Jutové

Rozbalit box

Obsah boxu

Jutové (staroanglicky Ēotas, Īutna) byli germánský kmen, který je spolu s Angly a Sasy považován za jedno ze tří hlavních etnik, jež v 5. století osídlily území dnešní Anglie. Podle kronikáře Bedy Ctihodného pocházeli z Jutského poloostrova (latinsky Iutum), který dnes tvoří pevninskou část Dánska. Jejich hlavním sídlem v Británii se stalo království Kent, ale menší osídlení založili také na ostrově Isle of Wight a v přilehlé části Hampshire. Ačkoliv byli početně menší než Anglové a Sasové, zanechali v anglické historii a kultuře významnou stopu.

📜 Historie

🌍 Původ a domovina

Původní domovina Jutů je předmětem diskuzí mezi historiky. Tradiční pohled, založený především na spisech Bedy Ctihodného Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevní dějiny národa anglického), je umisťuje na Jutský poloostrov. Archeologické nálezy z této oblasti však nevykazují jednoznačnou spojitost s nálezy z Kentu. Někteří badatelé proto navrhují, že Jutové mohli pocházet z oblasti blíže k Frísku nebo dolnímu toku Rýna, což by vysvětlovalo silné kulturní a obchodní vazby Kentu na franskou říši.

Jméno "Jutové" je etymologicky spjato s názvem Jutského poloostrova a pravděpodobně souvisí i se severským kmenem Eotenas, zmiňovaným v eposu Beowulf. Římské prameny se o Jutech zmiňují jen zřídka, což naznačuje, že nebyli tak velkým a politicky významným kmenem jako například Sasové nebo Frankové.

🛶 Migrace do Británie

Migrace Jutů do Británie probíhala v polovině 5. století, v období známém jako Doba stěhování národů. Tento proces byl součástí širšího pohybu germánských kmenů po pádu Západořímské říše. Podle tradice, zaznamenané Bedou a v Anglosaské kronice, přivedli jutske válečníky do Británie legendární bratři Hengist a Horsa. Původně měli sloužit jako žoldnéři britského krále Vortigerna v boji proti Piktům a Skotům ze severu.

Po vítězství se však obrátili proti svým zaměstnavatelům, obsadili území Kentu a založili zde vlastní království. Ačkoliv historická existence Hengista a Horsy je nejistá a jejich příběh má mytologické rysy, archeologické důkazy potvrzují přítomnost germánských osadníků v Kentu od poloviny 5. století.

👑 Království Kent

Jutové založili nejstarší a po určitou dobu nejmocnější z anglosaských království – Království Kent (staroanglicky Cantaware Rīce). Díky své geografické poloze blízko evropského kontinentu měl Kent silné obchodní a politické vazby na franskou říši. To přispělo k jeho bohatství a kulturnímu rozvoji.

Klíčovou postavou kentské historie byl král Æthelberht (vládl cca 589–616). Oženil se s franckou princeznou Berthou, která byla křesťankou. Právě za jeho vlády dorazila do Kentu v roce 597 misie vedená Augustinem, vyslaná papežem Řehořem I. Velikým. Æthelberht přijal křesťanství a Canterbury se stalo prvním arcibiskupským sídlem v Anglii a centrem křesťanství v zemi. Æthelberht také nechal sepsat první psaný zákoník v germánském jazyce, známý jako Zákoník Æthelberhtův, který dokládá vyspělou právní kulturu jutského království.

📉 Úpadek a asimilace

Po Æthelberhtově smrti začala moc Kentu postupně upadat. Království se dostalo pod vliv mocnějších sousedů, nejprve Mercie a později Wessexu. V 9. století byl Kent plně začleněn do wessexského království, které se stalo základem sjednocené Anglie.

Jutská identita se postupně rozplynula v širší anglosaské kultuře. Kentský dialekt staroangličtiny si sice zachoval některé svébytné rysy, ale Jutové jako samostatný národ přestali existovat. Jejich odkaz však přetrval v názvu regionu, jeho specifické historii a archeologických nálezech. Osady na ostrově Wight a v Hampshire byly menší a byly pohlceny královstvím Wessex již dříve.

🏛️ Kultura a společnost

Jutská kultura v Kentu vykazovala specifické rysy, které ji odlišovaly od kultury Anglů a Sasů.

Archeologie: Pohřební zvyky v Kentu se lišily od zbytku anglosaské Anglie. Zatímco u Anglů a Sasů převažovala kremace, v Kentu byla běžnější inhumace (pohřbívání těl). Hroby, zejména ženské, obsahovaly bohatou výbavu, včetně unikátních šperků, jako jsou diskové a talířové fibuly (spony) a skleněné korálky, které vykazují silný vliv z Franské říše a Skandinávie.
Jazyk: Jutové mluvili západogermánským dialektem, který se stal základem kentského dialektu staroangličtiny. Tento dialekt měl některé fonetické odlišnosti od ostatních staroanglických dialektů (wessexského, mercijského a northumbrijského).
Společenská struktura: Společnost v Kentu měla odlišný systém dělení půdy a sociální hierarchie, známý jako Kentish gavelkind. Tento systém, který přetrval až do moderní doby, zajišťoval, že půda byla po smrti otce rozdělena rovným dílem mezi všechny syny, na rozdíl od primogenitury (dědictví nejstaršího syna), která byla běžná jinde.

🌍 Odkaz

Ačkoliv byli Jutové nejmenší ze tří hlavních germánských kmenů, které osídlily Británii, jejich přínos k formování Anglie byl zásadní.

**Založení Kentu:** Vytvořili stabilní a prosperující království, které se stalo vstupní branou pro křesťanství a kontinentální kulturu do anglosaské Anglie.
**Právní systém:** Æthelberhtův zákoník je milníkem v anglické právní historii.
**Kulturní most:** Kent fungoval jako kulturní a obchodní most mezi Británií a kontinentální Evropou, zejména Franskou říší.
**Geografický název:** Jejich jméno dodnes přežívá v názvu Jutský poloostrov v Dánsku.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Juty jako jeden ze tří "zakládajících kmenů" Anglie, kteří připluli do Británie po odchodu Římanů kolem roku 450 n. l. Zatímco jejich příbuzní, Anglové a Sasové, osídlili velké části země, Jutové se usadili hlavně na jihovýchodním cípu, v oblasti dnešního hrabství Kent. Byli to zdatní mořeplavci a obchodníci. Jejich království Kent bylo velmi bohaté a jako první v Anglii oficiálně přijalo křesťanství. I když se jejich samostatná kultura časem smísila s ostatními a zanikla, jejich raný vliv na anglické právo, náboženství a kulturu byl obrovský.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025