John Stuart Mill
Obsah boxu
John Stuart Mill (20. května 1806 Londýn, Velká Británie – 8. května 1873 Avignon, Francie) byl vlivný anglický filozof, politický ekonom a liberální politik 19. století. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách liberalismu a sociálního liberalismu, který široce přispěl k sociální teorii, politické teorii a politické ekonomii. Mill byl zastáncem utilitarismu, empirismu a sociálního liberalismu.
👶 Život a vzdělání
John Stuart Mill se narodil 20. května 1806 v Pentonville, tehdejším předměstí Londýna, jako nejstarší syn skotského filozofa, historika a ekonoma Jamese Milla a Harriet Barrowové. Jeho otec, blízký přítel Jeremyho Benthama a stoupenec utilitarismu, se zaměřil na to, aby z Johna Stuarta vychoval génia, který by pokračoval v prosazování utilitarismu. Millovi bylo poskytnuto mimořádně přísné vzdělání, které začalo již ve třech letech výukou řečtiny a v osmi letech latiny. Četl díla Homéra, Platóna, Thúkydida a v jedenácti letech studoval Newtonova Principia Mathematica. Otec ho později zasvětil do filozofie, logiky a ekonomie. Ve dvanácti letech s otcem pracoval na edici pětisvazkového Benthamova díla.
Toto intenzivní vzdělávání vedlo v patnácti letech k psychickému zhroucení. Po návratu z léčebného pobytu v jižní Francii založil diskusní klub Utilitarian Society. Přetrvávající duševní problémy mu nedovolily dokončit studium práv na univerzitě. V letech 1827 až 1857 byl zaměstnán jako úředník Východoindické společnosti, což mu zajistilo finanční nezávislost na otci a umožnilo věnovat se psaní. V roce 1830 se seznámil s Harriet Taylorovou, s níž se oženil v roce 1851 po smrti jejího prvního manžela. Harriet Taylorová měla na Millovo myšlení značný vliv, zejména v otázkách ženských práv a sociálního liberalismu.
Mill zemřel 8. května 1873 ve věku 66 let v Avignonu ve Francii na erysipel a byl pohřben vedle své manželky na hřbitově Saint-Véran.
💡 Filozofické myšlení a dílo
⚖️ Utilitarismus
Mill byl celoživotním zastáncem utilitarismu, etické teorie, která tvrdí, že nejlepší činy jsou ty, které podporují největší štěstí pro největší počet lidí. Navazoval na myšlenky svého předchůdce Jeremyho Benthama, ale jeho pojetí utilitarismu bylo rafinovanější. Mill zdůrazňoval kvalitativní rozdíly mezi potěšeními, přičemž vyšší intelektuální potěšení považoval za cennější než jednodušší smyslová potěšení. Věřil, že lidské štěstí je více než jen základní potěšení a že lidé se silným smyslem pro důstojnost a rozvinutými racionálními schopnostmi si vždy vyberou „vyšší“ potěšení před „nižšími“.
Ve svém klasickém textu Utilitarismus (1861, původně publikováno jako série článků v roce 1861 a shrnuto do knihy v roce 1863) Mill obhajuje utilitaristický princip jako základ morálky. Tento princip říká, že činy jsou správné úměrně tomu, jak podporují celkové lidské štěstí. Štěstím rozumí potěšení a nepřítomnost bolesti; neštěstím pak bolest a nedostatek potěšení.
🕊️ Liberalismus a svoboda
Mill je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v dějinách liberalismu. Jeho nejslavnější dílo O svobodě (1859) je klíčovým textem klasického liberalismu. V něm Mill formuloval princip svobody, známý jako princip újmy, který říká, že jediným účelem, pro který je lidstvo oprávněno, individuálně nebo kolektivně, zasahovat do svobody jednání kohokoli ze svých členů, je ochrana ostatních. Jediný účel, pro který může být moc oprávněně vykonávána nad jakýmkoli členem civilizované komunity, proti jeho vůli, je zabránit újmě na druhých. Jeho vlastní dobro, ať už fyzické nebo morální, není dostatečným důvodem.
