Přeskočit na obsah

Podkrkonoší

Z Infopedia

Šablona:Infobox Region

Podkrkonoší je neformální, ale kulturně a geograficky výrazný region v severovýchodních Čechách, rozkládající se na úpatí nejvyššího českého pohoří Krkonoše. Jedná se o přechodnou oblast mezi horským masivem na severu a rovinatým Polabím na jihu. Krajina má převážně pahorkatinný až vrchovinný ráz, charakteristický červenou půdou (permo-karbonské usazeniny), hlubokými údolími řek a rozptýlenou zástavbou s prvky lidové architektury.

Region není administrativně ukotven (neodpovídá hranicím jednoho kraje), ale historicky je vnímán jako specifická oblast s vlastním nářečím, tradicí lnářství, tkalcovství a spiritismu. Přirozeným centrem oblasti je město Trutnov, často nazývané "Brána Krkonoš", ačkoliv o titul neformálního centra soupeří i Dvůr Králové nad Labem či Jičín (který je však spíše branou do Českého ráje).

🌍 Geografie a přírodní poměry

Podkrkonoší netvoří jednolitý geomorfologický celek, ale skládá se převážně z Krkonošského podhůří (Podkrkonošská pahorkatina).

Reliéf a geologie

Krajina je silně zvlněná, s nadmořskou výškou pohybující se obvykle mezi 300 až 600 metry.

  • Dominanty: Nejvyšším a nejznámějším vrcholem vnitřního Podkrkonoší je Zvičina (671 m n. m.), která nabízí ikonický výhled na panorama Krkonoš. Dalšími významnými vrcholy jsou zříceninami korunované kopce Kumburk a Bradlec na Jičínsku nebo Tábor u Lomnice nad Popelkou.
  • Červenice: Pro oblast je typická červená barva půdy. Ta je způsobena geologickým podložím z období prvohor (perm), které obsahuje oxidy železa. Tyto vrstvy se usazovaly v době, kdy zde panovalo suché, polopouštní klima.
  • Drahé kameny: Podkrkonoší je jedním z nejbohatších nalezišť polodrahokamů v Evropě. V oblasti kolem Nové Paky a Kozákova (jižní okraj) se nacházejí tzv. achátové pecky, jaspisy a zkamenělá dřeva (araukarity), což jsou pozůstatky pravěkých stromů, které byly v prvohorách zasypány sopečným popelem a následně prokřemeněly.

Vodstvo

Region je bohatý na vodu, která stéká z Krkonoš.

📜 Historie regionu

Dějiny Podkrkonoší jsou dějinami kolonizace, tvrdé práce a střídání národností.

Kolonizace a vznik měst

Do 13. století byla oblast pokryta neprostupným pohraničním hvozdem. Během tzv. velké kolonizace za vlády posledních Přemyslovců začali do kraje přicházet osadníci, často německého původu, kteří zakládali vesnice (lánové vsi) a města. Vznikla tak sídla jako Trutnov (Trautenau), Hostinné (Arnau) nebo Vrchlabí (Hohenelbe). Oblast se stala etnicky smíšenou, přičemž v severnější (hornatější) části postupně převládlo německé obyvatelstvo, zatímco jih (kolem Nové Paky, Hořic, Dvora Králové) zůstal převážně český.

Tkalcovství a "Manchester Čech"

Půda v Podkrkonoší byla kamenitá a málo úrodná pro pěstování obilí. Obyvatelé proto hledali obživu jinde.

  • Lnářství: Od 16. století se zde masivně pěstoval len, kterému se ve vlhkém podhorském klimatu dařilo.
  • Domácí tkalcovství: V 18. a 19. století stál v téměř každé chalupě tkalcovský stav. Celé rodiny v zimě tkaly plátno, které pak "faktoři" vykupovali a vyváželi do celého světa.
  • Průmyslová revoluce: V 2. polovině 19. století se údolí řek (Labe, Úpa) zaplnila obrovskými textilními továrnami. Města jako Trutnov nebo Dvůr Králové se stala centry textilního průmyslu Rakouska-Uherska. Díky tomu se regionu přezdívalo "rakouský Manchester". Bohatí továrníci (rodiny Walzel, Etrich, Kluge) zde stavěli honosné vily a podporovali rozvoj měst.

