Přeskočit na obsah

Frankové

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Historický stát Frankové (latinsky Franci nebo gens Francorum) byli západogermánský kmenový svaz, který se zformoval ve 3. století našeho letopočtu na pravém břehu dolního toku řeky Rýn. Během období stěhování národů hráli klíčovou roli v pádu Západořímské říše a na jejích troskách vybudovali nejmocnější a nejstabilnější z barbarských království, které se stalo základem pro středověkou Francii a Německo. Jejich nejvýznamnějším odkazem je Franská říše, zejména za vlády Karla Velikého.

Jméno "Frank" pravděpodobně znamenalo "svobodný" nebo "odvážný" v jejich germánském jazyce. Na rozdíl od jiných germánských kmenů, jako byli Gótové nebo Vandalové, Frankové neputovali daleko od svých původních sídel, ale postupně expandovali do římské Galie.

📜 Původ a raná historie

Frankové se poprvé objevují v římských pramenech v polovině 3. století jako konfederace menších germánských kmenů (např. Saliové, Ripuárové, Chamavové, Brukterové) žijících severně a východně od dolního Rýna. Zpočátku byli pro Římskou říši hrozbou, podnikali nájezdy za účelem rabování. Postupně se však vztahy měnily a mnoho Franků vstupovalo do římské armády jako foederati (spojenci), kde dosahovali i vysokých vojenských hodností.

⚔️ Sálští a Rýnští Frankové

V rámci franské konfederace se postupně vyprofilovaly dvě hlavní skupiny:

  • Sálští Frankové (Salii): Žili poblíž pobřeží, v oblasti dnešního Nizozemska a Belgie. Byli první, kdo získal povolení usadit se na římském území v Toxandrii (dnešní Brabantsko). Z jejich řad vzešla dynastie Merovejců.
  • Rýnští (Ripuárští) Frankové (Ripuarii): Sídlili výše proti proudu Rýna, v oblasti kolem Kolína nad Rýnem. Jejich jméno znamená "říční" nebo "pobřežní" Frankové. Dlouho si udržovali větší nezávislost, než byli pohlceni Sálskými Franky pod vládou Chlodvíka I.

👑 Vzestup Merovejců

Skutečný vzestup Franků je spojen s dynastií Merovejců, která odvozovala svůj původ od legendárního vůdce Merovecha. Zakladatelem mocného království se však stal až jeho vnuk, Chlodvík I. (vládl 481–511).

Chlodvík byl původně jen jedním z mnoha králů Sálských Franků. Postupně si však podmanil ostatní franské kmeny a porazil poslední zbytky římské moci v Galii, když v roce 486 v bitvě u Soissons porazil římského místodržitele Syagria. Tím ovládl území mezi řekami Sommou a Loirou.

Klíčovým momentem jeho vlády byl jeho křest. Pod vlivem své burgundské manželky Chrodechildy přijal kolem roku 496 katolictví (nikoli arianismus jako většina ostatních germánských vládců). Tento krok mu zajistil podporu galo-římské aristokracie a církve, což mu usnadnilo další expanzi a stabilizaci říše. Následně porazil Alamany a v bitvě u Vouillé (507) i Vizigóty, čímž získal kontrolu nad téměř celou Galií.

Po Chlodvíkově smrti byla říše podle germánského zvyku rozdělena mezi jeho čtyři syny. Přestože byla říše často politicky rozdělená na části jako Austrasie, Neustrie a Burgundsko, myšlenka jednotného Regnum Francorum (Království Franků) přetrvávala.

🏛️ Franská říše

Merovejští králové postupně ztráceli reálnou moc na úkor svých správců paláce, takzvaných majordomů. Tito úředníci původně spravovali královský dvůr, ale postupně převzali kontrolu nad armádou a správou celé říše.

👑 Karlovská dynastie

Z rodu majordomů Austrasie vzešla nová mocná dynastie – Karlovci.

Vrcholu dosáhla Franská říše za vlády Pipinova syna, Karla Velikého (vládl 768–814). Karel byl geniální vojevůdce a státník. Během své vlády vedl více než 50 válečných tažení, podmanil si Sasy, Langobardy v Itálii, Avary ve střední Evropě a vytvořil obrovskou říši sahající od Pyrenejí až k Labi a od Severního moře po střední Itálii.

