Anglický jazyk

Rozbalit box

Obsah boxu

Anglický jazyk je západo germánský jazyk, který se vyvinul v raně středověké Anglie a v současnosti se stal globálním dorozumívacím jazykem, tzv. lingua franca. Je to nejrozšířenější jazyk na světě, především díky globálnímu vlivu bývalého Britského impéria a Spojených států amerických. K roku 2025 mluví anglicky přibližně 380 až 390 milionů lidí jako rodným jazykem a přes 1,6 miliardy lidí jako druhým nebo dalším jazykem, což činí celkem více než 2 miliardy mluvčích po celém světě. Angličtina je úředním jazykem v 58 suverénních státech a 28 nesuverénních entitách, přičemž v zemích jako Spojené státy, Spojené království a Austrálie je de facto úředním jazykem bez explicitního zákonného určení.

📜 Historie a vývoj

Historie anglického jazyka se dělí na několik hlavních období: Stará angličtina, Střední angličtina a Moderní angličtina. Angličtina pochází z ingvaeonických jazyků, které byly do Británie přivezeny v polovině 5. až 7. století n. l. anglosaskými migranty.

Stará angličtina (přibližně 450–1150)

Stará angličtina, též nazývaná anglosasština, se vyvinula ze západogermánských dialektů, kterými mluvily kmeny Anglové, Sasové a Jutové, kteří se usadili v Británii od 5. století. Byla to flexivní, syntetická řeč s komplexní gramatikou, mnoha pádovými koncovkami pro podstatná jména, přídavná jména a zájmena a volnějším slovosledem. Slovní zásoba byla převážně germánského původu, s vlivy latiny a staré norštiny od Vikingů. Významným dílem z tohoto období je epická báseň Beowulf.

Střední angličtina (přibližně 1150–1500)

Období střední angličtiny začalo po normanském záboru Anglie v roce 1066, kdy se stará francouzština (anglonormanština) stala jazykem vyšších vrstev. Angličtina se nadále používala mezi prostými lidmi, ale byla silně ovlivněna francouzštinou a latinou, což vedlo k výraznému obohacení slovní zásoby a zjednodušení gramatických koncovek. Slovosled se stal pevnějším. V tomto období došlo k rozvoji standardizované formy z londýnských a východostředoanglických dialektů, známé jako Chancery Standard. Významným autorem tohoto období byl Geoffrey Chaucer se svými Canterburskými povídkami.

Raná moderní angličtina (přibližně 1500–1800)

Raná moderní angličtina začala s příchodem knihtisku do Anglie v roce 1476, což přispělo ke standardizaci pravopisu a gramatiky. Klíčovou změnou byl Velký samohláskový posun (Great Vowel Shift), který zásadně ovlivnil výslovnost dlouhých samohlásek. Období renesance přineslo mnoho výpůjček z latiny a řečtiny, čímž se obohatila slovní zásoba. Díla Williama Shakespeara a Bible krále Jakuba (King James Version) z roku 1611 stabilizovala jazyk a ovlivnila jeho další vývoj. Britská koloniální expanze rozšířila angličtinu do mnoha částí světa, což vedlo k vzniku různých variant.

Moderní angličtina (od 1800 dodnes)

Moderní angličtina je charakteristická obrovskou slovní zásobou, zjednodušeným systémem skloňování a spoléháním se na slovosled pro vyjádření gramatické struktury. Je to kosmopolitní jazyk, otevřený k přejímání slov z jiných jazyků. Angličtina se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se novým technologiím a globalizaci. Je to analytický jazyk, s minimální flexí, což znamená, že se spíše než na koncovky spoléhá na pomocná slovesa a pevný slovosled.

🌍 Rozšíření a status

Angličtina je nejrozšířenějším jazykem na světě a slouží jako globální lingua franca pro obchod, vzdělávání, vědu a mezinárodní komunikaci.

Počet mluvčích

K roku 2025 se odhaduje, že anglicky mluví celosvětově přes 2 miliardy lidí. Z toho přibližně 380 až 390 milionů lidí jsou rodilí mluvčí, zatímco více než 1,6 miliardy ji používají jako druhý nebo další jazyk. To znamená, že nerodilí mluvčí angličtiny výrazně převyšují počet rodilých mluvčích.