Mill hájil svobodu myšlení, svobodu projevu a svobodu sdružování, neboť věřil, že jen ve svobodném uspořádání může jedinec hledat a nalézat své vlastní štěstí. Kritizoval „tyranii většiny“ a navrhoval, aby státní moc byla rozdělena a byly zavedeny pravidelné volby, aby se zabránilo dlouhodobému prosazování postojů současné většiny.
🧠 Empirismus a logika
Millův empirismus byl velmi radikální. Zastával názor, že veškeré poznání je založeno na zkušenosti a že dedukce je v konečném důsledku založena na indukci. Ve svém prvním významném díle Systém deduktivní a induktivní logiky (1843) Mill zrelativizoval poznání a odmítl a priori poznání, tvrdíce, že i matematické a logické pravdy jsou zobecněními ze zkušenosti. Podle Milla jsou smyslové vjemy „původními daty, nebo konečnými premisami našeho poznání“.
Mill také zdůrazňoval význam psychologie v systému věd, považoval ji za základní vědu a základ filozofie. Rozlišoval mezi přírodními a duchovními vědami, kam řadil psychologii, etologii (nauku o mravech) a sociologie.
👩 Ženská práva
Mill byl průkopníkem v boji za ženská práva a je často považován za protofeministu. V roce 1869 publikoval esej Poddanství žen (The Subjection of Women), v němž argumentoval, že genderová nerovnost je morální nespravedlností a ekonomickou neefektivitou. Tvrdil, že podřízené postavení žen ve společnosti je přežitkem z minulosti a brání rozvoji poloviny lidské populace i společnosti jako celku. Zasadil se o rozšíření volebního práva na ženy a o jejich rovnoprávnost ve všech sférách života.
📈 Politická ekonomie
V oblasti politické ekonomie Mill navazoval na Adama Smithe a Davida Ricarda, ale přinesl i řadu originálních myšlenek. Jeho Principy politické ekonomie (1848) se staly jednou z nejpoužívanějších učebnic své doby. Mill v nich reagoval na ekonomii Adama Smithe, označil práci za zboží a poukázal na to, že svobodný trh obohacuje jen část společnosti. Zasadil se o redistribuci bohatství státem, například formou nepodmíněného příjmu pro všechny občany, a to s minimem byrokracie. Namísto myšlenky trvalého hospodářského růstu předkládal myšlenku stacionárního stavu, v němž by se uvolnilo více prostoru pro kultivaci ducha, morální a sociální rozvoj a zkrácení pracovní doby. Zabýval se také teorií mezinárodního obchodu, kde rozvinul Ricardovu teorii komparativních výhod a přišel s teorií mezinárodní hodnoty.
🏛️ Politická kariéra
V roce 1865 byl Mill zvolen poslancem za Liberální stranu do Dolní sněmovny za volební obvod Westminster. Během svého působení v parlamentu (do roku 1868) se zasadil o rozšíření volebního práva na ženy, reformu Irska a bojoval proti vládnímu paternalismu. I když nebyl v parlamentu příliš efektivní a byl spíše považován za kazatele než za politika, jeho angažovanost v nepopulárních, ale důležitých kauzách, jako byla emancipace žen, je dodnes připomínána.
🌍 Vliv a odkaz
Millovo dílo mělo obrovský vliv na filozofii, politologii a ekonomii 19. a 20. století. Jeho myšlenky ovlivnily Fabiánskou společnost a byl citován i Tomášem Garriguem Masarykem a jeho ženou Charlottou Garrigue. Mill je dnes považován za jednoho z největších anglicky mluvících filozofů a politických ekonomů všech dob. Mnoho příčin, za které bojoval, jako jsou práva žen, rozšíření volebního práva a individuální práva, dnes považujeme za samozřejmé.