Na Vánoce roku 800 jej papež Lev III. v Římě korunoval na císaře Římanů, čímž došlo k obnovení císařství na Západě. Tento akt symbolizoval spojení germánské vojenské moci, římského dědictví a křesťanské víry. Karel Veliký také podporoval vzdělanost a umění, což vedlo k tzv. karolinské renesanci.

⚔️ Rozdělení říše

Jednotu říše se nepodařilo udržet dlouho po Karlově smrti. Jeho syn Ludvík I. Pobožný ještě vládl celé říši, ale spory mezi jeho syny vedly k občanské válce. V roce 843 byla říše Verdunskou smlouvou rozdělena na tři části:

Tímto rozdělením fakticky zanikla jednotná Franská říše a její nástupnické státy se začaly vyvíjet samostatně.

⚙️ Společnost a kultura

⚖️ Právo

Franské právo bylo založeno na germánských zvyklostech a bylo kodifikováno v zákonících. Nejznámější je Salický zákon (Lex Salica), sepsaný za vlády Chlodvíka I. Původně se jednalo o soupis trestního práva, který stanovoval pokuty (tzv. wergeld) za různé zločiny. Později se proslavil především ustanovením, které vylučovalo ženy z dědictví půdy (a v pozdější interpretaci i z následnictví trůnu), což hrálo významnou roli například ve stoleté válce.

✝️ Náboženství

Původní Frankové byli pohané, uctívali božstva germánského panteonu jako Wotan nebo Donar. Přijetí katolictví Chlodvíkem I. bylo strategickým rozhodnutím, které Frankům zajistilo loajalitu galo-římského obyvatelstva a úzké spojenectví s papežstvím, jež se stalo základním kamenem jejich moci a pozdějšího císařství. Kláštery, jako například klášter sv. Martina v Tours, se staly centry vzdělanosti a kultury.

🗣️ Jazyk

Frankové mluvili starou franštinou, západogermánským jazykem. V severní části říše (Austrasie) se tento jazyk vyvinul v nizozemštinu a německé dialekty. V jižní části (Neustrie), kde žilo početné galo-římské obyvatelstvo, se franská šlechta postupně jazykově asimilovala. Jejich jazyk však silně ovlivnil místní vulgární latinu, z níž se vyvinula starofrancouzština. Mnoho slov germánského původu ve francouzštině (např. guerre – válka, riche – bohatý, jardin – zahrada) pochází právě z franštiny.

🌍 Dědictví a odkaz

Frankové zanechali v evropských dějinách nesmazatelnou stopu.

  • **Vytvoření Francie a Německa:** Nástupnické státy Franské říše se staly jádrem moderních národů Francie a Německo.
  • **Koncept Evropy:** Říše Karla Velikého byla prvním pokusem o politické sjednocení velké části západní a střední Evropy po pádu Říma a položila základy pro středověkou koncepci křesťanského Západu (Christendom).
  • **Spojenectví trůnu a oltáře:** Úzký vztah mezi franskými vládci a papežstvím definoval politické uspořádání středověké Evropy na staletí dopředu.
  • **Jméno:** Jméno Franků dalo název Francii (France). V mnoha jazycích, například v perštině (Farang) nebo thajštině (Farang), se odvozenina slova Frank stala obecným označením pro Evropany.

🤔 Pro laiky

  • Majordomus: Představte si ho jako premiéra nebo hlavního ministra krále. Původně měl na starosti jen královský palác, ale postupně se stal tak mocným, že vládl místo krále. Nakonec se jeden z nich, Pipin Krátký, sám stal králem.
  • Salický zákon: Soubor starých franských pravidel a zákonů. Proslavil se hlavně tím, že podle něj nemohla žena zdědit trůn. To se později stalo záminkou pro války o následnictví, protože králové jiných zemí si dělali nárok na francouzský trůn přes své manželky nebo matky.
  • Verdunská smlouva: Důležitá dohoda z roku 843, kterou si tři vnuci Karla Velikého rozdělili jeho obrovskou říši. Tímto rozdělením v podstatě vznikly základy budoucí Francie (na západě) a Německa (na východě). Území uprostřed se stalo na dlouhá staletí jablkem sváru mezi těmito dvěma mocnostmi.
  • Foederati: Byli to cizí, často germánští, vojáci, které si Římská říše najímala na obranu svých hranic. Dostali půdu na římském území a za to museli sloužit v římské armádě. Frankové takto začínali svou "kariéru" ve vztahu k Římu.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Frankové&oldid=14543“