Úřední jazyk

Angličtina je úředním jazykem v 58 suverénních státech a 28 nesuverénních entitách k roku 2025. Mezi země, kde je angličtina úředním jazykem, patří například Spojené státy americké (de facto, od roku 2025 de iure v některých státech), Spojené království (de facto), Kanada (spolu s francouzštinou), Austrálie, Nový Zéland, Indie, Jihoafrická republika, Irsko, Singapur, Filipíny, Nigérie, Pákistán, Ghana, Jamajka a Keňa. Je také jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů a úředním jazykem mnoha dalších mezinárodních organizací, jako je Evropská unie a Commonwealth.

Globální lingua franca

Angličtina je často popisována jako první globální lingua franca nebo první světový jazyk. Je nejpoužívanějším jazykem v novinářství, knižním vydavatelství, mezinárodních telekomunikacích, vědeckých publikacích, mezinárodním obchodu, masové zábavě a diplomacii. Je také dominantním jazykem v oblasti technologií a internetu, kde je v angličtině vytvořeno přibližně 49,1 % veškerého webového obsahu.

🗣️ Fonologie a výslovnost

Anglická fonologie se zabývá systémem řečových zvuků používaných v mluvené angličtině. Angličtina má široké regionální variace ve výslovnosti (akcenty), ale sdílí obecně podobný fonologický systém. Klíčové pojmy zahrnují fonémy (nejmenší zvukové jednotky rozlišující význam), alofony (varianty fonémů) a suprasegmentální rysy, jako je přízvuk, intonace a rytmus. Většina dialektů má redukci samohlásek v nepřízvučných slabikách. Angličtina, podobně jako jiné germánské jazyky, má obzvláště velký počet samohláskových fonémů, které se mezi dialekty značně liší. Pro standardizované zachycení zvuků se používá Mezinárodní fonetická abeceda (IPA).

✍️ Gramatika

Anglická gramatika je ve srovnání se starou angličtinou značně zjednodušená, s minimem flexí a spoléháním se na slovosled.

Slovní druhy

Angličtina má tradiční slovní druhy: podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, sloveso, příslovce, předložka, spojka a citoslovce. Podstatná jména mají obvykle plurál s koncovkou -(e)s. Zájmena mají pádové formy (např. I/me, he/him). Slovesa mají omezený počet tvarů; většina sloves v přítomném čase se mění pouze pro třetí osobu jednotného čísla (např. I live, she lives) a v minulém čase přidávají příponu -ed (u pravidelných sloves).

Časy

Angličtina využívá komplexní systém slovesných časů, které se tvoří kombinací pomocných sloves (např. be, have, do) a hlavního slovesa. Zahrnuje jednoduché, průběhové, perfektní a perfektně průběhové časy v přítomnosti, minulosti i budoucnosti.

Syntax

Moderní angličtina má poměrně pevný slovosled, obvykle podmět–přísudek–předmět (SVO), na rozdíl od volnějšího slovosledu ve staré angličtině. Flexibilita funkce slov je také charakteristická, kdy mnoho slov může sloužit jako podstatné jméno, sloveso nebo přídavné jméno bez změny formy (např. "to run" – "a run").

📚 Slovní zásoba

Anglická slovní zásoba je obrovská a neustále se rozšiřuje. Odhaduje se, že angličtina má kolem jednoho milionu slov. Každý rok se do slovníků přidávají tisíce nových slov, přičemž v roce 2020 bylo do Merriam-Webster slovníku přidáno přes 535 slov. Většina anglických slov pochází z francouzštiny a staré angličtiny, s významným vlivem latiny a staré norštiny. Slovní zásoba moderní angličtiny je přibližně z 25 % germánského a z 75 % románského původu.

🌐 Dialekty a regionální varianty

Angličtina má mnoho dialektů a regionálních variant po celém světě, které se liší výslovností (akcenty), slovní zásobou a někdy i gramatikou.

Britská angličtina

Britská angličtina je regionální dialekt mluvený ve Spojeném království a je jedním z nejvíce studovaných dialektů. Standardní formou výslovnosti je Received Pronunciation (RP), často označovaná jako "královnina angličtina" nebo "BBC angličtina", která je spojována s vyššími a středními vrstvami. Mezi další britské dialekty patří například Cockney (pracující třída Londýna), Scouse (Liverpool), Geordie (Newcastle) a Brummie (Birmingham).

Americká angličtina

Americká angličtina je nejrozšířenějším dialektem angličtiny ve Spojených státech. Má své vlastní charakteristiky ve výslovnosti (např. rhotická výslovnost "r", "t" uprostřed slova se často vyslovuje jako "d"), slovní zásobě a gramatice (např. častější používání jednoduchého minulého času místo předpřítomného času).

