Francis Bacon

Rozbalit box

Obsah boxu

Francis Bacon (celým jménem Francis Bacon, 1. vikomt St. Albans, baron z Verulamu; 22. ledna 1561 Londýn – 9. dubna 1626 Highgate, Anglie) byl významný anglický filosof, státník, právník a esejista, který je považován za jednoho ze zakladatelů empirismu a moderní vědecké metody. Jeho práce významně ovlivnily vědeckou revoluci a osvícenství.

Bacon prosazoval nové pojetí poznání, jehož cílem je zlepšovat podmínky lidského života prostřednictvím vědeckého experimentu a induktivní metody. Dosáhl nejvyšších politických úřadů v Anglii, včetně pozice Lorda kancléře.

⏳ Historie a život

Francis Bacon se narodil 22. ledna 1561 v Londýně v rodině sira Nicholase Bacona, lorda strážce pečeti královny Alžběty I., a jeho druhé manželky Anne Cooke Bacon. Jeho matka pocházela ze vzdělané aristokratické rodiny a ovládala řečtinu, latinskou a francouzskou literaturu. Francis byl nejmladší ze šesti dětí a od útlého věku projevoval mimořádnou inteligenci.

V pouhých dvanácti letech (1573) začal studovat na Trinity College Cambridgeské univerzity, kde kritizoval tehdejší scholastickou a aristotelovskou filosofii jako neplodnou. V roce 1576 vstoupil do Gray's Inn, instituce pro právnické vzdělání v Londýně. V letech 1577 až 1579 působil jako asistent anglického velvyslance ve Francii, kde se věnoval studiu jazyků, státovědy a občanského práva. Náhlá smrt jeho otce v roce 1579 ho přinutila vrátit se do Anglie, přičemž mu zanechal jen omezené dědictví, což Bacona uvrhlo do dluhů.

Po návratu do Anglie se Bacon soustředil na právnickou kariéru. V roce 1582 dokončil právnické vzdělání a v roce 1584 byl zvolen do Parlamentu, kde působil následujících 40 let a proslavil se jako vynikající rétor a znalec práva. Podporoval monarchie a náboženskou toleranci.

Bacon se potýkal s chatrným zdravím po celý život, trpěl astmatem, zažívacími problémy, revmatismem a dnou. I přes tyto obtíže se oddaně věnoval službě vlasti a prosazování pravdy ve filosofii a vědě. Zemřel 9. dubna 1626 ve Highgate na zápal plic, který si údajně přivodil během experimentů se zmrazováním masa.

🤔 Filosofické myšlenky a metoda

Francis Bacon je považován za jednoho z otců empirismu a novověké experimentální vědy. Jeho filosofie usilovala o reformu vědy a poznání s cílem zlepšit lidské životní podmínky. Baconova metoda, často označovaná jako Baconova metoda, klade důraz na induktivní uvažování, které postupuje od konkrétních pozorování a experimentů k obecným závěrům. Tím se lišila od převládající deduktivní metody, která vycházela z obecných zákonitostí.

Učení o idolech

Bacon identifikoval čtyři typy "idolů" (klamů), které brání lidské mysli v objektivním poznání a zkreslují vnímání skutečnosti. Jejich kritika je stěžejní pro jeho destruktivní část filosofie, která má připravit cestu pro novou vědeckou metodu.

Idoly rodu (Idola tribus): Jsou to klamy, které vyplývají z lidské přirozenosti a omezení lidského smyslového vnímání a rozumu. Lidská mysl má tendenci vidět více řádu a pravidelnosti, než ve přírodě skutečně je.
Idoly jeskyně (Idola specus): Tyto klamy pramení z individuálních zkušeností, výchovy a osobních předsudků každého člověka. Každý člověk žije ve své "jeskyni" a interpretuje svět skrze své vlastní, omezené perspektivy.
Idoly tržiště (Idola fori): Vznikají ze špatného používání jazyka a komunikace. Nepřesné nebo špatně definované slova mohou vést k nedorozuměním a falešným představám. Bacon tvrdil, že slova často ovládají rozum, namísto aby rozum ovládal slova.
Idoly divadla (Idola theatri): Tyto klamy jsou výsledkem nekritického přijímání filosofických systémů a teorií minulosti, které jsou jako divadelní hry, jež předkládají fiktivní světy. Bacon kritizoval Aristotela a scholastiku za vytváření spekulativních systémů bez opory v empirii.

Scientia potestas est

Bacon je autorem slavné věty „Scientia potestas est“ (Vědění je moc), kterou pronesl v roce 1597. Tato myšlenka zdůrazňuje, že poznání a věda slouží k ovládání přírody a ke zlepšování lidského života. Nejde o hrubé ovládání, ale o schopnost člověka využít přírodní zákony ve svůj prospěch.

📚 Hlavní díla

Francis Bacon je autorem mnoha děl, z nichž některá zůstala nedokončena a byla vydána až posmrtně. Jeho ambiciózní projekt Velké obnovení věd (Instauratio Magna) měl mít šest částí, ale Bacon dokončil pouze předmluvu a druhou část Novum Organum.

