Franská říše

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - stát Franská říše (latinsky Regnum Francorum) byl státní útvar, který existoval v západní a střední Evropě v období raného středověku, přibližně od konce 5. do poloviny 9. století. Vznikla na území rozpadající se Západořímské říše sjednocením germánských kmenů Franků pod vedením krále Chlodvíka I. z dynastie Merovejců. Svého největšího územního a politického rozmachu dosáhla za vlády Karla Velikého z dynastie Karlovců, kdy se stala dominantní mocností západního křesťanského světa. Po smrti Karlova syna Ludvíka I. Pobožného byla říše Verdunskou smlouvou v roce 843 rozdělena mezi jeho tři syny, čímž položila základy pro vznik moderních států, především Francie a Německa.

⏳ Historie

Dějiny Franské říše lze rozdělit do dvou hlavních období podle vládnoucích dynastií: Merovejců a Karlovců.

👑 Éra Merovejců (481–751)

Základy říše položil král Chlodvík I. (vládl 481–511) z rodu Merovejců, který sjednotil jednotlivé franské kmeny. Roku 486 v bitvě u Soissons porazil posledního římského místodržitele v Galii, Syagria, a ovládl tak území mezi Loirou a Sommou. Klíčovým momentem jeho vlády bylo přijetí katolictví kolem roku 496, čímž si zajistil podporu galorománského obyvatelstva a mocné církve. Tím se odlišil od ostatních germánských vládců, kteří většinou vyznávali ariánství. Za své vlády také nechal sepsat zákoník Lex Salica.

Po Chlodvíkově smrti byla říše podle germánského zvyku rozdělena mezi jeho čtyři syny. Toto dělení vedlo k častým bratrovražedným bojům a politické nestabilitě, přestože se říše nadále územně rozšiřovala, například o Burgundsko a Durynsko. V 7. století moc merovejských králů postupně upadala a skutečnou vládu přebírali majordomové, původně správci královského dvora. Tito "nicnedělající králové" (francouzsky rois fainéants) byli pouze loutkovými panovníky.

💪 Vzestup Karlovců a vrchol říše (751–814)

Z rodu majordomů vzešla nová mocná dynastie. Karel Martel se proslavil vítězstvím nad arabským vojskem v bitvě u Tours (nebo u Poitiers) v roce 732, čímž zastavil muslimskou expanzi do západní Evropy. Jeho syn, Pipin III. Krátký, s podporou papeže Zachariáše roku 751 sesadil posledního merovejského krále Childericha III. a sám se nechal korunovat králem, čímž založil dynastii Karlovců.

Největšího rozmachu dosáhla Franská říše za vlády Pipinova syna, Karla Velikého (vládl 768–814). Během více než padesáti vojenských tažení rozšířil území říše o Lombardské království v Itálii, podrobil si pohanské Sasy na severu, porazil Avary v Panonii a vytvořil pohraniční marky na ochranu hranic (např. Španělská marka). Jeho říše sahala od Pyrenejí po Labe a od Severního moře po střední Itálii.

Na Vánoce roku 800 jej papež Lev III. v Římě korunoval císařem, čímž byla symbolicky obnovena Západořímská říše. Tento akt posílil spojenectví mezi franskou mocí a papežstvím a definoval Karla jako ochránce křesťanstva.

쇠 Rozpad a dědictví (814–843)

Po smrti Karla Velikého zdědil celou říši jeho syn Ludvík I. Pobožný. Udržet tak obrovský a různorodý státní celek se však ukázalo jako nemožné. Ještě za Ludvíkova života propukly mezi jeho syny spory o následnictví. Po jeho smrti v roce 840 se rozhořela otevřená válka, která byla ukončena až v srpnu 843 uzavřením Verdunské smlouvy.

Smlouva rozdělila říši na tři části:

• Západofranská říše: Získal ji Karel II. Holý a stala se základem středověké Francie.
• Východofranská říše: Připadla Ludvíku Němci a vyvinula se z ní pozdější Svatá říše římská a Německo.
• Středofranská říše: Území mezi oběma říšemi (od Fríska po Itálii) spolu s císařským titulem získal nejstarší Lothar I.. Tento útvar se však brzy rozpadl a jeho území se stalo předmětem sporů mezi východní a západní částí.

Rozdělením Franské říše byl položen základ pro formování klíčových národů a států západní Evropy.