Hornictví

Méně známou kapitolou je těžba černého uhlí. V oblasti tzv. Žacléřsko-svatoňovické uhelné pánve (východní Podkrkonoší) se od 16. století těžilo kvalitní černé uhlí.

20. století: Sudety a odsun

Region byl hluboce zasažen událostmi 20. století.

  • Mnichovská dohoda (1938): Hranice mezi tzv. Sudety (Říší) a Protektorátem vedla přímo středem Podkrkonoší. Města jako Trutnov, Hostinné a Vrchlabí byla připojena k Německu, zatímco Nová Paka nebo Dvůr Králové zůstaly v "okleštěném" Československu. Hranice často dělila i sousední vesnice.
  • Odsun Němců (1945): Po válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva, které v severní části regionu tvořilo většinu. Kraj byl dosídlen Čechy z vnitrozemí, ale i Slováky a Romy, což navždy změnilo jeho kulturní charakter. Mnoho chalup a osad v kopcích zaniklo.

👻 Mystika a podkrkonošský spiritismus

Zcela unikátním rysem kulturní historie Podkrkonoší je silná tradice spiritismu (vyvolávání duchů a komunikace se záhrobím), která zde vzkvétala od konce 19. století do nástupu komunismu (a skrytě i poté).

"Blouznivci z hor"

Podkrkonoší, zejména oblast kolem Nové Paky, Jilemnice a Vysoké nad Jizerou, se stalo centrem českého spiritismu.

  • Příčiny: Historici tento fenomén připisují kombinaci tvrdého života tkalců, dlouhých zimních večerů, izolace v kopcích a vrozené hloubavosti místních horalů. Lidé hledali útěchu a odpovědi na existenciální otázky mimo oficiální církevní dogmata.
  • Karel Sezemský: Klíčovou postavou byl nakladatel Karel Sezemský z Nové Paky. Vydával časopis „Posel záhrobní“ a spiritistickou literaturu, kterou šířil do celého světa. Díky němu se Nové Pace přezdívalo "Mekka spiritistů".
  • Medijní kresby: Specifickým uměleckým projevem byly kresby, které vznikaly v tranzu. Místní lidé (často bez výtvarného vzdělání) kreslili složité ornamentální útvary, fantastické rostliny a bytosti z jiných světů. Unikátní sbírku těchto kreseb dnes uchovává Klenotnice drahých kamenů v Nové Pace.

🏚️ Lidová architektura a nářečí

Krajinu Podkrkonoší dotváří typická zástavba, která se liší od alpského i nížinného stylu.

Podkrkonošská roubenka

Typický dům byl přizpůsoben drsnému klimatu a tkalcovské profesi.

  • Materiál: Dřevo (smrk, jedle) na roubení, podezdívka z místního pískovce nebo ruly.
  • Vzhled: Charakteristické jsou bohatě zdobené štíty (lomenice), skládané do složitých geometrických vzorů. Typické je střídání barev (často tmavě hnědé dřevo a bílé vymazávky spár, nebo naopak bělené dřevo).
  • Dispozice: Hlavní místností byla velká světnice ("sednice"), kde stál tkalcovský stav a kachlová kamna.
  • Památkové zóny: Nejzachovalejší soubory roubenek najdeme v obcích jako Karlov, Pecka, Vidochov nebo v městské památkové zóně ve Vrchlabí (Čtyři domky).

Krkonošské nářečí

Jazyk starousedlíků (před odsunem i po něm) byl specifickou směsí východočeského dialektu a germanismů.