Eseje (Essays, 1597, rozšířená vydání 1612 a 1625): Soubor 59 krátkých textů, které se zabývají širokou škálou společenských a politických témat, jako je pravda, pomsta, smrt, láska, ateismus a moudrost. Nejedná se o hluboké filosofické pojednání, ale spíše o osobní úvahy a "Rady mravní a politické".
O pokroku vědění (The Advancement of Learning, 1605): První skutečně důležitá filosofická kniha napsaná v angličtině. Toto dílo se později dočkalo rozšířené latinské verze s názvem De dignitate et augmentis scientiarum (O důstojnosti a pokroku věd) v roce 1623, která obsahovala klasifikaci věd.
Nové organon (Novum Organum, sive Indicia Vera de Interpretatione Naturae, 1620): Filosoficky nejdůležitější Baconovo dílo, které dalo vědcům a filosofům "nový nástroj" pro poznání. Název záměrně odkazuje na Aristotelovo dílo Organon a představuje induktivní metodu jako nadřazenou dosavadní dedukci. Kniha obsahuje i Baconovo učení o idolech.
Nová Atlantida (New Atlantis, posmrtně 1626): Nedokončený utopický román, který představuje vizi budoucího lidského objevu a poznání. Popisuje fiktivní ostrov Bensalem, kde vzkvétá civilizace díky důrazu na vědu a rozvoj poznání. Dílo vyjadřuje Baconovu víru v potenciál vědy zlepšit lidskou společnost a život. Inspirací pro Novou Atlantidu byla Utopia od Thomase Mora.

👑 Politická kariéra a obvinění

Baconova politická kariéra byla dlouhá a úspěšná, ale také plná kontroverzí. Po smrti královny Alžběty I. v roce 1603 se Bacon snažil získat přízeň nového krále Jakuba I.. V roce 1603 byl rytířován a v roce 1604 jmenován radou koruny. Následně zastával řadu významných funkcí:

1607: Vrchní prokurátor (Solicitor General)
1613: Vrchní výběrčí daní a generální prokurátor (Attorney General)
1617: Strážce pečeti (Lord Keeper of the Great Seal)
1618: Lord kancléř Anglie

V roce 1618 byl povýšen na barona z Verulamu a v roce 1621 na vikomta St. Albans.

Na vrcholu své moci v roce 1621 byl však Bacon obviněn z korupce a přijímání úplatků. Přiznal se k vině, byl odsouzen k pokutě 40 000 liber šterlinků a krátkému uvěznění v Toweru. Ačkoli mu král Jakub I. udělil milost a pokutu odpustil, Bacon byl zbaven všech veřejných funkcí a už nikdy nezasedl v parlamentu. Po odchodu z politiky se plně věnoval vědě a filosofii.

💡 Odkaz a vliv

Francis Bacon měl hluboký a trvalý vliv na západní filosofii a vědu. Je považován za průkopníka novověké přírodní vědy a empirické filosofie. Jeho důraz na induktivní metodu, experimentální pozorování a systematické shromažďování dat položil základy pro moderní vědeckou metodu.

Baconovy myšlenky inspirovaly založení Royal Society v Londýně v roce 1662, která se stala klíčovou institucí pro rozvoj vědy v Anglii. Jeho díla ovlivnila řadu významných myslitelů, včetně Thomase Hobbese, Johna Locka, Isaaca Newtona a francouzských encyklopedistů.

Jeho utopický román Nová Atlantida předznamenal myšlenku moderní výzkumné univerzity a zdůraznil význam vědy pro společenský pokrok a blahobyt. Baconova vize, že vědění je moc, formovala chápání role vědy jako nástroje pro zlepšení lidské existence.

👶 Pro laiky

Představte si, že žijete v době, kdy lidé věřili, že poznání je hlavně o tom, co si přečtete ve starých knihách od Aristotela nebo co vám řekne církev. Přesně v takové době žil Francis Bacon. On si ale řekl: "Počkat, to není moc praktické! Jak můžeme něco nového objevit, když jen opakujeme, co už někdo řekl před stovkami let?"

Bacon byl jako detektiv, který chce všechno ověřit na vlastní oči. Říkal, že bychom neměli jen tak věřit věcem, které si někdo vymyslel, ale měli bychom se dívat na svět kolem nás, dělat pokusy a sbírat data. Jen tak zjistíme, jak příroda opravdu funguje.

Představte si, že máte v hlavě takové "brýle", které vám zkreslují realitu. Bacon tomu říkal "idoly" – jsou to takové naše předsudky a zlozvyky v myšlení, které nám brání vidět pravdu. Například:

Idoly rodu: Všichni lidé mají tendenci vidět svět určitým způsobem, třeba si myslíme, že všechno má nějaký řád, i když ho tam třeba není.
Idoly jeskyně: Každý z nás má svoje vlastní zkušenosti a názory, které ovlivňují, jak se na svět díváme. Je to jako kdybychom seděli v jeskyni a viděli svět jen malým otvorem.
Idoly tržiště: Když se bavíme, často používáme slova, kterým nerozumíme přesně, nebo která ani nic konkrétního neznamenají. To pak vede k nedorozuměním.
Idoly divadla: To jsou staré teorie a filosofické systémy, které bezmyšlenkovitě přijímáme, jako by to byla divadelní hra, která nám předkládá hotový příběh, aniž bychom si ho ověřili.

Bacon chtěl, abychom si tyto "brýle" sundali a dívali se na svět s otevřenou myslí. Jeho nejslavnější citát je: "Vědění je moc." Tím chtěl říct, že čím více toho víme a rozumíme přírodě, tím lépe ji můžeme využít k tomu, aby se nám lépe žilo. Byl to takový vizionář, který věřil, že věda může lidem přinést obrovský pokrok a zlepšit život pro všechny.

Zdroje