Empirismus

Empirismus
	[[Soubor:Ikonické zobrazení oka se symboly smyslů a dat\|250px]]
	Symbolické zobrazení poznání skrze zkušenost a pozorování. 👁️📊
Obor	Filozofie (zejména epistemologie), věda
Definice	Filozofický směr, který tvrdí, že veškeré naše poznání pochází ze smyslové zkušenosti.
Typy	Klasický (britský), radikální (senzualismus), logický pozitivismus

Rozbalit box

Obsah boxu

Empirismus (z řeckého empeiria – zkušenost) je významný filozofický směr, který zastává názor, že **veškeré naše poznání pochází ze smyslové zkušenosti**. Na rozdíl od racionalismu, který zdůrazňuje roli rozumu a vrozených idejí, empirismus tvrdí, že mysl je při narození "prázdná tabule" (latinsky *tabula rasa*), která se postupně zaplňuje informacemi získanými prostřednictvím smyslů a zkušenosti.

Empirismus měl zásadní vliv na rozvoj vědy, neboť klade důraz na pozorování, experiment a induktivní uvažování (vyvozování obecných závěrů z jednotlivých pozorování).

---

Hlavní myšlenky a principy 💡

**Zkušenost jako jediný zdroj poznání:** Základní premisa empirismu je, že vše, co víme nebo můžeme vědět, je odvozeno z naší interakce se světem prostřednictvím smyslů. Neexistují žádné vrozené ideje či předem dané pravdy.
**Tabula Rasa:** Lidská mysl je při narození jako nepopsaná deska. Všechny ideje a koncepty se do ní "zapisují" až na základě smyslových vjemů.
**Důraz na indukci:** Empirismus preferuje induktivní metodu poznání, kdy se z mnoha jednotlivých pozorování vyvozují obecné závěry a zákonitosti. Tyto závěry jsou však vždy pouze pravděpodobné a otevřené budoucí revizi.
**Odmítání spekulace:** Empirikové se staví kriticky ke spekulativnímu myšlení a metafyzice, pokud jejich tvrzení nemohou být podložena smyslovou zkušeností nebo experimentem.
**Zpochybňování kauzality:** Někteří krajní empirikové, jako David Hume, zpochybňovali objektivní existenci příčinnosti, protože vnímáme pouze časovou a prostorovou posloupnost jevů, nikoli samotné "příčinné spojení".

---

Historie a představitelé 📜

Empirismus se rozvíjel především v Anglii v 17. století a 18. století, kde se často stavěl do protikladu k kontinentálnímu racionalismu.

Francis Bacon (1561–1626): Ačkoli ne klasický empirik v plném smyslu slova, je často považován za zakladatele moderního empirismu a vědecké metody. Zdůrazňoval význam pozorování a experimentu pro získávání poznání a kritizoval aristotelskou dedukci jako jediný zdroj pravdy.
John Locke (1632–1704): Klíčová postava britského empirismu. Ve svém díle Esej o lidském rozumu (1689) detailně rozvinul teorii tabula rasa. Podle Locka se ideje dělí na:

   * Jednoduché ideje: Získané přímou smyslovou zkušeností (např. vnímání barvy, tvaru, zvuku).
   * Složené ideje: Vzniklé kombinací, srovnáváním nebo abstrakcí jednoduchých idejí rozumem (např. krása, vesmír).

George Berkeley (1685–1753): Irský filozof, který dovedl empirismus do krajní podoby subjektivního idealismu. Proslavil se tvrzením "být znamená být vnímán" (*esse est percipi*). Podle něj neexistuje hmotný svět nezávisle na našem vnímání; realita je tvořena pouze vnímajícími duchy a jejich idejemi.
David Hume (1711–1776): Skotský filozof, který je považován za nejdůslednějšího představitele klasického empirismu a zároveň jeho velkého kritika. Provedl radikální kritiku kauzality, substance a indukce. Tvrdil, že nemůžeme zaručit, že budoucí události se budou řídit minulými zkušenostmi, a že příčinnost je spíše zvyk mysli než objektivní realita. Jeho agnosticismus a skepticismus ovlivnily Immanuela Kanta.

---

Empirismus a věda 🔬

Empirismus má zásadní význam pro rozvoj vědy. V podstatě je **vědecká metoda** silně zakořeněna v empirických principech:

**Pozorování a experiment:** Věda se opírá o systematické pozorování a experimenty pro sběr dat. Bez těchto empirických základů by vědecké teorie nemohly být formulovány ani ověřovány.
**Verifikace a falzifikace:** Tvrzení a hypotézy jsou ve vědě testovány na základě empirických dat. Empirická ověřitelnost (verifikace) nebo vyvratitelnost (falzifikace) jsou klíčové pro platnost vědeckého poznání.
**Induktivní uvažování:** Z pozorování a experimentů se formulují vědecké teorie a zákony, které mají obecnou platnost (např. zákon gravitace byl formulován na základě pozorování padajících předmětů).
**Odklon od dogmatismu:** Empirismus pomohl osvobodit vědecké myšlení od dogmatických či autoritativních tvrzení, která nebyla podložena zkušeností.

Ve 20. století se objevila forma logického empirismu (neboli logického pozitivismu), která se snažila kombinovat empirické principy s moderní logikou a analýzou jazyka. Zdůrazňovala, že smysluplné jsou pouze výroky, které lze empiricky ověřit.

---

Empirismus vs. Racionalismus ⚔️

Historicky je empirismus často stavěn do opozice vůči racionalismu. Zde jsou hlavní rozdíly:

---

Pro laiky

Představ si, že jsi malé dítě, které se narodí a nic neví. Empirismus je taková myšlenka ve filozofii, která říká, že **všechno, co se naučíš a co víš, pochází z toho, co zažiješ svými smysly** 👁️👂👃👄🖐️.

Je to jako by tvoje hlava byla prázdný list papíru (*tabula rasa*). A jak žiješ, papír se začne zaplňovat:

Vidíš strom 🌳.
Slyšíš hudbu 🎶.
Dotkneš se horkého hrnku 🔥.
Ochutnáš čokoládu 🍫.

Všechny tyhle zážitky (říkáme jim zkušenosti) se ti zapisují do hlavy a tvoří tvoje poznání.

**Empirici** (ti, co věří v empirismus) by ti řekli: "Když chceš něco zjistit, jdi to zkusit! Pozoruj, experimentuj!"
Třeba když chceš vědět, jestli je oheň horký, nesmíš o tom jen přemýšlet, ale musíš se k němu přiblížit a cítit teplo (samozřejmě opatrně!).

Tenhle způsob myšlení je **základem moderní vědy**. Vědci taky nejdřív pozorují svět, dělají experimenty a až pak z toho vyvozují, jak věci fungují. Nemyslí si, že by se s nějakými "hotovými" znalostmi už narodili.

Takže zjednodušeně: Empirismus znamená, že nejlíp se učíme ze zkušeností.

---

Externí odkazy

---