Kanadská angličtina

Kanadská angličtina je ovlivněna jak britskou, tak americkou angličtinou, ale má i své jedinečné rysy, jako je "Canadian raising" (zvýšení dvojhlásky ve slovech jako "about").

Australská angličtina

Australská angličtina má své výrazné samohláskové zvuky a slangové výrazy. Je podobná britské angličtině, ale s mnoha unikátními rysy.

Další varianty

Mezi další významné regionální varianty patří:

• Indická angličtina: Silně ovlivněna britskou angličtinou, ale s vlastní slovní zásobou a výslovností.
• Filipínská angličtina: Silně ovlivněna americkou angličtinou.
• Singapurská angličtina (Singlish): Směs angličtiny, čínských dialektů, malajštiny a tamilštiny.
• Jihoafrická angličtina: S rysy ovlivněnými místními jazyky.
• Irská angličtina: S vlivy irštiny.
• Jamajská angličtina: S charakteristickou výslovností a gramatikou, včetně vlastního druhého plurálu zájmena "unuh".

💡 Vliv na ostatní jazyky

Angličtina má zásadní vliv na slovní zásobu mnoha jazyků po celém světě. Tento jev je způsoben dominantním postavením angličtiny v mezinárodní komunikaci, vědě, technologii, obchodu a popkultuře. Nejčastějším mechanismem je přímé přejímání, kdy jsou anglická slova přijímána s malou nebo žádnou změnou (např. "computer", "marketing", "blog", "chat"). Technologické inovace hrají klíčovou roli, neboť většina softwarových rozhraní a programovacích prostředí je v angličtině. Globální média, jako jsou filmy, televize, hudba a digitální obsah, rovněž přispívají k šíření anglické slovní zásoby.

💻 Angličtina v digitálním věku

V digitálním věku je angličtina nezbytná pro navigaci na internetu, výzkum a média, jelikož přibližně 49,1 % veškerého webového obsahu je v angličtině. Dominuje v oblasti softwarových rozhraní, digitálních nástrojů a programovacích prostředí. Platformy jako YouTube ukazují, že 60 % obsahu používá angličtinu, a to i přesto, že anglicky mluvící uživatelé internetu tvoří pouze 25 %.

🧐 Zajímavosti a kuriozity

• Angličtina má největší slovní zásobu ze všech jazyků, s odhadem kolem jednoho milionu slov.
• Každý rok je do slovníků přidáno přibližně 4 000 nových slov.
• Nejbližším žijícím příbuzným angličtiny je fríština, mluvená v malých oblastech Německa a Nizozemska.
• William Shakespeare vynalezl přes 1 000 slov, která se dodnes používají, například "birthplace", "blushing" nebo "undress".
• Nejčastějším písmenem v angličtině je "e", nejčastější samohláskou "e" a nejčastější souhláskou "r".
• Slovo "goodbye" pochází ze staroanglické fráze "God be with you" (Bůh s tebou).
• Nejkratší úplná věta v angličtině je "I am."
• Slovo "pneumonoultramicroscopicsilicovolcanoconiosis" je považováno za nejdelší anglické slovo.
• Angličtina nemá žádný oficiální regulační orgán, jako je tomu například u francouzštiny (Académie française) nebo španělštiny (Real Academia Española).

👶 Pro laiky

Představte si angličtinu jako superhrdinu mezi jazyky. Není to ten nejsilnější superhrdina (protože nemá nejvíce rodilých mluvčích), ale je to ten, který umí mluvit s nejvíce lidmi na celém světě! Je to jako kouzelný klíč, který otevírá dveře do celého světa – k filmům, písničkám, hrám, internetu a k lidem z různých zemí.

Dříve, před dávnými a dávnými časy, angličtina zněla úplně jinak a měla spoustu složitých pravidel, jako když máte ve hře moc tlačítek, která musíte mačkat. Ale postupem času se zjednodušovala, jako když se hra aktualizuje a ovládání je snazší. Také si vypůjčila spoustu slovíček od jiných jazyků, hlavně od francouzštiny, takže je to takový jazykový mixér, který si bere to nejlepší z různých ingrediencí.

Dnes, když se chcete domluvit s někým z Japonska, Německa nebo třeba z Brazílie, je velká šance, že použijete angličtinu. Je to prostě takový "společný jazyk" pro celou planetu. A i když se v každé zemi mluví trochu jinak (jako když má každý region své nářečí), pořád si rozumíme, protože základ je stejný. Angličtina je prostě jazyk, který spojuje svět!