  • Typické jsou koncovky "-ej" (zlatej, pěknej), "krácení" samohlásek a specifická slovní zásoba spojená s horami a řemesly (např. krosna, hafery - borůvky, sejkory - bramborové placky).
  • Popularizátorem tohoto nářečí (v silně stylizované formě) jsou Krkonošské pohádky (postava Trautenberka a sojky bonzačky), ačkoliv reálné nářečí znělo drsněji.

🏙️ Města a regionální centra

Podkrkonoší nemá jedno hlavní město, ale funguje jako síť menších center, z nichž každé má specifickou roli.

Trutnov (Trautenau)

Největší město oblasti (cca 30 000 obyvatel), ležící v údolí řeky Úpa.

  • Přezdívka: "Brána Krkonoš" nebo "Město draka" (podle legendy o zabití draka při zakládání města, drak je i ve znaku).
  • Historie: Bylo centrem německého osídlení a textilního průmyslu.
  • Kultura: Město je známé svou alternativní kulturou, spojenou s postavou Václava Havla (který měl chalupu na nedalekém Hrádečku) a festivalem TrutnOFF.
  • Náměstí: Krakonošovo náměstí s podloubím je jedním z nejhezčích v regionu.

Dvůr Králové nad Labem

Královské věnné město ležící jižněji, v teplejší části regionu.

Nová Paka

Město na rozhraní Podkrkonoší a Českého ráje.

  • Specifikum: Město drahokamů, autokrosu (trať ve Štikovské rokli) a již zmíněného spiritismu. Je zde také známý pivovar.

Hořice

Město kamene a trubiček.

🏭 Ekonomika a průmysl (1989–2025)

Ekonomická tvář Podkrkonoší prošla po roce 1989 drastickou proměnou.

Pád textilu

Do roku 1989 bylo Podkrkonoší "textilní velmocí". Podniky jako Tiba (Dvůr Králové), Texlen (Trutnov) nebo Mileta (Hořice) zaměstnávaly desetitisíce lidí.

  • Po otevření trhu nedokázaly tyto továrny konkurovat levnému dovozu z Asie. V 90. letech většina velkých továren zbankrotovala. Obrovské tovární haly (brownfieldy) dodnes tvoří kulisu mnoha měst, ačkoliv některé byly revitalizovány.
  • Výjimky: Společnost Juta ve Dvoře Králové se úspěšně transformovala na výrobu technických textilií (geotextilie, izolace) a je dnes jedním z největších zaměstnavatelů.

Automobilový průmysl a elektrotechnika

Výpadek textilního průmyslu částečně nahradil automobilový průmysl, tažený blízkostí závodu Škoda Auto v Kvasinách a Mladé Boleslavi.

  • V Trutnově sídlí pobočka koncernu Vitesco Technologies (dříve Continental), vyrábějící senzory a elektroniku do aut.
  • V Adršpachu působí firma Continental, vyrábějící ostřikovače.
  • Region se potýká s odlivem mladých lidí do větších center (Praha, Hradec Králové), ale díky kvalitnímu životnímu prostředí a rozvoji turismu se tento trend v některých lokalitách obrací.

🏰 Turistické magnety a památky

Podkrkonoší nabízí unikátní kombinaci technických památek, barokního umění a přírodních zajímavostí, které lákají turisty, pro něž jsou hřebeny Krkonoš příliš přeplněné.

Barokní perla: Hospital Kuks

Na hranici regionu (mezi Jaroměří a Dvorem Králové) leží jeden z nejvýznamnějších barokních komplexů ve střední Evropě – Hospital Kuks.

  • Historie: Vybudoval ho hrabě František Antonín Špork na počátku 18. století jako lázně a zaopatřovací ústav pro vysloužilé vojáky.
  • Sochy: Světový věhlas místu dodávají sochy Ctností a Neřestí od sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
  • Betlém: V nedalekém lese ("Nový les") se nachází unikátní sochařská galerie pod širým nebem, tzv. Braunův Betlém, kde jsou biblické výjevy vytesány přímo do pískovcových skal.

Pohádková přehrada: Les Království

Na řece Labe nad Dvorem Králové stojí přehrada Les Království (postavena 1910–1920).