🏛️ Společnost, správa a kultura

📜 Správa říše

Franská říše byla patrimoniální monarchií, kde král považoval stát za svůj osobní majetek. Moc se opírala o vojenskou družinu a loajalitu šlechty. Za Karlovců byla správa centralizována. Říše se dělila na hrabství v čele s hrabaty, kteří vykonávali soudní, vojenskou a správní moc. V pohraničních oblastech byly zřizovány tzv. marky (např. Avarská marka, Španělská marka) se silným vojenským velením. Kontrolu nad správou prováděli královští poslové (missi dominici).

⛪ Karolinská renesance

Za vlády Karla Velikého došlo k významnému kulturnímu a vzdělanostnímu rozkvětu, který se nazývá Karolinská renesance. Cílem bylo obnovit antickou vzdělanost a kulturu v křesťanském duchu. Karel zval na svůj dvůr v Cáchách učence z celé Evropy, jako byli Alkuin z Yorku nebo Einhard. Byly zakládány klášterní a katedrální školy, kde se opisovaly antické a církevní texty. Vzniklo také nové, snadno čitelné písmo, karolinská minuskula, které se stalo základem dnešní latinky. Tento kulturní impuls měl zásadní vliv na další vývoj evropské vzdělanosti.

💰 Ekonomika a společnost

Společnost byla převážně zemědělská. Půda byla hlavním zdrojem bohatství a byla organizována v rámci velkostatků. Postupně se formoval systém lenních vztahů (feudalismus), kde panovník propůjčoval půdu (léno) svým vazalům za vojenskou službu a věrnost. Měnový systém byl reformován Karlem Velikým, který zavedl stříbrný denár jako standardní minci, což ovlivnilo evropské mincovnictví na staletí.

💡 Pro laiky: Říše jako stavebnice Evropy

Představte si Evropu po pádu Říma jako pokojíček, kde jsou všechny hračky a kostky rozházené a nikdo neví, co komu patří. Pak přijde velmi silný a chytrý kluk jménem Chlodvík, posbírá všechny kostky jednoho typu (Franky) a začne z nich stavět velký hrad. Později přijde jeho ještě slavnější potomek, Karel Veliký, který nejenže hrad obrovsky rozšíří (přidá kostky Sasů, Lombardů a dalších), ale také ho krásně vymaluje a zařídí v něm knihovnu (karolinská renesance).

Když Karel odejde, jeho tři vnuci se o velký hrad začnou hádat. Neumí se dohodnout, a tak si ho nakonec rozdělí na tři menší hrady. Z jednoho se časem stane Francie, z druhého Německo a ten prostřední se postupně rozpadne a jeho části si ti dva sousedé rozeberou. Franská říše tak byla první velkou "stavebnicí", ze které se poskládaly nejdůležitější země dnešní západní Evropy.

🗺️ Geografie a územní rozsah

Franská říše se zformovala na území bývalé římské provincie Galie, v povodí řeky Rýn. Za Chlodvíka I. a jeho nástupců se rozšířila na většinu území dnešní Francie, Belgie, Nizozemska a západního Německa.

Za vlády Karla Velikého dosáhla říše svého vrcholu. Na jihu sahala až ke střední Itálii (včetně Říma), na jihozápadě po řeku Ebro ve Španělsku. Na východě její hranici tvořily řeky Labe a Sála, zahrnovala Bavorsko a na jihovýchodě sahala až na Balkán.

👑 Seznam významných panovníků

Dynastie Merovejců

• Chlodvík I. (481–511) - Sjednotitel Franků a zakladatel říše.
• Chlothar I. (558–561) - Na krátko znovu sjednotil říši po prvním dělení.
• Dagobert I. (629–639) - Poslední mocný merovejský král.

Majordomové a dynastie Karlovců

• Karel Martel (majordomus 717–741) - Vítěz v bitvě u Tours.
• Pipin III. Krátký (král 751–768) - První král z dynastie Karlovců.
• Karel Veliký (král 768–814, císař 800–814) - Nejvýznamnější franský panovník, první císař na Západě po pádu Říma.
• Ludvík I. Pobožný (císař 814–840) - Syn a nástupce Karla Velikého, za jehož vlády začal úpadek říše.

Zdroje

Dějepis.com Historywebka Umíme fakta Wikipedia Wikipedia Wikipedia Katopedia Osobnosti.cz Městská knihovna v Praze Wikipedia Přátelé středověku European Literary Bibliography Valka.cz Lidemezilidmi.cz SSOB.cz Wikipedia iDějepis.cz Wikipedia Edisco.cz