamary.
🕌 Osmanská a ruská nadvláda
Po rozpadu Gruzínského království v 15. století vzniklo samostatné Abchazské knížectví, které se však brzy dostalo pod vliv Osmanské říše. Během této doby se v regionu částečně rozšířil islám.
V 19. století začala o nadvládu nad Kavkazem soupeřit Ruská říše. V roce 1810 se Abcházie stala ruským protektorátem a v roce 1864 byla plně anektována. Ruská nadvláda vedla k několika povstáním a následnému masivnímu odchodu (Muhadžirstvo) muslimských Abcházů a dalších kavkazských národů do Osmanské říše. Na jejich místo přicházeli osadníci jiných národností, včetně Gruzínů, Arménů a Rusů, což dramaticky změnilo etnickou mapu regionu.
☭ Sovětské období
Po Říjnové revoluci v roce 1917 byla Abcházie krátce součástí Zakavkazské federace a poté Gruzínské demokratické republiky. V roce 1921 byla obsazena Rudou armádou a byla vyhlášena Socialistická sovětská republika Abcházie, která měla zvláštní "smluvní" vztah s Gruzínskou SSR.
V roce 1931 však Stalin status Abcházie snížil na Abchazskou autonomní sovětskou socialistickou republiku (ASSR) v rámci Gruzínské SSR. Během Stalinovy éry byla prosazována politika "gruzifikace", která zahrnovala potlačování abchazského jazyka a kultury a podporu masivní migrace Gruzínů do Abcházie. To vedlo k tomu, že Abcházové se stali menšinou ve své vlastní zemi.
💥 Konflikt a vyhlášení nezávislosti
S uvolňováním politiky v Sovětském svazu na konci 80. let rostlo napětí mezi abchazskou a gruzínskou komunitou. Abcházové se obávali asimilace a usilovali o obnovení statusu svazové republiky, zatímco gruzínské národní hnutí směřovalo k nezávislosti na Moskvě.
Po rozpadu SSSR a vyhlášení nezávislosti Gruzie v roce 1991 se napětí vystupňovalo. V červenci 1992 abchazský parlament obnovil platnost ústavy z roku 1925, což gruzínská vláda považovala za vyhlášení nezávislosti. V srpnu 1992 vstoupily gruzínské jednotky do Abcházie s cílem obnovit kontrolu, čímž začala brutální válka.
Válka skončila v září 1993 porážkou gruzínských sil a vítězstvím abchazských separatistů, kteří byli podporováni dobrovolníky ze severního Kavkazu a neoficiálně i Ruskem. Vítězství bylo doprovázeno masovým vyháněním a etnickou čistkou gruzínského obyvatelstva, které tvořilo před válkou největší etnickou skupinu. Více než 200 000 Gruzínů bylo nuceno opustit své domovy.
Po válce zůstala Abcházie de facto nezávislým státem, ale bez mezinárodního uznání a v silné izolaci. V roce 2008 po rusko-gruzínské válce uznalo Rusko nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, což vedlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Moskvou a Tbilisi.
🌍 Geografie a podnebí
Abcházie leží na pobřeží Černého moře. Více než 75 % jejího území tvoří hory a podhůří Velkého Kavkazu. Nejvyšší horou je Dombaj-Ulgen (4 046 m n. m.). Pobřežní nížina je úzká a rozšiřuje se na západě.
Podnebí je velmi rozmanité. Na pobřeží panuje vlhké subtropické podnebí s mírnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota v Suchumi je kolem 15 °C. S rostoucí nadmořskou výškou se klima mění na mírné, chladné až alpínské. Díky vysokým horám Kavkazu je Abcházie chráněna před studenými větry ze severu.
Region je bohatý na vodní zdroje. Protéká jím několik řek, z nichž nejvýznamnější jsou Kodori a Bzyb. Nachází se zde také malebné horské jezero Rica.
🏙️ Významná města
- Suchumi – hlavní a největší město, přístav a kulturní centrum.
- Gagra – známé přímořské letovisko z dob Sovětského svazu.
- Picunda – historické město a letovisko s unikátním borovým hájem.
- Gudauta – město s ruskou vojenskou základnou.
- Očamčyra – přístavní město na východě.
- Tkvarčeli – bývalé průmyslové a hornické město.