  • Je považována za nejkrásnější přehradu v České republice.
  • Architektura: Hráz je postavena v pseudogotickém stylu, s věžičkami a cimbuřím, takže připomíná spíše hrad než vodní dílo. Byla vybudována jako ochrana před ničivými povodněmi (po katastrofě v roce 1897), které pravidelně decimovaly údolí Labe.

Hrady a zříceniny

🍲 Gastronomie a regionální speciality

Kuchyně Podkrkonoší je kuchyní horalů – prostá, sytá, využívající suroviny, které se urodily v chudé kamenité půdě (brambory, houby, zelí, lesní plody).

  • Krkonošské kyselo: Nejslavnější polévka regionu. Na rozdíl od běžné kulajdy se nezahušťuje moukou, ale chlebovým kváskem, který jí dodává typickou nakyslou chuť. Podává se s houbami (ideálně sušenými hřiby), bramborami a smaženými vajíčky.
  • Miletínské modlitbičky: Cukrářská specialita z městečka Miletín. Jde o perníčky s ořechovou náplní, na vrchu zdobené mandlí, které tvarem připomínají malé modlitební knížky. Recepturu vymyslel rod Erbenů (příbuzní slavného spisovatele) a je chráněna ochrannou známkou.
  • Hořické trubičky: Ručně stáčené oplatky sypané cukrem, skořicí a oříšky, často plněné šlehačkou. Jejich výroba v Hořicích má tradici od napoleonských válek (legenda praví, že recept prozradil místním zraněný francouzský kuchař).
  • Hubník: Nákyp z hub, housek, vajec, česneku a krupice, tradiční vánoční jídlo v Podkrkonoší.
  • Sejkory: Bramborové placky pečené nasucho na plátech kamen, maštěné sádlem.

✍️ Významné osobnosti regionu

Podkrkonoší dalo české kultuře řadu gigantů, jejichž dílo bylo často formováno zdejší krajinou a bájemi.

  • Karel Jaromír Erben (* Miletín): Básník, historik a sběratel lidových písní. Ponurá atmosféra jeho sbírky Kytice (např. Polednice, Vodník) odráží drsnou a mystickou náturu zdejšího kraje a místních hřbitovů.
  • Karel Václav Rais (* Lázně Bělohrad): Spisovatel realistických románů (Zapadlí vlastenci, Pantáta Bezoušek), který popisoval život na českém venkově v Podkrkonoší.
  • Bratři Čapkové (Karel a Josef): Strávili dětství v Úpici (u Trutnova). Zdejší krajina (Důl Brendy) inspirovala Karla Čapka k popisu prostředí v díle Krakatit a postava loupežníka v Loupežníkovi má kořeny v místních lesích.
  • Jiří Šlitr (* Zálesní Lhota): Viz samostatný článek. Jeho humor a výtvarný styl byly ovlivněny dětstvím v podhůří.

Sekce "Pro laiky"

Jak poznáte, že jste v Podkrkonoší? Představte si, že jedete autem z Hradce Králové (z roviny) směrem na sever.

  1. Najednou se silnice začne vlnit, kopce se zvedají, ale ještě to nejsou velehory.
  2. Hlína na polích změní barvu z hnědé na sytě červenou (to je ta "červenice" z prvohor).
  3. Domy podél cest jsou často roubené (dřevěné) s bílými proužky mezi kládami a mají ozdobně skládané štíty.
  4. V dálce vidíte hradbu Krkonoš (Sněžku, Černou horu), ale vy jste v příjemnějším, mírnějším klimatu, kde se dá jezdit na kole, aniž byste museli šlapat jen do strmých kopců.

Je to kraj "před horami", který má to nejlepší z obou světů – historii a hrady z vnitrozemí a dramatickou přírodu hor. A hlavně je to místo, kde vznikla polévka kyselo a kde se lidé kdysi v zimě živili tkaním a vyvoláváním duchů, aby se nezbláznili z dlouhých večerů.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Podkrkonoší&oldid=13057“