🏛️ Politický systém a mezinárodní status
Abcházie je poloprezidentská republika. Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na pětileté období. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový parlament, Lidové shromáždění, které má 35 poslanců.
Politický systém je silně ovlivněn Ruskem, které poskytuje Abcházii finanční, vojenskou a diplomatickou podporu. Většina obyvatel Abcházie má ruské občanství.
🌐 Mezinárodní uznání
Status Abcházie je předmětem mezinárodního sporu. Nezávislost Republiky Abcházie uznalo k roku 2025 pět členských států OSN:
.svg){kind=small}
Nezávislost uznaly také další sporné státy jako Jižní Osetie, Podněstří a Republika Arcach (do svého zániku v roce 2023).
Většina zemí světa, včetně Evropské unie, USA a České republiky, považuje Abcházii za nedílnou součást Gruzie a její území za okupované Ruskem.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo
Demografická situace Abcházie byla dramaticky ovlivněna válkou v letech 1992–1993.
📊 Etnické složení
Podle sčítání lidu z roku 2011 tvoří etnické složení:
- Abcházové – 50,7 %
- Gruzíni (především Mingrelové) – 19,2 %
- Arméni – 17,4 %
- Rusové – 9,1 %
- Ostatní (Řekové, Ukrajinci, Estonci) – 3,6 %
Před válkou (podle sčítání z roku 1989) tvořili Gruzíni 45,7 % populace, zatímco Abcházové pouze 17,8 %. Po válce většina Gruzínů uprchla nebo byla vyhnána. Návrat uprchlíků je jedním z klíčových a nevyřešených bodů konfliktu.
🗣️ Jazyk a náboženství
Úředními jazyky jsou abcházština (patřící do severozápadokavkazské jazykové rodiny) a ruština. Ruština je v praxi dominantním jazykem ve státní správě, obchodu i v mezietnické komunikaci.
Převažujícím náboženstvím je pravoslaví, ke kterému se hlásí většina Abcházů, Gruzínů a Rusů. Významnou menšinu tvoří sunnitští muslimové (asi 16 % populace) a stoupenci původní abchazské pohanské víry. Arméni se hlásí k Arménské apoštolské církvi.
💰 Ekonomika
Ekonomika Abcházie je silně závislá na Rusku. Oficiální měnou je ruský rubl. Ruská federace poskytuje přímou finanční pomoc, která tvoří významnou část státního rozpočtu.
Hlavními odvětvími hospodářství jsou:
- Turismus: Pobřeží Černého moře s letovisky jako Gagra a Picunda přitahuje především turisty z Ruska. Turistický ruch je klíčovým zdrojem příjmů.
- Zemědělství: Díky subtropickému klimatu se zde pěstují citrusy (mandarinky, citrony), čajovník, tabák, lískové ořechy a vinná réva.
- Průmysl: Průmyslová výroba je omezená a zahrnuje především zpracování potravin a těžbu uhlí v okolí města Tkvarčeli, která je však v útlumu.
Ekonomický rozvoj brzdí mezinárodní izolace, nevyřešený politický status, korupce a nedostatek zahraničních investic (mimo Rusko).
💡 Pro laiky
Představte si Abcházii jako dům, o který se hádají dva majitelé.
- Gruzie říká: "Tento dům byl vždy součástí mého pozemku. Lidé, kteří v něm teď bydlí, mě násilím vyhnali a teď předstírají, že jim patří. Navíc jim pomáhá velký a silný soused (Rusko), který má v domě své vojáky." Z pohledu Gruzie a většiny světa je Abcházie stále součástí Gruzie, jen je dočasně obsazená.
- Abcházie říká: "My jsme v tomto domě žili dávno a máme vlastní kulturu a jazyk. Gruzie se nás snažila po desetiletí ovládat a potlačovat. Bojovali jsme za svou svobodu a vyhráli jsme. Teď jsme nezávislý stát a náš velký soused (Rusko) nám pomáhá se bránit." Z pohledu Abcházů jsou samostatnou zemí.
Tento spor se nazývá zmrazený konflikt. Boje sice ustaly, ale problém nebyl vyřešen. Abcházie funguje jako stát (má vládu, policii, armádu), ale protože ji téměř nikdo neuznává, je v mezinárodní izolaci a je extrémně závislá na Rusku, které je jejím jediným významným spojencem.